V dotačním programu Dešťovka, kterým ministerstvo životního prostředí (MŽP) přispívá na lepší hospodaření s vodou, byly dosud přijaty 4000 žádostí za 185 milionů korun. Žádosti o systém na dešťovou vodu určenou pro splachování a současné zalévání zahrady tvoří 70 procent. Pro aktuální výzvu resort vyčlenil 340 milionů korun. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy MŽP.

Od letošního 1. dubna musejí obce zajistit místa pro třídění bioodpadů celoročně. Doposud měly tuto povinnost pouze v období od 1. dubna do 31. října. Požaduje to vyhláška Ministerstva životního prostředí. Podle ochránců přírody je vzkaz jasný: bioodpady nepatří do směsného odpadu.

Ve třetí vlně kotlíkových dotací mohou domácnosti získat až 127.500 korun na výměnu starých kotlů na tuhá paliva za plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu. Poslední fáze začne 1. dubna a nejpozději do konce září musejí kraje vyhlásit výzvy pro občany. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo životního prostředí, které krajům poskytne na výměnu zdrojů tepla 3,125 miliardy korun. Mezi prvními budou přijímat žádosti o dotace Středočeský, Olomoucký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj.

Radnice Prahy 11 bude chtít spolupracovat se soukromými firmami a brát od nich zbytkový materiál. Ten by využila ve školách při výuce recyklace nebo při předmětech postavených na tvůrčí činnosti. ČTK to dnes řekla radní Zuzana Ujhelyiová (Piráti). Kdy projekt začne a jak přesně bude vypadat, zatím není jasné. Pražský radní Vít Šimral (Piráti) uvedl, že magistrát záměr radnice posoudí a případně se k němu přidá.

Počet elektromobilů v ulicích Vídně stoupá. Město pokračuje v investicích do nabíjecích stanic. Letos jich přibude dalších 550 a do konce roku 2020 počet nových stanic ve veřejném prostoru dosáhne tisícovky. Informuje o tom Zahraniční kancelář města Vídně.

Nejlepší středoevropský vzdělávací projekt na omezení plýtvání s jídlem za loňský rok představili v sobotu zástupci Polska v Praze. Jejich projekt Jak dobře využít jídlo získal v internetovém hlasování a u odborné poroty nejvíce bodů. Studenti gastronomie se v něm nejdříve učili uvařit jídlo například z okoralého chleba, dále vytiskli brožurku s recepty a distribuovali ji lidem, kteří využívají jídlo z potravinové banky. Projekt začal už v roce 2015, ale díky ohlasu pokračuje rozdávání kuchařek až do současnosti.

Jestli jsou v něčem statistici pojišťoven dobří, tak v počtech a odhadech pravděpodobnosti. Proto nepřekvapí jejich reakce na události z let posledních: více požárů, povodní, ničivého sucha je stálo už tolik, že teď chtějí zvýšit cenu za pojištění. O hodně. Globální trend zvyšování cen by ale mohl efektivně vyřadit nižší a střední ekonomickou třídu ze systému pojištění. Píše o tom Guardian.

Lidé jsou výrazným hybatelem v současnosti probíhajících klimatických změn. A někteří se to snaží změnit. Dost často ale přitom napáchají svými dobrými úmysly víc škod, než užitku, přesněji, než kdyby nedělali nic. Švédští badatelé se pokusili na tento jev pohlédnout optikou psychologie a jejich podnětné závěry uveřejnil žurnál Frontiers of Psychology.

Kdo jezdí v SUV s věčně hladovou nádrží, pije z plastového kelímku plastovým brčkem nebo si třikrát týdně dopřeje propečený stejk, je dnes v USA často environmentálně uvědomělými spotřebiteli označován za neuvědomělého ignoranta. Hranice mezi šetrným přístupem k životnímu prostředí se však mezi méně či více uvědomělými jedinci stírá v jednom bodě. Na toaletě. Nikdo se tu totiž neobejde bez toaletního papíru. Píše o tom Inhabitat.

Norská společnost Infinitum prosadila v Norsku zavedení zálohového systému na PET láhve. Zprvu nejistý krok, který si vyžádal finanční injekci do začátku, ale záhy nastartoval velký recyklační byznys. Nyní tu recyklují 97 % plastových lahví, píše ScienceAlert.