Vztah člověka k přírodě je tématem povýtce aktuálním již proto, že dopady našeho zacházení s přírodou pociťujeme čím dál silněji. Skutečné morální jednání nemůže být založené pouze na prospěchu či ekonomických důvodech. O jaké důvody by mělo jít, to je tématem knihy Etika a příroda. Autorka představuje přístupy zdůvodňující úctu k přírodě a její ochranu dobrem člověka i přístupy, které akcentují svébytnost přírody a potřebu chránit ji kvůli ní samé. Spolu s nimi tak otevírá celou řadu otázek: Je lidská perspektiva limitující pro dostatečnou ochranu a respekt vůči přírodě? Vede antropocentrický postoj nutně k představě nadřazenosti nad přírodou? Máme mít morální ohledy vůči přírodě samotné? Znamená neantropocentrický přístup popření lidské výjimečnosti? Dovoluje nám upřednostnit zvíře před člověkem? Má příroda sama svoji vlastní hodnotu nezávislou na našem hodnocení? Co by bylo nositelem této hodnoty: cítící zvířata, jednotlivé organismy nebo celek přírody? Kde se nachází ona hranice, která určuje, vůči čemu máme mít morální ohledy? Autorka představuje přehledně jak jednotlivé pozice, tak také námitky vůči nim. Přesvědčivě dokládá, že etika ve vztahu k přírodě je celým komplexem problémů, které zřejmě nelze vyřešit přijetím jediného přístupu. Odpověď na otázku, proč brát morální ohledy na přírodu, může mít tedy nakonec více řešení, stejně jako rovnice kořenů.

Sbírka fotografií z cest Josefa Kořenského v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur. Publikace je monografickým zpracováním dlouhého života a bohaté činnosti českého pedagoga, přírodovědce, spisovatele, sběratele a cestovatele, Josefa Kořenského (1847 – 1938). Je doplněna odborným komentovaným katalogem fotografií, které Kořenský přivezl ze svých cest po světě – z tzv. cesty kolem světa v letech 1893–1894 a z tzv. cesty k protinožcům (1900–1901). Tyto velkoformátové fotografie na kartonech (některé kolorované) jsou uloženy v Náprstkově muzeu, a to v etnografickém oddělení a v knihovně Náprstkova muzea. Součástí publikace je CD s interaktivním katalogem fotografií.

Kniha pojednává různé aspekty vztahů lidí a zvířat v evropských i mimoevropských kulturních kontextech, téma, které se celosvětově tlačí do centra pozornosti. Je zde zohledněno naše subjektivní vnímání živých tvorů, lov, úloha zvířat jako obětí, domestikační procesy a fenomén chovatelství, ochrana zvířat a ochrana druhů, užití zvířat v medicínských výzkumech a jako modelu pro chování a fungování lidí a další jednotlivé facie vztahu člověk–zvíře. Jsou zvířata divé bestie, ochlupení bližní či bezduché automaty? Přečtěte si recenzi Ekolistu.

Kniha básníka Václava Vokolka je jedinečným svědectvím o zanikajícím světě pražských zahrádkářských kolonií a zároveň brilantní literární evokací tohoto specifického mikrosvěta. Knihu provází evokativní a vtahující fotografie Richarda Čermáka.

Stanislav Komárek se ve svých esejích zamýšlí nad podobnostmi mezi fungováním lidské společnosti a přírodních společenstev - vykresluje nečekané paralely mezi cykličností dějin a pravidelností přírodních cyklů, mezi výskytem romantickým básníků a evolučních inovací, mezi magií a moderní vědou. Především však osvětluje způsob, jakým nazíráme svět náš vezdejší a jak do něj promítáme ustrojení vlastní duše.

Pětijazyčný slovníček kapesního formátu pro ekoturisty zpracovaný mezinárodním kolektivem odborníků pod vedením Zdeňka Pluhaře. Esperantem, česky, německy, anglicky a francouzsky. Číslovaná hesla a rejstříky umožní snadné a rychlé vyhledávání ekvivalentů v jakémkoliv páru z uvedených jazyků.

Tento úvod přináší ucelené základy oboru biologie ochrany přírody. Text je doplněn množstvím příkladů, obrázků a schémat. Zabývá se řadou často probíraných otázek, jako jsou právní a mezinárodní nástroje ochrany přírody, udržitelný rozvoj, smysl vytváření chráněných území, metody ochranářské práce nebo ochrana vymírajících druhů. Kniha je určena studentům a učitelům přírodovědných i sociálních oborů na vysokých i středních školách, profesionálním i dobrovolným pracovníkům v oblasti ochrany přírody, pracovníkům referátů životního prostředí krajských i místních úřadů. Prof. Richard B. Primack, Ph.D., je profesorem biologie v Centru pro energii a environmentální studie na Boston University. Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., je profesorem ekologie na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. Zabývá se především modelováním životních strategií a populační dynamikou organismů, zejména hmyzu a rostlin. RNDr. Jana Jersáková, Ph.D., se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity zabývá ekologií rostlinných populací, především terestrických orchidejí.

V rozšířeném a přepracovaném textu předkládá autor evolučně ontologickou charakteristiku mnoha aspektů současného světa. Ústředním tématem knihy zůstává existenciální konflikt kultury s přírodou, ale jeho analýza je prohloubena o reflexi skrytého duchovního základu kultury a konkretizována úvahami o vztahu ekonomiky a přírody a o historickém obsahu lidské práce. Autor čtenáři nabízí nový pohled na problém transformace dnešní protipřírodní kultury na kulturu slučitelnou s člověkem i se Zemí, kulturu dlouhodobě možnou, ukazuje na potřebu filosofie přežití, na nutnost přestavby obsahu vzdělání i nového způsobu popularizace vědy a filosofie.

Van Jones je známým aktivistou v oblasti lidských práv a ochrany přírody. Jeho kniha Zelená ekonomika (The Green Collar Economy) z roku 2008 se ve Spojených státech stala bestsellerem. Jde o hlubokou kritiku současného politického, ekonomického i sociálního stavu a směřování americké společnosti, na niž autor odpovídá svým sofistikovaným řešením „dvou největších problémů“: chudoby marginalizovaných vrstev společnosti a zhoršujícího se životního prostředí. Za klíčové považuje zavedení nových metod a principů podporujících vznik zdrojů „zelené“ energie a jejich decentralizaci. Přečtete si recenzi Ekolistu.

Už několik desetiletí žije naše společnost pod nadvládou čísel. Ekonomové sledují procentuální růst hrubého národního produktu a číslovky je uvádějí do extatických stavů. Stejně magicky působí na spotřebitele cenovky a zejména výše slev. Nemálo vědců ztotožnilo vědecký přístup s matematikou a běda článku, který neobsahuje dostatečné množství proměnných, závorek a písmen řecké abecedy. Jako by síto matematického zploštění rozhodovalo o významu věcí. Tento důraz na matematickou kvantifikaci zřejmě souvisí se snahou zakrýt drásavě kořistnickou povahu současné společnosti šedou zónou zdánlivě nehodnotících čísel. Naštěstí však dosud existují skeptičtí tazatelé (Václav Cílek), lidé vnitřní pravdy (Ivan Klíma) a proroci lepších časů (Josef Šmajs), kteří dokáží každým odstavcem svého textu ukázat ke světu, v němž stále nesmyslnější konzumaci planety nahrazuje kultura pozvolného ústupu, ke světu, ve kterém není hodnota funkcí ceny, ale výrazem cennosti, a v němž nenasloucháme řeči čísel, nýbrž řeči podnětných skeptiků, lidí pravdy a proroků. Pokud se vám takový svět líbí, jsou Tři hlasy knihou právě pro vás. Přečtěte si recenzi Ekolistu.