Greenpeace žaluje ministerstvo pro povolení kácet staré stromy v Krušných horách Aktualizováno
18.6.2024 12:10 | HRADEC KRÁLOVÉ
(ČTK)
Foto | Ibra Ibrahimovič / Greenpeace
Povolení ke kácení v lokalitách Litvínova a Telnice vydal Lesům ČR Krajský úřad Ústeckého kraje loni v prosinci. Organizace Greenpeace se proti tomu odvolala k ministerstvu životního prostředí, které letos v dubnu odvolání Greenpeace zamítlo a rozhodnutí krajského úřadu potvrdilo. Žalobou podanou 12. června ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem se Greenpeace domáhá zrušení verdiktu ministerstva.
Greenpeace tvrdí, že zmlazování vzácných starých lesů nedává smysl a povolené kácení by mohlo nevratně poškodit krušnohorské bučiny. Organizace připomněla, že bučiny jsou předmětem ochrany Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří patřící do soustavy Natura 2000. Lesy ČR chtějí podle Greenpeace pouze část porostů kácet kvůli bezpečnosti návštěvníků lesa.
Lesy ČR uvedly, že postupují podle takzvaného Souboru doporučených opatření, který je tuto evropsky významnou lokalitu vydaný ministerstvem životního prostředí. "Chceme zachovat stabilitu porostů, jejich biologickou rozmanitost i bezpečnost návštěvníků. Proto porosty šetrně uvolňujeme a prosvětlujeme, aby se podařila jejich přirozená obnova původními druhy dřevin s převahou buku a jiných listnáčů," řekla ČTK mluvčí LČR Eva Jouklová.
Na základě rozhodnutí ministerstva se má podle ní těžit 1800 stromů asi na 80 hektarech lesa, což průměrně znamená zpracování 22 až 23 stromů na jednom hektaru. "A to nejen buků a dubů, jak chybně uvádí Greenpeace, ale také bříz, olší a habrů. Veškeré zásahy budou podle tohoto rozhodnutí provedené jen v souvislosti s výchovou porostů nebo zajištěním bezpečnosti," uvedla mluvčí. Podnik podle ní zpracuje jednotlivé vybrané stromy a na místě ponechá kvůli podpoře biodiverzity i ležící a časem tlející kmeny.
"Pokud jde o kritiku našeho postupu v souvislosti s plánovaným vyhlášením CHKO, není na místě. I v chráněných krajinných oblastech se zpracovává dříví, a to i v nejstarších porostech. Jejich vzácnost totiž věk neurčuje," uvedla mluvčí Lesů ČR.
Podle Greenpeace v dotčených lokalitách nenastalo řádné posouzení vlivů těžeb, které se pro takové území v zákoně předvídá. "Návrh na kácení vychází z lesního hospodářského plánu, který byl pro oblast schválen krajským úřadem i přes závazné negativní stanovisko odboru životního prostředí, což je v rozporu se zákonem," uvedla Greenpeace.
Nejde o jediné kácení v Krušných horách, o které nyní Lesy ČR usilují. V několika dalších řízeních státní podnik podle odhadu Greenpeace usiluje o pokácení více než 15.000 stromů, což je téměř každý druhý strom v zamýšlené oblasti pro kácení.
Lesy ČR dříve uvedly, že v dotčených lokalitách hospodaří v souladu s koncepčním materiálem, který obsahuje doporučená opatření pro lokalitu Východní Krušnohoří. "Biodiverzitu těchto lesů zvyšujeme i tím, že v nich ponecháváme biotopové stromy i menší bezzásahové plochy," uvedla dříve mluvčí podniku Eva Jouklová.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Nejvíce dřeva v republice se loni vytěžilo v Jihočeském kraji
Arcibiskupské lesy pořídily lanovku na svážení dřeva z jesenických svahů
Požáry i větrné a hmyzí kalamity zásadně ovlivňují zásobu uhlíku v lesních půdáchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
JŘ
Jaroslav Řezáč
18.6.2024 14:12to, že strom má 130 let nezavdává příčinu k jeho pokácení.
Firma která prováděla kácení by měla zbankrotovat a úředníci se podílet na splacení škody, kterou svým rozhodnutím způsobili.
Odpovědět
Firma která prováděla kácení by měla zbankrotovat a úředníci se podílet na splacení škody, kterou svým rozhodnutím způsobili.
JS
Josef Střítecký
18.6.2024 15:17 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTo je hloupá fanatická reakce. Staré buky vystřídají mladé. Příroda má své cykly. Nepoužívejte slovo kácení, je to zavádějící. Jde o obnovu lesa. Kdyby byla tato obnova velkoplošná, mohl byste velkou paseku vnímat jako období zmaru. Takové paseky ale nepovoluje zákon, a ten je respektován tím, že pokud jde o holoseč, může mít šířku maximálně na 2 výšky porostu. Myslím ale, že spíš půjde o seč clonnou, která neobnažuje holinu, ale počítá s přirozenou obnovou ve stínu proředěného stárnoucího porostu. Semenáčkům je potřeba poskytnout víc slunka. Ponechané stromy pak stárnou ještě dvacet,- třicet let, aby byly v postupující obnově, po dalších krocích, zastoupeny vznikající zajištěnou mlazinou. Pokud o to budete stát, tak Vám poskytnu i další informace.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.6.2024 18:34 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTady jde o hospodářský les. No ale kdo nahradí škody za brouka, který sežral na Šumavě ty staré pralesy, co bude trvat 500 let než dorostou. ?
Odpovědět
Hu
Ko
Kolemjdoucí
18.6.2024 20:44 Reaguje na HunterHospodářský les, hospodářský pozemek, hospodářský rybník, hospodářský ....
Je v naší době ještě stále správné upřednostňovat hospodářskou úlohu přírodního bohatství? Anebo stav přírody, ovzduší, čistota vodních ploch chápeme jako součást životní úrovně? Osobně si raději koupím méně hamburgeru za svoji výplatu, když budu mít kvalitní životní prostředí. Pro sebe i pro své děti.
Odpovědět
Je v naší době ještě stále správné upřednostňovat hospodářskou úlohu přírodního bohatství? Anebo stav přírody, ovzduší, čistota vodních ploch chápeme jako součást životní úrovně? Osobně si raději koupím méně hamburgeru za svoji výplatu, když budu mít kvalitní životní prostředí. Pro sebe i pro své děti.
SV
Slavomil Vinkler
18.6.2024 21:17 Reaguje na KolemjdoucíNo podívejte se do Bangladěše. Mají lepší životní prostředí?
Fungující hospodářství je podstatné pro možnost zvýšení biodiverzity. Například i určité plochy starých (pra)lesů. Ona ta údržba biodiverzity není vůbec zdarma.
Váš přístup je čirá víra, že "Příroda" to pro nás zařídí. Zapomínáte, že Přírodě je lidstvo šumafuk, stejně tak jako třeba dinosauři.
Odpovědět
Fungující hospodářství je podstatné pro možnost zvýšení biodiverzity. Například i určité plochy starých (pra)lesů. Ona ta údržba biodiverzity není vůbec zdarma.
Váš přístup je čirá víra, že "Příroda" to pro nás zařídí. Zapomínáte, že Přírodě je lidstvo šumafuk, stejně tak jako třeba dinosauři.
Ko
Kolemjdoucí
18.6.2024 21:48 Reaguje na Slavomil VinklerProsím, přečtěte si znovu, co jsem napsal. O tom, že to příroda vyřeší vše sama v mém příspěvku není ani zmínka. Takže to zkusím znova. Kvalitní životní prostředí ( čistý vzduch, voda, atd .) je součástí naší životní úrovně. Tedy nejen kolik si můžeme toho či onoho koupit.
Zrovna tak já naopak nevěřím, že "fungující hospodářství" vyřeší problém biodiverzity.
Ostatně pojem "fungující hospodářství" je ze své podstaty velice diskutabilní. Biodiverzity těžko dosáhneme "maximalizací zisku a požadavkem neustálého růstu". Lacinější je neničit než obnovovat.
Odpovědět
Zrovna tak já naopak nevěřím, že "fungující hospodářství" vyřeší problém biodiverzity.
Ostatně pojem "fungující hospodářství" je ze své podstaty velice diskutabilní. Biodiverzity těžko dosáhneme "maximalizací zisku a požadavkem neustálého růstu". Lacinější je neničit než obnovovat.
Pe
Petr
18.6.2024 21:53 Reaguje na Slavomil VinklerTak jednoduché to není. I Bangladéš má úžasné pralesy, žijí tam tygři... Nebo třeba na Borneo se podívejte. Mají lepší životní prostředí? Rozhodně ano. Hospodářství malé, pralesy fantastické, nevyrabované, domorodci s nimi žijí v symbióze.
Fungující přírodu netřeba jakkoliv udržovat. Ta se udržuje sama, a jako bonus nám ještě zařídí skvělé podmínky pro život. Ano, přírodě je lidstvo šumafuk, ale lidstvo výtvory přírody ke svému přežití nutně potřebuje. A uměle si je vytvořit nedokáže.
Odpovědět
Fungující přírodu netřeba jakkoliv udržovat. Ta se udržuje sama, a jako bonus nám ještě zařídí skvělé podmínky pro život. Ano, přírodě je lidstvo šumafuk, ale lidstvo výtvory přírody ke svému přežití nutně potřebuje. A uměle si je vytvořit nedokáže.
Pe
Petr
18.6.2024 22:05 Reaguje na PetrA myslím že se dá říct, že to, co způsobuje rabování a ničení životního prostředí, je vždy snaha obyvatel přibližovat se spotřební společnosti. Tato snaha pak roztáčí hospodářství, které je nucené zprudce zvyšovat drancování a spotřebu přírodních zdrojů. V období před nákazou spotřebním systémem obyvatelstvo žije v poklidném a vyváženém vztahu s životním prostředím.
I já souhlasím, že je lepší neničit, než obnovovat zničené.
Odpovědět
I já souhlasím, že je lepší neničit, než obnovovat zničené.
JS
Josef Střítecký
18.6.2024 22:54Ten článek je o tom, že si někteří ekologicky myslící lidé představují, že je ideální stav, když okolo sebe budou do budoucna spatřovat velké množství starého lesa. A horují pro to, aby se tak dělo okamžitě a cílevědomě. Příroda (mám na mysli les) je živá proto, že v ní je život. Má svůj zrod, mládí, dospívání a stáří. Ti, co preferují vysoký podíl starého lesa zřejmě touží po tom, aby si příroda naordinovala stopku. A co pak? Že to je nesmysl, je přece zřejmé. Není lepší, když všechna věková stádia jsou ve vzájemném souladu? V lidské populaci taky preferujete vyšší podíl kulhajících, nemocných a alzheimrem postižených lidí? U takové skupiny pak můžete vysledovat, a jako vědci analyzovat, výskyt různých infekcí, bakterií, virů, a na pošpiněných plenách a prostěradlech studovat hmyz, kterému svědčí jejich zápach. Taky jde o rozmanitost a biodiverzitu.
Odpovědět
Ko
Kolemjdoucí
18.6.2024 23:39 Reaguje na Josef StříteckýTen článek není o tom, že všude má být starý les. Článek je o tom, že i starý les je potřeba. Stejně tak i stáří, nemocní lidé jsou součástí naší společnosti. A mají v ní své místo, svůj význam, své poslání.
Starý les neznamená, že les odumírá, že se neobnovuje a že se neobnoví. Zkrátka to není "pole na dřevo". Zkrátka ekonomika produkce dřeva bude složitější. Zkrátka zisk bude nižší. A to je asi Váš problém.
Odpovědět
Starý les neznamená, že les odumírá, že se neobnovuje a že se neobnoví. Zkrátka to není "pole na dřevo". Zkrátka ekonomika produkce dřeva bude složitější. Zkrátka zisk bude nižší. A to je asi Váš problém.
MK
Anyr
19.6.2024 00:27 Reaguje na Josef StříteckýTo je manipulace, úmyslné dezinformace a silné zkreslování.
Trol z Kremlu? :D Nebo jen nulové vzdělání, které poskytlo socialistické školství, stejně jako zabránilo rozvoji kritického myšlení? :)
Ekosystémové/mimoprodukční služby starého, stabilního (pra)lesa jsou naprosto nenahraditelné, proto i nevyčíslitelné (byť zdatný ekonom to samozřejmě rádobyspočítat dokáže :D).
Biodiverzita v lese, kde jsou skutečně staré stromy, je úplně jiná, a mnohem bohatší, než v lese, který je "zelenáč" (buky se dožívají 400 let a duby výjimečně i více než 1000 let).
Množství kyslíku, které vyprodukuje starý strom, je mnohem vyšší než u mladého jedince. Stejně tak množství uloženého uhlíku či v půdě zadržené vody. Primárně je ovšem onen vliv na biodiveritu: příroda zoufale potřebuje staré stromy, kterých je v české krajině stále méně.
Jo, ano, jistě: hospodářský les aneb záhon na dřevo, matriál, penízky.
Otázka ovšem zní: je dnes důležitější zisk, nebo zabránit kolapsu toho prostředí, na kterém jsme životně závislí, my i nespočet druhů rostlin a zvířat? Co je vyšší zájem každého jednoho živáčka?
Za mě je to jasné, Pepčo.
Výběrová těžba, ponechávání specifických biotopových stromů, stromů semenných, a tak dále - to je správná cesta.
Jenže Lesy ČR, jako každá současná státní firma či podnik, je zasekaná v socíku. Matriál a penízky především, po nás potopa! :)
Odpovědět
Trol z Kremlu? :D Nebo jen nulové vzdělání, které poskytlo socialistické školství, stejně jako zabránilo rozvoji kritického myšlení? :)
Ekosystémové/mimoprodukční služby starého, stabilního (pra)lesa jsou naprosto nenahraditelné, proto i nevyčíslitelné (byť zdatný ekonom to samozřejmě rádobyspočítat dokáže :D).
Biodiverzita v lese, kde jsou skutečně staré stromy, je úplně jiná, a mnohem bohatší, než v lese, který je "zelenáč" (buky se dožívají 400 let a duby výjimečně i více než 1000 let).
Množství kyslíku, které vyprodukuje starý strom, je mnohem vyšší než u mladého jedince. Stejně tak množství uloženého uhlíku či v půdě zadržené vody. Primárně je ovšem onen vliv na biodiveritu: příroda zoufale potřebuje staré stromy, kterých je v české krajině stále méně.
Jo, ano, jistě: hospodářský les aneb záhon na dřevo, matriál, penízky.
Otázka ovšem zní: je dnes důležitější zisk, nebo zabránit kolapsu toho prostředí, na kterém jsme životně závislí, my i nespočet druhů rostlin a zvířat? Co je vyšší zájem každého jednoho živáčka?
Za mě je to jasné, Pepčo.
Výběrová těžba, ponechávání specifických biotopových stromů, stromů semenných, a tak dále - to je správná cesta.
Jenže Lesy ČR, jako každá současná státní firma či podnik, je zasekaná v socíku. Matriál a penízky především, po nás potopa! :)
SV
Slavomil Vinkler
19.6.2024 07:55 Reaguje na AnyrVůbec nelze mluvit o tom, že si můžeme vybrat. Potřebujeme obojí zároveň. Jak zisk, tak mimoprodukční služby. Tedy standardní výběr mezi Scilou a Charybdou. Bez zisku skončíme jako Bangladežo a ekosystémové služby nebudou žádného hladového zajímat. Bohužel to je vlastnost žití a spolehnutí se na spásu Greewashingu nás do té stejně zavede.
Odpovědět
PK
Panda Kočičí
19.6.2024 07:57 Reaguje na AnyrPlně souhlasím. A stojím za Greenpeace- na svých stránkách mají k podepsání výzvu k založení CHKO. V §4 odst. 5 zákona o ochraně přírody a krajiny se píše: (5) V rámci řízení o vydání souhlasu podle odstavce 3 orgán ochrany přírody provede také hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov pro evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody nevydá souhlas ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov, pokud by měly významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti." tak bych to viděla tak, že má Greenpeace šanci u soudu uspět. Budu držet palečky.
Odpovědět
EB
JS
Josef Střítecký
19.6.2024 14:59 Reaguje na Panda KočičíSamozřejmě, že "Množství kyslíku, které vyprodukuje starý strom, je mnohem vyšší než u mladého jedince". Ale při obnově lesa se neuplatní jeden mladý strom za jeden starý. Takto nelze argumentovat. Vysazujeme cca 5600 ks sazenic na ha. A starých stromů v mýtném věku je na hektaru jen necelá stovka. Starý strom má při obnově cca 60 následovníků. Fotosyntéza funguje naplno i v porostech s mladými stromy. Dokonce víc, než když je starý porost už chřadnoucí, na klimatickou změnu méně adaptovatelný, a proředěný. Ještě jedna poznámka: Pokud je u buku obmýtní doba 140 let, pak obnova porostu začíná cca 20 let před tímto věkem, aby s obnovní dobou 40 let byl porost nahrazen následujícím. Není totiž možné zrubnout celý porost najednou. Každá další seč pokračuje až tehdy, když je mlazina z předchozího zásahu "zajištěna". Pak poslední stromy starého porostu mívají až 160 roků, nebo mnohdy ještě více. Pokud se podíváte do lesních hospodářských plánů, najdete tam pro každý porost jak dobu obmýtní, tak dobu obnovní. A pravidelně se ve zmiňovaném řízení o vydání souhlasu k realizaci hospodářského plánu respektují specifické lokality s výjimečnými podmínkami, kde se pak doba obmýtí i obnovy, pro spokojenost všech zúčastněných, prodlužuje. To je realita. Myslím, že si takový postup zasluhuje uznání, a ne dehonestaci. Které jiné lidské počínání respektuje takto dlouhodobé cykly? Není to návod jak zajistit skutečně udržitelný rozvoj? A pokud se Vám příčí "hospodaření", tak byste na toaletě neměl splachovat pitnou vodou a utírat si zadek papírem, ale mechem, a přespávat na jehličí.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
19.6.2024 19:04 Reaguje na Josef StříteckýMyslím si,že takto uvažuje hospodář.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.6.2024 06:57 Reaguje na Panda KočičíNo to má dva rozměry, CHKO ano, ale Greenpeace jsou jako jeziňky a pak budou chtít bezzásah. Co udělá bezzásah sa starým (pra)lesem je odzkoušeno na Šumavě. Byl prales a už není. Kde jsou ty hvozdy brouci je sežrali.= Výsledek nicnedělání.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
21.6.2024 10:55 Reaguje na Slavomil VinklerPíšete setrvale blbosti. Až sem jsem to ještě dával, teď už ne :-)
Manipulujete informacemi, vybíráte jen něco, přeháníte, používáte příklady a přirovnání, která jsou úplně mimo mísu, jakkoli vám zrovna vyhovují. To je demagogie, předvádíte ji opravdu skvěle, ačkoli ji sám dokola vyčítáte ekologicky myslícím lidem.
Kouzlo "starého" lesa či pralesa nespočívá v tom, že produkuje dokola dřevo. Jeho funkce je podstatně důležitější a složitější. Je to o zachování procesů, které jsou velmi důležité, přestože jste o nich zjevně vůbec neslyšel.
Srovnávat vývoj bukového lesa se srmkovým je mimo mísu, ale to asi víte i sám, ne? Tak to nepoužívejte.
Argumentace, že by zelení chtěli mít všude... ne, všude ne, to je zase váš hloupě manipulativní faul. Krajina pro svoji stabilitu potřebuje alespoň nějaký podíl starých lesů, které žijí svým životem. Čtěte prosím dobře, ne jako obvykle, píšu "svým životem". Tedy nikoli životem naordinovaným produkčním lesům.
Hospodaření je jistě důležité a netřeba zoufale argumentovat toaletním papírem. Jenže opravdové hospodaření, které musí logicky zahrnout nejen produkci dřeva, ale i udržení celé krajiny, potřebuje mít i plochy lesa, co si žije po svém. Je to přesah nad úzce ekonomickým zájmem produkčního lesnictví.
No, to jen tak.
Odpovědět
Manipulujete informacemi, vybíráte jen něco, přeháníte, používáte příklady a přirovnání, která jsou úplně mimo mísu, jakkoli vám zrovna vyhovují. To je demagogie, předvádíte ji opravdu skvěle, ačkoli ji sám dokola vyčítáte ekologicky myslícím lidem.
Kouzlo "starého" lesa či pralesa nespočívá v tom, že produkuje dokola dřevo. Jeho funkce je podstatně důležitější a složitější. Je to o zachování procesů, které jsou velmi důležité, přestože jste o nich zjevně vůbec neslyšel.
Srovnávat vývoj bukového lesa se srmkovým je mimo mísu, ale to asi víte i sám, ne? Tak to nepoužívejte.
Argumentace, že by zelení chtěli mít všude... ne, všude ne, to je zase váš hloupě manipulativní faul. Krajina pro svoji stabilitu potřebuje alespoň nějaký podíl starých lesů, které žijí svým životem. Čtěte prosím dobře, ne jako obvykle, píšu "svým životem". Tedy nikoli životem naordinovaným produkčním lesům.
Hospodaření je jistě důležité a netřeba zoufale argumentovat toaletním papírem. Jenže opravdové hospodaření, které musí logicky zahrnout nejen produkci dřeva, ale i udržení celé krajiny, potřebuje mít i plochy lesa, co si žije po svém. Je to přesah nad úzce ekonomickým zájmem produkčního lesnictví.
No, to jen tak.
JB
JB
Jakub Brenn
19.6.2024 21:38 Reaguje na Josef StříteckýAno, přesně, vzájemném souladu...a když smýtí načisto celý svah, tak mi to zrovna jako vzájemný soulad nepřipadá...Mohli aspoň, plácnu, nechat každý pátý strom.
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
19.6.2024 21:47 Reaguje na Jakub BrennPonechávání výstavků je stará dobrá lesnická praxe. Je dobře s nimi počítat. Konkrétní situaci neznám, a je možné, že u vás něco nemusí být v pořádku. Ale to je jiná otázka. Hájím tradiční systémový přístup k výchově a obnově lesa.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
20.6.2024 11:53 Reaguje na Josef StříteckýJá viděl záběry v televizi, byl tam vzatý celý svah..
Pravděpodobně už to bylo dřívě proředěné, protože na většině míst toho svahu už byla mlazina. To je v pořádku, ale pak to vzali už úplně načisto. Kde jsou všechny ty řeči o doupných stromech a významu starého dřeva. Někde na papíře v nějakým prohlášení.
Odpovědět
Pravděpodobně už to bylo dřívě proředěné, protože na většině míst toho svahu už byla mlazina. To je v pořádku, ale pak to vzali už úplně načisto. Kde jsou všechny ty řeči o doupných stromech a významu starého dřeva. Někde na papíře v nějakým prohlášení.
Pe
Petr
19.6.2024 21:56 Reaguje na Jakub BrennPokud jde o buky, tak těm velké proředění až výstavky nedělají dobře. Nezvyklé na přímé slunce pak trpí spáleninami (podobně jako lidé) a schnou.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
20.6.2024 11:40 Reaguje na PetrTo ano, na bukové výstavky je vždy smutný pohled.
Myslím si, že kdyby nechali každý pátý strom, že by to bylo hraniční, snad ještě únosné proředění.
Odpovědět
Myslím si, že kdyby nechali každý pátý strom, že by to bylo hraniční, snad ještě únosné proředění.
MK
Majka Kletečková
19.6.2024 19:36Nejvyšší čas k tomu, aby byla vyhlášena CHKO v Krušných horách.
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
19.6.2024 21:33 Reaguje na Majka KletečkováA argumenty? Něco takového chtít je jako požadavek dítěte před regálem s cukrovinkami. Ale nejhorší je, že Vaše vytrvalost nakonec možná zvítězí, protože i normální rodič nedokáže nekonečně vzdorovat malému křiklounovi.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.6.2024 11:11Greenpeace zjistilo, že s protesty nehnou s mocnými korporacemi a aby si
zachovalo tvář, tak se začalo věnovat místním firmám na které je schopno nasadit své právníky a hnát firmy až k mezinárodním soudům. Prostě když nestačili na globální znečišťovatele, tak našli zástupné problémy. Je to
snaha zůstat v podvědomí lidí a nezapadnout mezi tisíce podobných spolků.
Snaha přetvářet hospodářské lesy na pralesy je zoufalost, když jinde ani nedokážou bránit kácení současných pralesů. Takže v Evropě si z přírody
budeme dělat divočinu náhradou za ničení té skutečné divočiny pro naše
potřeby. Je to stejné jako s vývozem odpadků, "špinavé" výroby a všeho
problémového "někam"! Co tak bránit likvidaci u nás velmi ekologizované
výroby a jejímu přesouvání někam, kde má k ekologii sakra daleko a navíc
zatěžuje svět dopravou? Co tak zabránit vývozu odpadů někam, kde považují
za zpracování jejich vysypání do přírody? Co tak bránit pralesy před
kácením a jejich přeměnu na plantáže EKOpaliv? NIC? Ano nic, protože na
to nemají sílu a tak napadnou LČR, které podléhají vládě marně se snažící
urvat odněkud voliče v naději, že je získá mezi pomýlenými ekologisty.
V hospodářském lese je hospodaření stejné jako na poli. Po dozrání nastane
sklizeň a taky nikdo nenechá pšenici vysypat z klasů do půdy a shnít v
ní brambory. V pralese ať stojí staleté stromy až padnou stářím, ale ten
hospodářský les je o "sklizni" úrody vypěstované člověkem ! Jinak těm
aktivistům nikdo nebrání nějaké lesy koupit a vytvořit z nich pralesy.
Samozřejmě potud, aby nebyly semeništěm zkázy pro své okolí. Když mají
na právníky, soudy a platy vlastních zaměstnanců, tak mohou ty peníze
použít na nákup lesů a tam se vydovádět za své a nikoliv za státní.
Odpovědět
zachovalo tvář, tak se začalo věnovat místním firmám na které je schopno nasadit své právníky a hnát firmy až k mezinárodním soudům. Prostě když nestačili na globální znečišťovatele, tak našli zástupné problémy. Je to
snaha zůstat v podvědomí lidí a nezapadnout mezi tisíce podobných spolků.
Snaha přetvářet hospodářské lesy na pralesy je zoufalost, když jinde ani nedokážou bránit kácení současných pralesů. Takže v Evropě si z přírody
budeme dělat divočinu náhradou za ničení té skutečné divočiny pro naše
potřeby. Je to stejné jako s vývozem odpadků, "špinavé" výroby a všeho
problémového "někam"! Co tak bránit likvidaci u nás velmi ekologizované
výroby a jejímu přesouvání někam, kde má k ekologii sakra daleko a navíc
zatěžuje svět dopravou? Co tak zabránit vývozu odpadů někam, kde považují
za zpracování jejich vysypání do přírody? Co tak bránit pralesy před
kácením a jejich přeměnu na plantáže EKOpaliv? NIC? Ano nic, protože na
to nemají sílu a tak napadnou LČR, které podléhají vládě marně se snažící
urvat odněkud voliče v naději, že je získá mezi pomýlenými ekologisty.
V hospodářském lese je hospodaření stejné jako na poli. Po dozrání nastane
sklizeň a taky nikdo nenechá pšenici vysypat z klasů do půdy a shnít v
ní brambory. V pralese ať stojí staleté stromy až padnou stářím, ale ten
hospodářský les je o "sklizni" úrody vypěstované člověkem ! Jinak těm
aktivistům nikdo nebrání nějaké lesy koupit a vytvořit z nich pralesy.
Samozřejmě potud, aby nebyly semeništěm zkázy pro své okolí. Když mají
na právníky, soudy a platy vlastních zaměstnanců, tak mohou ty peníze
použít na nákup lesů a tam se vydovádět za své a nikoliv za státní.
JD
Jindřich Duras
21.6.2024 14:01 Reaguje na Břetislav MachačekJen na okraj:
Nejedná se o ZÁSTUPNÝ problém, ale o problém rovnocenný s jinými. A jakkoli je "pouze" náš, lokální, tak řešit přece potřebuje, ne? Když se řeší velryby, tak místní potížisti křičí, že co je nám do velryb, když jsou daleko atd. atd.
Nejde o to, naveliko přetvářet hospodářské lesy, ale zachránit část toho nejcennějšího, co máme, než to peněz lační vytěží. Zdá se vám scénář vydrancování lesa jako sci-fi? Není.
Nakoupit si lesy a tam je pak chránit - to zní sice rádoby rozumně, ale není. V malém a místy takový postup i funguje, také jsem přispíval. Jenže ty staréí lesy jsou opravdu cenné - a cenné pro nás všechny. Pořád to chápete jako jakousi libůstku a schválnost pomatených ochranářů. To je škoda, protože oni upozorňují na problémy nás všech a zasazují se i za nás o jejich řešení. A protože ty lesy jsou cenné pro nás všechny (i pro ty, kteří si to nemyslí!), je logické, že by se náklady na jejich zachování měly platit i ze společných prostředků, ne? Za sebe jejich aktivitu jednoznačně podporuji.
Argumenty že proč neřeší tohle a tamto jsou, promiňte, z cesty. Buďme rádi, že se někdo snaží řešit aspoň ty lesy, nemůže jeden subjekt řešit všechno, přece. Někdo jiný se snaží zase na odpadech, vodě, vzduchu - a čelí stejně zcestným argumentům. Jak píšete, témat k řešení je spousta - tak se do některého pusťte, přidejte se k někomu, kdo už na tom pracuje. Nekonstruktivní kritika někoho, kdo už pracuje, je fakt na houby.
Odpovědět
Nejedná se o ZÁSTUPNÝ problém, ale o problém rovnocenný s jinými. A jakkoli je "pouze" náš, lokální, tak řešit přece potřebuje, ne? Když se řeší velryby, tak místní potížisti křičí, že co je nám do velryb, když jsou daleko atd. atd.
Nejde o to, naveliko přetvářet hospodářské lesy, ale zachránit část toho nejcennějšího, co máme, než to peněz lační vytěží. Zdá se vám scénář vydrancování lesa jako sci-fi? Není.
Nakoupit si lesy a tam je pak chránit - to zní sice rádoby rozumně, ale není. V malém a místy takový postup i funguje, také jsem přispíval. Jenže ty staréí lesy jsou opravdu cenné - a cenné pro nás všechny. Pořád to chápete jako jakousi libůstku a schválnost pomatených ochranářů. To je škoda, protože oni upozorňují na problémy nás všech a zasazují se i za nás o jejich řešení. A protože ty lesy jsou cenné pro nás všechny (i pro ty, kteří si to nemyslí!), je logické, že by se náklady na jejich zachování měly platit i ze společných prostředků, ne? Za sebe jejich aktivitu jednoznačně podporuji.
Argumenty že proč neřeší tohle a tamto jsou, promiňte, z cesty. Buďme rádi, že se někdo snaží řešit aspoň ty lesy, nemůže jeden subjekt řešit všechno, přece. Někdo jiný se snaží zase na odpadech, vodě, vzduchu - a čelí stejně zcestným argumentům. Jak píšete, témat k řešení je spousta - tak se do některého pusťte, přidejte se k někomu, kdo už na tom pracuje. Nekonstruktivní kritika někoho, kdo už pracuje, je fakt na houby.
