Senát asi schválí novelu, která má usnadnit boj s kůrovcem
Podvýbor také doporučil ministerstvu zemědělství navrhnout změny, které sníží ekonomickou nákladnost a technickou proveditelnost snížení škod zvěří v lesním hospodářství a zemědělství. Ministerstvo by podle podvýboru mělo rovněž dokončit Koncepci lesního hospodářství.
Poslaneckou úpravu již dříve odmítly Českomoravská myslivecká jednota nebo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR. Podle kritiků jsou změny nepromyšlené, byrokratické a omezují práva vlastníků honiteb i myslivců. Novelu naopak podpořili akademici a ekologové. Jim ale vadilo, že poslanci neschválili prodloužení lhůt pro přirozenou obnovu lesa nebo neomezili úmyslné holoseče, na což poukázal Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Novela počítá s tím, že opatření podporující boj s kůrovcem budou moci nově stanovit ministerstvo zemědělství, krajské úřady a obce s rozšířenou působností. Opatření by měla okamžitou platnost, projednávána by byla následně. Stát by například mohl udělit výjimky pro kácení v nedostatečně vzrostlém lese. Novela rovněž stanoví pravidla pro finanční příspěvky vlastníkům nestátních lesů k řešení dopadů kůrovcové kalamity.
Ministerstvu také vládní novela dává právo udělovat výjimky pro použití sazenic v případě nedostatku vhodného pěstebního materiálu. Žádat o ně bude moci vlastník lesa. Nedostatek materiálu však vždy bude muset doložit Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Ministerstvo má mít podle předlohy také možnost, podobně jako krajské a obecní úřady, opatřením obecné povahy zakázat lidem vstup do lesů kvůli jejich bezpečnosti. Zákaz by mohl platit až tři měsíce a mohl by být ještě prodloužen.
Sněmovna se souhlasem ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) do zákona vložila zákaz privatizace státních lesů. Netýkalo by se to například směny lesů nebo prodeje ve veřejném zájmu. Poslanci také k radosti ekologů schválili návrh, který omezí odvážení těžebních zbytků tam, kde lesy nemají dostatek živin.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (21)
Petr Vach
22.10.2019 09:22Letecké záběry naší (bývalé )chlouby LESY by člověk musel obrečet,a kam se má vsakovat voda,když se na rozpálené plánipřežene bouřka,tak voda utíká do nejbližší vesnice,aby tam pěstitelům Řepky a Kukuřice omyla sklepy a zahrádky
V dobách za komančů se nepřítel jmenoval mandelinka bramborová!
V dobách tržního hospodářství je to"Lýkožrout.
Že by nám ho za trest posílal Míša Gorby ?
Lukáš Kašpárek
22.10.2019 12:37 Reaguje na Petr VachJenomže co s tím... tady musí vymřít minimálně 2 generace, aby se něco změnilo..
Jan Šimůnek
22.10.2019 12:56 Reaguje na Petr VachI ten kůrovec od určité koncentrace jedinců napadá stromy, které by normálně nenapadl (např. smrkové mlází, nebo stromy v relativně dobré kondici, nebo dokonce i další druhy stromů, které kůrovcem normálně napadány nejsou). A právě tohle se stalo, když nám zelení udělali ze Šumavy velkochov kůrovce, takže odtamtud vyletovaly a vyletují mračna tohoto hmyzu, schopná napadnout cokoli.
Prostě bezzásahový režim v polomech byl zločin zelených, a je jedno, jestli to zelení původně prosadili z blbosti a ideologické zaťatosti, nebo v tom byl od začátku zlý úmysl, jaký je v tom jednoznačně v současnosti, protože teď už je naprosto jasné, k čemu "bezzásahovost" vedla a vede.
Petr Vach
22.10.2019 17:41 Reaguje na Jan ŠimůnekA jakej problém je pro dřevařskou lobby nalákat na určité místo větší koncentraci ??
Jan Šimůnek
22.10.2019 17:58 Reaguje na Petr VachJan Škrdla
22.10.2019 21:06 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
23.10.2019 08:55 Reaguje na Jan Škrdla"Odchyt" prostě není "vychytání do vyhubení".
Lukáš Kašpárek
23.10.2019 12:30 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
23.10.2019 13:19 Reaguje na Lukáš KašpárekJan Škrdla
23.10.2019 14:13 Reaguje na Jan ŠimůnekPři nízkých počtech kůrovec nepůsobí výraznější škody. Sem tam napadne nějaký ten vývrat nebo oslabený strom. Pokoušet se lýkožrouta smrkového vyhubit ze 100% je zbytečná práce. Je podobné jako předepisovat léky pacientovi s lehkým nachlazením.
Naopak kalamita dnešního rozsahu se jen tak zastavit nedá (zastaví se, až nebude mít kůrovec co žrát), dá se jen mírnit. Přirovnal bych to k pacientovi v konečné fázi rakoviny.
Jan Škrdla
22.10.2019 21:18 Reaguje na Jan ŠimůnekVe zbytku republiky je tedy kromě sucha, což je primární příčina, na vině lesnická politika. Zejména jde o rozdělení státních lesů na podnik LČR a akciovky, se kterými LČR uzavírají smlouvu. Asi největší chybou bylo rozhodnutí vypisovat výběrové řízení i na kalamitní těžbu (např. rozsáhlý polom). Než se vysoutěžené firma pustila do práce, tak kůrovec stihl vyletět a napadnout okolní porosty oslabené suchem.
Další kapitolou jsou soukromí vlastníci, z nichž někteří zanedbali prevenci.
Jan Šimůnek
23.10.2019 08:56 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
23.10.2019 14:20 Reaguje na Jan ŠimůnekOpakuji to ještě jednou, lýkožrout smrkový není žádný nepůvodní invazivní druh, je to součást lesa, a v základním stavu nepůsobí škody, které by stály za řeč. Problém, a to velký, nastává při jeho přemnožení.
Jan Šimůnek
23.10.2019 17:21 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
23.10.2019 20:00 Reaguje na Jan ŠimůnekDaleko pravděpodobnější příčina je stres suchem (zaviněný pěstováním SM v nevhodných polohách a změnou klimatu), zanedbání pěstební péče (ve stádiu probírek) a zanedbání ochrany lesa.
Milan Milan
22.10.2019 13:56Lukáš Kašpárek
23.10.2019 07:15 Reaguje na Milan MilanJan Šimůnek
23.10.2019 08:57 Reaguje na Milan MilanJan Šimůnek
23.10.2019 13:19 Reaguje na Lukáš KašpárekJakub Graňák
23.12.2019 12:46 Reaguje na Jan ŠimůnekTakže pokud hledáte velkochovatele kůrovce, hledejte je právě mezi představiteli LČR.
Závěrem jednu osobní: I když budete stamiliónkrát opakovat ten svůj nesmysl s termikou, tak se z něj pravda nestane. Zkuste trošku postudovat entomologii a ekologii (to je ta věda, která se mimo jiné zaobírá studiem populací druhů a jejich dynamikou), vřele doporučuji knihu autorů Harper, Begon, Townsend - Ekologie, až těch cca 800 stran přelouskáte, možná ze sebe nebudete na podobných diskusích dělat hlupáka.