Státní podnik Lesy ČR daruje 3000 metrů krychlových palivového dřeva v hodnotě bezmála 3,5 milionu korun domácnostem ze zaplavených oblastí na severu Moravy, kterým velká voda v polovině září poškodila domy a navíc vzala i připravené zásoby dříví na zimu. Dřevěné palivo Lesy ČR přivezou lidem domů zdarma. Novinářům to dnes řekl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.

Poptávka po řemeslnících je v letošním roce stále vysoká. Důvodem je, že nadále roste zájem o čerpání podpory z dotačního programu Nová zelená úsporám. V meziročním srovnání letos sice poptávka po řemeslnících klesla o 54 procent, je tomu tak ale kvůli výrazně vysokému zájmu o řemeslné práce v minulém roce. Vyplývá to z dat serveru ePoptávka.cz, které má ČTK k dispozici. Přestože se zájem o zateplovací práce v České republice drží dlouhodobě vysoko, v mnoha případech podle serveru naráží na omezené kapacity pracovníků.

O podporu z dotačního programu Oprav dům po babičce si za rok zažádalo přes 5000 lidí. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které program zaštiťuje, vyplatilo žadatelům téměř pět miliard korun. Oproti předchozímu období se zájem o podporu komplexnějších renovací domů ztrojnásobil. Některá média dříve upozorňovala na to, že zájem o dotační program není příliš vysoký. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ale uváděl, že cíl 40 000 zájemců v roce 2030 je realistický.

Ke sdílení elektřiny v Česku se za měsíc fungování Elektroenergetického datového centra (EDC) přihlásilo zhruba 8000 zájemců a více než 5000 z nich už má uzavřenou i smlouvu. Největší zájem o sdílení registrovalo EDC, které začalo přijímat registrace 1. srpna, v rámci jedné nebo více vlastních nemovitostí. Reálné sdílení elektřiny očekává v průběhu září.

Objem vytříděných baterií v Česku roste, Češi nyní vytřídí přibližně 45 procent prodaných baterií. V roce 2023 lidé pomohli vytřídit 1976 tun spotřebitelských baterií, což odpovídá přibližně 79 milionům kusů tužkových baterií. To je o 300 tun více než před čtyřmi roky, uvedla společnost Ecobat, která se sběrem baterií zabývá.

Dodržování zákazu používání neekologických kotlů, který platí od počátku září, obce kontrolují hlavně na základě podnětů obyvatel, k plošným kontrolám zatím nepřistoupily. Důvodem je mimo jiné nedostatek úředníků. Obcím chybí také informace o tom, kdo neekologický kotel ještě má. Na začátku topné sezony proto chtějí tyto objekty vyhledávat i vizuální kontrolou. V případě, že zjistí porušení předpisů, hodlají věc nejprve řešit napomenutím, až pak případnou pokutou. Sankce za vytápění neekologickým kotlem může dosahovat až 50 000 korun. Vyplynulo to ze zjištění ČTK v krajích.

S výměnou kotlů první a druhé emisní třídy, které je od září zakázáno používat, je často třeba na rodinných domech učinit také drobné stavební úpravy. Náklady na ně se mohou pohybovat zhruba mezi 10 000 až 45 000 korunami. Některé z nich mohou být již zahrnuty v dotaci. ČTK to sdělili zástupci České komory autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě (ČKAIT). S končící možností čerpat dotace na nové kotle realitní portál Bezrealitky zaznamenal propad cen domů ve špatném stavu zhruba o pět až 15 procent.

Celkově se zatím v Česku vyměnilo 194 000 neekologických kotlů, na které přispěly dotační programy ministerstva životního prostředí. Zájemcům o výměnu ministerstvo vyplatilo 21 miliard korun, řekla ČTK jeho mluvčí Veronika Krejčí. Přesná data resortu chybí, avšak pracuje s odhadem 150 000 kotlů, které zbývá vyměnit. Začátkem září začal platit zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy. V krajních případech při používání starých kotlů hrozí lidem pokuty až 50 000 korun, a to opakovaně.