Karlovarský kraj vyhlásil od dubna nový dotační program na snížení počtu černé zvěře. Má pomoci zmírnit škody, které divoká prasata způsobují v lesích, ale i na obecním a soukromém majetku. Krajský program je na rozdíl od podobného státního programu cílený více na samotné myslivce, aby je motivoval k odstřelu černé zvěře, uvedl náměstek hejtmana Karlovarského kraje Karel Jakobec (ODS). Za zastřelené prase nabízí 1000 korun.

Zájemci mohou od pátku pozorovat v Lánské oboře jeleny, daňky, muflony a další zvířata. Otevírá se totiž takzvaná malá demonstrační obora, která je pro pozorování vhodná. Na webu o tom informoval Pražský hrad.

V Moravskoslezském kraji loni přibylo nákazy morem včelího plodu. Veterinární inspektoři zjistili 51 ohnisek, předloni jich bylo 33. V okrese Frýdek-Místek se také potvrdilo 14 ohnisek hniloby včelího plodu. Při likvidaci těchto nákaz bylo utraceno a spáleno 420 včelstev. ČTK to řekla ředitelka odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy v Moravskoslezském kraji Grazyna Kurzová. V roce 2022 bylo v kraji kvůli moru včelího plodu utraceno 145 včelstev a kvůli hnilobě včelího plodu jediné.

Včelařská sezona začala letos dříve než je obvyklé, a to zhruba o měsíc. Důvodem je nezvykle krátká zima a teplé jaro. Pokud budou další výkyvy teplot, může to znamenat úhyn včel. Tvrdí to včelaři, které ČTK oslovila. Letošní únor byl nejteplejší od roku 1961, vyplývá to z dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Motýly je podle Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) letos možné díky neobvykle teplému počasí v přírodě pozorovat již od poloviny února. Obvykle vylétají až začátkem března. Svaz, který letošní rok vyhlásil Rokem motýlů, chce pomocí osvětové kampaně upozornit na skutečnost, že motýli z krajiny mizí, a jak je lze ochránit.

Hmyzem letošního roku jsou samotářské včely, které patří mezi volně žijící opylovače a v přírodě jich ubývá. Česká společnost entomologická (ČSE), která kampaň s názvem Hmyz roku vyhlašuje, uvádí, že v Česku je asi 580 druhů samotářských včel. Přes svůj význam a rozmanitost jim lidé nevěnují takovou pozornost jako včele medonosné, uvedl Michal Andrle z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.