RNDr. Miroslav Škaloud: Globální oteplování, Albert Gore a film "Nepříjemná pravda"
Sdělení prezentovaná ve filmu jsou často velmi přesvědčivá, nicméně většinou jsou zkreslena tím, že ukazují jen část pravdy, dále zjevně přehánějí a minimálně v jednom případě (v souvislosti s četností hurikánů) jsou zjevně nepravdivá. Ve svých výhradách vycházím z nejreprezentativnějších hodnot a to z údajů klimatického panelu OSN - IPCC [www.grida.no/climate/ipcc_tar/wg1/index.htm].
1.1. globální oteplování
Pokud jde o samotné oteplování, zde shledávám jako nejpůsobivější pasáž s výsuvnou plošinou, z níž Gore ukazuje jak nárůst koncentace CO2 v atmosféře z poslední doby silně převyšuje hodnoty, mezi kterými oscilovala za posledních 420 tis. let. Protože uváděné výchylky jsou synchronní s výchylkami teploty, je následné zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře interpretováno jako velmi varovná příčina budoucího zvýšení globální teploty.
Hodnoty teploty a koncentrací CO2 uváděné v Gorem prezentovaném grafu byly stanoveny z údajů získaných převážně z vrtů prováděných na antarktických ledovcích a současný nárůst i prostřednictvím přímých měření. V materiálech IPCC lze nalézt i kvantitativní hodnoty mezi kterými oscilovaly koncentrace CO2 za uvedenou dobu. Bylo to mezi 175-300 ppm. Přitom v současnosti tato koncentrace dosahuje hodnot cca 375 ppm.
[IPCC 2001a Fig. 2-22 a Fig 3-2]
Zajímavé je, proč tento graf nezpůsobuje v odborném světě takové zděšení jak by se dalo z dané prezentace očekávat? Odpověď může spočívat v tom, že zde existuje zřejmě významná zpětná vazba, tlumící teploty, protože takové oteplení, které by se dalo předpokládat z uvedeného nárůstu CO2 se ve skutečnosti neodehrává. O jakou zpětnou vazbu se může jednat? Např. o tu, že když narůstá koncentrace CO2, lze očekávat oteplování ale součaně dochází k většímu odpařování z oceánů, a tento efekt může vést ke vzniku oblaků a zvýšené odrazivosti pro sluneční paprsky. Takovýchto zpětných vazeb (jak negativních tak i pozitivních) mají klimatologové v zásobě více. Zřejmě platí, že s rostoucí úrovní CO2 klesá jeho účinek na oteplení. Je to podobný efekt jako když zdvojnásobíme izolaci střechy, nezvětší se množství tepla, které v domě zůstává. Existují také důkazy, že hladina CO2 byla ve starších geologických obdobích mnohem vyšší nežli dnes a přesto teplota nebyla extrémně vyšší. Např. v období jury byla koncentrace CO2 podle různých autorů až desetinásobná oproti dnešku a v ještě starších obdobích až dvacetinásobná. To jsou skutečnosti, které Gore neuvádí a tím ubírá na pádnosti svých argumentů.
1.2. nárůst hladiny moříFilm vykresluje závažné důsledky zvýšení hladiny moří o 20 stop (sedm metrů), při němž by došlo k zaplavení velkých částí Floridy, San Franciska, New Yorku, Holandska, Kalkaty, Pekingu a Šanghaje. Problémem je, že ani výzkumníci z IPCC neuvádějí ani v nejhorších variantách zvýšení vyšší, nežli dvě stopy [0,7 m] během tohoto století, oproti necelé jedné stopě navýšení mořské hladiny [0,3m] ke které došlo během století minulého. Rozptyl v modelech IPCC je od 10 do 85 cm do r. 2100 [IPPC 2001a fig 24 a kap. F.9 Projections of Future Changes in Sea Level]
I zde zřejmě nastupují zpětnovazební mechanismy. Např. více vody se může vypařovat z oceánů, protože je teplejší a to způsobuje srážky po celé zemi, a k některým dojde i v Antakrtidě, kde se stává ledem a kumuluje se. Zde tyto nepravděpodobné údaje Gore uvádí zřejmě za účelem dosažení většího efektu. Přehánět však sedminásobně na věrohodnosti nedodá, zejména u lidí, kteří trochu znají výsledky výzkumů.
1.3. hurikányNejvětší nepřesnost ve filmu se týká hurikánů a kalamit spojených s počasím. Devastace způsobená hurikánem Katrina je užita pro velmi dramatické vyjádření nebezpečí z účinků oteplování. Gore ukazuje, že Katria získávala na síle tak jak procházela nad teplými vodami Mexického zálivu, které bylo ohřáto globálním oteplením. Film tvrdí, že oteplování způsobuje růst intenzity hurikánů, ale nepodává žádné informace o velké nejistotě, která s tímto tématem souvisí. Mezi odborníky totiž dosud žádná shoda na tom, že globální oteplování zesiluje ničivou sílu hurikánů, nepanuje. Ani IPCC nepodává žádné důkazy o tom, že klimatické změny mají vliv na frekvenci nebo sílu tornád.[IPCC 2001a F.5 Projections of Future Changes in Extreme Events]. Naopak přehled počtu bouří a hurikánů nevykazuje žádný znatelný trend. [IPCC 2001a fig 2-37].
Grafy ve filmu dále ukazují záznamy ztrát pojištěného majetku způsobených přírodními katastrofami, ale nezmiňuje se o tom, že na to má dominantní vliv zejména rostoucí populace, větší výstavba budov ve zranitelných oblastech a častější pojišťování majetku.
1.4. ledovce a antakrtidaGore ukazuje jak ustupují ledovce. Nepřiznává ale, že se ztenčují už od 18. století – dávno před průmyslovými emisemi CO2 a některé také rostou. Pro ilustraci, z dvaceti ledovců sledovaných IPCC [2001a Fig 2-18] u kterých je vyhodnocována jejich délka je vykazován rovnoměrný pokles ve 12-ti případech, přičemž většina jich je sledována po dobu 50-100 let. Dalších ledovců sledovaných více nežli 250- 300 let vykazují rovnoměrný pokles délky a vyšší intenzitu poklesu (avšak rovnoměrnou) od počátku 20 stol. Další tři ledovce, které jsou sledovány více nežli 200 let, vykazují také prudší pokles od zač. dvacátého století ale od poloviny století až 80-tých let vykazují nárůst délky.
Gore ukazuje, že se část Antakrtidy ohřívá, ale ignoruje daleko větší část, která se v poslední době ochlazuje. Podle projekce IPPC se příštích 100 let počítá spíše s nárůstem hmoty ledu v Antarktidě [IPCCa kap. F.8 - Projections of Future Changes in Land Ice (Glaciers, Ice Caps and Ice Sheets), Sea Ice and Snow Cover].
1.5. USA jako největší zdroj CO2,Gore prezentuje USA jako stát, který má největší příspěvek skleníkových plynů. To je pravda. Neuvádí ale, že značná část emitovaného uhlíku se ukládá právě do relativně nových lesů na jeho území. Na počátku devadesátých let se vracelo cca 70% uhlíku z emisí zpět do lesů (v současné době je to kolem 45%). Např. v r. 1990 činil přenos do lesů 0,958 GtC/rok a emise činily 1,359 GtC/rok. [www.eia.doe.gov/environment.html], [www.eia.doe.gov/oiaf/1605/gg04rpt/landuse_tbls.html], Pozn. celkové emise ve světě byly v r. 1990 pod 5 GtC/rok.
2) autobiografie
Pokud jde o autobiografickou část, zdá se, že tvůrci filmu přepokládali, že prezentace pouze odborných zjištění by bylo příliš nezáživné. Rozhodli se tedy dát filmu jistý lidský rozměr prostřednictvím vložení některých biografických prvků z života Al Gora. Těchto 20 minut biografických záznamů prezentovaných ve filmu je podle mne příliš na snímek, který trval hodinu a 36 minut. Nedomnívám se, že je zajímavé ukazovat silnici, kde ve svých 14-ti letech naboural auto, nebo jak byl jeho otec úspěšný při chovu skotu.
Přestože Gore tvrdí, že neplánuje svou opakovanou kandidaturu na prezidentskou funkci a že tento film byl vytvořen jako část jeho životního zájmu chránit prostředí, nelze se ubránit dojmu, že film vyznívá jako součást volební kampaně. Je zde mnoho scén, kde je mu aplaudováno, kdy cestuje po světě a kde prezentuje své představy jako skromný a neúnavný zastánce dobra. Film ukazuje jak Gore pracuje na odkrytí důkazů, že se republikáni snaží potlačovat výsledky, které svědčí o klimatických změnách.. Pokud tedy film není zamýšlen jako podpora politických ambicí Al Gora samotného, pak je jistě zamýšlen jako podpora demokratické strany.
Závěr
Možná, že nová zpráva IPCC, jejíž zveřejnění je plánováno na počátek února, může posunout některé kvantitativní předpovědi negativním směrem. To ale nemění nic na tom, že Gore stávající vědecké poznatky neuváděl objektivně.
reklama