Jezdíme často vlakem nejen z Ruzyně do centra (na Masarykovo nádraží je to nejrychlejší a nejpříjemnější spojení), ale také z Ruzyně do Kladna. Patříme tedy k těm, kterým rychlodráha v navrhovaném pojetí mnoho nepřinese. Za nejhorší řešení bych považoval variantu, kdy se spojům z letiště dá možnost zajíždět do centra a vlakům od Rakovníka a Kladna se cesta ukončí v Dejvicích! Samozřejmě zásahy do cenných zelených ploch považuji vždy za bezohledné a několik ušetřených minut nenahradí poškození například Libockého rybníka, Stromovky atd...

Vzhledem k tomu, že světová krize v hospodaření s vodou se stále prohlubuje, je cílem haagské konference na vysoké úrovni konečně začít tento problém vážně řešit. Ale chápou vůbec experti a politici, v čem toto řešení spočívá? Náš technologický um není odpovědí - naopak může věci ještě zhoršit. To, co potřebujeme, je vrátit se k přírodě a porozumět souvislostem mezi nedostatkem vody a poškozováním životního prostředí ze strany člověka.

Smršť havárií, jejichž důsledkem bylo katastrofální znečištění mořského pobřeží tří kontinentů ropnými látkami, znovu navodilo otázku, zda dělá ropný průmysl dost pro to, aby zajistil bezpečnost převozu svých produktů, a otázku jak dlouho ještě bude veřejnost tolerovat tento přístup "uklidit a pokračovat dál".

Na problematiku těžby koněpruského ložiska existují dva pohledy. Jeden je dlouhodobý a jaksi filozoficky hlubší a ten říká, že dochází k postupné likvidaci korálového útesu, který vznikal jako světové unikum před čtyřmi sty miliony let a již nikdy ho nikdo a nic nevrátí. Pak je jednoznačné, že co největší zpomalení těžby je cílem, který upřednostníme před sebelepší rekultivací a plánovaný geologický park se nám jeví stejně přirozenou krajinou jako Disneyland.

Vzhledem k tvrzení pana Štingla v příspěvku " Nezaujaté vyjádření pana Sommra ke své vlastní dokumentaci? " jsem nucen prohlásit, že nepatřím mezi autory dokumentace E.I.A na těžbu v lomu Čertovy schody - západ. Tuto skutečnost si lze jednoduše ověřit na str. 1 a 2 dokumentace, kde jsou vyjmenováni všichni zúčastnění.

Přestože za dvě hodiny odjíždím na týdenní dovolenou, nemohu si odpustit alespoň krátkou reakci na článek Ivana Sommra "Proč Děti Země brání Velkolomu Čertovy schody ukončit těžbu v lomu západ?"

Podle tiskové zprávy Dětí Země ze 17.2.2000 je studie, popisující vliv těžby Velkolomu Čertovy schody Západ na životní prostředí (tzv. dokumentace EIA) naprosto nedostatečná. Měl jsem možnost sledovat, jak dokumentace vznikala a nemyslím si, že by byla zcela špatná. Vlastně mi stanovisko Dětí Země připadá jako hlas z jiného světa.

Napadla mne dvě (pochmurná) témata pro letošní březen; jsou to daně a válka. Asi víte, že do 31.3. je nutno podat daňové přiznání (tedy pokud vyděláváte peníze samostatnou výdělečnou činností). Já jsem byl nucen se trochu zabývat účtováním a daněmi a mohu vás ujistit, že je to systém velmi komplikovaný, nepřehledný, zaměstnávající mnoho lidí a polykající ročně miliony "člověkohodin" práce. A jak již víme, každá "člověkohodina" práce má nějakou svoji energetickou režii - musí se topit , běží počítač, kopírka, posílají se papíry a pod.). Pokud vezmu jako příklad sebe, tak jenom ty činnosti, které mají vztah k daním, představují velmi přibližně 20 hodin práce za rok, což je asi 4000Kč, tj. zhruba 10% ze zaplacené daně.

V současné době věnují veřejné sdělovací prostředky poměrně dost pozornosti ekologické katastrofě v Rumunsku, kde unikl kyanid používaný při těžbě zlata a zcela zlikvidoval život v postižených řekách, včetně části Dunaje.

Většina obyvatelstva vnímá jako nepříjemný pouze hluk z výroby, dopravy, atd., který nazýváme hlukem technologickým. Na ten se zaměřuje odedávna hygienická kontrola. Řídí se přitom limity, danými zákony, resp. dosud platnou vyhláškou č. 13/1977 Sb..