U Poděbrad byla dokončena výstavba nové záchranné stanice pro zraněná zvířata za 42 milionů korun. Kromě záchrany zvířat bude sloužit k ekologické výchově, výstavám a přednáškám. Stanice má kapacitu asi 1000 zvířat, v této chvíli se tam léčí přibližně 350 živočichů, řekla ČTK ošetřovatelka zvířat a vedoucí ekocentra Marta Bryndová. Většinu nákladů zaplatily evropské fondy.

Až desetitisíce lidí měsíčně může lákat nové návštěvnické centrum věnované vlkům. Dnes ho nedaleko Srní na Klatovsku otevřel Národní park Šumava (NPŠ). Po dříve zpřístupněných centrech věnovaných sovám a jelenům je to třetí z velkých investic parku do návštěvnické infrastruktury. Vybudování návštěvnického centra v energeticky pasivním domě, vlčích výběhů, cest, naučných tabulí a popisků a také asi 300 metrů dlouhé dřevěné lávky, která se místy zvedá nad terén až do výšky kolem čtyř metrů, stálo 72 milionů korun. Až 90 procent nákladů pokryla dotace EU, řekl ředitel NPŠ Pavel Hubený.

Jen pětina českých domácností, které se rozhodnou zateplit dům, využívá některou ze státních dotací. I kvůli tomu je podle Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) každý druhý dům zateplený neodborně a trpí vadami, které významně snižují objem úspor, funkčnost nebo životnost tepelné izolace.

Motoristé v Česku by mohli od poloviny příštího roku získat od státu příspěvek na koupi auta na stlačený zemní plyn (CNG) či elektřinu. Píší to Hospodářské noviny (HN). Dotaci by zřejmě mohli dostat domácnosti, živnostníci i malé firmy. Výše příspěvku zatím nebyla stanovena. O přesných podmínkách nyní jednají ministerstva životního prostředí (MŽP) a průmyslu a obchodu.

Energetické štítky se na domácích spotřebičích objevily poprvé před dvaceti lety. Za tu dobu pomohly snížit spotřebu elektrické energie, spotřebu vody nebo snížit hlučnost výrobků. Jak? Prostě díky konkurenčnímu prostředí.

Se zhoršenou kvalitou ovzduší nemají problém jen aglomerace a větší města v zemi, ale i malá sídla. Tam se částice polétavého prachu a rakovinotvorný benzo(a)pyren dostávají do ovzduší převážně kvůli lokálnímu vytápění uhlím. Imisní limity jsou ale překračovány ve všech aglomeracích, uvádí materiál Znečištění ovzduší na území ČR v roce 2014. Vydal ho Český hydrometeorologický ústav. Nejzávažnější situace zůstává v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek.

Je to dvacet let, co Evropská unie zavedla energetické štítky pro první domácí spotřebiče. Díky štítkům spotřebitelé vědí, jak úsporný spotřebič si kupují. Pro výrobce je štítek silnou motivací k inovacím a zlepšováním spotřebičů, protože spotřebitelé dávají přednost spotřebičům úsporným. Jenže energetické štítky u některých výrobků už nenesou jasnou informaci a ve skutečnosti spíš matou. Evropská komise letos v létě kvůli tomu předložila Evropskému parlamentu a Radě návrh nařízení, který by energetické štítky aktualizoval a vrátil jim zpět jejich funkci rychlé a přesné informace.

Většina Čechů se domnívá, že dochází ke globální změně klimatu a spojuje si s ní celou řadu hrozeb. Není ale jednotná v tom, jak na ni reagovat. Takové jsou závěry jednoho z prvních podrobných výzkumů postojů české veřejnosti ke změně klimatu, který zveřejnila Masarykova univerzita v Brně.

Pražské služby se potýkají s neobvyklým problémem: tisícovkami tun plastů, kterých se nemohou zbavit. Jako jediný z velkých hráčů v oblasti odpadu totiž nemají vlastní třídičku plastů. Svozené plasty dosud prodávaly obchodním firmám, které jej vyvážely ke zpracování do zahraničí. Aktuálně ale není pro netříděné plasty skoro žádný odbyt, informuje server Hospodářské noviny.

Každá má svůj příběh, některé ohrožují plány na jejich kácení. Teď na podzim oděny do barevného hávu jsou možná nejkrásnější. Řeč je o stromořadích, které aspirují na titul Alej roku 2015. Celkem nadšenci nominovali do ankety 65 alejí, svoji zástupkyni má každý z českých i moravských krajů.