Základní kapitál Dopravního podniku města Brna (DPMB) se zvýší o částku 200,12 milionu korun na 3,85 miliardy korun. Rozhodla o tom Rada města Brna v působnosti valné hromady stoprocentně vlastněné akciové společnosti. Na částku peněžitého vkladu 200,12 milionu korun bude vydána jedna akcie na jméno zakladatele v listinné podobě. Finanční prostředky použije Dopravní podnik na nákup nových vozidel pro městskou hromadnou dopravu (MHD). ČIA o tom v pátek 20. prosince informoval primátor Petr Duchoň.

Se stavbou stokové sítě města Brna v hodnotě 1,772 milionu korun začne v lednu 2003 Sdružení S&K Brno. Stavba má být dokončena v listopadu 2005. Sdružení tvoří stavební firmy Subterra, jako jeho vedoucí partner, ŽS Brno, Metrostav Praha a IMOS Brno. Smlouvu na zhotovení díla ve veřejné zakázce podepsalo vedení města a představitelé účastnických firem v pátek 20. prosince v Brně. ČIA o tom informoval primátor Petr Duchoň.

O konečné podobě smlouvy s konsorciem Housing & Construction (CZ), které by mělo postavit dálnici D 47 mezi Lipníkem nad Bečvou a Ostravou, se bude dále jednat. V souladu s vládním usnesením z 16. prosince totiž právě dnes uzavřelo ministerstvo dopravy s uvedeným konsorciem dohodu, jejímž cílem je jednat do konce února 2003 o některých úpravách Realizační dohody a ostatních smluvních dokumentů. ČIA to oznámila tisková mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová.

Občanské sdružení Občané postižení Severojižní magistrálou (OPSM) včera uspořádalo tiskovou konferenci, na které upozornili veřejnost, že ve čtvrtek 19. prosince bude nové zastupitelstvo hlavního města Prahy schvalovat návrh rozpočtu města na rok 2003, v němž jsou zahrnuty i prostředky na výstavbu tří dopravních ramp v oblasti vymezené ulicí 5. května, ulicí Vyskočilovou a ulicí Michelskou. Podle Alžběty Rejchrtové z OPSM tyto stavby zhorší již tak špatnou situaci kolem severojižní magistrály a ovlivní i hodnotu rodinných domků v blízkosti ramp.

Samička čápa černého Kateřina, která je sledována v rámci projektu Nová odysea, byla dnes odpoledne lokalizována v Indii, na jižních svazích pohoří Karakoram. Překonala tak pohoří, jehož součástí je i masiv K2. Podle Miroslava Bobka, vedoucího projektu Nová odysea, jde o ojedinělé a fascinující zjištění, které odborníci teprve budou muset interpretovat.

Především do výroby chemických specialit a ekologie hodlá v roce 2003 investovat zhruba půl miliardy korun Synthesia Pardubice. Generální ředitel pardubické chemičky Martin Borovička pro ČIA upřesnil, že se bude jednat především o investice do výroby organických produktů (112 milionů korun), intenzifikace výroby produktů fosgenové chemie (104 milionů korun) a do rekonstrukce a modernizace spalovny průmyslových odpadů (100 milionů korun).

Čápice Kateřina se v sobotu překvapivě vydala z Tarimské pánve k jihozápadu a podle organizátorů projektu Nová odysea se pokouší přeletět přes osmitisícové pohoří Karakoram na indický subkontinent. Kateřina je spolu s čápy Romanem a Petrem hlavními aktéry projektu Nová odysea, který zkoumá migrační cesty čápů černých.

V souvislosti s počátkem platnosti nového jízdního řádu Českých drah platného od dnešní dne se změnil také jízdní řád kyvadlových vlaků, které zajišťují v Praze náhradní dopravu za metro. Zásadní změnou je to, že budou jezdit pouze v pracovní dny a mezi Smíchovem a Hlavním nádražím přestávají jezdit v pravidelné časy. ČIA to oznámil vedoucí tiskového oddělení ČD Petr Šťáhlavský.

Díky poslancům ODS by v lednu měly ukončit svou činnost desítky spaloven na celém území České republiky. Do zákona o ochraně ovzduší se totiž zákonodárcům ODS podařilo vpašovat takzvaný plán snižování emisí, který spalovnám umožní vyvléknout se z přísných evropských norem. Paradoxně však právě tento plán zřejmě donutí desítky spaloven v republice, aby od Nového roku uhasily své hořáky. "K přerušení provozu by spalovny měla donutit Česká inspekce životního prostředí, pokud bude důsledně dohlížet na dodržování zákona," řekl ČIA zástupce Arniky Jindřich Petrlík.

Největší kotelna na biomasu v České republice, která se nachází v Bystřici nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou, prodává teplo ve srovnání s plynem o desetinu levněji. Kotelna je v provozu už druhou topnou sezonu a za gigajoul si účtuje 310 korun. Provozovatelé zařízení chtějí v příštím roce za dva miliony korun rozšířit skladovací prostory a vytvořit větší zásobu biomasy na zimu. Nové sklady tak pravděpodobně ještě přispějí ke snížení ceny za teplo. Pro ČIA to uvedl jednatel společnosti Stanislav Loukota s tím, že současné ceny se vyrovnají spalování hnědého uhlí, ale výroba tepla z biomasy je daleko ekologičtější.