Už 28. listopadu loňského roku se Miroslav Šuta ve svém příspěvku ohradil proti výroku, že Česká republika podporuje regulovaný lov velryb. "Chci Vám sdělit, že s tímto názorem nesouhlasím a že takovou Vaší politiku (ani politiku české vlády) rozhodně nepodporuji.", prohlásil. K odpovědi jsem se dostal, omlouvám se, až dnes.

Domnivám se, že články typu V předvečer temnězelené revoluce od pana Pečínky na stránky Ekolistu nepatří. Něco takového ať si laskavě řeší politická strana doma a netahá to na stránky zpravodajského deníku. Navíc se to nedá ani číst.

Ve Straně zelených se po sporu o programové priority (kapitoly "nová živá demokracie" a návrhy na "deník veřejné služby"), o lídra na kandidátku do Evropského parlamentu (spor Martin Bursík, nebo Beránek, následně spor Jan Jařab, nebo Patočka) čím dál víc vyostřuje spor o vnitřní demokracii ve straně. Na jedné straně konfliktu se nachází především předseda SZ Jan Beránek, předsedkyně revizní komise Dita Horová, Jakub Patočka stojící v čele kandidátky SZ do Evropského parlamentu a další, na straně druhé pak jejich kritici Petr Uhl, Ivan Dejmal, Jan Wunsch, Jiří Guth atd. Stoupenci Patočky vyčítají kritikům narušování jednoty strany a neopodstatněné stížnosti, stoupenci Petra Uhla naopak hovoří o sektářských a nedemokratických metodách dominantního Jakuba Patočky. Jako jeden z příkladů čím dál častějších nedemokratických postupů uvádějí lidé kolem Uhla způsob vytvoření Základní organizace SZ v Novém Městě na Moravě, která podle mínění některých z nich měla za cíl přispět k obsazení Republikové rady SZ Patočkovými stoupenci a následně ke zvolení Patočky do čela evropské kandidátky. Petr Uhl si v této souvislosti stěžoval na předsedkyni revizní komise Ditu Horovou, která podle něj odepřela členu SZ Pavlu Pečínkovi některé údaje o členech specifické ZO SZ v Novém Městě na Moravě. Pavel Pečínka Uhlovu stížnost upřesnil revizní komisi v následujícím textu:

Prohlášení k nepravdivým a zavádějícím informacím o Greenpeace uvedeným v pořadu Fakta s názvem Bhópál na ČT1 dne 8. 12. 2003. Pořad Fakta věnovaný havárii v Bhopálu nepravdivě a zavádějícím způsobem informoval o práci organizace Greenpeace na tomto tématu. Komentář k pořadu vnucoval dojem, že Greenpeace zneužívá tragédie v Bhopálu k vydělávání peněz a k prosazování vlastních cílů.

Vzhledem k tomu,že tato diskuse se už točí v kruhu a nikomu nic nepřináší,myslím ,že je čas ji ukončit nebo změnit téma.

Omlouvám se za to, že jsem si neuvědomil, že výrazem "dohoda v Poslanecké sněmovně" nemusel mít pan Šefara na mysli pouze oficiální proceduru tvorby dohod - tedy prostřednictvím klubů a výborů. O takové dohodě bych s vysokou pravděpodobností - jako osoba, která na MŽP mj. na starost jednání s parlamentem - věděl.

Pozoruhodná je reakce pana Vondrouše na moji informaci (uvedenou níže pod názvem Vyjasnění situace), ve které uvádím, cituji : "...ve sněmovně došlo k dohodě, že text bude precizován..."atd.

Touha objevovat nepoznané vede rozmanitými cestami. Hloubky oceánů, tajemné jeskyně nebo exotické tropy od nepaměti přitahovaly různé sorty dobrodruhů a cestovatelů. V posledním desetiletí jich narostlo - otevřené hranice umožňují i našincům výpravy do vzdálených končin s panenskou přírodou. Málokdo si však uvědomuje, že taková země neznámá - terra incognita - leží i přímo za našimi humny, sotva půl hodiny od krajského města. Není to omyl, jen zvláštní souhra okolností stojí za faktem, že uprostřed lidmi podmaněné krajiny se najde kus země, v němž příroda a přírodní hodnoty nad lidskými aktivitami stále ještě převládají. Jsme ve Vojenském výcvikovém prostoru (VVP) Boletice.

Dovolte, abych krátce uvedl na pravou míru hrubou nepřesnost, jíž se dopustil pan Šefara. V Poslanecké sněmovně, naštěstí, nedošlo k žádné dohodě na precizaci návrhu pana Schlinga.

Vážený pane Šefaro,
dovolte mi touto cestou poděkovat za Váš dopis i osobní názor ve věci průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe. Musím Vás však ujistit, že na svém stanovisku, předloženém na tiskové konferenci v Olomouci dne 10. 11. 2003, nadále plně trvám.