RNDr. Libor Ambrozek: Vystoupení ministra životního prostředí RNDr. Libora Ambrozka na Fóru pro udržitelný rozvoj
Koncepce udržitelného rozvoje tedy představuje model rozvoje společnosti, který odpovídá na novou situaci současného světa, který se v posledních desetiletích radikálně proměnil. Udržitelný rozvoj představuje a vyžaduje dlouhodobou perspektivu a široce založenou spoluúčast na tvorbě politik, rozhodování a implementaci na všech úrovních. Ministerstvo životního prostředí díky historickému vývoji stálo u zrodu konceptu udržitelného rozvoje již od jeho počátku a dlouhou dobu bylo „hnací silou“ jeho zavádění a prosazování v podmínkách České republiky.
Udržitelný rozvoj jako cíl v sobě zahrnuje mnoho úkolů a jeho nedílnou složkou je zachování přírodních zdrojů nezbytných pro hospodářský rozvoj a zachování zdravého životního prostředí nezbytného pro sociální a kulturní rozvoj lidstva.
Současné chápání pojmu udržitelný rozvoj klade důraz na rovnováhu a integraci jeho ekonomické, sociální a environmentální dimenze, a stejně tento pojem chápe i Ministerstvo životního prostředí.
Klademe důraz na to, aby zásadní dokumenty a politická rozhodnutí byla ještě před přijetím posouzena s ohledem na integraci ekonomických, sociálních a environmentálních aspektů. K tomu lze využít nástroje jako jsou např. hodnocení vlivu na životní prostředí a na sociální situaci a analýza přínosů a nákladů.
Přírodní zdroje poskytují suroviny potřebné pro hospodářskou činnost a současně představují základnu pro život samotný. Avšak řadu služeb ekosystémů poskytovaných prostřednictvím přírodních zdrojů nelze snadno promítnout do tržních cen. Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji vyžaduje narovnání cen těchto zdrojů s plným zohledněním jejich užitných i neužitných hodnot.
Zásadní výzvu pro dosažení udržitelného rozvoje spatřuji v oddělení tlaku na životní prostředí a ekonomického růstu, v tzv. decouplingu. Ekonomický růst přispívá k vyšší úrovni blahobytu lidí a poskytuje současně zdroje pro dosažení řady cílů v péči o životní prostředí. Avšak ekonomický růst může také současně vést k nadměrné degradaci životního prostředí a přírodních zdrojů – nejsou-li stimuly pro využívání těchto zdrojů správně nastaveny a nejsou-li internalizovány vnější dopady příslušných hospodářských činností. Zachování fungujících ekosystémů, o které se opírá ekonomický a sociální rozvoj společnosti, je nezbytné k tomu, aby rozvoj bylo možné kontinuálně udržet, a to zejména tehdy, nejsou-li k dispozici žádné náhradní zdroje.
Pro plnou integraci a zajištění rovnovážného postavení všech tří dimenzí udržitelného rozvoje a také pro úspěšnou implementaci mezinárodně přijatých závazků v udržitelném rozvoji je však nezbytný účinný institucionální rámec. Když Ministerstvo životního prostředí již více než před rokem iniciovalo meziresortní jednání o zřízení Rady vlády pro udržitelný rozvoj, vedla jej k tomuto kroku právě nezbytnost vytvořit nadresortní orgán, který by koordinoval problematiku udržitelného rozvoje na národní úrovni, a tím v podstatě naplňoval požadavek rovnovážné integrace všech tří rozměrů udržitelného rozvoje. Uplatňování principů udržitelného rozvoje již v počátcích příprav mnohých strategií díky činnosti Rady vlády pro udržitelný rozvoj může výrazně zefektivnit ekonomický, sociální i environmentální rozvoj České republiky a koordinovaná spolupráce jednotlivých resortů výrazně napomůže implementaci mezinárodně přijatých závazků v této oblasti.
Z tohoto důvodu jsem také velice rád, že Rada vlády pro udržitelný rozvoj byla zřízena při Úřadu vlády, kde tento orgán může efektivně plnit svou nadresortní a koordinační roli. Zároveň bych také rád zdůraznil, že takovéto institucionální uspořádání není v jiných zemích, a to ani v zemích Evropské unie, běžné, a Česká republika tak představuje jeden ze vzorových příkladů.
Stěžejním úkolem Rady, který také vyplývá z mezinárodně přijatých programových dokumentů udržitelného rozvoje, je zpracování národní strategie pro udržitelný rozvoj, k jejímuž návrhu zde budeme celé dnešní odpoledne diskutovat. Zpracováním Strategie však činnost Rady nekončí, ba naopak teprve začíná její skutečná práce, jejíž podstata bude spočívat v slaďování zpracovávaných resortních strategií, koncepcí a politik se Strategií udržitelného rozvoje ČR, v koordinaci, integrování a propojování všech tří dimenzí udržitelného rozvoje a v pravidelném vyhodnocování plnění Strategie a zajišťování její aktualizace.
Rád bych také využil této příležitosti a podělil se s Vámi o svůj pohled na tento dokument a tím také do jisté míry uvedl naši odpolední diskusi:
Na Strategii udržitelného rozvoje České republiky je možné dívat se ze dvou úhlů:
1. Je to dokument, jehož zpracování je nezbytné z hlediska mezinárodních závazků České republiky, přinejmenším OSN a Evropské unie.
2. Je to dokument, který potřebujeme ke konsolidaci pohledu na dlouhodobý vývoj České republiky, a to v národním, evropském i světovém kontextu.
Mým pohledem je ten druhý. Nechápu Strategii jako formální krok ke splnění něčeho, k čemu se Česká republika zavázala. Považuji Strategii za rámec pro úvahy o dlouhodobém směrování České republiky tak, aby byl naplněn smysl udržitelného rozvoje, tj. dosáhnout vyšší kvality života a ekonomické prosperity způsobem, který by byl sociálně přijatelný a nejen neohrožoval životní prostředí, ale vedl k jeho postupnému zlepšování.
Strategie by měla plnit zejména trojí funkci:
1. sloužit jako referenční dokument pro jednotlivé resorty v dlouhodobém horizontu, stimulující hlavní zájmové skupiny a obecně občanskou společnost k tomu, aby jejich rozhodování a aktivity probíhaly v souladu s principy udržitelného rozvoje;
2. sloužit jako nástroj komunikace mezi jednotlivými resorty, mezi státní správou a hlavními zájmovými skupinami i mezi veřejnou správou a občany; tento dialog by měl vést k hledání takových řešení existujících i potenciálních „konfliktů jejich zájmů“, jež by byla přínosná (nebo alespoň neutrální) ve všech třech rozměrech udržitelného rozvoje;
3. sloužit jako východisko pro spolupráci všech resortů i zájmových skupin při řešení problémů, které v dlouhodobém časovém horizontu mohou ohrozit stabilitu, konkurenceschopnost, přírodní zdroje a sociální smír v naší zemi.
Vzhledem k těmto hlavním funkcím je nutné, aby Strategie byla živým dokumentem, který by mohl reagovat na vývoj klíčových vnitřních i vnějších faktorů. Především by však měla být dokumentem konsensuálním, který přijme za své co nejvíce občanů České republiky. Proto velice vítám, že je připravován v otevřené veřejné diskusi, kde má široká veřejnost možnost podílet se na formulaci směřování politiky udržitelného rozvoje, a přál bych si, aby jej nejen schválila vláda České republiky, ale přijal jej také Parlament.
Při této příležitosti mého vystoupení na Fóru pro udržitelný rozvoj bych také rád připomenul, že co nejširší účast veřejnosti na rozhodování, a to i prostřednictvím opatření pro zajištění přístupu k informacím ohledně legislativy, předpisů, činností, politik a programů, je nezbytným předpokladem dosažení udržitelného rozvoje. Smyslem konání Fóra by navíc mělo být zvyšování povědomí veřejnosti i politických činitelů o problematice udržitelného rozvoje. Osobně tedy do budoucna velmi uvítám další pravidelné konání Fór pro udržitelný rozvoj.
reklama
