Odevzdání mobilního telefonu k recyklaci znamená, že se na skládky nedostane řada nebezpečných chemických látek, které škodí životnímu prostředí. Vedle toho ale důsledná recyklace telefonů může pomoci i světově ohroženým gorilám nížinným, napsal deník Cape Argus.

Do roku 2050 by mohla vyhynout více než polovina všech obojživelníků v Evropě, píše britský Independent. Důvodem jsou změny přirozeného prostředí, infekční choroby a následky klimatických změn.

Včely pilně nosí do úlů pyl a nektar, ale spolu s nimi také širokou paletu pesticidů, tvrdí vědci z Pennsylvánské státní univerzity. Přidáme-li k pesticidům, které jsou již přítomné ve včelím vosku, navíc pravidelný přísun zvnějšku, je těžké přesně zhodnotit dopad na zdraví včel. Zdá se však, že nově vyzkoušený přístup umožní alespoň snížit kontaminaci vosku.

Ochránci zvířat považují klecové chovy za kruté vězení, v kterém nosnice zbytečně trpí. Zástupci drůbežářského průmyslu to popírají a argumentují i pragmatickou a ekonomickou stránkou věci. Od roku 2012 budou muset být klasické klece nahrazeny alespoň tzv. obohacenými. Průmysl chce prosadit odložení tohoto termínu, ochránci naopak doufají, že rok 2012 platí.

Súdánská milice Janjaweed pozabíjela v Čadu stovku slonů během jediného odpoledne, v Keni zabili somálští bojovníci během přestřelky čtyři strážce stovky kilometrů od hranice Somálska a v Demokratické republice Kongo se sloní kly staly dobrým zbožím, kterým svůj rozpočet vylepšují vzbouřenci. Slonovina se v Africe stává zdrojem financí pro ozbrojené jednotky a nahrazuje tak dřívější "krvavé diamanty", píše deník Independent.

Motýli v pražských rezervacích jsou ohroženi méně než motýli v rezervacích v zemědělské krajině. K tomuto závěru dospěli odborníci z pražské Přírodovědecké fakulty UK, Přírodovědecké fakulty JČU a Entomologického ústavu AV ČR v Českých Budějovicích. "Motýlů ale výrazně ubylo i v Praze a rozhodně nemají vyhráno. Je bezpodmínečně nutné na bývalých pastvinách a skalnatých stráních vymýtit porosty nepůvodních a náletových dřevin. Vyčištěné plochy pak v žádném případě znovu nezalesňovat," řekl Ekolistu Tomáš Kadlec, hlavní autor studie, která vyjde tento pátek v časopise Landscape and Urban Planning. "Jinak budou motýli vymírat dál."

Čeští zákazníci mohou stále častěji najít v regálech supermarketů vajíčka od nosnic, které svůj život nestrávily namačkány v klecích. V celé České republice nabízí na trh vajíčka v bio kvalitě pouze dvě společnosti - farma Abatis, sídlící v obci Zvole u Prahy, a farma Pavla Kýra z Heroltic.

Českými lesy otřásá spor. Jeho jádrem je otázka, kolik v nich může žít zvěře, aby nebyly soustavně poškozovány. Myslivci by jí chtěli mít v lesích co nejvíc. Lesníci, přírodovědci a aktivisté ale tvrdí, že přemnožená zvěř okusuje stromky a znemožňuje obnovu lesa od smrkových monokultur ke smíšeným porostům. Je zvěř opravdu přemnožená a ničí neúměrně lesy?

Na počátku 90. let minulého století vznikl zákon, který má chránit zvířata proti týrání, jež jim způsobují lidé. Od loňského dubna prochází sněmovnou jeho novela, která má tuto normu sladit s legislativou Evropské unie. Jenže podle některých poslanců i podle některých nevládních organizací by nakonec mohl omlazený zákon chránit zvířata míň, než tomu bylo dřív.

"Normální příroda je velmi dynamická a spousta zvířat funguje tak, že stopuje okamžité děje, které se v ní odehrávají. Naše ochrana přírody je naproti tomu statická - my si vymyslíme nějaké stanoviště a v takovém stavu ho chceme udržet. Velmi častým jevem pak je, že máme chráněné území, ale populace, kvůli které jsme území začali chránit, žije těsně vedle nebo na jeho hranici," říká v rozhovoru Martin Konvička z Entomologického ústavu AV ČR, který se podrobně věnuje motýlům České republiky. Nemluví přitom jen o nich, ale vůbec o problémech české ochrany přírody. A nebojí se formulovat jasně: "Řeknu to ještě jednou a naprosto vážně: agronvironmentální a lesoenvironmentální dotace jsou skandální průšvih, který povede k padání hlav. Ony totiž dávají striktní pravidla, co má který farmář nebo zemědělský nebo lesnický podnik kdy udělat. Tato pravidla ale platí pro celou střední Evropu, což je pravý opak toho, co příroda potřebuje - ona nepotřebuje zestejnit, ale zrůznit!"