"V mezinárodní honbě za co nejlevnější výrobou se ´globalizovaná žena´ spotřebovává jako přírodní surovina" (str. 203). Touto jedinou větou by se mohl zjednodušeně shrnout obsah celé knihy Globalizovaná žena. Byla by to však škoda, protože kniha přináší mnoho příkladů porušovaní morálních principů nejen vzhledem k ženě, ale i vůči všem lidem a přírodě. Je mimo jiné zajímavou výpovědí o stavu morálky dnešního světa.

"Globálové" a "lokálové" - tak se dělí lidé, žijící na Zemi na přelomu 20. a 21. století, v éře globalizované konzumní společnosti. Alespoň v pojetí amerického sociologa polského původu Zygmunta Baumana. Hranice, dělící obě skupiny, je podle Baumana striktní, takřka nepřekročitelná.

Autorka, paní Ela Formanová - Táborská, je učitelka a milovnice přírody. Celý život zasvětila svým dvěma láskám: dětem a přírodě (je členka Českého svazu ochránců přírody, Dětí Země, Přátel přírody a Společnosti přátel přírody). Mimo jiné se aktivně zasazuje o záchranu starých vzrostlých stromů a prosazuje výsadbu nových, o které pak dále pečuje. Pěstuje jilmy (ohrožený druh stromu) ze semen a přesazuje nebo pomáhá při přesazování vzrostlých semenáčů.

Brněnské nakladatelství Doplněk vydalo ve spolupráci s Hnutím DUHA knihu etika Milana Valacha, přednášejícího na Masarykově univerzitě v Brně, "Svět na předělu". Po sociologických analýzách současnosti z pera Jana Kellera či filozofickém eseji Josefa Šmajse tak ke čtenářům míří další české (moravské) zamyšlení nad stavem společnosti (a velmi ambiciózně - také euro-americké kultury).

Prázdniny skončily a s nimi i letní tábory. Správní táboroví vedoucí už však přemýšlí nad tím, kde objevit nové hry pro příští celotáborovou hru. Jedním ze zdrojů by mohla být nová kniha Jiřího Choura s příznačným názvem "Receptář her". Jde o soubor her a návodů, které lze použít samostatně, nebo jako součást etapových her.

Krajina českého venkova byla před rokem 1989 silně devastována. Extenzivní hospodářství a bezohledné využívání zanechalo na její tváři mnoho jizev. Dnes je venkovská krajina vážně ohrožena, ať již vylidňováním venkova, či dopady zemědělské činnosti. Vyvstává tedy nutnost krajinu chránit. O této problematice pojednává kniha "Téma pro 21. století - Kulturní krajina (aneb proč ji chránit?)". Je sborníkem textů o obnově a ochraně krajiny, která vznikla tvořivým zásahem člověka. Třiatřicet autorů (například Ivan Dejmal, Jan Piňos, Daniel Vondrouš...) se snaží vysvětlit čtenáři pojem kulturní krajina a nutnost její ochrany.

Všichni stárneme. S tímto nezvratitelným faktem se musí vyrovnat každý člověk. Jsou však pravidla stárnutí dána, nebo je můžeme změnit? Jsou tu vůbec nějaká pravidla? Na tyto a další otázky se pokouší odpovědět Steven N. Austad v knize "Proč stárneme".