https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zakazana-halda-uprostred-ostravy-je-prirodnim-pokladem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zakázaná halda uprostřed Ostravy je přírodním pokladem

9.8.2021 07:55 | PRAHA (Ekolist.cz)
Přívozská halda. 2018
Přívozská halda. 2018
Foto | Petr Štefek
Když v roce 2009 dnes již známý krajinářský architekt Daniel Matějka ve své diplomové práci navrhoval zpřístupnění Přívozské haldy pomocí stezek s moderním mobiliářem, málokoho by napadlo, že po 12 letech bude jeden z největších a nejkrásnějších ostravských odvalů stále nepřístupný a zcela odříznutý od městotvorných struktur jinak progresivní Ostravy.
 
Přívozská halda nebo také halda Odra se vypíná 60 m nad úrovní nivy Ostravice, na které se rozkládá v sousedství ležící centrum města nebo památkově chráněný Přívoz. Halda těsně sousedí nejen s řekou Ostravicí, ale také s největším městským parkem – Komenského sady, od kterého je oddělena čtyřproudou silnicí. Matějka tehdy navrhoval překonat tuto bariéru lávkou, která bude už v parku začínat na vrcholku terénních vln, tedy jakémsi efektním předhůří samotné haldy.

Halda s řekou Ostravicí a Komenského sady. 2019
Halda s řekou Ostravicí a Komenského sady. 2019
Foto | Jan Lenart

Přívozská halda byla vršena na zemědělsky využívaném prostranství mezi tehdy novou tratí Severní dráhy císaře Ferdinanda a štěrkovými náplavy řeky Ostravice. Byla na ni ukládána hlušina zřejmě již z dolu František, založeného v roce 1852 poblíž trati. Společnost Severní dráhy záhy získala důl do svého vlastnictví a v místě zavedla také výrobu koksu. Důl i koksovna byly postupně modernizovány a vznikl tak jeden z největších a na pohled i nejmonumentálnějších průmyslových komplexů celého Ostravska. Po znárodnění byl název dolu i koksovny změněn na Generál Svoboda, důl se přejmenoval dále v roce 1953 na Vítězný únor a v roce 1990 na Odra. Dolování tady vydrželo z celé Ostravy nejdéle – do roku 1994. Poté byl důl až na několik drobných budov zdemolován. Koksovna Svoboda je stále činným provozem (dnes OKK koksovny, a.s.) a představuje jednu z největších zátěží životního prostředí ve městě.

Přívozská halda je tvořena hlušinou z důlního komplexu, zřejmě také koksárenskými odpady, dnes už je ale po desetiletí nevyužívaná a postupně zarůstá. Z hlediska typologie hald patří mezi tzv. haldové kupy. To jsou složité útvary s několika vrcholy, často s velkým převýšením. Tyto tvary hald jsou nejen na Ostravsku, ale dnes už v celé České republice extrémně vzácné a např. na Příbramsku se zvažuje dokonce jejich celková likvidace. A zde máme jednu takovou výraznou haldu přímo v centru města v sousedství řeky a velmi navštěvovaného parku. Co tedy s ní a jak a zda vůbec ji zapojit do veřejného prostoru města?

Travní porosty na příkrých svazích haldy, v pozadí centrum Ostravy a Moravskoslezské Beskydy. 2021
Travní porosty na příkrých svazích haldy, v pozadí centrum Ostravy a Moravskoslezské Beskydy. 2021
Foto | Jan Lenart

Dnešní stav by se dal popsat jako konzervativně vyčkávací. Halda leží na pozemku OKK Koksovny, je obehnána ploty a železničními vlečkami a u jediného, velmi krkolomného a odpadky po bezdomovcích zaneřáděného přístupového bodu visí cedule: VSTUP ZAKÁZÁN. Přesto si tudy z přilehlých Komenského sadů nachází cestu stále více zvědavců. Kdo se nebojí syčící páry unikající z hadovitě prohnutého potrubí a najde úzkou pěšinu ve křoví, dostane se do snového přírodního světa, jaký nemá zřejmě na našem území obdoby.

Halda se vyvíjela po desítky let v naprosté izolaci pouze v gesci přírodních zákonitostí. Její povrch je tak učebnicovou kolekcí geomorfologických procesů – drobných sesuvů, strží, náplavových kuželů, vegetačních formací – od stinných a vlhkých lesů s kapradinami a bezem černým až po stepní trávníky s diviznami. Unikátní je vysoká diverzita dřevin, na mnoha místech divoce roste tis červený. Nad haldou často krouží dravci, setkáte se zde se žlunou zelenou a celou plejádou drobného hmyzu včetně vážek a motýlů.

Díky svému členitému povrchu jsou na několika místech otevřené ty nejkrásnější výhledy v Ostravě, neboť z příkrých svahů shlížíte přímo na historickou část Přívoz s kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie. Jižně přehlédneme svahy Slezské Ostravy s haldou Trojice (Ema), věže centra města, Dolní oblast Vítkovic s karpatskými horami na obzoru. Překvapivý je pohled ze severního vrcholu přímo na provoz koksovny. Jde zřejmě o jediný pohled tohoto typu u nás. Přívozská halda tedy představuje naprosto jedinečnou kulturní, přírodní a krajinnou dominantu s nadregionálním významem.

Noční pohled z vrcholu haldy na provoz koksovny. 2019
Noční pohled z vrcholu haldy na provoz koksovny. 2019
Foto | Jan Lenart

Její potenciál pro město Ostravu je ale zatím zcela nedoceněn a nenaplněn. Jen stěží je představitelné, že by se dnes již zarostlé a stabilizované těleso haldy začalo přímo v centru města odtěžovat, např. pro opětovné využití materiálu. Podobné pokusy na 3 km vzdálené a od zástavby izolované Heřmanické haldě navíc provázejí problémy. Jak plyne z mnohaletých zkušeností, ani produkce dřevní hmoty na haldách není efektivní. Nabízí se tedy tento přírodní klenot začlenit do veřejného prostoru města a zpřístupnit jej, což by ale na majitele pozemku kladlo zvýšenou zodpovědnost za pohyb lidí. Ten na haldě ale i přes zákaz probíhá a na několika místech vznikla ohniště, kde se hromadí odpad. Na temeni haldy nadšenci dokonce vykopali cyklotraily.

Mozaikovitý porost na temeni haldy s dřevěnými troskami dopravníku. 2021
Mozaikovitý porost na temeni haldy s dřevěnými troskami dopravníku. 2021
Foto | Jan Lenart

Na příkladu jiné ostravské haldy Trojice, známé jako Ema, se ukázalo, že zákazy vstupu jsou neefektivní. Návštěvnost jejího vrcholu neustále roste, hromadí se odpad a na stezkách narůstá eroze. Lepším řešením je tedy připravit management území, na Přívozské haldě zdokumentovat vzácnou přírodu, připravit plán na její zachování a na některá místa pustit návštěvníky. Klidně řízeně a s průvodcem, který pohlídá bezpečnost a odpadky.

Mnohem ambicióznější by bylo haldu začlenit do Komenského sadů jako jeho severní vyvrcholení. Matějkova lávka by tak byla stále aktuálním řešením. A můžeme jít ještě dále. Ostrava se stále nevyrovnala s překotným ukončením těžby uhlí v 90. letech 20. st., a kromě jednotlivých hrobů jí chybí pietní místo, které by uctilo těžkou práci našich předků (pietní místo na Landeku je spíše lapidáriem posbíraných artefaktů). Na Přívozskou haldu by tak mohla vést křížová cesta zakončená hornickou kaplí na vrcholu, podobně jako je tomu na Svatém kopečku u Mikulova.


reklama

 
foto - Lenart Jan
Jan Lenart
Autor působí jako odborný asistent na Katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

9.8.2021 11:31
Příroda zapracovala a za pár let to bude chráněné území.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

10.8.2021 16:06
ještě ale co nejdříve zlikvidovat tu koksárnu !!!
Odpovědět
FF

Franta Frantíků

10.8.2021 17:52
Je to opravdu velice zajímavé místo a moc rád tam chodím. Jakmile se to ale "proflákne", ztratí to své kouzlo. Snad nedopadne jako Ema - před deseti lety tam člověk nepotkal nohu, pak tam udělali turistickou značku a teď je z ní václavák.

Tahle halda má naštěstí opravdu rozsáhlou vrcholovou část, lidé by se tam mohli snáze rozptýlit. Na Emě, kde je volná plocha na vrcholu asi 20m2, je to občas něco strašného...
Odpovědět
J

Jan Omasta

15.8.2021 19:16
Já bych se bál otravy. Popel z ostravského uhlí je plný kadmia, šestimocného chrómu a uranu. Nesbírat houby! To byste byli na místě mrtví.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.9.2021 15:54 Reaguje na Jan Omasta
už jen při pohledu je to pěkná haluz. Co na tom vidí? :-)
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist