Česko má vlastní ekoznačku Ekologicky šetrný výrobek již šestnáct let. O její správu a propagaci se stará ministerstvem životního prostředí zřízená informační agentura životního prostředí CENIA. V minulém roce se do způsobu, jakým stát (ne)propaguje ekoznačku, obul Jaroslav Bajer z občanské sdružení Galacie. Podle něho je naše ekoznačka nejhorší v Evropě. A přináší otázku, na kterou je dobré hledat odpověď. Nedělala by propagaci ekoznačky lépe nějaká jiná instituce než stát?

Ve čtvrtek 16. září 2010 byl v kině Oko v Praze slavnostně spuštěn internetový rozcestník praguewatch.cz. Podle iniciátorů má za cíl ukázat na odvrácenou tvář hlavního města a na jednom místě krátce představit všechny jeho kauzy, sporné případy městské politiky a využívání veřejného prostoru a zdrojů.

Již pět let zajišťuje trio neziskových společností Asekol, Ekolamp a Elektrowin zpětný odběr elektrozařízení, čímž plní povinnost, kterou výrobcům a dovozcům ukládá odpadový zákon. První sběrné místo vzniklo v prosinci 2005. Dnes je v České republice 10 865 samostatných sběrných míst a do dalších 4 035 obcích jezdí dvakrát za rok pro vysloužilé spotřebiče s kontejnerem.

Poctivý oběd Čecha vyrobí stejnou ekologickou stopu, jakou vytvoří obyvatel Konga za pět dní života nebo Bulhar či Albánec za jeden den. Vyplývá to z aktuálního porovnání ekologické stopy, napsal server Aktuálně.cz. Právě jídlo se na české eko-stopě podílí výrazně, z jedné čtvrtiny.

Apple nedovolil, aby jeho telefony iPhone byly zařazeny do britského „zeleného“ žebříčku pro mobilní telefony.

Jedním z výstupů projektu Národní inventarizace kontaminovaných míst, který má za cíl vytvořit seznam míst s ekologickou zátěží na území České republiky, je i historická ortofotomapa České republiky. Hlavním důvodem pro vznik on-line mapy je podle informací CENIA zobrazení řady již zaniklých objektů, které mohly být příčinou vzniku kontaminace. Mapa může posloužit řadě dalších uživatelů, například zájemcům o historický vývoj české krajiny.

Síť ekologických poraden (STEP) připravila pro české úřady a jiné veřejné instituce příručku, pomocí které lze zavést tzv. zelené úřadování. „Ekologicky šetrně si může chovat i soukromá společnost, my jsme se ale programově zaměřili na veřejnou správu, protože ta nakládá s veřejnými prostředky. Objem její spotřeby je zároveň natolik veliký, že její poptávka po ekologicky šetrném zboží může ovlivnit nabídku trhu a tím i pro ostatní zpřístupnit ekologické zboží,“ říká Kamila Kanichová, výkonná ředitelka STEP.

Cenu Josefa Vavrouška získal in memoriam Jan Bouchal, předseda občanského sdružení Oživení a zástupce šéfredaktora EkoListu, který letos v lednu zahynul při dopravní nehodě. Druhou cenu získala ředitelka Ekologického institutu Veronica v Brně Yvonna Gaillyová za své zásluhy při přenosu zkušeností ze západní Evropy a zavedení ekologického poradenství v ČR.

První mateřská školka vznikla na našem území už v roce 1869. Po stěnách v ní visely obrazy zvířat a rostlin, podle vzoru Komenského se děti vše učily názorně – i péči o přírodu. Jak je to s ekologickou výchovou dnes? Malé děti baví, brání jí jen předsudky a předpisy nás dospělých.

Inspirovat nejen nevládní organizace a jednotlivé občany, ale také zástupce průmyslové sféry k činům přispívajícím k ochraně životního prostředí má za cíl Světový den životního prostředí, který připadá na dnešní den. Valné shromáždění Organizace spojených národů jej vyhlásilo v roce 1972. Ministerstvo životního prostředí spolu s nevládními organizacemi připravilo u příležitosti tohoto dne několik akcí.