Na počátku 90. let minulého století vznikl zákon, který má chránit zvířata proti týrání, jež jim způsobují lidé. Od loňského dubna prochází sněmovnou jeho novela, která má tuto normu sladit s legislativou Evropské unie. Jenže podle některých poslanců i podle některých nevládních organizací by nakonec mohl omlazený zákon chránit zvířata míň, než tomu bylo dřív.

"Normální příroda je velmi dynamická a spousta zvířat funguje tak, že stopuje okamžité děje, které se v ní odehrávají. Naše ochrana přírody je naproti tomu statická - my si vymyslíme nějaké stanoviště a v takovém stavu ho chceme udržet. Velmi častým jevem pak je, že máme chráněné území, ale populace, kvůli které jsme území začali chránit, žije těsně vedle nebo na jeho hranici," říká v rozhovoru Martin Konvička z Entomologického ústavu AV ČR, který se podrobně věnuje motýlům České republiky. Nemluví přitom jen o nich, ale vůbec o problémech české ochrany přírody. A nebojí se formulovat jasně: "Řeknu to ještě jednou a naprosto vážně: agronvironmentální a lesoenvironmentální dotace jsou skandální průšvih, který povede k padání hlav. Ony totiž dávají striktní pravidla, co má který farmář nebo zemědělský nebo lesnický podnik kdy udělat. Tato pravidla ale platí pro celou střední Evropu, což je pravý opak toho, co příroda potřebuje - ona nepotřebuje zestejnit, ale zrůznit!"

Před nedávnem zasáhla epidemie ptačí chřipky ve východních Čechách několik velkochovů drůbeže. Kvůli obavě z dalšího šíření nemoci byly vybity desítky tisíc chovaných ptáků. Zkouškou prošly i stovky hasičů a vojáků, kteří museli drůbež zabíjet. Kromě zájmu o zdraví lidí a ekonomické škody chovatelů je na místě i otázka, zda při likvidaci chovů nedochází k týrání zvířat.

Na tiskové konferenci, kterou pořádala Česká lesnická společnost, byl včera představen návrh Národního lesnického programu II. Jde o strategický dokument, podle kterého by se - pokud jej schválí vláda - mělo řídit hospodaření v českých lesích do roku 2013. Ačkoli přítomní členové pracovní skupiny vyjadřovali ohledně konečné verze návrhu dokumentu relativní spokojenost, přece jen se ke konci atmosféra v sále poněkud zahušťovala a někteří řečníci pojali svá vystoupení docela emotivně. V přístupu k lesnímu hospodářství se dá najít celá řada sporných bodů, zejména téma "přezvěření" či možné omezování vstupu do lesů.

Původně divoké kočky začaly žít s lidmi asi před 10 000 lety na Blízkém východě. Cítily se tak bezpečněji před svými nepřáteli, hyenami a většími kočkovitými šelmami, a také nalezly dostatek kořisti - hlodavce v lidských obydlích a sýpkách.

Ve Švýcarsku byl poprvé po dvou letech spatřen medvěd hnědý. Několik lidí oznámilo, že minulou neděli odpoledne spatřili šelmu na hranicích národního parku ve východním Švýcarsku. Zvíře prý prchalo pryč okamžitě, jak lidi zaznamenalo, napsal server Swissinfo.

Vědci potvrdili, co majitelé zvířat dávno vědí: každé zvíře má svou vlastní povahu. Odborníci prozkoumali více než 60 různých druhů, od primátů přes hlodavce až k rybám či hmyzu, a zdokumentovali individuální vlastnosti jako agresivitu či plachost, napsal deník Independent.

I malé množství estrogenu, které se dostává do odpadní vody z antikoncepčních pilulek, může podle nové studie způsobit rozvrat v populacích ryb, napsal National Geographic.

Drozdi ve městech zpívají v noci proto, že přes den je příliš hlučno. K tomuto závěru došli vědci z univerzity v Sheffieldu. Podle nich existuje jasný vztah mezi oblastmi ze zvýšenou hladinou hluku a počtem nočních ptačích zpěváků, píše internetové zpravodajství BBC.

"Pokud necháme stranou vzácné a ohrožené ptáky, tak celková situace běžných druhů není dramatická. Dramatická je ale situace u polních ptáků - a může být ještě horší," říká Petr Voříšek, člen České společnosti ornitologické a koordinátor projektu na sledování početnosti běžných druhů ptáků v Evropě (EBCC, European Bird Census Council).