O tom, zda mají cyklisté právo jezdit v lese, se již delší dobu vedou spory. Podle současně platného lesního zákona jsou cesty a pěšiny cyklistům přístupné, nesmí se jezdit pouze lesním porostem, tedy mimo cesty a vyznačené trasy. Problematice přístupu cyklistů do lesů se Ekolist již věnoval například v článku Cyklisté, z lesa ven!.

"Normální příroda je velmi dynamická a spousta zvířat funguje tak, že stopuje okamžité děje, které se v ní odehrávají. Naše ochrana přírody je naproti tomu statická - my si vymyslíme nějaké stanoviště a v takovém stavu ho chceme udržet. Velmi častým jevem pak je, že máme chráněné území, ale populace, kvůli které jsme území začali chránit, žije těsně vedle nebo na jeho hranici," říká v rozhovoru Martin Konvička z Entomologického ústavu AV ČR, který se podrobně věnuje motýlům České republiky. Nemluví přitom jen o nich, ale vůbec o problémech české ochrany přírody. A nebojí se formulovat jasně: "Řeknu to ještě jednou a naprosto vážně: agronvironmentální a lesoenvironmentální dotace jsou skandální průšvih, který povede k padání hlav. Ony totiž dávají striktní pravidla, co má který farmář nebo zemědělský nebo lesnický podnik kdy udělat. Tato pravidla ale platí pro celou střední Evropu, což je pravý opak toho, co příroda potřebuje - ona nepotřebuje zestejnit, ale zrůznit!"

Většina lidí tvrdí, že je ochotná změnit svůj způsob života, aby tak pomohla odvrátit klimatické změny. Vyplývá to z průzkumu, ve kterém stanice BBC oslovila 22 000 lidí v 21 zemích. Čtyři z pěti obyvatel Země tvrdí, že jsou ochotni se uskromnit, včetně Američanů a Číňanů, kteří žijí v zemích nejvíce znečišťujících planetu, píše internetové zpravodajství BBC.

Geneticky modifikované (GM) plodiny nemusí být nebezpečné tím, že se jejich geny rozšíří do volné přírody. Podle Vladimíra Vondrejse z Přírodovědecké fakulty UK je totiž možné naprogramovat rostliny tak, aby jejich semena a pyl neobsahovaly geneticky upravenou informaci. Prohlásil to na konferenci „Přísliby a rizika biotechnologií z hlediska udržitelného rozvoje“, pořádané Senátem a Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ).

Evropskou unií podpořený výzkum rozdílů mezi konvenčními potravinami a biopotravinami ukázal, že ty s předponou bio mají mnohem vyšší nutriční hodnotu, napsal britský deník Independent.

Největší množství škodlivých látek v České republice vypouštějí do životního prostředí chemické továrny, hutě a elektrárny. Vyplývá to z analýzy Integrovaného registru znečištění za rok 2006, kterou sestavuje sdružení Arnika.

Stavebnictví spotřebovává ohromné množství surovin a energie. Zároveň ale produkuje i odpad, a to nejen když stavba doslouží a bourá se nebo když se přestavuje. Odpad často vzniká, i když se něco teprve staví. Obrovské množství zeminy nebo hornin se přesouvá například při ražbě tunelů, zářezů pro komunikace, hloubení podzemních garáží nebo podzemních pater budov. Část se dá znovu využít hned v místě stavby na úpravy terénu, část ale musí pryč. Co se vlastně s přebytečnou zeminou a stavební sutí děje?

V posledních letech roste ve světě obliba pěstování energetických plodin na výrobu biopaliv pro dopravu. Zároveň se ale zvedá vlna obav z toho, že na polích budou místo potravin růst pohonné hmoty a ceny jídla budou prudce vzrůstat. Proto se vědci snaží přijít s novým postupem, který by nevyužíval jen zrna obilovin nebo samotné ovoce, ale byl by schopen na paliva pro dopravu přetvářet celé rostliny, dřevo nebo slámu. Když po konkrétnějších informacích ale člověk pátrá v ČR, zatím se moc nedozví.

Firma Pražské služby a. s. dnes oficiálně zahájila provoz na druhé třídící lince papíru v hlavním městě. Ta se nachází na levém břehu Vltavy v Praze 5-Jinonicích v areálu bývalé továrny Walter. Nová linka by měla pomoci zvládnout nárůst vytříděného papíru a zvýšit kvalitu vytříděné suroviny.

Výstředník, který jezdí po svých polnostech v barevné kombinéze a růžovém boa kolem krku, ale také farmář, pro něhož pole představují skutečné kořeny, které ho poutají k předkům a rodinně. A také ekologický farmář, který samozásobitelským způsobem dodává zemědělské plodiny přímo do rodin v okolí jeho usedlosti v Illinois na středozápadě USA. To všechno je John Peterson, alespoň tak, jak ho představuje film „The Real Dirt on Farmer John“, který dnes mohou vidět diváci v pražském kině Aero.