Dodržování zákazu používání neekologických kotlů, který platí od počátku září, obce kontrolují hlavně na základě podnětů obyvatel, k plošným kontrolám zatím nepřistoupily. Důvodem je mimo jiné nedostatek úředníků. Obcím chybí také informace o tom, kdo neekologický kotel ještě má. Na začátku topné sezony proto chtějí tyto objekty vyhledávat i vizuální kontrolou. V případě, že zjistí porušení předpisů, hodlají věc nejprve řešit napomenutím, až pak případnou pokutou. Sankce za vytápění neekologickým kotlem může dosahovat až 50 000 korun. Vyplynulo to ze zjištění ČTK v krajích.

Pražský magistrát se chce zaměřit na vozidla, která jezdí po hlavním městě bez filtru pevných částic. Spolu s Českými Radiokomunikacemi (ČRa) nasadí stacionární, mobilní a přenosná zařízení pro detekci emisí pevných částic ve výfukových plynech, která nevyhovující vozidla odhalí. Zástupci magistrátu a ČRa to uvedli při společné prezentaci.

Vinobraní na jihu Moravy urychlily tropické teploty, které po srpnu pokračovaly i v prvním týdnu v září. Teploty překračující 30 stupňů Celsia při převažujícím suchu urychlují vysychání hroznů, což snižuje výnos vinohradů, řekli ČTK oslovení zástupci vinařů i odborníků.

Technické konopí je univerzální a udržitelnou plodinou s nesmírným potenciálem. Tato rostlina nabízí široké spektrum využití, od medicíny a textilního průmyslu přes papírenství a stavebnictví až po energetiku a zemědělství. Díky své odolnosti vůči suchu a minimálním nárokům na chemickou ochranu je technické konopí šetrné k půdě a představuje perspektivní regionální obnovitelný zdroj. Informuje o tom Institut pro udržitelný rozvoj.

Zájem o lokální potraviny mezi Čechy roste. Zatímco v roce 2020 se o ně zajímalo 30 procent lidí, letos je to 39 procent, vyplývá z průzkumu Akademie věd ČR (AV), který má ČTK k dispozici. Průzkum také zjistil, že dvě třetiny dotázaných by dalo přednost lokální potravině, i kdyby byla dražší. Mezi nejčastěji nakupované potraviny lokálního původu patří ovoce a zelenina, vejce a med.

S výměnou kotlů první a druhé emisní třídy, které je od září zakázáno používat, je často třeba na rodinných domech učinit také drobné stavební úpravy. Náklady na ně se mohou pohybovat zhruba mezi 10 000 až 45 000 korunami. Některé z nich mohou být již zahrnuty v dotaci. ČTK to sdělili zástupci České komory autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě (ČKAIT). S končící možností čerpat dotace na nové kotle realitní portál Bezrealitky zaznamenal propad cen domů ve špatném stavu zhruba o pět až 15 procent.

Současná praxe kolem reklamních letáků zásadně zatěžuje odpadové hospodářství obcí a zároveň nevyhovuje velké části spotřebitelů. Proto je potřeba narovnat podmínky pro zadavatele i distributory tak, aby každý platil spravedlivě část svých nákladů na recyklaci a svoz, které dnes platí výhradně obce. Zároveň je ale potřeba hledat cesty, jak reklamní letáky dostat k těm, kteří je chtějí, a neobtěžovat tím ostatní. Rada seniorů i Ministerstvo životního prostředí tak považují za důležité zlepšit systém distribuce papírových letáků.

Celkově se zatím v Česku vyměnilo 194 000 neekologických kotlů, na které přispěly dotační programy ministerstva životního prostředí. Zájemcům o výměnu ministerstvo vyplatilo 21 miliard korun, řekla ČTK jeho mluvčí Veronika Krejčí. Přesná data resortu chybí, avšak pracuje s odhadem 150 000 kotlů, které zbývá vyměnit. Začátkem září začal platit zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy. V krajních případech při používání starých kotlů hrozí lidem pokuty až 50 000 korun, a to opakovaně.

Administrativní budovy, základní škola, rodinné domy s biosolární střechou, vinařství, panelové domy, a dokonce i tramvajová vozovna – to vše jsou objekty, které letos soutěží v jedenáctém ročníku soutěže Zelená střecha roku 2024. O Cenu veřejnosti i uznání poroty se uchází dvanáct unikátních projektů. Hlasování je nyní otevřené a veřejnost může podpořit své favority na webu www.zelenastrecharoku.cz, kde jsou k dispozici fotografie a podrobné informace o každé realizaci.