Pokud se rozhodujete zateplit svůj rodinný dům, tak budete zajisté řešit kruciální otázku – jak silnou izolaci na dům dát. Pět centimetrů? Deset? Patnáct? Víc? Nebo stačí to, co doporučuje norma? Zeptali jsme se odborníků, co oni doporučují.

V Kalifornii nepřinesly nové úsporné zářivky takové úspory energie, jaké se očekávaly. Jak moc nové druhy svítidel pomohou snížit spotřebu elektřiny v České republice, ptá se server Technet.

Jak lidé působí na přírodu a životní prostředí a také jak poškozené prostředí zpětně ovlivňuje civilizaci? To jsou otázky, na které by měly odpovědět statistické nástroje běžně označované jako indikátory. Jak ale měřit štěstí lidí, blahobyt nebo prostou spokojenost se svým životem? Indikátorů v posledních letech utěšeně přibývá, problém je ale v tom, že si o nich vyprávějí akademici, zatímco například lokální politici o nich vůbec netuší.

Česko má vlastní ekoznačku Ekologicky šetrný výrobek již šestnáct let. O její správu a propagaci se stará ministerstvem životního prostředí zřízená informační agentura životního prostředí CENIA. V minulém roce se do způsobu, jakým stát (ne)propaguje ekoznačku, obul Jaroslav Bajer z občanské sdružení Galacie. Podle něho je naše ekoznačka nejhorší v Evropě. A přináší otázku, na kterou je dobré hledat odpověď. Nedělala by propagaci ekoznačky lépe nějaká jiná instituce než stát?

Ve čtvrtek 16. září 2010 byl v kině Oko v Praze slavnostně spuštěn internetový rozcestník praguewatch.cz. Podle iniciátorů má za cíl ukázat na odvrácenou tvář hlavního města a na jednom místě krátce představit všechny jeho kauzy, sporné případy městské politiky a využívání veřejného prostoru a zdrojů.

Již pět let zajišťuje trio neziskových společností Asekol, Ekolamp a Elektrowin zpětný odběr elektrozařízení, čímž plní povinnost, kterou výrobcům a dovozcům ukládá odpadový zákon. První sběrné místo vzniklo v prosinci 2005. Dnes je v České republice 10 865 samostatných sběrných míst a do dalších 4 035 obcích jezdí dvakrát za rok pro vysloužilé spotřebiče s kontejnerem.

Poctivý oběd Čecha vyrobí stejnou ekologickou stopu, jakou vytvoří obyvatel Konga za pět dní života nebo Bulhar či Albánec za jeden den. Vyplývá to z aktuálního porovnání ekologické stopy, napsal server Aktuálně.cz. Právě jídlo se na české eko-stopě podílí výrazně, z jedné čtvrtiny.

Apple nedovolil, aby jeho telefony iPhone byly zařazeny do britského „zeleného“ žebříčku pro mobilní telefony.

Jedním z výstupů projektu Národní inventarizace kontaminovaných míst, který má za cíl vytvořit seznam míst s ekologickou zátěží na území České republiky, je i historická ortofotomapa České republiky. Hlavním důvodem pro vznik on-line mapy je podle informací CENIA zobrazení řady již zaniklých objektů, které mohly být příčinou vzniku kontaminace. Mapa může posloužit řadě dalších uživatelů, například zájemcům o historický vývoj české krajiny.

Síť ekologických poraden (STEP) připravila pro české úřady a jiné veřejné instituce příručku, pomocí které lze zavést tzv. zelené úřadování. „Ekologicky šetrně si může chovat i soukromá společnost, my jsme se ale programově zaměřili na veřejnou správu, protože ta nakládá s veřejnými prostředky. Objem její spotřeby je zároveň natolik veliký, že její poptávka po ekologicky šetrném zboží může ovlivnit nabídku trhu a tím i pro ostatní zpřístupnit ekologické zboží,“ říká Kamila Kanichová, výkonná ředitelka STEP.