V červnu 2024 proběhnou volby do Evropského parlamentu. Nové obsazení Parlamentu a Evropské komise bude důležité pro podobu unijního úsilí v ochraně klimatu pro léta 2024 až 2029. Tu do velké míry ovlivní i členské státy, jejichž hlavy na poli Evropské rady přijímají tzv. Strategickou agendu EU, která vytyčuje hlavní priority unie pro následujících pět let.

Vyhození Kachovské přehrady na Dněpru do povětří loni 6. června způsobilo záplavy, smrt desítek lidí i nepopiratelné škody na životním prostředí, ale příroda se po půl roce začala vzpamatovávat, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na ukrajinského botanika. Ten dokonce připustil, že z dlouhodobého hlediska by zničení přehrady mohlo mít pro přírodu i pozitivní důsledky.

Studie, první svého druhu v Evropě, ukazuje, že potenciální uhlíkový zisk z ochrany, obnovy a pokračujícího růstu stávajících původních lesů (pralesů) a starých lesů s přírodě blízkou druhovou skladbou činí přibližně 300 megatun C02 ročně. Toto množství je vyšší než současné poutání uhlíku evropskými lesy a úroveň srovnatelná s cílem Zelené dohody EU pro rok 2030 pro odstraňování C02.

Zástupci pražské zoologické zahrady vypustili první tři koně Převalského v Kazachstánu, po stovkách let tak dnes začal návrat divokých koní do této země. Na síti X to odpoledne uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

V době ledové mohly hydrotermální prameny sehrát klíčovou roli pro přežívání teplotně náročných druhů ve vyšších zeměpisných šířkách. K tomuto zjištění dospěl mezinárodní tým vědců vedený pracovníky z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a České geologické služby. Výsledky výzkumu, čerstvě publikované v prestižním časopise Science Advances, do značné míry mění dosavadní představy o migraci druhů po skončení poslední doby ledové a poskytují nové informace o přizpůsobování rostlin klimatickým změnám.

Z vojenského letiště v pražských Kbelích dnes kolem 14:30 odletěli v armádním letounu CASA tři z původně plánovaných čtyř koní Převalského do Kazachstánu. Na pražském letišti Kbely to řekl Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha, která návrat koní do přírody organizuje. Jeden z koní byl podle Miroslava Bobka v přepravním boxu neklidný, proto zůstal v Praze. Další čtyři koně měla vypravit z Berlína tamní zoologická zahrada, letoun však měl závadu, a převoz tak bude mít 48 hodin zpoždění.

Okrasné zahrady a záhony jsou častým zdrojem invazních nepůvodních druhů, které se posléze šíří do volné krajiny. Zahradní kompozice je ale možné mít pestré i bez pěstování druhů s invazním potenciálem, ukázal projekt Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.

Tým Zuzany Musilové z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze úspěšně otestoval dvacítku umělých plovoucích ostrovů, které nyní nabízejí více možností k hnízdění vodních ptáků. Na obhospodařovaných rybnících v jižních Čechách, tradičních hnízdištích vodních ptáků, plovoucí ostrovy využívají racci chechtaví, rybáci obecní a některé druhy kachen.

Měnící se roční období a dramatické změny v povětrnostních podmínkách ovlivňují spánek divokých zvířat. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, na kterém spolupracovali čeští vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze. Podle studie působí nejhůře na spánek divokých zvířat teplejší letní teploty, naopak lépe působí chladnější teploty nebo déšť. Nekvalitní spánek pak má vliv na celkové zdraví a pohodu zvířat.

Hudební nástroje, nábytek, interiérové obklady, sudy na víno či whisky nebo třeba pažby zbraní vyrábí truhláři z cenných sortimentů zejména listnatého dříví, které se najdou také v tuzemsku. Od roku 2022 ho v dražbách nabízí i Lesy České republiky a dodávají tak na trh dříví hodnotné svou pevností, kresbou, barvou i texturou. Jde o nejkvalitnější dříví, se kterým podnik obchoduje.