https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ministerstvo-zivotniho-prostredi-opet-zrusilo-vyjimku-pro-kurovcove-kaceni-na-rejvizu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ministerstvo životního prostředí opět zrušilo výjimku pro kůrovcové kácení na Rejvízu

13.11.2019 00:13 | OLOMOUC (ČTK)
Ministerstvo životního prostředí na začátku listopadu opět zrušilo rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky, která v květnu povolila likvidaci stromů napadených kůrovcem na 50 hektarech v okrajových částech národní přírodní rezervace Rejvíz. / Ilustrační foto
Ministerstvo životního prostředí na začátku listopadu opět zrušilo rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky, která v květnu povolila likvidaci stromů napadených kůrovcem na 50 hektarech v okrajových částech národní přírodní rezervace Rejvíz. / Ilustrační foto
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na začátku listopadu opět zrušilo rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky, která v květnu povolila likvidaci stromů napadených kůrovcem na 50 hektarech v okrajových částech národní přírodní rezervace Rejvíz. Rozhodnutí MŽP včera poskytl Ondřej Bačík ze Společnosti přátel Jeseníků, která se s Hnutím Duha proti udělené výjimce na těžbu v rezervaci Rejvíz k MŽP odvolala.
 

"O kácení v rezervaci Rejvíz musí Správa CHKO Jeseníky rozhodnout znovu," řekl Bačík. Správa CHKO včera rozhodnutí MŽP nekomentovala, protože ho zatím neobdržela.

Odborníci podle Bačíka na začátku října přímo na Rejvízu zjistili, že kůrovec se šíří nejen v této rezervaci, ale i v celém jejím okolí. Lesy uvnitř rezervace tak podle expertů nelze považovat za jediné ohnisko šíření kůrovce v této části Jeseníků. "Šetření na místě i doložená statistika totiž ukázaly, že množství kůrovcových těžeb a napadených a nezpracovaných stromů je v hospodářských lesích okolo rezervace výrazně více než v rezervaci," uvedl Bačík.

Výjimka na lesnické zásahy v rezervaci Rejvíz tak podle ministerstva měla nejednoznačný efekt, přičemž její platnost byla až do konce roku 2021. "Takřka tříletá platnost výjimky byla ze strany Správy CHKO Jeseníky velice nezodpovědná a umožnila by nesmyslné kácení tisíců stromů v rezervaci, přestože v širším okolí dochází k turbulentnímu vývoji kůrovcové kalamity a situace se rychle zhoršuje," uvedl Ivo Dokoupil z Hnutí Duha, podle kterého by se rezervace zasažené kůrovcem měly ponechat přírodnímu vývoji.

MŽP už na začátku letošního roku zrušilo předběžné opatření Správy CHKO Jeseníky, které stanovilo pravidla pro lesnické zásahy v kůrovcem zasažené rezervaci Rejvíz. MŽP tak učinilo poté, co se proti němu loni na podzim odvolaly organizace Společnost přátel Jeseníků a Hnutí Duha. Podle ekologů bylo tehdy v rezervaci v rozporu se zákonem povoleno kácení stromů napadených kůrovcem a také používání jedovatých pesticidů.

Správa CHKO Jeseníky poté pro Rejvíz připravila nová opatření. Asanace stromů napadených kůrovcem v omezeném rozsahu byla od května možná pouze v okrajovém, přibližně 80 až 150 metrů širokém pásu, a to v návaznosti na hospodářské lesy sousedního vlastníka. Veškeré dřevo muselo být ponecháno na místě. Zásahy musely být prováděny bez použití chemických přípravků.

Své květnové rozhodnutí Správa CHKO Jeseníky opřela o výsledky monitoringu kůrovce na Rejvízu a v okolních lesích, z nichž vyplývá více než pětinásobný nárůst počtu kůrovcových stromů mezi lety 2017 a 2018.

Ekologové a správci lesů se neshodnou na tom, zda je nutné kvůli kůrovcové kalamitě kácet stromy i v jesenických rezervacích. Zatímco ekologové a někteří odborníci tvrdí, že tyto lesy lze díky jejich značné schopnosti obnovy bez obav ponechat vlastnímu osudu, lesníci dávají přednost preventivním zásahům, aby se kůrovec nerozšířil i do nepostižených horských oblastí Jeseníků se smrkovými porosty.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Petr Běhal
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

13.11.2019 09:24
Správci lesů v Jeseníkách (a nejen tam) nám všem bezostyšně lžou... vidí jen vyjímečnou příležitost se dostat s pilou do rezervací a NP, protože jinak tam nemůžou.. a tak vytvořili a šíří lži typu, za kůrovce můžou rezervace a NP, protože tam se tolik nezasahuje... a co na to takový přejímači lží bez dostatku vlastní inteligence a citu pro přírodu jako pan Šimůnek nebo jemu podobní? Vesele šíří tyto lži dál.....

Místo toho, aby se lesní správa zaměřila na opravdová ohniska šíření kůrovce v labilních, monokupturních hospodářských plantážích, tak raději zneužívají situace a bohužel ani správa CHKOJ jim v tom nehodlá klást odpor a klidně i pošlapou svou funkci ochránců přírody....

Jó těžařská lobby je těžařská lobby... i teď (když už je vše v katastrofálním měřítku) jde jen a jen o prachy...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.11.2019 16:55
Zrovna včera jsem si zase jednou četl od Klostermanna V ráji šumavském. Moc poučné čtení , hodící se pro dnešní dobu. Asi ti lidé měli výhodu v tom, že neexistovaly žádné přírodní parky a tak tedy postupovali, jak velel zdravý rozum. Tehdy se ještě díky tomu podařilo kůrovcovou kalamitu zvládnout.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.11.2019 10:57
Ano, je třeba ocenit, jak se MŽP stará o to, aby na území ČR v dohledné době nebyl ani hektar živého lesa.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist