Endemické husice modrokřídlé nebo vodušky abok bude možné efektivněji chránit díky projektům rozvíjeným Safari parkem v Etiopii. Představitelé Safari parku a Etiopie podepsali důležité memorandum o spolupráci na ochraně druhů.

Do Ptačí hodinky České společnosti ornitologické (ČSO) se 10.–12. ledna zapojilo přes 36 000 sčitatelů, kteří odeslali vice než 25 000 hodinových záznamů. Podobně jako loni pozorovali téměř 800 tisíc ptáků. Díky hojnému zapojení sčitatelů získala ČSO rozsáhlé údaje o početnosti a rozšíření jednotlivých ptačích druhů napříč Českem. Desítka nejčastěji pozorovaných druhů v čele se sýkorou koňadrou zůstává oproti loňsku neměnná. Kompletní výsledky jsou k dispozici na ptacihodinka.cz.

Zajištění bezkonfliktního výkonu rybářského práva v chráněné krajinné oblasti Soutok – o tom nyní jednají zástupci Moravského rybářského svazu (MRS) a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. AOPK ČR si uvědomuje, že rybářské aktivity v tomto území v minulosti nevyvolávaly zásadní konflikty se zájmy ochrany přírody. A právě na tuto pozitivní zkušenost chce navázat. Nařízení o vyhlášení CHKO Soutok schválila vláda v lednu 2025.

Poslední dobou často narážím na téma používání mulče, mulčování a mulčovačů. Jsou to různá slovíčka a čert aby se v tom vyznal. Bohužel se mnohdy setkávám s určitým nepochopením až odporem. V odborné diskusi slýchám obojí hlasy pro a proti, a proto jsem se rozhodl sepsat pohled na čtyři typy mulčování, které se využívají v provozu a v určitých pohledech dávají smysl.

Dnešním zoologickým zahradám předcházely menažerie a hradní příkopy, ale to už je dávná historie. Moderní zoologické zahrady začaly vznikat v 18. a 19. století v Londýně a Paříži. První zoologickou zahradou, která byla otevřena pro veřejnost, byla zoologická zahrada ve Vídni v roce 1765.

Výrazně zbarvený konipas horský je u nás poměrně běžným druhem, který se nevyhýbá ani blízkosti lidských sídel. Jeho život je spjatý s vodou. Nejčastěji na něj narazíme při procházce podél proudících toků, ale spatřit ho můžeme i u vodních nádrží. Lidová označení, jako třasořitka, třasolka nebo cacorka, odkazují na jeho neposedné pohupování dlouhým, štíhlým ocasem. Ohrožením jsou pro něj necitlivé zásahy do vodních toků, klimatická změna i šíření nepůvodních druhů organismů.

Lesy v Krušných horách byly historicky intenzivně ovlivňovány lidskými zásahy. Ve 2. polovině 20. století zde došlo vlivem průmyslových imisí k velkoplošnému odumírání převážně smrkových porostů a vzniku rozsáhlých holin. Od 90. let 20. stol. se díky odsíření uhelných elektráren imisní situace postupně zlepšovala, takže je i přes některé dodnes přetrvávající nepříznivé důsledky většinou možný návrat k běžnému lesnímu hospodaření.

Obecní pastviny (draha, občiny) byly ještě před několika desítkami let běžnou součástí naší venkovské krajiny od nížin až do podhůří. Rozkládaly se většinou nedaleko center obcí a sloužily pro pastvu dobytka jednotlivých rodin. Zvířata na ně byla vyháněna každý den a večer znovu zaháněna domů. Obecní pastviny vznikaly na místech, která nebylo z nějakých důvodů možné zornit nebo jejichž půda nebyla vhodná pro pěstování plodin. Většinou se jednalo o plochy s mělkou kamenitou půdou, vystupujícím podložím nebo prudkými svahy.

Výsledky výzkumu zaměřeného na genetickou diverzitu v populaci včely medonosné představili po mnohaleté práci genetici z Agronomické fakulty. Při bádání se zaměřili především na hledání polymorfismů v DNA vhodných k selekci včel podle jejich odolnosti vůči chorobám. Vznikla tak ojedinělá genová databáze. Získaná data by jednou mohla posloužit při šlechtění na odolnost vůči nemocem u včel.

Více než měsíc mrtvý samec šimpanze čego má novou a vysokou šanci na další potomky. Safari park totiž získal v rámci spolupráce svého vlastního znovuobnoveného Výzkumného institutu ochrany genofondů s Výzkumným ústavem živočišné výroby a Ústavem experimentální Medicíny AV v Praze jeho spermie a somatické buňky. V budoucnu se tak může tento geneticky velmi cenný samec znovu zapojit do budování pojistné populace šimpanze čego v lidské péči.