Výrobce obalového skla Vetropack Moravia Glass z Kyjova na Hodonínskou mohl loni v porovnání s rokem 2022 využít jen 80 procent recyklovaného skla pocházejícího z Česka. Podle mluvčí společnosti Reginy Bělohoubkové je to jak poklesem třídění v českých domácnostech, tak tím, že se část střepů prodává do zahraničí, řekla ČTK.

Hlasování v anketě o Strom roku dneškem vstoupilo do tajné fáze, v níž hlasující nevidí, kolik stromy dosud získaly hlasů. Do takzvaného superfinále postoupilo pět stromů z původních deseti finalistů. Za pořadatelskou Nadaci Partnerství o tom informoval David Kopecký. Předchozí titul Strom roku 2023 získala hrušeň, která roste v širém poli u Mrákotína u Skutče v Železných horách.

Nejméně směsného odpadu v Česku vyprodukovali za loňský rok obyvatelé Fulneku, Chvalšin a Dalešic. Obce tak získaly Odpadového Oskara, kterého každý rok uděluje nezisková organizace Arnika.

Vědci budou opět intenzivně monitorovat výskyt bělozubky tmavé. Malý hmyzožravec se na Chebsku v posledních dvou letech postupně rozšířil. Vědci díky spolupráci s místními obyvateli získávají cenné poznatky o jeho životě, informovala ČTK vědkyně z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd Alena Fornůsková.

Průzkum Mendelovy univerzity v Brně a Vysoké školy ekonomické v Praze zaměřený na plýtvání potravin u lidí narozených v letech 1995 až 2010, tzv. generace Z, má za sebou první rok. Rozbory popelnic univerzitních kolejí ukázaly, že mladí lidé denně vyplýtvají v průměru 43,4 gramu potravin na osobu. Další součástí průzkumu byla deníková šetření, do kterých se zapojili lidé z generace Z žijící nejen na kolejích, ale také sami nebo s rodinou. Z deníků vyplynulo, že tato skupina mladých denně vyplýtvá 30 gramů na osobu. Důvodem plýtvání je zejména špatné plánování při nákupu a přípravě jídla, řekly novinářům vědkyně.

O psech je známo, že s oblibou aportují, už méně se ale ví, že to rády dělají i kočky. Aportování totiž u obou šelem spojuje prvky predátorského a společenského chování, a to i přes jejich velmi odlišný styl lovu a hry, zjistili vědci z univerzity v britském Lincolnu. Informoval o tom list The Washington Post.

Záchranná stanice Huslík u Poděbrad na Nymbursku přijímala v posledních dnech kvůli povodním a chladnému počasí kolem 40 zvířat denně, čtyřikrát víc než běžně v září. Nejprve šlo hlavně o vlaštovky a jiřičky, po povodních přibyli ježci. Na Huslíku jich v posledních dnech přijali téměř 100, řekl ČTK vedoucí záchranné stanice Luboš Vaněk.

Stovky jiřiček přijaly jihočeské záchranné stanice zvířat od soboty do pondělí, přežijí z nich jen desítky. Pracovníci objevili také stovky už mrtvých. Hromadné úhyny způsobilo počasí posledních dnů, během kterých se ochladilo, pršelo a celé dny nelétal hmyz. Jiřičky a i vlaštovky jsou na létavém hmyzu závislé, zůstaly tak bez potravy a vyčerpáním a chladem hynuly, řekl Libor Šejna, ředitel Záchranné stanice živočichů Makov, která jich během tří dnů přijala na 300 většinou jiřiček.