V zásadě lze říci, že výnos zpoplatnění silnic by měl zhruba odpovídat nákladům na údržbu, opravy a výstavbu silniční sítě. V ČR v r. 2003 tyto náklady činily 28,336 mld. Kč, ale na silniční dani a dálniční nálepce se vybralo jen 7,5 mld. Kč. Prostor pro zvýšení zpoplatnění silnic tu tedy je v řádu 20 mld. Kč/rok. Tento prostor potvrzuje i má analýza nekalkulovaných nákladů pěti základních druhů dopravy, podle které v r. 2003 brala silniční doprava minimálně o 27,3 mld. Kč více než doprava železniční. Ekonomická část škod na zdraví lidí způsobená silniční dopravou činila asi 55 mld. Kč, zatímco na spotřební dani za pohonné hmoty zaplatila jen 46,6 mld. Kč, pokud o část peněz ČR nepřišla daňovými podvody.

Často hovoříme o návratu přírody do krajiny. Jak by k němu mohlo dojít? Prostě do krajiny přírodu pusťme – líbit se nám to nemusí!

Rostou jako houby po dešti, a přitom nezávisle na počasí. V České republice je jich už 162, další se staví. Dlouhé jednopatrové hangáry bez oken, z betonu a oceli, s životností 25 let a většinou nehlubokými základy. Jak fungují hypermarkety a v čem jsou sporné?

Sedím před počítačem a na půl ucha poslouchám rozhlas, kde se právě v jedné reportáži z Blízkého východu říká: "V chudých zemích se o ekologii nediskutuje." Kdyby jenom v chudých zemích... Reaguji na článek z Berounského deníku 14. května 2005 o obchvatu Unhoště. Protože jsem se tímto problémem zabýval, zarazilo mne současné zúžení pohledu do kontroverzní podoby - obchvat? Ano/ne.

Na konci února Ekolist vydal zprávu o tom, že na Slovensku bude povolen odstřel většího množství jedinců kormorána velkého /snad až 600ks/. Že se na tom shodli státní úředníci, zástupci rybářů a s podivem i zástupci ornitologických a ochranářských organizací.

Nedávno jsem upozornil na podivnou setrvačnost některých poradenských firem (Pozor na chemické Blanické rytíře), které nabízejí na internetu služby podle již zrušeného zákona 157/1998 Sb o chemických látkách, který byl nahrazen zákonem 356/2003 Sb. Také jiné organizace nezaznamenaly přijetí nového zákona.

Václav Klaus nepřekvapil. Ani ve svém článku Nový úkol pro Radu Evropy se nezapomněl otřít o občanské iniciativy. Tvrdí v něm, že v minulosti byl nositelem potlačování demokracie stát a strádal tím občan, zatímco v současnosti demokracii ohrožují nevládní organizace, radikální hnutí za lidská práva, agresivní ekologismus, projevy politického korektismu a umělý multikulturalismus.

Dosud asi nejrozsáhlejší průzkum veřejného mínění, který zjišťoval postoje obyvatel k životnímu prostředí, jehož výsledky zveřejnila Evropská komise minulý týden, ukázal, že pro obyvatele členských zemí EU je ochrana životního prostředí věcí zásadní důležitosti. Desítka nových členských zemí včetně Česka není žádnou výjimkou.

Snad až několik stovek lidí se zúčastnilo pátečního shromáždění proti chystané výstavbě megaparkoviště pod Panskou skálou. Akci zorganizovalo v rámci oslav ekologického svátku Dne Země občanské hnutí Sonow z Kamenického Šenova s podporou českolipské skupiny Hnutí Duha a regionální pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život.

Pravděpodobně nikdo v České republice nebyl ušetřen nadšených novinových článků a televizních zpráv o nových automobilech, které začaly sjíždět z výrobního pásu společného závodu dvou obřích nadnárodních společností Toyota M.C. a PSA Peugeot Citroën (TPCA), umístěného v Ovčárech u Kolína. Články často obsahovaly i obdivný popis vyspělosti řízení výroby, kterou v závodě zajišťuje japonská automobilka spolu s uvedením astronomického počtu nově vytvořených přímých a nepřímých pracovních míst. Jaká se však skrývá realita za pečlivě střeženým „image“ nově vybudovaného závodu, za touto největší zahraniční investicí v České republice?