Zprávy / Ekopolitika
 Znečištěné ovzduší ohrožuje stále více lidí. Překročené koncentrace prachu ohrožovaly v roce 2010 již polovinu obyvatel České republiky, rozšířilo se i území, kde byly limity překročeny. Ukazuje to Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2010, kterou ve středu schválila vláda. 
 Věci Veřejné chtějí najít peníze na církevní restituce tím, že sloučí některá ministerstva. Podle médií by to měl být úřad životního prostředí a místního rozvoje. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa považuje informace za čiré spekulace, zatímco nevládní organizace by sloučení přivítaly.
 Letos začal platit zákaz bateriových klecových chovů nosnic. Ten se podařilo ochráncům zvířat po desítkách let kampaní prosadit a pak i uhájit před zrušením, výjimkami a odklady. Ochránci zvířat to vnímají jako obrovské vítězství. Pohled chovatelů nosnic je jiný: obrovské investice a obavy z nekalé konkurence firem, které pravidla nesplnily nebo pocházejí ze zemí mimo EU a zákaz se na ně nevztahuje. A spotřebitelé? Ti mohou mít lepší pocit z toho, že kvůli jejich smaženici už nemusí slepice trpět ve stísněné kleci. Nově se smí používat tzv. obohacené klece, které jsou větší. Aktivisté za práva zvířat však mají výhrady i proti nim a usilují o úplný zákaz klecových chovů.
 Představitelé několika významných evropských průmyslových regionů se spojili ke společnému tlaku na Evropskou komisi. Chtějí ovlivnit revizi stávající směrnice o kvalitě ovzduší. Zástupci tohoto uskupení tvrdí, že jim nejde o oslabení současné legislativy, ale o zohlednění jejich snah o snižování emisí. Studie ale ukazují, že přestože kvůli krizi klesla výroba, míra znečištění ovzduší stále narůstá. Na memorandum upozornil server Euractiv.
 Česká republika se dočkala právní revoluce. Za škody na životním prostředí je možné trestat nejen fyzické osoby, ale i firmy. Průmyslovému podniku, který by například vypouštěl do vody velké množství škodlivých chemikálií, tak hrozí, že může být úplně zrušen. Podle podnikatelů i aktivistů ale nová úprava lepší ochranu přírody nepřinese.
 Ministerstvo životního prostředí chce přimět domácnosti v Moravskoslezském kraji, aby přestaly používat klasické kotle na uhlí a přešly na šetrnější automatické kotle. Za to nabízí šedesát tisíc korun na jednu domácnost. Jenže dotované kotle mohou být jen na uhlí, případně na uhlí a biomasu. To se nelíbí výrobcům pelet a kotlů na biomasu, protože na jejich výrobky se dotace nevztahuje. A žádají, aby ministr Tomáš Chalupa odstoupil.
 Řidiče ve Frankfurtu nad Mohanem čeká od letoška novinka: do města mohou vjet pouze v případě, že jej jejich automobil vybaven speciální zelenou nálepkou. Ta osvědčuje, že vůz splňuje přísné nároky na emise škodlivin a prachu. Stejná novinka potkala i řidiče v Krefeldu, Osnabrücku a Stuttgartu. Německá města se tak brání proti znečištěnému ovzduší a hlavně proti prachu.
 Chomutovský odbor ministerstva životního prostředí zamítl odvolání Greenpeace, sdružení Kořeny a Arnika. Ty se ohradili proti tomu, že je Ústecký kraj opominul při řízení o navážení odpadů z ostravských ropných lagun do severních Čech. Nevládky považují jak rozhodnutí kraje, tak rozhodnutí ministerstva za nezákonná, a připravují proto podání žaloby.
26.12.2011 01:02 | PRAHA/SANTIAGO DE COMPOSTELA
( Ecomonitor)  Plán, že energetika španělské Galicie bude v roce 2015 z 95 % pocházet z obnovitelných zdrojů energie, se podařilo splnit o pět let dříve, informuje server Ecoticias.com
 Podpořit nové nápady, které berou ohledy na životní prostředí a zároveň by mohly zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslu, se minulý týden rozhodla Evropská komise. Rozjela tzv. Akční plán pro ekologické inovace, jenž má usnadnit podnikatelům s novými technologiemi nebo užitečnými nápady prosadit se na trhu.
 Městský soud v Praze nedovolil otevřít pobočku Bauhausu v Brně-Ivanovicích. Podle jeho rozhodnutí má životní prostředí přednost před ekonomickými zájmy soukromé firmy. Soud rozhodoval o tom, zda je možné dokončenou stavbu otevřít, přestože vydaný stavební certifikát právně napadli aktivisté a místní občané.
 Dánská ministryně životního prostředí Ida Aukenová a její kolega pro energetiku Martin Lidegaard v pondělí představili své priority pro následující půlrok, kdy bude jejich země vést EU. Podle nich by se unie měla soustředit nejen na řešení finanční krize, ale rovněž se zabývat otázkami dlouhodobými – udržitelností a zvýšením účinnosti při využívání zdrojů. „Nemůžeme se teď soustředit pouze na finanční krizi a nezabývat se krizemi, které jsou stejně závažné, zejména krizí environmentální,“ uvedla v Bruselu Ida Aukenová.
 Od nového roku bude ve Vídni cestování veřejnou dopravou levnější. Město chce přilákat pravidelné cestující a proto snižuje cenu roční tramvajenky. Zlevnění by si zasloužili i cestující v českém hlavním městě, tvrdí pražští zelení. A hned navrhují, kde vzít peníze na pokrytí výpadku za jízdné – zdraží se parkování.
 Nedělejte z České republiky osamělý skanzen uhlí a jádra, vzkázali na prosincovém sjezdu členové Strany zelených současné vládě. Podle delegátů pardubického setkání hrozí zemi, že skončí zcela bez vlivu na okraji Evropské unie, nebo že se česká energetika stane osamělým ostrovem uhlí a jádra. Zelení se přihlásili k silnější integraci Evropské unie a Novému údělu evropských zelených.
 Čtrnáctidenní vyjednávání o nové klimatické dohodě přineslo sice formální shodu na dalším snižování skleníkových plynů, státy se ale ke konkrétním cílům nezavázaly. V zásadě se téměř dvě stovky zemí dohodly na tom, že se po roce 2015 dohodnou na právně závazné smlouvě. A to je podle environmentálních organizací málo.
 Sněmovna ze své schůze škrtla návrh zákona o Šumavě, který připravil Plzeňský kraj. Zákon tak poslanci letos neprojednají, návrh dnešním rozhodnutí přesunuli na některou z příštích schůzí. To ale může také znamenat, že se návrh už nikdy neprojedná.
 Hluboká brázda v lesní půdě po kolech těžké techniky nebo hromada pokáceného dřeva hned za cedulí první zóny národního parku. Fotografie, které zachycují kácení v lesích národního parku České Švýcarsko již nějaký den putují po českém internetu. Správa parku se brání: jde o běžný zásah proti nepůvodnímu porostu, navíc poslední před tím, než se z lesa stane bezzásahové území.
 Odvážné cíle Evropské unie v navrhované směrnici o energetických úsporách budov dostávají od členských zemí na frak. Podle serveru EurActiv například Velká Británie nebo Nizozemí tlačí na to, aby z chystané legislativy vypadly konkrétní závazky.
 Dánské království to s ochranou klimatu myslí vážně, vzkazuje světu jeho vláda. Do roku 2050 chce zcela přejít na obnovitelnou energetiku a snížit svoje emise až o 95 %. To kromě jiného znamená, že se od roku 2030 chce úplně obejít bez uhlí.
 Stavby, které vznikly díky dotaci z Evropské unie, musejí o této skutečnosti informovat prostřednictvím cedulí. Jak upozorňuje server iDnes, na některých projektech se objevuje i jméno ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS). Pozoruhodné je, že v některých případech je to u projektů, které byly schváleny ještě před tím, než se Chalupa stal ministrem.
 Automobilový průmysl v USA čelí novým úsporným standardům Baracka Obamy. Ten požaduje, aby v roce 2025 auta ujela 54 mil na jeden galon paliva (22 km na litr). Prodejci vozů se však opatření brání, bojí se toho, aby dosažení této mety nebylo na úkor bezpečnosti nových vozů, píše PlanetArk.
 Premiér Petr Nečas nedávno oznámil, že vláda nevybere vítěze zakázky na odstranění starých ekologických zátěží a tzv. ekotendr končí. Ekolist se proto zeptal několika odborníků, jak by se měl stát ke starým ekologickým zátěžím postavit.
 Budoucí dohoda o ochraně klimatu v nejbližších letech zřejmě nevznikne. Naopak, ještě více může oslabit současná dohoda z Kjóta. Ukazuje na to dosavadní průběh jednání zemí Rámcové smlouvy o změně klimatu v jihoafrickém Durbanu. Hned první den delegace Kanady prohlásila, že novou dohodu nepřijme a že naopak zvažuje odvolat podpis Kjótského protokolu.
Konec akceschopnosti úřadu, který má na starosti ochranu přírody v České republice. Tak by se dala shrnout reakce nevládních organizací na změny na ministerstvu životního prostředí (MŽP), které proběhly na počátku listopadu. Ministr Tomáš Chalupa (ODS) zrušil řadu odborů, například odbor, který měl na starosti národní parky. Na druhé straně jiné odbory vznikly, například odbor propagace.
 Každý den se v Evropě vydávají na cestu miliony hospodářských zvířat. Řadu z nich čeká pobyt v kamionech, který bude trvat desítky hodin ve stísněných podmínkách. Proti převážení zvířat na velkou vzdálenost se staví evropská kampaň, která chce omezit cesty s živými zvířaty na maximálně osm hodin.
 Obyvatelé Kalifornie by se za čtyřicet let mohli budit do světa, ve kterém bude většina věcí na elektřinu – auta, vytápění domů, ale i průmyslová výroba. Vědci z laboratoře univerzity Berkeley spočítali, na co musí Kalifornie vsadit, pokud chce radikálně snížit emise skleníkových plynů. Možné to prý je, ale ne bez jádra nebo vylepšených tepelných elektráren.
 Česká republika zažila v minulých letech obrovský boom fotovoltaiky, který ukončil až vyhlášení tzv. stop stavu v únoru 2010. Navzdory slibům o jeho ukončení se nové projekty stále nemohou připojit k síti. Zástupci fotovoltaické energetiky tento stav kritizují, naposledy na půdě Senátu. Distribuční společnosti tvrdí, že stop stav už neplatí a každou žádost prověřují individuálně. Podle fotovoltaiků se nové instalace do sítě v podstatě nepřipojují.
Návrh zákona o Šumavě, připravovaný ministrem životního prostředí, se ubírá směrem, který bude ohrožovat samotnou podstatu poslání národního parku. Tvrdí to stínová vědecká rada parku (SVR). A u toho prý vědci asistovat nebudou a zvažují proto ukončení účasti na kulatých stolech, které mají podobu zákona předjednat. Ministerstvo kvůli tomu zrušilo plánované pondělní jednání o budoucí podobě zákona.
 Černý dým ze sousedova komína chrlí saze ze spalovaných pneumatik nebo PET lahví naplněných pilinami a vyjetým motorovým olejem. Brutální obraz, který ale není vzdálen české realitě. A viník je v klidu, protože to, čím topí, nikdo kontrolovat nemůže. Na jeho straně stojí ústavní právo na nedotknutelnost obydlí. To by ale mohlo skončit, ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) navrhuje, aby lidé museli prokazovat, čím topí.
 Svět čeká více velmi horkých dní, do konce století jich má být až desetkrát více než v současnosti. Zvýší se nejvyšší i nejnižší denní teplota na většině míst světa. Tvrdí to shrnutí pro politiky o vlivu klimatické změny na extrémní projevy počasí, které v pátek zveřejnil Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC).
|
|
