Krajina českého venkova byla před rokem 1989 silně devastována. Extenzivní hospodářství a bezohledné využívání zanechalo na její tváři mnoho jizev. Dnes je venkovská krajina vážně ohrožena, ať již vylidňováním venkova, či dopady zemědělské činnosti. Vyvstává tedy nutnost krajinu chránit. O této problematice pojednává kniha "Téma pro 21. století - Kulturní krajina (aneb proč ji chránit?)". Je sborníkem textů o obnově a ochraně krajiny, která vznikla tvořivým zásahem člověka. Třiatřicet autorů (například Ivan Dejmal, Jan Piňos, Daniel Vondrouš...) se snaží vysvětlit čtenáři pojem kulturní krajina a nutnost její ochrany.

Všichni stárneme. S tímto nezvratitelným faktem se musí vyrovnat každý člověk. Jsou však pravidla stárnutí dána, nebo je můžeme změnit? Jsou tu vůbec nějaká pravidla? Na tyto a další otázky se pokouší odpovědět Steven N. Austad v knize "Proč stárneme".

Několik hektarů polí, možná kousek lesa za vsí a malé hospodářství ve chlévě. Spousta dřiny, strach o úrodu, boj s úřady. Oplátkou život na vlastním, pocit jistoty, pocit sounáležitosti s místem, s krajinou.

Podtitul knihy bývalého předsedy německé sociální demokracie a ministra financí Oskara Lafontaina, kterou napsal spolu se svojí manželkou a novinářkou Christou Müllerovou, říká, že jde o program, který zajistí "blahobyt a práci pro všechny".

"To, že země je společenství, je základním pojmem ekologie, ale to, že země má být milována a že si jí máme vážit - to patří do etiky. Již dlouho víme, že země vydává kulturní plody, ale v poslední době na to zapomínáme. Tyto eseje jsou pokusem o stmelení těchto tří pohledů." Takto charakterizoval svou knihu Obrázky z chatrče její autor Aldo Leopold. Kniha se skládá ze tří částí.

Působí lidská činnost změny podnebí? Je globální oteplování skutečností? Jak veliké přinese změny? Dojde k závažnějším katastrofám a budou se častěji opakovat? Na tyto otázky odpovídá jeden z předsedů Mezivládního panelu pro změnu klimatu John Houghton ve své knize Globální oteplování.

Praha se svým okolím má z geologického hlediska zcela výjimečné postavení. Není totiž na světě jiné hlavní město, které by se pestrostí svého geologického podkladu i jeho názorným odkrytím mohlo Praze vyrovnat. V našem hlavním městě a jeho okolí můžeme sledovat vývoj naší planety od dávných starohorních dob před více než šesti sty miliony lety až do geologické přítomnosti. Zvláště uloženiny starších prvohor, které tvoří tzv. Barandien, jsou zde odkryty tak jedinečným způsobem, že se právě Praha se svým okolím stala jejich světově klasickou oblastí."