Mezi invazní organismy neřadíme jen zástupce rostlin a živočichů, ale i další, méně nápadné a méně známé skupiny organismů, například houby*. Vesměs se jedná o vláknité, často mikroskopické organismy se saprotrofním, mykorhizním, nebo – a to nejčastěji – parazitickým způsobem výživy. Jejich skrytý způsob života doprovázený masivní tvorbou spor a častá schopnost parazitace na původních hostitelích z nich dělají nenápadné, ale o to nebezpečnější kandidáty invazí.

Návštěvníci Rýchor nebo Dvoraček si mohou podél turistických cest všimnout ochranných klícek a menších oplocenek. Nejde o náhodné prvky v krajině, ale o cílená opatření na ochranu sasanky narcisokvěté (Anemone narcissiflora), jedné z nejvzácnějších a nejohroženějších rostlin krkonošské květeny.

Je to zatím otázka bez odpovědi, učiněná záhada. A vědci si marně lámou hlavu nad tím, jak by svá pozorování z terénu nějak vysvětlili. Protože ten malý ptačí zádrhel, který nyní řeší, by mohl mít dost zásadní dopad na všechny behaviorální a etologické studie. Že je to trochu moc informací najednou?

Studie publikovaná v časopise Current Biology přináší nový pohled na jednu ze základních otázek evoluce rostlin: Co umožnilo vznik stromů? Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR, Cal Poly Humboldt, Yaleovy univerzity a Univerzity v Hohenheimu se zaměřili na to, jak se stromy vyvinuly a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi.

Asi nikoho by nenapadlo spojovat drobnou okrasnou rybku s řízením dopravního prostředku. Přesto právě to se podařilo izraelským vědcům, kteří v pozoruhodném experimentu naučili zlaté rybky ovládat vozidlo pohybující se po souši. Výsledky překvapily nejen veřejnost, ale i samotné výzkumníky.

Se zármutkem oznamujeme, že nás opustil profesor RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., mezinárodně uznávaný ekolog a dlouholetý profesor Ústav pro životní prostředí PřF UK naší fakulty. Profesor Kindlmann patřil k výrazným osobnostem české vědy a dokázal jedinečným způsobem propojit exaktní matematické modelování s praktickou ochranou přírody.

Přístup ke stínu, vodě, chladnému zázemí. To jsou nejzásadnější věci, které pomáhají chovaným zvířatům zvládat letní horka, shodují se zoologické zahrady napříč Českem. Pomocí mlžítek zpříjemňují pobyt některé zoo i svým návštěvníkům.

Podpora šetrné turistiky v chráněných krajinných oblastech, užší koordinace při tvorbě turistických map či údržbě turistických tras – to jsou hlavní body dohody, kterou minulý týden v Náprstkově muzeu podepsaly Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a Klub českých turistů (KČT).

Výzkumný tým z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně zahájil výzkum zaměřený na reálné možnosti využití vybraných nepůvodních listnatých dřevin v lesním hospodářství. Cílem je zjistit, zda by některé druhy stromů a keřů mohly pomoci českým lesům lépe se přizpůsobit dopadům klimatické změny a zároveň přinést díky své produkci dříví reálný ekonomický užitek vlastníkům lesů.

Dohoda, kterou uzavřeli generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček a František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), napomůže efektivním zásahům při likvidaci hnízd invazní sršně asijské. Stalo se tak ke konci Týdne invazních druhů, který AOPK ČR pořádala.