https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-lenart-ostudny-stav-haldy-ema-ostravske-turisticke-atrakce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Lenart: Ostudný stav haldy Ema, ostravské turistické atrakce

4.9.2021 | OSTRAVA
Halda Ema v Ostravě.
Halda Ema v Ostravě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Boris Renner / Magistrát města Ostravy
Když jsem se vydal do prostoru haldy Ema v Ostravě s cílem nafotit reportáž, nenapadlo mě, v jak tristním stavu tuto lokalitu najdu. Jedná se o již delší dobu městem i krajem propagovanou a stále více navštěvovanou turistickou lokalitu prakticky v centru třetího největšího města Česka. Halda samotná je kulturní památkou a na její vrchol vede žlutá značka Klubu českých turistů a také naučná stezka. Další turistická odbočka vede k blízké zoo. V některých dnech se na vrcholu při západu slunce tvoří fronty, pravidelně se sem organizují novoroční výstupy, běžecké závody a hry pro děti. Dalo by se říct, že takovou atrakci by chtělo každé město. V reportáži se podíváme, co se stane, když se o lokalitu z nejrůznějších důvodů nikdo nestará.
 
Budoucí problémy symbolicky načrtnulo už umělé pojmenování odvalu. Ten se správně jmenuje Trojice podle blízkého dolu, ze kterého pochází navršený materiál, a nikoliv Ema (Ema Lucie je malý důl opodál s téměř neznatelnou haldou). Současný komplex odvalů se skládá z hlavního kuželového vrcholu Trojice (Ema), nižší haldy Terezie a kolem dokola rozprostřeného terasového prstence odvalu Petr Bezruč. Dohromady jejich plocha tvoří jednu z nejrozsáhlejších haldových akumulací v Ostravě, převýšení od úpatí po vrchol dosahuje 70 m a samotná vrcholová vyhlídka je třetím nejvyšším bodem Ostravy.

Dohlédneme odsud do Olomouckého kraje, na Praděd i do polských Slezských Beskyd. Historie vršení materiálu začíná kolem roku 1910. Provoz odvalu byl ukončen v roce 1995. Některé části byly lesnicky rekultivovány, ale většina příkrých svahů zůstala téměř nedotčená. Nastoupila ekologická sukcese a bez jakéhokoliv zájmu člověka tady vznikla unikátní přírodní enkláva březového háje s celou řadou zajímavých rostlin a živočichů.

Připravovaná publikace o přírodě ostravských hald (různí autoři, Ostravská univerzita) uvádí, že v roce 2007 tady biologové dokumentovali 277 druhů rostlin, mezi nimi i vzácné nebo ohrožené druhy: orlíček obecný, jestřábník skvrnitý, hruštice jednostranná, hruštička menší, hruštička okrouhlolistá, bradáček vejčitý nebo okrotice dlouholistá a chrpa třepenitá, sporýš lékařský, vřes obecný, šalvěj lepkavá, zeměžluč okolíkatá, kruštík širolistý a další a další druhy. Z vysoké diverzity hub vyčnívá atraktivní ohnivec rakouský.

U živočichů je situace podobná. Na haldě se vyskytují ohrožené druhy stepních i slatinných pavouků, vzácné druhy drabčíků, chladnomilných i teplomilných brouků a celá řadu motýlů v čele s otakárkem fenyklovým. Plejády zajímavých druhů doplňují ještěrka obecná, kuňka žlutobřichá, jestřáb lesní, žluva hajní, krkavec velký a osm druhů netopýrů. A to vše se nachází v těsné blízkosti centra Ostravy, takže bylo jasné, že takto zajímavé přírodní místo dříve nebo později objeví místní lidé i turisté. Jedná se vlastně o vysněnou atrakci: úžasný výhled v divoké přírodě, a přitom stále ve městě.

Jenže vrcholový hřbet haldy je už po desetiletí postižen termickou aktivitou, takže se na jeho povrchu vytváří fumaroly – vývěry horkého plynu. Hoření hald tady sice pomáhá zvyšovat biodiverzitu, ale způsobilo také, že je halda stále vedena jako úložiště těžebního odpadu ve správě státu. Pozemek pod haldou a vegetace na ní tak sice při privatizaci podniku OKD přešel do soukromého vlastnictví, dnes firma Asental Land, materiál haldy ale spravuje státní podnik DIAMO. Na úložiště těžebního odpadu je podle zákona vstup zakázán a musí být oploceno. Jenže jde zároveň o pozemek plnící funkci lesa a ten naopak oplocen být nesmí. Do toho tady máme značenou trasu KČT, která vede nelogicky okolo haldy, aby se vyhnula hořícím fumarolám. Lidé si ale stejně chodí, kudy chtějí. Jakékoliv změny v území musí kromě DIAMA posuzovat také Báňský úřad, který se opírá o zákaz vstupu na úložiště. Výsledkem je chaos a neutěšený stav, který vám ukážu na následující sérii fotografií.

Vydal jsem se na haldu z ulice Pod Výtahem. Hned při vstupu mě uvítalo několik rozbahněných míst.

Rozbahněné úseky na haldě.
Rozbahněné úseky na haldě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Lenart / archiv autora

Jsou tady celý rok. Jak se hromadila organická hmota, kaluž se postupně zvětšila natolik, že už místem nejde projít a lidé vyšlapali pěšiny oklikou lesem. Potkávám první odpadky, které se tady moc neuklízí a míjím lesní galerii, kterou tady někdo, zjevně načerno, vytvořil z fotografií zobrazujících smutek. Rozhodl jsem se respektovat žlutou turistickou značku a na nejvyšší vrchol vystoupit z rozcestí na severním úpatí. Jenomže k tomuto místu se vlastně vůbec nejde dostat. Zanedlouho mě přímo na značené stezce zastavují obrovská jezera.

Permanentní jezero přímo na žluté značce.
Permanentní jezero přímo na žluté značce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Lenart / archiv autora

Nikdo tady o stezky nepečuje. Lidé si tak postupně vyšlapali okliky, které ale po dešti jsou také v hrozném stavu.

Také pěšiny oklikou jsou v podobném stavu.
Také pěšiny oklikou jsou v podobném stavu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Lenart / archiv autora

Konečně se, už značně zabahněn, dostávám k rozcestníku „Pod haldou Ema“. Rozhoduji se, že půjdu kousek po zelené značce zjistit, v jakém stavu je spojka k zoo. Značení je neudržované a brzo se ve vyšlapaných zkratkách a odbočkách ztrácím. Někdo sem vyvezl celou skládku odpadu.

Nelegální skládka na stezce k zoo.
Nelegální skládka na stezce k zoo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Lenart / archiv autora

Raději se vracím na rozcestí pod haldou s cílem odbočit konečně na vrchol.

Tady už ale žlutou značku respektovat nemohu, protože vede do neprostupných amazonských bažin.

Tudy vede vodní žlutá značka.
Tudy vede vodní žlutá značka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Lenart / archiv autora

Volím tedy jednu z mnoha vyšlapaných zkratek, které se postupně spojují do jedné velké udusané hliněné plochy.

Tak dlouho se obchází bahno, až vznikne celistvá udusaná plocha.
Tak dlouho se obchází bahno, až vznikne celistvá udusaná plocha.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Lenart / archiv autora

Jsem na úpatí hlavního vrcholu. Teď má stoupat stezka postupně svahem plným oněch zajímavých a ohrožených druhů. Jenže i tady je problém. Všude se válí plechovky, láhve a další odpad.

Typický odpad ve svazích haldy.
Typický odpad ve svazích haldy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Lenart / archiv autora

Samotný vrchol nevypadá o moc lépe. Vytrhnutá původně zabetonovaná lavička, improvizované sáčky na odpad rozvěšené na stromech, odpad také všude kolem. Celý vrchol i se vzácnými rostlinami je sešlapán a zdevastován.

Lidé se kochají výhledem z vytržené lavičky.
Lidé se kochají výhledem z vytržené lavičky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Lenart / archiv autora

Vzpomínám i na facebooková videa čtyřkolkářů, kteří sem neváhali mnohokrát zamířit, a aby vyjeli nejprudší část vrcholu, navijákem vyvrátili několik stromů.

Cestou dolů míjím další dlouho neřešený problém. Až metr hluboké erozní rýhy

Erozní rýhy.
Erozní rýhy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Lenart / archiv autora
jsou zdrojem množství materiálu, který voda splavila na turistické rozcestí, kde se za mnoho let vytvořil obrovský bahenní kužel. Ten pohřbil asfaltovou cestu

Náplavový kužel překryl původní cestu bahnem.
Náplavový kužel překryl původní cestu bahnem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Lenart / archiv autora
a lidé se tady na naučné stezce brodí bahnem. Po zhlédnutí amatérsky vyvedených upozornění nabodaných hřeby na stromy

Cedule na stromech.
Cedule na stromech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Lenart / archiv autora
se rozhoduji, že ještě navštívím vrchol menší haldy Terezie, kam chodí méně lidí, protože vyhlídku ještě neobjevili. Mám smůlu. Bajkeři tady vykopali v létě cyklotrialovou trať s překážkami, pokáceli vegetaci, z prken si sbili chýše, rozdělávali ohně a s úklidem odpadu se neobtěžovali.

Ohniště a odpad na vrcholu haldy Terezie.
Ohniště a odpad na vrcholu haldy Terezie.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Lenart / archiv autora

Rozhostila se ve mně pachuť.

Co dělat?

Problematika řešení situace v této velmi navštěvované lokalitě nemá jednoduché řešení. Zdánlivě proti sobě tady stojí zájmy soukromého vlastníka pozemku, samosprávy, státního správce úložiště těžebního odpadu, báňského úřadu, památkové péče a ochrany přírody. Oběťmi zablokovaného stavu jsou lidé-návštěvníci a vzácná příroda, které zde chybí tolik potřebný stanovištní management. Lidé jsou ale nezdolní a přes stále se zhoršující stav stezek a narůstající množství odpadků jich do oblasti haldy chodí stále více. Jednoduše jejich nápor nelze zastavit, jde jej však usměrnit. Chceme-li, aby lidé nesešlapávali další a další části lesa a neodhazovali všude odpadky, musíme jim nabídnout kvalitní hlavní trasy. Louže je třeba odvodnit,nebo, pokud ty největší chceme zachovat pro živočichy, vytvořit úzké přechody okolím. Odvodněním a zasypáním je třeba vyřešit také erozní rýhy na hlavním hřbetu haldy. V rozbahněných úsecích je vhodné vysypat úzkou, ale zpevněnou pěšinu, např. drceným kamenivem nebo štěpkou. O oficiální značené trasy je třeba se začít starat a značky domalovat, aby se lidé neztráceli. Odpad a skládky je třeba uklidit a případné informace poskytovat návštěvníkům jednotným vizuálním a minimalistickým stylem. Až poté se může přistoupit k případným zásahům v přírodním prostředí, které by měly zlepšit podmínky tohoto významného, ale rychle se měnícího biotopu. Navrhované zásahy mohou být provedeny velmi rychle a levně. Jen se musí všichni dotčení domluvit.


reklama

 
foto - Lenart Jan
Jan Lenart
Autor působí jako odborný asistent na Katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

kk

karel krasensky

4.9.2021 14:51
Halda by se měla uzavřít pro veškerou veřejnost a umožnít pouze omezený vstup skutečným odborníkum z hnutí duha,arnika a třeba greenpeace.Duvod je prostý,ale drží se pod pokličkou,aby se ještě více nezvyšila návštěvnost.Na Emmě jako jediné lokalitě v čr skrytě žije malá kritický ohrožená populace všežravé pačmuchy štětinaté.Tito vzácní představitelé naši fauny vedou pouze noční život a jsou nesmírně plaší.V odborné literatuře se o ní zminuje Brehm a ve svých knihách o Šumavě Karel Klostermann kd tedy musela v minulosti žít.Ještě se zmínky o jejím výskytu nachazejí v madarské odborné literatuře kde se uvádí,že madarský zoolog Ištván Šutrhází v povodí řeky Tisy odlíval stopy do sádry a nachazel trus
Odpovědět

Milan Šmid

4.9.2021 15:41
Odbornici s hnutí duha ????Tam snad takové mají ??Ti umí akorát všechno rušit a omezovat ne ???? Do dolu a oceláren jich poslat makat s nimi proč nevezmou lopaty a krompáče a nejdou to opravovat ????? Co když tam žiji upíří členové z duhy ??Ty by se měli určitě bránit ??Tak nestačilo by noční zákaz vycházeni ???
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.9.2021 16:46
JJ, ostravská ostuda.
Myslím, že co se s tím má udělat, je v článku popsáno správně. Jen by bylo třeba, aby se všichni domluvili a někdo se potom o to začal reálně starat. Ty práce nebudou náročné, jen asi budou poněkud většího rozsahu.
Situaci, co se týká těch kaluží či přírodních jezírek by asi bylo dobré zhodnotit i po delším období sucha. Jedná se totiž o to, aby se tam v těch velkých kalužích ta voda udržela aspoň nějaké měsíců, řekněme od března - dubna po cca konec června i za běžného nepříliš mokrého počasí. Jedině tak totiž se v těch kalužích stihne vytvořit či vylíhnout další generace příslušných vzácných živočichů.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

5.9.2021 05:26
kaluže na turistické stezce či jiné cestě je to nejmenší co by mělo někomu vadit.a ta lavička vrcholu ? který cyp to tam vynesl že ani neotloukl ten beton ? a ta černá skládka té izolace z káblů ? to bude dílo cikánů co ty kable někde šlohli. mohli je taky na hromadě zapálit. z fota vidím že autor si dal i tu práci s natáhnutím provázků. proč radši nevzal pytel a nesezbíral něco bordelu ? nebo nezorganizoval úklidovou brigádu ? asi nemá co na práci !!!
Odpovědět

Pavel Železný

7.9.2021 10:50
Článek tzv. "uhodil hřebíček na hlavičku", neboli vystihl hlavní problém většiny turistických cest v ČR, nejen haldy Ema v Ostravě. Není zajištěna žádná údržba turistických cest. Je potřeba zajistit, aby byly prováděny tyto činnosti: odvodňování cest, údržba průchodnosti cest - ořez větví, odstraňování padlých stromů, čištění cest od napadaných kamenů, sběr odpadků, atd. Vše nejlépe (pokud možno) ručním nářadím, bez rušení klidu v lese. O správné značení cest se pak postará KČT. Vyzývám politiky, politické strany, příslušná ministerstva, aby zajistili finanční prostředky na trvale zřízené pracovní skupiny (např. 1-2 v kraji), které by se o turistické cesty, i ty v rukách soukromých vlastníků staraly. Je mi stydno, když potkávám zahraniční návštěvníky na turisticky exponovaných místech (např. v okolí známé Ochozské jeskyně u Brna), jak obcházejí blátivé louže a přelézají padlé stromy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.9.2021 12:44 Reaguje na Pavel Železný
Souhlasím.
ty pracovní skupiny by se uplatnily nejen na význačných turistických stezkách, ale i obecně na spoustě míst v přírodě. Dobrovolnické brigády na sběr odpadků v přírodě se pořádají jen občas a jen na některých plochách.
Odpovědět
LB

Lukas B.

7.9.2021 14:29 Reaguje na Radim Polášek
zase nezbývá, než kouknout k sousedům na činnost alpských spolků, kdy každé pohoří má na starost nějaká sekce alpenvereinu a provádí údržbu, od vysekávání trávy po údržbu řetězů/žebříků/lan.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist