Zprávy / Lidstvo
 Pokud je sameček frustrovaný nedostatkem sexu, hledá uspokojení v alkoholu. Alespoň pokud jde o samečky malých mušek octomilek. Americký biolog a neurobiolog Troy Zars věří, že lepší pochopení toho, proč samečci octomilek po odmítnutí ze strany samičky hledají útěchu v ethanolu, pomůže léčit podobné lidské sklony. Informuje o tom server ScienceDaily. 
I když jedna vlaštovka jaro nedělá, do České republiky jaro zřejmě už dorazilo. Nad Proudnickým rybníkem nedaleko Chlumce nad Cidlinou se totiž objevily vlaštovky dvě. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) jde o jejich první letošní pozorování.
 Spolu s přicházejícím jarním počasím se na svou každoroční cestu vydávají i obojživelníci. Žáby a čolci se v následujících dnech začnou hromadně přesouvat k vodě, aby do ní nakladli vajíčka. Jejich cesta ale často skončí už na silnicích, pod koly aut. Aby se to stávalo co nejméně, nabízí Agentura ochrany a přírody (AOPK) mapu kritických míst žabích tahů.
 Obyvatelé souostroví Kiribati mají se změnami klimatu bezprostřední osobní zkušenost: stoupající hladina moře přímo ohrožuje jejich obydlí. Zatímco loni ještě uvažovali o vybudování umělého ostrova, na který by se část obyvatel přestěhovala, teď už chtějí svůj domov pustit úplně. Novou vlastí se jim má stát území na ostrově Fidži, píše deník The Telegraph.
 „V zimě hraji každý den u nás na dvorku," prohlásil v roce 1974 v rozhovoru pro stanici CBS tehdy třináctiletý Wayne Gretzky, který je považován za nejlepšího hráče v historii zámořské NHL. Jeho otec mu každý rok vyrobil ledovou plochu hned za domem, aby měl kde trénovat. Pokud by se ale Greztky narodil až o sto let později, měl by smůlu. Podle aktuálního výzkumu kanadských vědců budou kanadské zimy tak mírné, že na mnoha místech nebudou vodní plochy vůbec zamrzat.
 Dálkově ovládané modely letadel a vrtulníků vybavené digitálním fotoaparátem nebo kamerou nacházejí uplatnění nejen jako hračka pro dospělé, ale i v ochraně přírody. Začínají je používat jak aktivisté bojující proti lovu velryb nebo chránící deštné pralesy proti kácení, ale slouží i vědcům pro sledování populací zvířat nebo k monitorování znečištění, povodní a ekologických havárií. Užitečné jsou i při geofyzikálním průzkumu nebo kontrole ropovodů. Mohou však také přinést nevšední pohled na krásy přírody nebo odhalit potok plný krve.
6.3.2012 01:50 | PRAHA
(Ekolist/ČTK)
 Praha uvažuje o zavedení nízkoemisních zón, které by regulovaly vjezd do města pro automobily, které nesplňují určité limity na obsah škodlivin ve výfukových plynech. Informoval o tom dnes pražský magistrát. Kvůli zónám také vznikla pracovní skupina, která má jejich zavedení prověřit.
 Stalo se již tradicí, že na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět jsou uváděny i filmy s environmentální tématikou. Letos je jim věnována kategorie s názvem Takzvaná civilizace. Na životní prostředí zaměřené snímky jsou ale představovány napříč tématickými sekcemi.
 Státní fond životního prostředí otevřel výzvu pro veřejné budovy na úspory energií. Projektů se sešlo tolik, že výzvu museli úředníci ukončit během devětadvaceti hodin. Přitom jde zřejmě o poslední peníze až do roku 2014, které by mohly školky nebo nemocnice dostat.
 Film Martina Marečka o dvou českých technicích, kteří jedou do africké Zambie zkontrolovat českou rozvojovou pomoc, získal Českého lva za nejlepší dokument. Ve své děkovné řeči Martin Mareček vyjádřil přání, aby se generální sponzor Českých lvů společnost Mattoni odhodlala zachránit chátrající lázně Kyselka.
 Každý rok jsou v České republice otráveny stovky zvířat, zejména dravců, vyder a kun. Na vině je látka zvaná karbofuran. Poslední potvrzenou obětí je vydra, která byla 19.2. nalezena u potoka Ležák u chatové osady nedaleko obce Lukavice.
 Vládě scházejí peníze a tak se snaží získat více financí výběrem daní. Jedním z nápadů je i zavedení daně ze zemního plynu pro domácnosti. Ty byly zatím z poplatku osvobozeny, protože zemní plyn měl nahradit zejména ve vytápění rodinných domů nekvalitní paliva, která přispívají ke znečištění ovzduší.
 Ve čtvrtek 1. března začalo tradiční mapování velkých šelem v Beskydech. Stopy rysů, vlků a medvědů hledají pracovníci správ chráněných krajinných oblastí a národních parků. O víkendu se k nim připojí další zájemci.
 Dvacetiprocentní snížení spotřeby energií v zemích Evropské unie bude závazné. Dohodli se na tom poslanci Evropského parlamentu. Návrh v úterý posvětil i klíčový výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Kompromis počítá i se snížením počtu povolenek na emise skleníkových plynů.
 Tahle olympiáda bude první v dějinách, která bude svým odpadem skutečně ekologická a podle pravidel trvalé udržitelnosti, slibují organizátoři londýnského svátku sportovců. Kvůli olympiádě vznikl v Londýně nový sportovní areál s parkem a také účinná ochrana proti povodním. Model parku si mohou prohlédnout i lidé v Praze a Brně.
 Není možné soustředit se jen na ochranu životního prostředí. Musíme se věnovat i rozvoji společnosti a ekonomiky. Mezi hlavní úkoly patří zejména vymýcení chudoby. Na pondělní debatě o obřím summitu Rio+20, jenž se bude konat v červnu v brazilském Riu de Janeiru, to v pražském centru OSN uvedl brazilský velvyslanec George Monteiro Prata.
 Poradní skupinu pro novou Státní energetickou koncepci České republiky povedou společně předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a profesor Václav Pačes, předseda Učené společnosti ČR. Vedle nich v orgánu ministerstva průmyslu a obchodu zasedne mimo jiné i geolog a esejista Václav Cílek.
 Prolomit, nebo neprolomit ekologické limity těžby? Na uhlí, které od devadesátých let chrání vládní prohlášení, by rádi dosáhly zejména teplárny, které se bojí nedostatku levného uhlí. Je ale uhlí skutečně tak levné? Podle vědců by spálení uhlí za limity přineslo škody vyšší než bilion korun.
 Současný systém nemůže světu zajistit vymýcení chudoby. Naopak ničí přírodní zdroje, na nichž je lidstvo závislé, a vede svět do klimatické krize. Je potřeba změnit přístup k vládnutí a místo soustředění se na neudržitelný růst, podporovaný environmentálně škodlivými dotacemi do energetiky, dopravy a zemědělství, se musí do cen zboží promítat i škody způsobené na životním prostředí nebo v sociální oblasti. Tvrdí to skupina vědců a politiků ve zprávě, která byla minulý týden představena na setkání ministrů životního prostředí zemí OSN v keňském Nairobi.
 V pátek spolu se šesti dalšími aktivisty obsadila herečka Lucy Lawlessová, proslavená rolí princezny bojovnice Xeny, loď v přístavu Taranaki. Ta měla právě vyplout, aby pro firmu Shell připravila vrty pro tři těžební věže v arktických vodách. Podle aktivistů těžba devastuje pobřeží Aljašky.
 Před rokem se dočasným ředitelem Národního parku Šumava stal Jan Stráský. Ten byl původně členem komise, která měla vybrat nového ředitele, ministr životního prostředí Tomáš Chalupa však nakonec jmenoval přímo Stráského. Ministr slíbil, že dočasnost skončí, až bude hotový zákon o národním parku. Ten právě v těchto dnech dostanou na stůl ministři vlády. Odejde i Jan Stráský?
 V roce 1990 už nežil na území státu Wyoming žádný vlk. Dnes má jejich populace podle odhadů 329 jedinců. S návratem vlků se ale vrací i touha vlky lovit.
 K jednání o novém zákoně k Národnímu parku Šumava nebyla přizvána obec Prášily. Tvrdí to její starosta, který o účast ministerstvo životního prostředí písemně žádal. Starosta Prášil si to vykládá jako odmítnutí obce Prášily při projednávání návrhu zákona. Ministerstvo naopak tvrdí, že se starostou na jeho neúčasti dohodlo. Ať tak či tak, v Prášilech se začíná hovořit o tom, že v případě schválení špatného zákona o Národním parku Šumava by si místní vyhlásili svůj vlastní Národní park Prášily.
 Na severozápadě Nigérie jsou desítky vesnic zamořené olovem. Podle neziskové organizace Human Rights Watch jde o nejhorší epidemii otravy olovem v moderní historii. Podle oficiálních odhadů během dvou let na otravu olovem zemřelo na čtyři sta dětí, tisíce jich potřebují lékařskou pomoc. Olovo je vysoce toxický kov, který nejvíce ohrožuje právě děti.
Deset milionů podpisů. Takovou podporu se rozhodli ochránci zvířat získat pro Všeobecnou deklaraci práv zvířat. Tu chtějí předložit Organizaci spojených národů. Aktuálně se počet podpisů dostal přes dva miliony tři sta tisíc. Kampaň, kterou podporuje i břitký porotce z talentových soutěží Simon Cowell, začala před šesti lety.
 Na území Národního parku Šumava žijí starší jeleni než v jiných lesích, dožívají se věku až 21 let. Důvodem je přístup k ochraně jelení zvěře, která se neloví kvůli trofejím, ale nechává se nerušeně žít. Návštěvníci mohou zvěř sami sledovat díky takzvaným pozorovacím srubům.
 Dvakrát víc obnovitelných zdrojů energie, dvojnásobnou účinnost a univerzální přístup k energiím skutečně pro všechny. Právě to si klade za cíl Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny, ke kterému se ve středu připojila Evropská unie. Podle OSN na světě stále žije téměř jeden a půl miliardy lidí v energetické chudobě.
 Základním pravidlem je spalovat to palivo, pro které je kotel určen. Dobře spálené uhlí je lepší než špatně spálené dřevo. Odpad nepatří do domácího kotle. Takové a další rady jsou součástí informační kampaně za správné topení v domácnostech, kterou ve čtvrtek spustilo ministerstvo životního prostředí. Zacílená je především na sever Moravy.
 O tom, proč má zebra pruhy, psal bajky už Rudyard Kipling. Jeho vysvětlením zebřích pruhů bylo maskování před lovci: díky pruhům bylo zvíře v pralese méně viditelné. Podle jiných vysvětlení pruhy zeber chrání stáda před útočníky tím, že v horkém vlnícím se vzduchu zkreslují jejich tvar. Maďarští a švédští vědci ale přišli s úplně jinou odpovědí - pruhy totiž odpuzují hmyz.
 Jaký vliv bude mít klimatická změna v tomto století na Českou republiku? Oteplí se. V roce 2099 může být léto až o 4 °C teplejší. Kvůli tomu se prodlouží vegetační období rostlin víc jak o měsíc. Přínosem pro zemědělce to ale spíš nebude, protože v létě bude i víc sucho. Menší srážky budou i v zimě, v Krkonoších a Beskydech by mělo být dokonce o 20 % méně srážek, byť na některých místech republiky může být srážek naopak více. Nárůst povodní ale není pravděpodobný. Hůř se bude dařit smrkovým lesům a své problémy budou muset řešit i zemědělci. Vyplývá to ze studie, kterou zpracovali čeští vědci. A vytipovali pro zemědělce, lesníky a vodohospodáře i vhodná adaptační opatření, aby dopady klimatické změny tolik nebolely.
|
|
