Drtivá většina Čechů zatím neplánuje přechod na ekologické zdroje energií. Podle průzkumu výzkumného týmu Knowlimits až 91 procent tuzemských domácností neuvažuje nyní o změně typu zdroje pro topení, vaření či ohřev vody. Hlavním důvodem jsou obavy z nárůstu cen energií. Nadpoloviční většina respondentů přitom považuje Česko za středně až těžce ekologicky znečištěné. Výsledky průzkumu, který zkoumal postoj českých domácností k dekarbonizaci, představili tento týden zástupci Knowlimits.

Nově nastavené podmínky ministerstva životního prostředí (MŽP) pro čerpání podpory na renovace budov jsou podle odborníků oslovených ČTK v zásadě správným rozhodnutím. Možnost dostat na zateplení a opravy zálohy předem a čerpat peníze přes zvýhodněný úvěr umožní získat dotace také lidem s nižšími příjmy. Problematická ale podle odborníků naopak může být podpora instalace fotovoltaiky do maximálního výkonu pět kilowattpeaku (kWp), která nemusí vytvořit dostatek elektřiny na sdílení či provoz tepelných čerpadel. Je podle nich také chybou, že se nové podmínky podpory netýkají renovací bytů, ale jen rodinných domů.

Od příštího roku bude možné čerpat o podporu na všechny dílčí zateplení a renovace pouze z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light a na komplexní renovace z programu Oprav dům po babičce. Podpora ze standardní podoby NZÚ skončí a sjednotí se pod program Light. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Česko podle asociace Centra pasivního domu nedostatečně rychle renovuje a zatepluje budovy. Přístup státu k renovacím není koncepční a podle centra je nutné aktualizovat národní strategii renovací budov. Vhodné by bylo například rozšířit možnost výhodných úvěrů pro domácnosti a zřídit bezplatné poradenství. Centrum pasivního domu to uvedlo v komentáři, který má ČTK k dispozici. Dotace na částečné nebo komplexní zateplení lze v ČR čerpat z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) provozovaném ministerstvem životního prostředí (MŽP).

V Česku je navzdory zákazu nadále v provozu jako hlavní zdroj tepla téměř 100 000 neekologických kotlů. Jejich počet se postupně snižuje, protože velké množství zařízení je na hranici své životnosti. V příštím roce tak firmy očekávají výměnu dalších desítek tisíc nevyhovujících kotlů. Na dotaz ČTK to uvedl prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. Zákaz kotlů, které nesplňují parametry třetí a vyšší emisní třídy, platí od letošního září. Tehdy lidé v Česku využívali jako hlavní zdroj tepla téměř 150 000 nevyhovujících kotlů.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poskytlo 98,7 milionu korun na celkem 55 projektů komunitní energetiky. Pro další rozvoj sdílení elektřiny v komunitách zároveň resort připravil Platformu pro zakládání energetických společenství, která by měla fungovat jako prostor pro sdílení zkušeností z praxe. Její první setkání se uskuteční ve čtvrtek, informovalo MŽP. Sdílení elektřiny v Česku je možné od září.

Dotační program Nová zelená úsporám (NZÚ) podporující renovace budov, jejich zateplení a zvýšení energetické udržitelnosti bude pokračovat v podobě kombinace výhodného úvěru a dotace. Bude tak podobný modelu Oprav dům po babičce, což je jeden z jeho programů, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na konferenci Nová zelená úsporám k 15. výročí programu. V programu Nová zelená úsporám schválilo ministerstvo životního prostředí (MŽP) za 15 let jeho fungování 412 000 žádostí za více než 91 miliard korun.

Za 15 let fungování dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ) k podpoře renovací budov, jejich zateplení a zvýšení energetické udržitelnosti schválilo ministerstvo životního prostředí (MŽP) 412 000 žádostí za více než 91 miliard korun. V podprogramu s názvem Light pak 86 000 žádostí za více než deset miliard Kč. O dotaci z programu na Oprav dům po babičce, který slouží ke komplexnímu zateplení nemovitostí, si zatím zažádalo 5600 lidí, a to o celkem zhruba 5,5 miliardy korun, sdělil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Krajský úřad na Vysočině dostal v posledním dotačním kole 769 žádostí o příspěvek na pořízení nového ekologičtějšího kotle. Uchazeči by chtěli celkem 106 milionů korun, zatímco kraj má na tento program určený pro domácnosti s nízkými příjmy 103,7 milionu. Jakou částku nakonec rozdělí, zatím není možné říci, sdělila ČTK mluvčí kraje Jitka Svatošová. Velká část žádostí dorazila až ke konci programu v srpnu a úředníci je ještě kontrolují.