Novela vyhlášky o kácení "může znemožnit správu bezlesých lokalit"
"Řada míst je chráněna ne pro dřeviny, ale pro bezlesé biotopy a je zcela závislá na likvidaci náletových dřevin,“ říká Hanousek.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
Ilustrační foto: OSMRE/Wikimedia commons |
Návrh novely, zveřejněný na serveru vlády na začátku února, říká, že kácet lze bez povolení stromy do obvodu 60 cm měřeného ve výšce 130 cm, pokud stromy nejsou významným krajinným prvkem (VKP) a nebo pokud nejsou součástí schváleného územního systému ekologické stability (ÚSES). To, na co upozorňuje Martin Hanousek, je ona výjimka pro ÚSES a VKP.
Toto znění by podle Hanouska fakticky znemožnilo ochranářský management některých lokalit ÚSES a VKP. „Řada takový míst je chráněna ne pro dřeviny, ale pro bezlesé biotopy a je zcela závislá na likvidaci náletových dřevin,“ říká Hanousek. Hanousek ze znění návrhu dovozuje, že na kácení stromů, které jsou součástí ÚSES či VKP, by bylo potřeba povolení. Není však nijak stanovený žádný dolní limit pro to, co už je strom. „Kvůli tomu je předpis neproveditelný,“ říká Hanousek, „protože pokud by se někdo chtěl pustit do vykosení louky s náletem malých stromečků, musel by žádat o pokácení každého z nich.“
Hanousek ilustruje možný problém na konkrétním případě. Sám totiž připravuje projekt na obnovu vřesoviště na ploše 2,8 hektaru. „V současné době ještě podle staré vyhlášky žádám o povolení kácení 320 stromů nad obvod 80 cm,“ říká Hanousek. Pokud by platil návrh novely vyhlášky, musel by Hanousek zohlednit všechny stromy bez ohledu na velikost. „V takovém případě by počet dřevin na této lokalitě nad průměr kmínku 5 cm činil asi 7000 kusů. Pokud bychom šli na 1 cm průměru, dostaneme se odhadem na žádost o kácení na cca 100 000 - 200 000 kusů. Tedy taková žádost o povolení je v praxi nesepsatelná a vřesoviště by kvůli nesmyslné ochraně dřevin zarostlo a zaniklo,“ varuje Hanousek. Podle něho by bylo smysluplné vyjmout z novely vyhlášky zmínku o ÚSES a významných krajinných prvcích.
Ministerstvo životního prostředí odpovídá, že návrh vyhlášky ještě není definitivní a schválený. „MŽP nyní vypořádává připomínky po mezirezortním připomínkovém řízení,“ říká Eva Veverková z MŽP a dodává, že upozorněním pana Hanouska se MŽP také zabývá.
Podle Veverkové jsou podmínky pro kácení ve VKP upravené v původním znění vyhlášky 395/1992, které se novelou nemění. „V novele vyhlášky se nově upravuje režim kácení pro ÚSES jako základního prostředku pro zachování ekologické stability krajiny. Jak se pro zmíněné případy bude formulovat žádost o kácení, je prozatím v jednání. Text příslušné specifikace teprve vzniká, a proto v tuto chvíli nedokážeme říci, co přesně bude pro ÚSES platit,“ říká Veverková.
Martin Hanousek také upozorňuje na to, že po novele zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny, kterou se sjednotil pohled na právnické a fyzické osoby při žádosti o povolení ke kácení stromů, má být přijata i novela vyhlášky, kterou se podmínky kácení stromů upřesňují. Podle něho by bylo lepší přijmout novelu vyhlášky až na konci tzv. vegetačního klidu, tedy na konci března tohoto roku, nebo před začátkem dalšího vegetačního Podle Hanouska hrozí, že zpřísnění předpisu během aktuálního vegetačního klidu může ohrozit realizaci řady probíhajících projektů. Přijetí novely mimo toto období by podle něho usnadnilo administraci žádostí o kácení.
„Změna pravidel pro kácení to opravdu je, ale je potřebné si přitom uvědomit, že v případě novely zákona se režim velmi uvolnil,“ odpovídá Eva Veverková. „Právnické osoby musely před novelou zákona žádat o povolení ke kácení vždy, po novele musí žádat (stejně jako osoby fyzické), až když má strom 80 cm obvod kmene ve 130 cm nad zemí nebo pokud chtějí kácet plochu keřů přesahující 40 m2. Tedy po nabytí účinnosti novely zákona se většina dřevin mohla pokácet bez povolení.“
„Pokud již právnické osoby měly podané žádosti o povolení kácení, pak byly buď vyřízeny dle právní úpravy, podle které byly podány (tedy v režimu zákona před novelou) anebo byly staženy. Tím pádem nevznikala žádná dodatečná administrativní zátěž pro žadatele, ani pro orgány ochrany přírody,“ říká Veverková. To, že se v současné době zpřísňují podmínky pro kácení prý ale neznamená, že bude nutné všechno předělávat. „Je nutné pouze podat novou žádost o povolení těch stromů, které jsou v rozmezí 60 - 80 cm obvodu kmene ve 130 cm nad zemí. Kácení je navíc jednorázový úkon, není pro něj nutná příprava obsáhlé projektové dokumentace atd.,“ říká Veverková.
Zajímá vás téma kácení stromů? Přečtěte si zprávu Kácení stromů - akademická debata s přesahem do praktického života ze 16. února 2010.
Co je Územní systém ekologické stability (ÚSES)? - vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména:
Co je významný krajinný prvek (VKP)? - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Více informací o VKP viz web Agentury ochrany přírody a krajiny. |
reklama