Pavel Růžička: Několik poznámek k článku Ekologicky šetrné zmatení
1) Vznik ekoznačky Ekologicky šetrný obal opravdu v současné chvíli spíše nepodporujeme, a to především z uvedeného důvodu nezvyšování množství dalších log a značek, ve kterých by se spotřebitel postupně stále více ztrácel a ztrácel. Lze si samozřejmě představit situaci, že takové logo v rámci Národního programu EŠV vznikne např. úpravou stávajícího loga - namísto nápisu Ekologicky šetrný výrobek bude okolo zeleného "Éčka" nápis Ekologicky šetrný obal. Nemyslím si ale, že spotřebitelé budou ten nápis "luštit". Lepší by tedy v takovém případě bylo vytvořit pro obal úplně jinou značku, čímž se ale dostáváme do rozporu s požadavkem a důvodem uvedeným v první větě. Navíc bychom takto mohli postupovat do nekonečna - vytvoříme značku Ekologicky šetrné dveře (aby si spotřebitel nemyslel, že ekologicky šetrná je celá budova) nebo třeba Ekologicky šetrný motor (aby náhodou spotřebitele nemátlo, že se značka vztahuje na celé auto) apod. To je, jak doufám sám uznáte, situace poněkud absurdní. Jak jsme již uvedli, kloníme se spíše k lepší specifikaci podmínek užívání loga v licenčních smlouvách.
2) Rozhodně nemohu souhlasit s Vaším názorem, že "vlastní environmentální tvrzení není nic jiného než těžko ověřitelné a vymahatelné tvrzení firmy, že je v nějakém smyslu ohleduplná k životnímu prostředí". Nám se samozřejmě nejedná o jakékoliv "greenwashingové" prohlášení firmy, nýbrž o vlastní environmentální tvrzení vytvořené a používané za jasně stanovených podmínek specifikovaných v normě ISO 14021. Zde jsou, jak jistě víte, stanoveny jednak podmínky, na jaké environmentální aspekty (a za jakých okolností) může tvrzení upozorňovat, a jednak podmínky používání - testování, opakovatelné výsledky testů, veřejně přístupná dokumentace (testy a další informace) apod. U takového tvrzení může firma požádat o zápis do databáze vlastních environmentálních tvrzení, kterou vede CENIA. Musí k tomu poskytnout veškerou potřebnou dokumentaci a tvrzení je následně podrobeno posouzení ze strany CENIA a Rady pro dobrovolné nástroje. (Tyto všechny podmínky a schvalovací procedury stanovuje Národní program environmentálního značení.) Je škoda, že dané informace ve Vašem článku nezazněly, protože takto vyvolává dojem, že MŽP a CENIA mají zájem na tom, aby firmy vydávaly "jakási" vlastní tvrzení bez garance a prověření - čemuž tak samozřejmě není.
3) Nakonec mi to nedá, abych se nezastavil u fotografie, která je u článku vytištěna. V pravém horním rohu krabičky jsou vidět slova "vejce" a "snášky". Krabičku jsem fyzicky neviděl, avšak předpokládám, že se jedná o specifikaci, z jakého typu chovu vejce pochází. Zbytek nápisu je bohužel zakrytý textem článku. Pokud by tomu tak nebylo, mohl by si čtenář udělat mnohem lepší obrázek o tom, jaké všechny informace jsou na obalu uvedeny a jak velkým písmem (ve srovnání s velikostí ekoznačky). Díval jsem se i na elektronickou verzi článku, kde není z daného nápisu vidět pro jistotu vůbec nic. Pevně věřím, že v obou případech jde o náhodné opomenutí a nikoliv o záměrnou snahu zakrývat fakta, které ne zcela vyhovují obsahu článku.
reklama
Autor je vedoucí oddělení dobrovolných nástrojů, Ministerstvo životního prostředí
