Rybník Rožmberk původně nevznikal jako významné vodohospodářské dílo, ale pro slávu

Rybniční soustava Jižních Čech je v zásadě projekt vysoušení krajiny, která byla významně podmáčená. Tedy zatím co v době nedávné se budovali meliorace a voda se odváděla pryč, jí při stavbě rybníků koncentrovali, tedy vytvořili prohlubeň, do které se koncentrovala.
Vše je o krajinném managmentu a udržitelnosti. Proto také vznikaly rybniční soustavy, které zase postupně zanikali a jedna taková byla i pod Jeseníkama, kde byly záplavy.

mezi Suchdolem a rybníkem Rožmberk jsou totiž dvě řeky nová a stará řeka. Když stavěli rybník, tak starou " stoku" jak se jí říká nezasypali a tak při povodních dále udržuje v oblasti vodu, proto má Lužnice výrazně pomalý nástup "povodňových" vln.
Retenční schopnost té krajiny nebyla zásahem před 400 lety ovlivněna a funguje dál.

To vůbec nevadí, že je rybářsky podprůměrný, vodohospodářsky je špičkový. Obrazoborectví by rybník Rožmberk nejraději přejmenovalo na Největší, příp. nějaké jiné, lidové jméno. Byly to zkrátka borci/"lišáci", ti šlechtici, dnes by něco takového nevzniklo z mnoha důvodů.

zničilo se co mohlo, nemůžeme se divit...
Divit se můžou jen politici a místní lidi, když nechápou, že původní koryto prochází středem obce.

Vlastně jedno proč vznikl,
hlavně však je to unikátní dílo i s Novou řekou, na které můžeme být stále pyšní a to i na jeho stavitele, že !

Jakub Krčín byl nenasytný podnikatel, který pro peníze udělal cokoliv. Rybníky, pily..... a nebral při tom vůbec žádný ohled na EIA, případně ekologické iniciativy. Navíc to byl pravicový konzervativní křesťan, který bral v potaz odkaz zaostalých předků.

Jo, nevídané i v tehdejší době.

Proto také jeho dílo vypadá jak vypadá.

Ten článek jakožto i komentáře pod ním obsahují vpravdě mnoho nepřesností, polopravd a mýtů.

Pan Regenda nebo pan autor článku nedokládají nikde svoje kategorické tvrzení, že Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, stavěl Rožmberk o takových parametrech a v tom technickém provedení, pro slávu svoji i Rožmberků. To je hrozný nesmysl a naprosté nepochopení těch géniů.

Dne 20. srpna 1544 vyplavila velká voda z jihu Čech Prahu a tento údaj je doložitelný v dopisech Krčína Vilému z Rožmberka jako důvod stavby nejen Rožmberka. 6.3 m3 celkově pojmutelné vody je nějaký objem. Rybniční soustava Štěpánka Netolického, Mikuláše Rutharda z Malešova a Jakuba Krčina pojme třikrát více povodňové vody než Vltavská kaskáda! Bez jejich rybníků by ta neustále podmáčená krajina byla skrze neustálé povodně neobyvatelná! Podívejme se na počty našich předků žijících tehdy třeba v Třeboni.

Pochybné je tvrzení o slávě pro sama sebe: vždyť Krčín ten kraj, Rožmberské dominium, v podstatě celé vystavěl. Pivovary, sýpky... na co si vzpomenete. Dalšího ekonomického Krčína měla tato země podruhé a potřetí až jako Jana a Tomáš Baťu, od nich zase nikoho. Tihle lidé se nerodí každé století. Krčín a další byli géniové, jimž to jejich dílo funguje už skoro pět set let! Oni to věděli, oni věděli, že po sobě silně cosi zanechali, že budou nesmrtelní. že budou slavní! Jasně že Krčín psal i mluvil o své slávě. Na to byl příliš inteligentní, aby pochopil dosah svého díla.

Už tehdy měli samozřejmě lidé problémy s povodněmi. Třeboňsko obzvláště. Už tehdy věděli, že vodu musí zkrotit. Je ale chyba brát jeho slova tak, že toto velenáročné dílo pro celý kraj (zlikvidoval tam všechny povozy ze širokého okolí, neměl prostě Tatry, no) stavěl pro nějakou slávu.

Celý svět se učil rybníkářství od Čechů, to zapomněl Regenda zmínit rovněž. Kdo z Čechů o tom ví? Nikdo. Naše Třeboňská soustava se 480 rybníky je naprostý světový, nikde jinde neviděný, unikát. Kdo z Čechů o tom ví? Nikdo. Rožmberk, jakožto dílo vybudované lidmi, je největší rybník světa!

Dokázat s rybníkařením ekonomicky prosperovat, to zase neuměl kde kdo. Po katastrofě s vymíráním Rožmberků a Rudlofa II a Jakuba krčína v podstatě během pár let následovala Čechy vyvolaná třicetiletá válka. Z náboženských důvodů.

A pak až do asi konce 19. století šlo rybníkářství ke dnu a velkou ránu mu dal Josef II se svými reformami. My máme dnes o dvě třetiny rybníků méně, než měla tato země za Jakuba Krčína. Tím také naše země, kdy už naši předci (pořád ale musím upozornit, že geniální jednotlivci) věděli, že to je střecha Evropy, a nemá dobrou schopnost zadržovat vodu. Třeboňský zázrak se udržel jen proto, že tamní země není vhodná na zemědělství, jinde se rybníky chybně vysušily.

Krčín totiž obecně stavěl, proti Štěpánkovi Netolickému, všechny svoje rybníky méně rybářsky výnosné a o větším objemu. Je doloženo, že Krčín vypozoroval rovněž skutečnost, že Lužnice a Nežárka se nerozvodňují současně stejnou silou a proto vybudoval obrovsky stavitelsky náročnou Novou řeku - 1586 - 1587 mimo dokončovacích prací (Krčín již od Rožmberků odešel) mohl svést vodu z Lužnice do klidnější Nežárky. Všechny ty indicie nám jasně říkají, že Krčín stavěl hlavně pro zadržování vody z povodní, až pak pro výnosy ryb.

Rožmberk se stavěl 1584 až 1590. Pan Regenda buď totálně neví, nebo to špatně napsal autor článku. Nová řeka se nestavěla před Rožmberkem ale během jeho stavby!

Ten článek je docela pochybný.
Rybník Svět stavěn v letech 1571 - 1574, dnešní objem činí 3,325 mil m3, ale původní rybník jménem Nevděk, to jméno se změnilo na Svět až v roce 1609, pět let po smrti Jakuba Krčína, byl na rozloze ještě Opatovického rybníka (Krčínovi opakovaně praskla hráz a tak rybníky od sebe oddělil) kterýžto má objem 1,92 mil m3 vody, a zmizel v tom i rybník Církvičný s neznámým objemem, předpokládejme celý ten původní Nevděk na zhruba 6 mil. m3 vody. Jako Rožmberk. Krčín věděl, co potřebuje zadržet, kolik vody. Rožmberk původně byl mnohem větší, ale to množství vody dělalo Krčínovi také problémy. V hrázi Rožmberka nebyly ještě kořeny dubů.

Dále: Rožmberk má celkem šest přítoků: Zlatá stoka, Lužnice, Prostřední stoka, potok z Vítku, potok z Hodějovského a Nového u Smitky! Promiňte, ale článek je velmi slabý.

Děkuji za komentář. Já nemám tu trpělivost. Navíc mám dojem, že pan Ján Regenda je ekolog, a toto ekolist. Zde je nutnost hanit vše dobré, aby vynikl ekologismus.

Tiež ďakujem za komentár pana Hammera. Článok beriem s rezervou, je zrejme len prevzatou tlačovou správou ČTK, nie je ani jasné, do akej miery sú Regendove výroky vytrhnuté z kontextu.
V každom prípade je zavádzajúce jeho subjektívnu domnienku, v texte ničím nepodloženú (podľa mňa aj z kategórie nedoložiteľných) dať do nadpisu ako nejaký fakt.

Hezké. Velmi podobné dílo, i co se hlouposti a nevděku kolem týče, jsou z mého pohledu Nové Mlýny.
Údržba toků a udržované, i menší, trochu regulovatelné rybníky by pomohly na menších tocích a územích proti povodním.

Výborný rozbor. Je to zcela přesné. Krčín i příslušná šlechta posbírali zkušenosti a viděli daleko a věděli mnohé. To je přesně co chybí dnešním politikům i jejich nohsledům. J.Krčínovi by měli místní po každých překonaných a zachycených povodních udělit vyznamenání. A to nepotřeboval k vybudování vodního veledíla ani počítače, simulace, nebo drony.

A právě proto je třeba před tím dílem a Krčínem, Netolickým, Ruthardem smeknout.

Ano, co všechno dokázali s tehdejšími technickými prostředky.

:-) Dobré, s těmi "technickými prostředky"! Krompáč, lopata, necky, pevné boty na udusání. Nad tím dílem nejde nežasnout, zejména po tom, co si to dám do kontextu s moderní dobou. V jedné blízké vsi v r. 97 povolila hráz rybníka a mj. přispěla k povodni. Vedení obce mělo hlavu v kumštoch "kdo to bude platit?!" a kdo to bude dělat? XX hodinová práce buldozeru či bagru by značně vyčerpala jejich rozpočet, tak čekali tři roky, než se do oprav dali.

Když si člověk uvědomí, že je to všechno "růčo", tak nevychází z údivu. Myslím, že jméno JK z té tisícovky "totálně nasazených" málokdo vyslovil bez odplivnutí. Nicméně, či právě proto, bych navrhl JČ rybniční soustavu na památku UNESCO. A je to mj. výzva pro dnešní inženýry, aby vrátili vodu do jezer, kam díky člověku jí teče jen naprosté minimum, a je to jeden z důvodů klimazměny.

Pravděpodobně byl tehdy člověk jako manuální pracovník z vrstvy chudých venkovských poddaných pracujících jenom manuálně výrazně výkonnější než dnes. Jeden tehdejší nejspíš zvládal dlouhé dny pracovat tak intenzívně jako dnes by muselo ručně pracovat 3-5 lidí.
Zase ve 30 byli tělesně pomalui staří a v 40 - 50 starci.

Když jsem měl 4-5 let, potkávali jsme ve městě stařečky ("nedívej se na ně"), se kterými jsme se málem srazili hlavou. A pořád jsem čekal kdy uvidím někoho jít v podobném záklonu...(to prý nejde...). Ano, lidé se dřív nadřeli tak, že málokdo má o tom představu. Přitom stravu měli většinou mizernou, což jejich zdraví a stavu vůbec neprospívalo. Ano, v padesáti bylo hodně starců, byť se vyskytlo i dosti výjímek, kteří se podobnému osudu vyhnuli. A těm budovatelům Rožmberka nebylo co závidět, to byli opravdoví hrdinové.

Ono to s tou výkonností nebylo tak horké. Přinejmenším na robotách. Když si přečtete tehdejší záznamy, tak ta produktivita byla dost mizivá. Ale na stavbě rybníka to asi bylo trochu jiné.

Zajímavý příspěvek, spousta údajů či argumentů, které člověk jinde běžně nenajde. Díky za ně.
Například tady u nás na severní Moravě se odkaz díla jihočeských rybníkářů objevil u dnes už neexistující soustavy rybníků podél místní řeky Lubiny v celkové rozloze kolem 90 hektarů a délce asi 2 - 3 kiloemtry z cca 8 kilometrové místní rybniční a mlýnské strouhy, která svého času napájela ty rybníky i místní mlýny, pily a hamry. Ještě jsou ty rybníky krásně vidět ve tvarech polí na dnech těch bývalých rybníků a některých hrázích.
A to ani nemluvím o provozovaných rybničních soustavách tady kolem Odry, obhospodařované dnes třeba rybářskou firmou z Jistebníku nebo ze Studenky a určitě i jiných rybářských firem na jiných částech Odry.

Nejedná se o zádrž vody přímo v dnešním Rožmberku, ale o to, že hráze a propustě Rožmberka jsou naddimezované na jeho původní velikost těch cca 1000 hektarů, zatímco dnes se Rožmberk využívá jenom do rozlohy těch 640 hektarů.
A o to, že jak se za Schwarzenbergů a jiných majitelů rybníka jeho rozloha zmenšila, majitelé udrželi zátopovou oblast Rožmberka prostou lidského osídlení a staveb. Jednak původní feudální majitelé, zejména asi Schwarzenberkové, jednak komunisté a i dnešní vlády. Je tak možné za povodně bezproblémově plně využít kapacitu "Velkého Rožmberka" podle původního projektu Jakuba Krčína.
Současně by se Rožmberk mohl stát předobrazem dnešních protipovodňových opatření, přehrada s předimenzovanými hrázemi a propustěmi, kde by se držel vodní život a s rozsáhlou rozlivovou oblastí, která by se mimo zátopy využívala lidmi způsobem, který by umožňoval během povodní tu plochu bezproblémově zatopit.
A Rožmberk není vhodný pro kapry už z toho důvodu, že je příliš hluboký, voda se tam v létě málo prohřeje a tudíž kapři pomaleji rostou než v mělčích rybnících.

A to jsou lidé, kteří tvrdí, že rybníky jsou k ničemu - vodní režim zhoršují výparem a jejich zadržovací schopnost ve smyslu poldru je zakázaná.
Stačí větší hráze (nebo menší obsah vody) a rozlivová oblast.

Nevím, proč Krčín naplnil rybník na plnou kapacitu, když byl takový lidumil. Nešlo mu přeci jenom spíš o slávu?
Dnešním rybníkářům nejde o slávu ale o kapry, přehradářům o elektriku. Stoletá povodeň je jednou za 100 let (v dnešní době spíše 1x/25 let), ale zachrání se miliardy (zvl. s dobrou prací meteorologů).

Možná chtěl být zapsán do Guinnessovy knihy rekordů, kdo ví?-) Ovšem kdyby hráz rupnula, to by si teprve užil "slávy".
Stoleté povodně řešili v týdnu, ono je to spíše zažitý zvyk, resp. v současnosti mnohem častější jev, než v klidných časech. Z deficitu vláhy schnou lesy, konečně deště přijdou, ale v možství, které mělo vypršet v rozmezí minimálně půl roku, nikoliv 3-4 dní. Jak se říká, proudění "se" narušilo, člověk s jeho leteckým průmyslem nemá nic společného...

Je to tak, tak je třeba se adaptovat a max. vodu zachycovat. A jak vidno, ani velké rybníky, nádrže, přehrady nejsou k zahození (naopak- to přírodní slouží přírodě, přehrady člověku i pro jeho potřebu pít)

Hm, stejná povodeň se stejně zatopenou krajinou kolem místní řeky byla tady u nás, co pamatuji, v roce 1969, 1997, nyní v 2024.

Jo, vybudovat suchý poldr, nebo rybník, jistě lze. Jenže, doba se změnila. Majitelem dotčeného území a lidí na něm žijících, již není feudál, který z moci majitele o tom rozhodne. A žádný jeho eko-poddaný, mu do toho nebude mluvit, pobuřovat lidi proti, organizovat referenda. Jinak skončí v šatlavě, nebo na pranýři, a s padesáti ranami holí.
A podívejme se do současnosti, kdy se zvýšilo množství obyvatelstva v regionech a doba jejich dožití. Každý musí někde žít. Nejlépe u zdrojů vody a potravy. K tomu vliv jednotlivců, kteří tak rádi exhibují, ač za nic nezodpovídají, mají potřebu v zájmu poskytovatelů grantů a darů od svých sponzorů, neustále kverulovat a obstruovat proti stavbám vodohospodářským, dopravním, průmyslovým, proti spalovnám odpadů, a pod. Prý v zájmu ekologie a rozvoje demokracie.
Podle toho to v posledních třech dekádách, výstavbou takových děl a objektů, též i vypadá.

To je pesimist. názor. S takovým názorem nepostavíte dálnici, gigafaktory a vše co hosp. potřebuje. I v lesích se zadržuje voda, budují se močály, jezírka, musí se to dělat i na polích, jinak to nepůjde.