Nechci používat kosmetiku testovanou na zvířatech, nechci jíst vajíčka z velkokapacitní drůbežárny, nebudu chodit v botách z tuleňů a samozřejmě nechci dýchat vzduch zamořený dioxiny ze spalovny na plasty a ti, co kácejí amazonské pralesy, ti mě přímo okrádají o kyslík. Proti tomu všemu mohu podepisovat petice, účastnit se protestních akcí a nejrůznějších výstavek na daná témata. Tato témata chápu jako "globální" i když slovo "globální" není nyní moc populární.

yhlášení každého nového zákona provázejí mnohá očekávání. Zpravidla se očekávají změny k lepšímu a nejinak je tomu i u veterinárního zákona. Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů má číslo 166, je z 13. července 1999, stručně se nazývá veterinárním zákonem a platnosti nabývá 28. září 1999. Tento zákon nahrazuje zákon o veterinární péči z roku 1987 ve znění z roku 1991. Jeho přijetím byl především učiněn další významný krok na úseku komplexní ochrany zvířat a lidí i ochrany životního prostředí, který přispěje i k harmonizaci našeho právního řádu s právem EU.

Pan Horníček kdysi přirovnal zpracování dobré role dobrým hercem a špatným hercem k sochařské práci. Ten prvý ji uchopí jako téměř hotovou sochu, lehce přibrousí a podá. Ten druhý na ni neustále něco nabaluje a přilepuje, až vznikne patník Šumavský národní park, to je podle mého dobrá role.

Od posledního kola vyjednávání, které se konalo v listopadu v Seattlu, je již jasné, že Světová obchodní organizace (World Trade Organisation - WTO) na problémy naší planety řešení nenajde. Alespoň pokud bude nadále ignorovat hlasy těch, kteří jsou jejími rozhodnutími nejvíce zasaženi.

Pokud se Vám mohu svěřit se svým zásadním dojmem z posledních let, řekl bych ve stylu smutných Jiránkovských vtipů "Lesa je do konce tohoto tisíciletí ještě celkem dost, jenže rozumu děsně ubývá!"

Náš život je jich plný. Jsme jimi neustále ovlivňováni. Přesto si jich většinou nevšímáme. Pokud se nám to občas podaří (si všimnou, že tu jsou), máme úžasnou možnost změnit některé věci více, než si připouštíme.

Se zájmem jsem si přečetl článek Miroslava Patrika Sociální demokraté si libují v dálnicích ze dne 9. 8. 1999. K tomuto podrobnému a výstižnému popisu situace kolem dálnic si dovolím poznamenat jen několik drobností v souvislosti s dálnicí D8.

Dne 18. 8. 1998 Miloš Zeman přečetl poslancům Programové prohlášení české vlády, které odpovídá volebnímu programu ČSSD. Druhý den získala vláda důvěru Poslanecké sněmovny díky opoziční smlouvě s ODS. V kapitole o dopravě se např. uvádí: "Vláda zajistí rozpracování a dopracování dopravní politiky v oblasti železniční, silniční, vodní, letecké dopravy a integrované osobní i nákladní přepravy. Vláda bude věnovat pozornost zkvalitňování dopravní obslužnosti a ekologizaci dopravy". V kapitole o životním prostředí je např. uvedeno: "Vláda bude prosazovat princip trvale udržitelného rozvoje při současném respektování souvislostí ekonomických, sociálních a mezinárodních, zahrne aspekty ochrany životního prostředí v připravovaných hospodářských koncepcích" atd. A jaká je praxe v případě dálnic?

Je stále zřejmější, že vyšší teploty povrchu Země již začínají mít účinky, které připomínají ekologickou noční můru. Co tedy může učitit inteligentní občan v situaci, kdy autority stále odmítají brát tato varování vážně?

Poslanecká sněmovna bude projednávat letos již druhý návrh novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.). První návrh podala skupina poslanců ODS vedená Karlem Sehořem. Nelíbilo se jim, že výjimku ze zákona smí udělit ministerstvo životního prostředí ve správním řízení pouze v případech, kdy nad veřejným zájmem ochrany přírody výrazně převáží jiný veřejný zájem.