Jan Lenart: Jaké efekty v krajině zřetelně podporují povodně? Držte si klobouky, tečeme z kopce!
19.9.2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Jan Lenart
Tady to začalo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Jan Lenart
Jenže je tady lesní hospodář a s ním lesní svážnice, lanovky a pojezdy techniky koryty potoků ve smrkových plantážích = eroze a rychlý odtok.
V srpnu po 15 minutovém lijáku jsme spěchali z výzkumné lokality pod Malým Klínem a lesní cestou se valil takový kalný proud, že nebylo jednoduché jej překonat. Za pouhých 15 minut. Dokud se takto bude v horských povodích hospodařit, bude to přispívat povodním.
Žlutě erozní svahy dávných povodní, podél kterých vede přepadové povodňové koryto ulicemi, černá linka je současné upravené koryto Bělé.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Jan Lenart
Jeseník. Leží na sedimentech říční delty na soutoku dravých bystřin. Bude smeten vždy, když k takovým srážkám v povodích dojde. Žlutě vidíte erozní svahy dávných povodní, podél kterých vede přepadové povodňové koryto ulicemi, černá linka je současné upravené koryto Bělé.
Zlatohorská vrchovina. Kvůli neprozřetelné sadbě smrku tento v suchu posledních let hromadně uhynul a kvůli nedobrým zákonům nastala v lesích doslova erozní katastrofa - povinnost vyklidit kůrovcové dřevo a rychle zalesnit způsobila devastaci cest.
Myslet si, že takovéto megaholiny zadrží v krajině vodu, je bláhové. Pokud hodláme takto hospodařit v bukovém lesním stupni, smiřme se s povodněmi tohoto typu.
Ostrava. Co se změnilo od roku 1997, že bylo více vody v elektrárně a na nádraží ve Svinově, ačkoliv Odrou tolik vody neproudilo? V rozlivové nivě přibyly blokády náspů dálnic a jejich přivaděčů. V plánu je Severní spoj, který situaci dále zhorší.
Rozlivová niva Ostravy. A bariéry.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Jan Lenart
A konečně Bohumín. Tam podobně jako v Ostravě situaci do budoucna může zhoršit neuvážená stavba Gigafactory přímo v rozlivové nivě, která je potřebná jako ochrana před větší povodní v intravilánu, nebo vodní kanál z Polska.
Krajina není dojná kráva.
reklama
Jan Lenart
Autor působí jako odborný asistent na Katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Návrh předsednictví COP29 zvýšit příspěvek bohatých zemí čelí dle médií kritice
Na klimatické konferenci v Baku zatím žádný viditelný pokrok, píše AP
Důsledky klimatické krize dopadají více na ženy. Přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry jen 8 žen
Další články autora |
Jan Lenart: Stav industriální krajiny v Ostravě
Jan Lenart: Ostudný stav haldy Ema, ostravské turistické atrakce
Zakázaná halda uprostřed Ostravy je přírodním poklademOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
HH
Honza Honza
19.9.2024 06:52Naprosto správné připomenutí v článku: některé jevy nelze ovlivnit, i kdybychom chtěli a jsou přírodního charakteru - skály kopce, některé vlivy jsou původem od člověka, ale nelze např. zakázat stavbu dálnic, i gigafaktory potřebujeme (gigafaktory v záplavové zóně- není to i hospodářský nesmysl?), bez nich bude skomírat průmysl.
Větru dešti neporučíme, některé věci neovlivníme. Je třeba se soustředit na to, co ovlivnit můžeme.
Odpovědět
Větru dešti neporučíme, některé věci neovlivníme. Je třeba se soustředit na to, co ovlivnit můžeme.
ss
smějící se bestie
19.9.2024 13:36 Reaguje na Honza HonzaJaké ?
Zřejmě ty, kolem čeho se " motají " zelený a k tomu byrokracie státní, která se nehodlá poučit u předků i v cizině, že !
Odpovědět
Zřejmě ty, kolem čeho se " motají " zelený a k tomu byrokracie státní, která se nehodlá poučit u předků i v cizině, že !
pa
pavel
19.9.2024 08:13takže víme že pan autor vystudoval dělá asáka oganizuje různé schůzky a festivaly sepsal pár článečků no celkem nic moc a co udělal v v praxi kde co prosadil co naplánoval ohledně zádržných systémů osobně si myslím že pan autor který se po studiu věnuje naučným stezkám a knížečkám z kanclu je nám na nic prostě další člověk který bude dávat knížecí rady toto jsou jeho projekty - Modernizace odborného knižního fondu na Katedře fyzické geografie a geoekologie - Konzultace metod u odborníků v zahraničí vedoucí k inovaci fyzickogeografických předmětů a vedení závěrečných prací - ano titul před jménem za jménem a výsledky jeho práce v praxi velké .... ale všem poradí co dělají špatně měl by jít do politiky tam by zapadl
Odpovědět
PŽ
Pavla Žídková
19.9.2024 08:27 Reaguje na pavelO vás nevíme ani to, jak se jmenujete, natož vaše vědomostní zázemí. Já se raději vždycky podívám na obsah článku, a až následně na to, kdo ho píše. Autor článku má velký kus pravdy (neříkám, že celou). Gigafactory v záplavové nivě a na půdách nejvyšších tříd ochrany opravdu nepotřebujeme. Plošně velké holiny v lese jsou rovněž nesmysl. A pokud autorovi závidíte titul před a za jménem, zkuste se učit, můžete toho rovněž dosáhnout.
Odpovědět
ZC
pa
pavel
19.9.2024 08:59 Reaguje na Pavla Žídkovátady nejde o nějakou gigafactory a jiné blosti ale jde o podstatu toho člověka a mě je jedno kolik má pan autor titulů ale poukázal jsem na to že je to zbytečný člověk který kdyby jste si prohlédla jeho akademickou činnost neudělal nic prostě další zbytečný člověk který háže knížecí rady něco jako fiala nerudová síkela bartoš černochová taky samej titul / to samý platí i pro opozici/ všichni radí a výsledek kulový pokud se chcete milá paní zařadit vedle těchto novodobých mesiášů je to vaše věc - jenom vám řeknu jedno kdyby tito otitulovaní lidí byli tak dobří jak o sobě tvrdí šli by do soukromého sektoru a byly by hodně opravdu hodně za vodou ale že jsou to jenom lemplové drží se státu jako hov... košile jinak by chcípli pod mostem pokud je tento tip lehkoživků váš vzor nikdo vám to nebere
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
19.9.2024 09:07 Reaguje na pavelVypadá to, že vám spláchla dům velká voda a vyléváte si zlost všude, kde to jde. A nebo nejste v životě moc spokojený.
Jinak máte pravdu, je to člověk z kanclu, který nemá za sebou žádnou praxi. Ale to co napsal, má celkem hlavu a patu.
Jsou lidi, co jsou dobří v praxi, ale nedokážou napsat rozumný návod nebo článek.
Odpovědět
Jinak máte pravdu, je to člověk z kanclu, který nemá za sebou žádnou praxi. Ale to co napsal, má celkem hlavu a patu.
Jsou lidi, co jsou dobří v praxi, ale nedokážou napsat rozumný návod nebo článek.
MU
Michal Uhrovič
19.9.2024 09:14 Reaguje na pavel"- jenom vám řeknu jedno kdyby tito otitulovaní lidí byli tak dobří jak o sobě tvrdí šli by do soukromého sektoru a byly by hodně opravdu hodně za vodou ale že jsou to jenom lemplové drží se státu jako hov... "
Teď jste popsal asi 30% státních zaměstnanců a ty správné čecháčky. Když jde okrást stát nebo ho dobře vysávat, kdo by to neudělal.
Ale problém je v tom, že ty lemply si volí voliči, protože se nechají opít rohlíkem. A potom brečí na diskuzích :-D
Odpovědět
Teď jste popsal asi 30% státních zaměstnanců a ty správné čecháčky. Když jde okrást stát nebo ho dobře vysávat, kdo by to neudělal.
Ale problém je v tom, že ty lemply si volí voliči, protože se nechají opít rohlíkem. A potom brečí na diskuzích :-D
PE
Petr Elias
19.9.2024 09:32 Reaguje na pavelÁ další komunista. Lempl, lehkoživka, zbytečný člověk, ... už nežiješ ve dvacátém století soudruhu. ;)
Odpovědět
OŠ
Otakar Šída
19.9.2024 19:22 Reaguje na pavelno, Pavle, mě spíš připadáte zcela zbytečný vy a vaše komentáře...
Odpovědět
PT
MK
MU
Michal Uhrovič
19.9.2024 08:55 Reaguje na pavelPěkně jste si autora prolustroval, asi s tím máte bohaté zkušenosti.
Prosím lustraci autorů u každého článku na ekolistě.
Děkuji
Odpovědět
Prosím lustraci autorů u každého článku na ekolistě.
Děkuji
pa
pavel
19.9.2024 12:20 Reaguje na Michal Uhrovičvíte člověk by měl vědět co je který člověk zač jaké má zkušenosti co v životě učinil pokud vy dáváte na to jak se lidi vyfintí a to vám stačí no potěš vás pán bůh prostě jsem se kouknul na jeho stránky čím se chlubí na co se odkazuje tam jsem zjistil že je to akorát teoretik z kanclu bez praxe v terénu tedy pokud nepočítáte to jeho hobby ohledně jeskyní které mu financujeme z daní a to je vše prostě jsem zvědavý a když se člověk prezentuje jako odborník zajímá mě jakou má praxi a zkušenosti nic víc nic mín pokud vy nemáte takové nutkání být zvědavý je to váš problém né můj jinak u hodně článků jsem koukal jací ti lidé jsou a čím se prezentují je to hodně zajímavé co je všude lidí nahoře huj a dole fuj měl by jste být taky zvědavý
Odpovědět
PE
Petr Elias
19.9.2024 12:30 Reaguje na pavelAktuálně mají dobrou cenu na tuto knihu:
Interpunkce expres
Odpovědět
Interpunkce expres
MU
Michal Uhrovič
19.9.2024 12:44 Reaguje na pavel"pokud vy dáváte na to jak se lidi vyfintí a to vám stačí no potěš vás pán bůh prostě"
Hned mě onálepkujete a potom mi to vysvětlíte.
Už jsem se k tomu vyjádřil: "Jinak máte pravdu, je to člověk z kanclu, který nemá za sebou žádnou praxi. Ale to co napsal, má celkem hlavu a patu.
Jsou lidi, co jsou dobří v praxi, ale nedokážou napsat rozumný návod nebo článek."
Dál není co dodávat. Popřál bych Vám pěkný den, ale u vás asi pěkný den není moc často.
Odpovědět
Hned mě onálepkujete a potom mi to vysvětlíte.
Už jsem se k tomu vyjádřil: "Jinak máte pravdu, je to člověk z kanclu, který nemá za sebou žádnou praxi. Ale to co napsal, má celkem hlavu a patu.
Jsou lidi, co jsou dobří v praxi, ale nedokážou napsat rozumný návod nebo článek."
Dál není co dodávat. Popřál bych Vám pěkný den, ale u vás asi pěkný den není moc často.
MK
Michal Konečný
23.9.2024 16:02 Reaguje na pavelVy jste evidentně absolvent Vysoké školy života.
A titul před jménem ani za jménem mít nemůžete, když nemáte ani jméno.
Odpovědět
A titul před jménem ani za jménem mít nemůžete, když nemáte ani jméno.
JO
Jarka O.
19.9.2024 09:01Manipulace je hned v 1.větě. Ekoteroristé mohou za blokády přehrad, staveb zkvalitňujících domácím životní prostředí, zrušení DOL, ne za povodně. Svést povodeň na smrk je další, na lesní cesty zoufalství. Kanál Visla- Odra z Polska samozřejmě nezhorší záplavy, nýbrž naopak a je nutný pro rozvoj regionu. Platí ho Poláci, jak se tu už psalo.
Nechápu, proč jsou stále mazány příspěvky pavla.
Odpovědět
Nechápu, proč jsou stále mazány příspěvky pavla.
MU
Michal Uhrovič
19.9.2024 09:09 Reaguje na Jarka O.Proč manipulujete?
Třeba za tu neexistující přehradu, co měla ochránit Opavu může obec a ta obec to hnala i k soudu. Soud prohrála a přehrada by se měla stavět kolem roku 26.
Odpovědět
Třeba za tu neexistující přehradu, co měla ochránit Opavu může obec a ta obec to hnala i k soudu. Soud prohrála a přehrada by se měla stavět kolem roku 26.
PE
Petr Elias
19.9.2024 09:35 Reaguje na Michal UhrovičProtože ona je tak trochu, no, intelektuálně nesmělá. ;) Nejraději by za biliony postavila pitomost s názvem DOL a pak do něj pouštěla povodně, aby ho zničila a mohla opět sosat ze státního. :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.9.2024 11:29 Reaguje na Petr EliasKde jsou ty "biliony" z daní? Z rozpočtu zmizela i dotace pro hasiče. Prosba, nezůstávejte u ideologických proslovů, intelektuálně smělejší eldo. Zabruslete víc na "pouštění povodně do DOL", vodu, les, vzduch, plyny, procenta, vaše intelektuáno mi prodlužuje život :D
Odpovědět
PE
Petr Elias
19.9.2024 11:34 Reaguje na Jarka O.Kde jsou? No asi se vyplácejí ve formě dávek takovým jako jsi ty. :)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.9.2024 12:57 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
19.9.2024 13:02 Reaguje na pavel peregrinCopak? Vzpomínáš na mládí jak jsi ty a ostatní lůza vyháněli úspěšné lidi? :)
Odpovědět
sv
MU
JO
Jarka O.
19.9.2024 13:24 Reaguje na Michal UhrovičHnutí Duha Jeseníky neexistuje? Koho já manipuluji, vás? To nechci, tak neurázejte. Důležité je, že Heřminovům nikdo a nic nyní nebrání nebo máte jiné info? Co říkáte na plán přehrady, který sem někdo vlepil? Finance jsou v eko fondech.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
19.9.2024 13:29 Reaguje na Jarka O.Vyhledejte si informace. Kdyby nebylo obce, už se staví.
Nelžete prosím
Odpovědět
Nelžete prosím
JO
Jarka O.
19.9.2024 15:33 Reaguje na Michal UhrovičAle tak já vám ráda věřím a jsem ráda, že se duha nikdy do ničeho nepletla, nic neblokovala a nebude, a může se začít stavět.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
19.9.2024 09:11 Reaguje na Jarka O.https://www.echo24.cz/a/HWE7t/zpravy-domov-o-prehrade-nove-herminovy-rozhodoval-i-nss
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.9.2024 09:07ano, už dlouho říkám, že se ke krajině chováme hrozně a chceme od ní zázraky.
Neuváženými zásahy v krajině měníme podmínky a pak se nestačíme divit.
Příčiny a následky a " hloupý" politici, kteří dokážou vidět jen efekty ne hrozby.
Odpovědět
Neuváženými zásahy v krajině měníme podmínky a pak se nestačíme divit.
Příčiny a následky a " hloupý" politici, kteří dokážou vidět jen efekty ne hrozby.
SV
Slavomil Vinkler
19.9.2024 10:12 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPolitik není od toho, aby řešil hrozby, neb to co se ještě nestalo a řešil by to, tak je vinen. A pak se na něho všichni vrhnou, že vyhazuje peníze na věci nereálné. Bližší košile než kabát, na řešení následků se může zviditelnit.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
19.9.2024 10:15 Reaguje na Slavomil VinklerPolitik je člověk jako Vy. Že máme v nejvyšší politice hodně psychopatů, manipulátorů a vyčuránků, za to nemůžou ti politici.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.9.2024 10:57 Reaguje na Slavomil Vinklerv Česku má krajina hodnotu akorát těch povodní.... jinak si jí nevšimnou.
Jenže zase to řeší stejně krátkozrace, takže se v podstatě nic nezlepší... povodňové perpetuum mobile.
Politické strany ve skutečnosti žádné experty na předcházení takovým problémům nemají...co je zarážející, není ani na úrovních krajů.
Hospodaření v krajině zajímá jen několik lidí, kteří mají své "farmy" a natčence. Pak když se snaží cosi názorově vytvořit v zákonech, svalí se na ně agroholdingy, že budou o tohle chudší.
Odpovědět
Jenže zase to řeší stejně krátkozrace, takže se v podstatě nic nezlepší... povodňové perpetuum mobile.
Politické strany ve skutečnosti žádné experty na předcházení takovým problémům nemají...co je zarážející, není ani na úrovních krajů.
Hospodaření v krajině zajímá jen několik lidí, kteří mají své "farmy" a natčence. Pak když se snaží cosi názorově vytvořit v zákonech, svalí se na ně agroholdingy, že budou o tohle chudší.
JV
Jiří Vavřík
20.9.2024 07:22Souhlasím s autorem, hold když se řekne pravda tak mnohým politikům a odborníkům to není pochuti. Stavět fabriku v zátopové oblasti na orné půdě?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.9.2024 10:10Autor tak trochu viní vše a všechny za něco, co je prostě nestandartní.
Jen u nás v Bohumíně to bylo 300 litrů na metr čtvereční a to nezasákne
nic, včetně lesů v Jeseníkách, kde spadlo až 500 litrů. V tenké vrstvě
lesní půdy na skalnatém nepropustném podloží se toho už více nezachytí
ať tam bude smrk, buk, či něco jiného. To, že to zachytí lesy je iluze
a je ale pravdou, že cesty a svažnice odtok urychlují. Bez nich je
dnes hospodaření v lesích nemožné a tak je potřeba uvažovat, jak tu
vodu zachytit a zpomalit mimo les. Kousek za domem máme suchý poldr
v zalesněném úzkém údolí vysýchavého potoka, který by byl řekou, pokud
by tam nebyl poldr, co zachytil sloupec vody o výšce 10 m se vzdutím
kilometr daleko. Voda už sice šla i přelivem, ale bude odtékat pomalu
týden, bez trhání břehů a boření budov kolem toku. Nám prostě schází
tisíce přehrad a poldrů, které zadrží vodu k nadlepšování průtoků těch
vysýchavých toků a zároveň schopných regulovat odtoky z povodí už i
preventivně. Tak se chovají přehrady, které se vypustí a připraví na
ty přívaly. To nedokážou mokřady a tůně, které nasycené už nic nepojmou
a za sucha toku vodu taky nedodají. Tam, kde ty přehrady jsou, se nic
katastrofického nedělo. Porovnám srovnatelné řeky Moravici a Opavu.
Prvá je se Slezskou Hartou a Kružberkem a druhá s NIČÍM. Prvá přívaly
vody ustála bez problémů a druhá smetla Krnov, Opavu a řadu menších
obcí. Tak mohu pokračovat i u Vltavské kaskády, přehrad na Dyji a jinde.
Dobrými předpověďmi počasí a dobrou regulací odtoků z přehrad zachránily
přehrady miliardy a už se několikrát zaplatily náklady na jejich stavbu. Naopak se vyplýtvalo mnoho peněz na pidinádrže a trvale nasycené tůně
a mokřady, které nezachytily navíc skoro NIC! Když k tomu přičtu navíc
zpomalovaní toků pod městy, tak se nedivím, že se do měst rozlévají.
Ano, ať se zpomalují nad nimi, ale u nás je město za městem a když
to někde zpomalím, tak někoho tím zaliju. Zanesené toky pomalu na
úrovni hladiny s okolní krajinou a břehy snadno podléhající erozi
jsou příčinou plošného rozlévání i tam, kde ji nikdo nikdy nepamatuje.
Můj děda ve třicátých létech 20. století za hospodářské krize pracoval
u "baštování" (zpevňování) břehů a u těžby štěrkopískových naplavenin
ze dna Odry a Olše. Minimálně 35 let na to už nikdo nesáhl a průtočný
profil je o mnoho menší, než tehdy a břehy bez zpevnění zranitelnější.
Na co si tu hrajeme? Na přírodní toky v obydlené kulturní krajině?
Co má větší cenu? Esteticky na pohled přírodní tok a nebo životy lidí
a miliardy škod? Pro někoho z bezpečí to prvé, ale pro lidi z okolí to
druhé. Těm je krása přirozeného toku ukradená, když jim voda zase
zaplavila domovy. Je třeba přehodnotit ochranu přírody a stanovit jasné
priority, zda chránit přírodu a nebo lidi. Obojí není často v tomtéž
místě možné. Pamatujte si jedno, že po této povodni zanesená řeka se
z břehů příště vylije po deštích zcela běžných jako v pravěku, kdy
ji lidé nijak neregulovali. Jinak i mnohá horská údolí je možno použít
jako suché a nebo mokré poldry tlumící prvé nárazy přívalových vod,
ale hlavně opět neusnou na vavřínech, že se ty povodně vrátí za sto let.
Ono to už nějak nevychází a z předchozí tisícileté v roce 1997 je už
pouze stoletá a o nynější budeme mluvit jako o padesátileté? Jaká bude
ta příští na zanesených tocích bez přehrad a poldrů? Desetiletá, nebo
už dvouletá? Samozřejmě gigafaktory v rozlivovém pásmu je nesmysl, ale
ji samotnou mohou ochránit násypem haldoviny z problematické haldy v
blízké Ostravě a doslova pak UTOPIT okolní obce, které budou pro Olši
úzkým hrdlem jejího rozlivu. Pokud to někdo schválí, tak buď zavřít a
nebo předhodit davu postižených obyvatel.
Odpovědět
Jen u nás v Bohumíně to bylo 300 litrů na metr čtvereční a to nezasákne
nic, včetně lesů v Jeseníkách, kde spadlo až 500 litrů. V tenké vrstvě
lesní půdy na skalnatém nepropustném podloží se toho už více nezachytí
ať tam bude smrk, buk, či něco jiného. To, že to zachytí lesy je iluze
a je ale pravdou, že cesty a svažnice odtok urychlují. Bez nich je
dnes hospodaření v lesích nemožné a tak je potřeba uvažovat, jak tu
vodu zachytit a zpomalit mimo les. Kousek za domem máme suchý poldr
v zalesněném úzkém údolí vysýchavého potoka, který by byl řekou, pokud
by tam nebyl poldr, co zachytil sloupec vody o výšce 10 m se vzdutím
kilometr daleko. Voda už sice šla i přelivem, ale bude odtékat pomalu
týden, bez trhání břehů a boření budov kolem toku. Nám prostě schází
tisíce přehrad a poldrů, které zadrží vodu k nadlepšování průtoků těch
vysýchavých toků a zároveň schopných regulovat odtoky z povodí už i
preventivně. Tak se chovají přehrady, které se vypustí a připraví na
ty přívaly. To nedokážou mokřady a tůně, které nasycené už nic nepojmou
a za sucha toku vodu taky nedodají. Tam, kde ty přehrady jsou, se nic
katastrofického nedělo. Porovnám srovnatelné řeky Moravici a Opavu.
Prvá je se Slezskou Hartou a Kružberkem a druhá s NIČÍM. Prvá přívaly
vody ustála bez problémů a druhá smetla Krnov, Opavu a řadu menších
obcí. Tak mohu pokračovat i u Vltavské kaskády, přehrad na Dyji a jinde.
Dobrými předpověďmi počasí a dobrou regulací odtoků z přehrad zachránily
přehrady miliardy a už se několikrát zaplatily náklady na jejich stavbu. Naopak se vyplýtvalo mnoho peněz na pidinádrže a trvale nasycené tůně
a mokřady, které nezachytily navíc skoro NIC! Když k tomu přičtu navíc
zpomalovaní toků pod městy, tak se nedivím, že se do měst rozlévají.
Ano, ať se zpomalují nad nimi, ale u nás je město za městem a když
to někde zpomalím, tak někoho tím zaliju. Zanesené toky pomalu na
úrovni hladiny s okolní krajinou a břehy snadno podléhající erozi
jsou příčinou plošného rozlévání i tam, kde ji nikdo nikdy nepamatuje.
Můj děda ve třicátých létech 20. století za hospodářské krize pracoval
u "baštování" (zpevňování) břehů a u těžby štěrkopískových naplavenin
ze dna Odry a Olše. Minimálně 35 let na to už nikdo nesáhl a průtočný
profil je o mnoho menší, než tehdy a břehy bez zpevnění zranitelnější.
Na co si tu hrajeme? Na přírodní toky v obydlené kulturní krajině?
Co má větší cenu? Esteticky na pohled přírodní tok a nebo životy lidí
a miliardy škod? Pro někoho z bezpečí to prvé, ale pro lidi z okolí to
druhé. Těm je krása přirozeného toku ukradená, když jim voda zase
zaplavila domovy. Je třeba přehodnotit ochranu přírody a stanovit jasné
priority, zda chránit přírodu a nebo lidi. Obojí není často v tomtéž
místě možné. Pamatujte si jedno, že po této povodni zanesená řeka se
z břehů příště vylije po deštích zcela běžných jako v pravěku, kdy
ji lidé nijak neregulovali. Jinak i mnohá horská údolí je možno použít
jako suché a nebo mokré poldry tlumící prvé nárazy přívalových vod,
ale hlavně opět neusnou na vavřínech, že se ty povodně vrátí za sto let.
Ono to už nějak nevychází a z předchozí tisícileté v roce 1997 je už
pouze stoletá a o nynější budeme mluvit jako o padesátileté? Jaká bude
ta příští na zanesených tocích bez přehrad a poldrů? Desetiletá, nebo
už dvouletá? Samozřejmě gigafaktory v rozlivovém pásmu je nesmysl, ale
ji samotnou mohou ochránit násypem haldoviny z problematické haldy v
blízké Ostravě a doslova pak UTOPIT okolní obce, které budou pro Olši
úzkým hrdlem jejího rozlivu. Pokud to někdo schválí, tak buď zavřít a
nebo předhodit davu postižených obyvatel.
AP
MD
RP
Radim Polášek
22.9.2024 13:11Kecy v kleci zelených aktivistů.
Uvedená opatření v článku ovlivní povodeň takové obrovské velikosti v rozsahu 10 - 20 % nebo ji za takových srážek o pár hodin zpomalí nebo naopak urychlí, nic víc.
V Jeseníkách se sešly dva zásadní problémy. Za prvé se tam tentokrát sešly dlouhodobě jedny uz nejvyšších hodinových srážek daných tou tlakovou níží ve střední Evropě a tím i celkových srážkových úhrnů. Za druhé na severních svazích Jeseníků nebylo dlouhodobé sucho a vyprahlá půda jako jinde, ale během července a srpna tam poměrně často pršelo a bylo tam poměrně vlhko. To sice na začátku deštů způsobilo rychlejší vsakování srážek, ale později se naopak kvůli naplnění kapacity půdy vsakovalo jen malé množství vody.
Na rozdíl od roku 1997, kdy ta tlaková níže byla posazena trochu východněji tak, že největší srážky připadaly na návětrné svahy Beskyd a na plochu Moravské brány mezi Beskydami a Jeseníky. V dnešních dějištích záplav v Jeseníkách v roce 1997 udeřily silné deště jenom na začátku a vyvolaly tehdy první bleskové povodně, později tam pršelo méně. A hlavně byly tehdy silné deště už předtím a půda byla úplně nasáklá vodou už před povodněmi. Tehdy jsem měl na zahradě, skoro v rovině, v severním Podbeskydí, na 5 - 10 centimetrů vody a v nejnižší části zahrady vytékal na chodník malý potok o kapacitě cca 10 litrů za sekundu. Moravu tehdy nejvíc rozvodnily přítoky z levé strany, Bečva z Beskyd, další přítoky ze Zlínského kraje atd. V Čechách prakticky nic.
Nyní mně spadlo na zahradu za ty 4 dny asi 250 mm a až na možné přechodné kaluže v době nejsilnějších deštů, jak byla ta půda předtím vyprahlá, se všechny srážky do ní vsákly.
Odpovědět
Uvedená opatření v článku ovlivní povodeň takové obrovské velikosti v rozsahu 10 - 20 % nebo ji za takových srážek o pár hodin zpomalí nebo naopak urychlí, nic víc.
V Jeseníkách se sešly dva zásadní problémy. Za prvé se tam tentokrát sešly dlouhodobě jedny uz nejvyšších hodinových srážek daných tou tlakovou níží ve střední Evropě a tím i celkových srážkových úhrnů. Za druhé na severních svazích Jeseníků nebylo dlouhodobé sucho a vyprahlá půda jako jinde, ale během července a srpna tam poměrně často pršelo a bylo tam poměrně vlhko. To sice na začátku deštů způsobilo rychlejší vsakování srážek, ale později se naopak kvůli naplnění kapacity půdy vsakovalo jen malé množství vody.
Na rozdíl od roku 1997, kdy ta tlaková níže byla posazena trochu východněji tak, že největší srážky připadaly na návětrné svahy Beskyd a na plochu Moravské brány mezi Beskydami a Jeseníky. V dnešních dějištích záplav v Jeseníkách v roce 1997 udeřily silné deště jenom na začátku a vyvolaly tehdy první bleskové povodně, později tam pršelo méně. A hlavně byly tehdy silné deště už předtím a půda byla úplně nasáklá vodou už před povodněmi. Tehdy jsem měl na zahradě, skoro v rovině, v severním Podbeskydí, na 5 - 10 centimetrů vody a v nejnižší části zahrady vytékal na chodník malý potok o kapacitě cca 10 litrů za sekundu. Moravu tehdy nejvíc rozvodnily přítoky z levé strany, Bečva z Beskyd, další přítoky ze Zlínského kraje atd. V Čechách prakticky nic.
Nyní mně spadlo na zahradu za ty 4 dny asi 250 mm a až na možné přechodné kaluže v době nejsilnějších deštů, jak byla ta půda předtím vyprahlá, se všechny srážky do ní vsákly.
MM
Milan Milan
22.9.2024 15:25Takové množství vody nejde v horách a lesích zadržet a už vůbec ne zasáknout. A protože, jak říkají znalí, voda od nepaměti teče z vršku dolu, tak jediné co se dá účinně udělat je zadržet maximum a přetokům uhnout z cesty, nestavět v rozlivech silnice, obydlí nebo důležité provozy.....
Odpovědět
RP
Radim Polášek
22.9.2024 21:24 Reaguje na Milan MilanMně to na zahradě těch cca 250 mm v podstatě zasáklo. Díky tomu, že půda byla suchým počasím úplně přeschlá a díky tomu, že pokud byl intenzívnější déšť, kde se tvořily kaluže, po půlhodině, hodině pás intenzívního deště s intenzitou 10 - 15 mm za hodinu přešel jinde a další hodinu, dvě atd byl déšť slabý s intenzitou tak 5 mm za hodinu. A díky tomu, že mám zahradu skoro rovinatou, kde nějaké začínající kaluže nestekly, ale vydržely dost dlouho, aby se vsákly. A že mám dost jílovitou půdu, která má velkou jímací kapacitu.
Ale z těch hor, které mimochodem nebyly tak přeschlé, protože tam občas pršelo, svahů a lesů místní řeka Lubina, která má na měřicí stanici za suchšího počasí běžný průtok kolem půl kubíků za sekundu, vystoupala na pár hodin na nějak 270 kubíků za sekundu, 30 kubíků nad extrémním povodňovým nebezpečím. V podstatě průtok stejný nebo jen trošku větší než v roce 97, jenže v roce 97 ten průtok držela den až dva dny, nyní ho držela jenom pár hodin.
Odpovědět
Ale z těch hor, které mimochodem nebyly tak přeschlé, protože tam občas pršelo, svahů a lesů místní řeka Lubina, která má na měřicí stanici za suchšího počasí běžný průtok kolem půl kubíků za sekundu, vystoupala na pár hodin na nějak 270 kubíků za sekundu, 30 kubíků nad extrémním povodňovým nebezpečím. V podstatě průtok stejný nebo jen trošku větší než v roce 97, jenže v roce 97 ten průtok držela den až dva dny, nyní ho držela jenom pár hodin.
JO
Jarka O.
23.9.2024 13:27 Reaguje na Milan MilanNejde to. Ale autor asi míní, že kdyby v Jeseníkách nerostly smrky, voda by tam pak lépe zasákla. Zákaz stavět v nivě 35 let neplatí. Přitom by tam měly stát cyklo/stezky, leso/parky, pastviny, louky, hřiště, pláže, ..., někdo tam tlačí dokonce gigafactory.
Mluví se o svedení rozvodněnych řek do původních koryt. Taky škoda ....
Odpovědět
Mluví se o svedení rozvodněnych řek do původních koryt. Taky škoda ....
RP
Radim Polášek
23.9.2024 14:30 Reaguje na Jarka O.Ono to asi něco zasáklo, ale srážkové úhrny byly příliš velké, tuším až nějak 450 - 500 mm, aby zasákla většina vody a tím byly povodně relativně malé. .
Možná že tam taky zapůsobila geologická stavba, Jeseníky jsou z velké části z vyvřelých a přeměněných hornin a půda z nich tak možná obsahuje málo jílovítých složek, které mají vysokou vodní jímací kapacitu. Na rozdíl od Beskyd, které jsou z vrstev jílovců a pískovců, kde je v půdách vysoký podíl jílovitých minerálů a tudíž na rovinách tam zasákne srážkové vody mnohem víc.
Zase kde jsou svahy, jílovitá půda v Beskydech snadněji ztekutí a v těch svazích teče.
Odpovědět
Možná že tam taky zapůsobila geologická stavba, Jeseníky jsou z velké části z vyvřelých a přeměněných hornin a půda z nich tak možná obsahuje málo jílovítých složek, které mají vysokou vodní jímací kapacitu. Na rozdíl od Beskyd, které jsou z vrstev jílovců a pískovců, kde je v půdách vysoký podíl jílovitých minerálů a tudíž na rovinách tam zasákne srážkové vody mnohem víc.
Zase kde jsou svahy, jílovitá půda v Beskydech snadněji ztekutí a v těch svazích teče.
JO
Jarka O.
23.9.2024 15:16 Reaguje na Radim PolášekSpadlo hodně srážek. Měřit porozitu půd by bylo lepší téma než výmysly o smrcích. Jeden typ půdy hodně vody zadrží a jen pomalu propouští dolů i nahoru, ale už pak ani moc víc vody nepojme, jiný je propustný, 30-40% vzduchových pórů je jímací kapacita. Vrstva půdy asi není na svazích vysoká. Stromy mají na svazích málo opory, listnáče i jehličnany vyvrátily nebo polámaly voda a vítr.
Autor nám nijak nevysvětlil, které stromy smí růst v Jeseníkách nebo proč byly povodně v rovinatém Polsku.
Odpovědět
Autor nám nijak nevysvětlil, které stromy smí růst v Jeseníkách nebo proč byly povodně v rovinatém Polsku.
