V důsledku pandemie koronaviru lidé více využívají internet. Kvůli omezení kontaktů například více telefonují, využívají sociální sítě či častěji sledují placená videa. Nejviditelnější rozmach však podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) zaznamenalo nakupování přes internet. Zatímco do roku 2019 rostl podíl nakupujících na internetu více méně stabilním tempem, mezi lety 2019 a 2020 vzrostl tento podíl skokově z 39 procent na 54 procent, uvedli statistici.

Evropská komise přichází se strategií, která by mohla znamenat průlom v legislativě bezpečnosti chemických látek. Strategie by zefektivnila dosavadní způsob identifikace a eliminace toxických látek, které se prostřednictvím mnoha produktů každodenně dostávají do našeho těla i do životního prostředí. Také by pomohla sjednotit zatím nejednotný systém, v němž jsou do očí bijící mezery v legislativě. Proti této iniciativě ale naprosto překvapivě zaujímá velmi vlažný postoj Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin EU, Sante. Informuje o tom Evropská environmentální kancelář.

Lidé by podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) kupovali častěji zboží se značkou dokládající ekologickou šetrnost výrobků, ale roli hraje nižší škála i vyšší cena zboží. Brabec to řekl v online úvodní diskuzi na brněnském mezinárodním festivalu Ekofilm. Společnost jako taková je ale na zboží s ekologickým označením podle ministra připravena. Diskuze na téma "Je spotřeba potřeba?" byla přenášena pouze online kvůli opatřením proti koronaviru.

Více než 60 % lesů v ČR je nemocných. Přírodní klimatizace naší země pomalu umírá a s ní mizí z naší krajiny i voda. Dvanáct celebrit v čele s Davidem Krausem nebo Martou Jandovou se rozhodlo podpořit nový projekt Pomáhám přírodě, který každý měsíc otevře nové téma. “Chtěl bych, aby lidé například kupovali nábytek ze dřeva rostoucího v hospodářsky udržitelných lesích,” říká zpěvák David Kraus, který v červnu propaguje téma lesa.

Lidé jsou výrazným hybatelem v současnosti probíhajících klimatických změn. A někteří se to snaží změnit. Dost často ale přitom napáchají svými dobrými úmysly víc škod, než užitku, přesněji, než kdyby nedělali nic. Švédští badatelé se pokusili na tento jev pohlédnout optikou psychologie a jejich podnětné závěry uveřejnil žurnál Frontiers of Psychology.

Systém energetických štítků, které evropským spotřebitelům pomáhají orientovat se při nákupu elektrických přístrojů, se v následujících letech zjednoduší. Evropští poslanci včera ve Štrasburku v prvním čtení schválili opatření ukládající výrobcům vrátit se ke škále, kde písmeno A bude označovat energeticky nejméně náročné přístroje a písmeno G naopak ty nejméně šetrné.

To, co je dobré pro život v oceánech, nemusí být současně dobré pro zbytek planety. Kalifornská univerzita v Merced (UCM) nyní upozornila na to, že tuňáci lovení udržitelným způsobem nejsou právě tou nejlepší variantou, pokud se budeme zajímat i o spotřebu pohonných hmot lodí „vybíravých“ rybářů. Informuje o tom žurnál New Scientist.

Ministerstvo zemědělství připravuje soutěž na propagaci biopotravin, chce zvýšit jejich odbyt. Měla by se vypsat v příštím roce, stát bude 30 milionů korun. Dnes to řekl ředitel ministerského odboru environmentálního a ekologického zemědělství Jan Gallas. Podle manažerky PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřiny Urbánkové tolik stát doposud do kampaně za biopotraviny nikdy neinvestoval. Například na propagaci značky Klasa dá stát za dva roky přibližně desetinásobek této sumy. Půda v ekologickém režimu zabírá v ČR zhruba 12 procent zemědělské půdy.

Představte si, že byste si mohli nechat domů doručit nákupy od lokálních producentů v bio kvalitě a při doručení zároveň měli možnost odevzdat některé odpady s vědomím, že budou znova využity a výtěžek z odpadů poslouží charitě. Zní to jako sen? Belgická firma Cirkle ho mění ve skutečnost a český Institut cirkulární ekonomiky ji uvádí jako zdárný a fungující koncept, jak pracovat s odpadem efektivně.

Energetické štítky ve své stávající podobě mohou mást spotřebitele. Evropská unie se pustila do úpravy energetických štítků tak, aby se zrušily třídy A+ až A+++ a nadále se používala jen škála A-G. Česká republika spolu s dalšími čtyřmi zeměmi nedávno podala návrh, který by tento proces zpomalil. Nová škála energetických štítků by tak byla nejdříve v roce 2023. Upozornila na to novinářka Alice Stollmeyerová, která se specializuje na energetickou a klimatickou politiku EU.