Pokud by péče o životní prostředí byla náboženstvím, dopustil by se s největší pravděpodobností inženýr ekonomiky z MIT Andrew McAfee strašlivého kacířství. Protože ale zájem o přírodu a životní prostředí církví není, má jeho aktuální hereze podobu velmi neotřelého přístupu, hodného vašeho kritického rozboru. McAfee totiž navrhuje světu (no, minimálně USA) rezignovat na recyklaci plastů a současně obnovit jejich ukládání na skládkách. Čímž dva dost podstatné pilíře moderního odpadového hospodářství staví na hlavu. Píše o tom BussinesInsider.

Při čištění koryta řeky se dá najít leccos. "Jsou to často opravdu kuriozity, třeba staré gauče. Tak jsme se rozhodli vyhlásit soutěž," říká Marek Hartych, expert na environmentální oblast a místopředseda Národní sítě Místních akčních skupin (MAS).

Spotřebitelská organizace dTest spustila registraci do hromadného nákupu kamen na pelety a dřevěných pelet s názvem Chci kamna (n)a pelety. Kampaň cílí především na spotřebitele, kteří vytápí jednotlivé místnosti lokálními topeništi, tedy i chataře a chalupáře. Smyslem je dojednat výhodnější ceny pro pořízení pelet a peletových kamen se vzduchovým výměníkem, které budou menší zátěží pro ovzduší než například kamna na uhlí a brikety.

Možná jste si všimli, že minimalismus jako životní styl se v poslední době dostává do pozornosti stále více lidí. Smýšlíte-li ekologicky, určitě jste už o něm slyšeli a možná ho i sami praktikujete ve svém životě.

Využití elektřiny vyrobené z vlastních střešních solárních panelů se stává stále více dostupnějším řešením. Jejich instalace rostou v Česku zejména na rodinných domech. Nová studie mapovala možnosti využití fotovoltaiky také na bytových domech. Zásadním zjištěním je poměrně rychlá návratnost, kterou může ještě vylepšit čerpání investiční podpory. Hlavním limitem je však potřeba vytvoření takzvané mikrosítě, na které se musí domluvit všechny bytové jednotky. Odstranění bariér by měl přinést nový energetický zákon, který by zajistil usnadnění vzniku takzvaných aktivních spotřebitelů energie, kterými se mohou stát právě bytová družstva. To jsou závěry publikace zveřejněné kanceláří europoslance Luďka Niedermayera ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost a advokátní kanceláří Doucha Šikola.

Ministerstvo životního prostředí spouští zcela nový dotační program na podporu komunitní výsadby stromů na veřejných prostranstvích. Získat dotaci, zasadit stromy a zapojit se tak do celonárodní iniciativy Sázíme budoucnost, může prakticky každý, navíc s podporou až 250 tisíc korun. K dispozici je celkem 100 milionů, které ministerstvo vyčlenilo z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR. Z příspěvku je možné uhradit výdaje za sazenice, potřebný materiál i následnou péči. Příjem žádostí začíná 14. října. Informuje o tom ministerstvo životního prostředí.

Proměnit školní areál na zázemí vhodné pro venkovní výuku a posílit vztah dětí k přírodě umožní školám, školkám a dalším organizacím nově vyhlášená dotační výzva Ministerstva životního prostředí. Ministr Richard Brabec uvolnil ze Státního fondu životního prostředí ČR celkem 250 milionů korun na úpravu venkovních areálů a školních pozemků na zahrady v přírodním stylu. Vzdělávací instituce mají dostatek času na přípravu, příjem žádostí startuje 3. února 2020. Nově budou také všichni žadatelé v rámci schválených projektů sázet stromy #sazimebudoucnost.

Asi málokoho minul rozhořčený proslov Grety Thunbergové na newyorském klimatické summitu, ve kterém politikům a byznysmenům vynadala za to, že jí zničili dětství.

"Pojďme zalesnit Hostýnské vrchy,“ lákají lesníci ze společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc na osvětovou akci pro širokou veřejnost. Ta se uskuteční 12. října na mýtině v obci Rajnochovice, poblíž autobusové zastávky Sochová. Návštěvníci si společně s lesníky budou moci vysadit mladé sazenice dřevin a zároveň se dozví informace o základních pravidlech výsadby i aktuální informace o lesích v Hostýnských vrších.

Jíst méně masa a tím prospívat životnímu prostředí (snižovat vlastní uhlíkovou stopu, bojovat tím proti klimatickým změnám) je dnes poměrně často citovaným receptem z kuchařky na záchranu planety. Zavedení jednorázové zelené bezmasé diety pro celý svět teď ale zpochybňuje studie publikovaná v žurnálu Global Environmental Change. Devět badateli sledovaných konceptů, méně a bezmasých způsobů stravování, ne vždy naplnilo ideální představu o očekávaném zlepšení. Píše o tom JSHP.edu.