Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlašuje rok 2025 Rokem obojživelníků. Po celé České republice budou probíhat zajímavé aktivity, díky kterým se veřejnost dozví více o této zajímavé skupině živočichů i o možnostech jejich ochrany. Již nyní však ČSOP nabízí pro aktivity na pomoc obojživelníkům finanční podporu.

Projekt BioRescue vyvíjí přelomové metody a technologie asistované reprodukce (aART) pro záchranu ohrožených druhů zvířat, zejména nosorožců. Nyní získal tým BioRescue významné ocenění za článek ve vědeckém časopisu Reproduction. Ten v říjnu 2023 shrnul dosavadní průběh odebírání oocytů (OPU) od posledních dvou samic nosorožce bílého severního a laboratorní oplodnění (IVF). Popsal, že postup je pro dárkyně zcela bezpečný a vede ke vzniku životaschopných embryí. Uznání práce týmu přichází v době, kdy BioRescue oznamuje úspěšné vytvoření dalších 5 embryí z oocytů získaných od samice Fatu.

V Česku vznikla unikátní publikace Forenzní metody a wildlife kriminalita. Jde vlastně o učebnici určenou pro Policii ČR, Celní správu, Českou inspekci životního prostředí a státní zastupitelství, která seznamuje tyto instituce s možnostmi forenzní vědy a jejím použitím při dokazování porušení zákona. Publikace může skvěle posloužit i přírodovědcům a studentům přírodovědných oborů či kriminalistiky. Doprovází ji terénní metodika odběru forenzních vzorků, která je dostupná i v angličtině.

Nový druh škodlivé houby byl objeven pod kůrou kmene ořešáku královského nedaleko Brna. Houba je aktivně šířena nepůvodním kůrovcem, který se na ořešácích v Evropě vyskytuje posledních 15 let. Vědci potvrdili, že tato houba dokáže působit závažná oslabení a poškození stromů. Výsledky studie využijí instituce zabývající se ochranou rostlin a monitoringem škodlivých organizmů.

Zmapovat pozůstatky „středních“ lesů v porostech spravovaných Lesy ČR, navrhnout v nich lesnický management a založit síť vzorových objektů a výzkumných ploch je cílem společného projektu státního podniku a Mendelovy univerzity v Brně. Lesníci tak podporují ekologickou a ekonomickou hodnotu porostů a naplňují i Memorandum o Ždánickém lese.

Česká společnost ornitologická (ČSO) zakládá sedmý ptačí park na Střimické výsypce v Ústeckém kraji. Název odkazuje na zaniklou obec Střimice, která musela v padesátých letech ustoupit těžbě hnědého uhlí. Výsypka vznikla zasypáním původního terénu hlušinou z velkolomu Most–Ležáky a následně prošla rekultivací. Ta však proběhla pouze s ohledem na zpevnění a stabilizaci tohoto prostoru, který je z hlediska biodiverzity velmi chudý. Ornitologové plánují Střimickou výsypku o velikosti 251 hektarů změnit na území s cennými biotopy, které bude atraktivní pro ptáky, další živočichy i lidi. ČSO využije své téměř dvacetileté zkušenosti se správou dalších šesti ptačích parků v Česku.

Kvalita vody v rybnících ovlivňuje přítomnost ptáků, potvrzuje studie publikovaná v odborném časopise Ecosphere zkoumající vztah mezi distribucí a početností ptáků v závislosti na průhlednosti vody. Ta ukázala, že zhoršující se kvalita vody během sezóny omezuje prostor pro ptáky. Studie zdůrazňuje význam řízeného managementu mokřadů a udržování kvalitních biotopů, které mohou podpořit ptačí populace a obnovit ekologickou rovnováhu. Třeboňsko tak má potenciál být vzorem v ochraně přírody.

Na světě žije posledních 250 jedinců západního poddruhu antilopy Derbyho. V Senegalu je už téměř 25 let pomáhá chránit skupina českých vědců z České zemědělské univerzity v Praze. Posledním útočištěm těchto největších antilop světa je národní park Niokolo Koba. Do jeho srdce se Češi vypravili mimo jiné proto, aby otevřeli novou výzkumnou stanici Assirik.

Borůvkové galaxie jsou relativně blízké galaxie, ale protože jsou drobné, jejich světlo dokáží pořádně zachytit až nejmodernější astronomické přístroje. Celkově v sobě tyto galaxie ukrývají desítky až stovky milionů hvězd, což je ale pořád tisíckrát méně, než má naše Mléčná dráha. Řadí se tak mezi takzvané trpasličí galaxie.

Slovenské Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zveřejnilo vyhlášku, kterou se ode dneška zahajuje patnáctidenní lov vlků. Odborníci z organizací Aevis, We Are Forest a WWF Slovensko varují, že tento krok není založen na vědeckých argumentech a vyvolává vážné obavy o budoucnost ohrožené vlčí populace. Organizace vyjadřují zásadní nesouhlas s tímto nařízením a varují před vážnými důsledky pro slovenskou přírodu.