Přestože Češi loni chodili do lesů méně často a houby sbíralo méně domácností, nasbírali loni přes 31 000 tun lesních plodů a hub, což je o 2190 tuny více než v roce 2023. Objem sběru ale zůstává pod dlouhodobým průměrem sledovaným od roku 1994, který činí 38 140 tuny. Zároveň si lidé stále častěji lesní plody i kupují. Vyplývá to z průzkumu ministerstva zemědělství a Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Děti v horkých dnech v ulicích měst dýchají výrazně teplejší vzduch než dospělí. Rozdíl mezi teplotou vzduchu u chodníku a ve výšce dvou metrů může činit až pět stupňů. Vyplývá to z prvních výsledků mezinárodního projektu EnCLOD, kvůli kterému byly na deseti místech v Olomouci nainstalovány speciální meteostanice. Vědci díky nim podrobně sledují městské mikroklima a získávají přesná data pro analýzu tepelných ostrovů, sdělili ČTK zástupci Univerzity Palackého.

Státní podnik Povodí Odry vybavil další jez bezpečnostními prvky, jako jsou lana se záchrannou podkovou či informační tabule. V regionu už jich tak je 27. Podnik nebezpečné jezy takto zabezpečuje od roku 2015 ve spolupráci s hasiči. Každoročně se ale potýká s krádežemi a poškozováním záchranných prvků. Zloději či vandalové tak působí nejen velké škody, hlavně ale riskují životy tonoucích. ČTK to řekla mluvčí povodí Šárka Vlčková.

Češi dlouhodobě podceňují pravidla a bezpečnost u vody. V ČR každoročně zemře kvůli utonutí průměrně asi 200 lidí. U příležitosti Světového dne prevence tonutí to uvedli ředitel odboru ochrany veřejného zdraví a zástupce hlavní hygieničky Matyáš Fošum. Od začátku letošního roku do 18. července utonulo podle vedoucí odboru prevence Policejního prezidia ČR Zuzany Pidrmanové 94 lidí. Lidé by podle ní měli mít k vodě respekt.

Počet případů likvidace vosích, sršních hnízd a rojů divokých včel v českých domácnostech v posledních letech výrazně roste. Asistenční společnosti jich v roce 2024 řešily asi 1500, což je téměř dvojnásobný nárůst proti roku 2023, vyplývá ze statistik České asociace asistenčních společností. Za rostoucím počtem zásahů stojí podle odborníků nejen teplé počasí, ale také šíření invazivních druhů, například sršně asijské.

Kotlíkové dotace pomohly nahradit přes 132 000 starých neekologických kotlů první a druhé emisní třídy. Ze všech výzev těchto dotací bylo už vyplaceno 122 534 výměn nevyhovujících kotlů celkem za 14,2 miliardy korun, sdělila ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Dalších 80 000 výměn starých zdrojů tepla včetně nevyhovujících kotlů na uhlí podpořil program Nová zelená úsporám. Od spuštění kotlíkových dotací před deseti lety se tak podpořila výměna více než 200 000 neekologických kotlů, jejichž používání je od září loňského roku zakázáno. Omezení jejich používání zlepšilo podle dat ovzduší v ČR.

Vysoké teploty ovlivňují zejména živočišnou výrobu, mohou se projevit například v horší užitkovosti skotu či v nižší tučnosti mléka. Vyplývá to z odpovědí odborníků, které ČTK oslovila. Horka podle nich mohou mít vliv i na letošní úrodu, protože prohlubují problémy se suchem a umožňují větší šíření škůdců.