Rok 2023 v českých lesích: Vítr, sucho i sníh poškozovaly lesy méně než v předchozích letech
Uváděné údaje o objemu dřeva nebo ploše porostů zasažené působením hodnocených abiotických činitelů představují součty z hlášení zaslaných vlastníky lesa na adresu Lesní ochranné služby. Jedná se o údaje pokrývající přibližně dvě třetiny plochy lesa v České republice.
Podle evidence zaslané vlastníky a správci lesa Lesní ochranné službě VÚLHM dosáhl v roce 2023 celkový objem nahodilých těžeb 5,97 mil. m3. V roce 2022 bylo z podobně velké plochy (66,8 % plochy lesa) hlášeno celkem 10,2 mil. m3, v roce 2021 se jednalo (66,6 % plochy lesa) o 13,8 mil. m3 nahodilé těžby. V letech 2020 a 2019 bylo z 68 %, resp. 69 % lesa hlášeno celkem 19,8 mil. m3, resp. 19,2 mil. m3 nahodilé těžby. Došlo tedy k výraznému poklesu objemu nahodilých těžeb.
Z nahlášeného objemu nahodilých těžeb 5,97 mil. m3 tvořily abiotické vlivy (vítr, sníh, námraza, sucho a další) asi 43 % (2,56 mil. m3), biotické vlivy (hmyz, houby) 57 % (3,41 mil. m3).
Objem dřeva poškozeného abiotickými faktory meziročně poklesl – 2023 2,56 mil. m3; 2022: 4,39 mil. m3; 2021: 4,1 mil. m3; 2020: 4,4 mil. m3; 2019: 4,42 mil. m3; 2018: 6,4 mil. m3.
V roce 2023 se abiotické nahodilé těžby vrátily na úroveň roku 2016 (2,49 mil. m3), v období 2017–2022 byly hlášené objemy výrazně vyšší.
Abiotickým příčinám poškození dominoval v roce 2023 vítr, který podle zaslané evidence poškodil 1,57 mil. m3 dřeva. To je přibližně polovina objemu nahlášeného v roce 2022 (3,2 mil. m3 dřeva). V roce 2021 vítr poškodil 2,31 mil. m3; 2020: 2,69 mil. m3; 2019: 2,57 mil. m3; 2018: 4,62 mil. m3).
Poslední roky (2020–2023) byly pro stav lesa z hlediska zmírnění stresu suchem spíše příznivé. A to i přesto, že v každém roce se vyskytovala období s přísušky. Příznivě lze toto období hodnotit zejména při srovnání s předchozím suchém až velmi suchém období let 2015–2019. Pro plnou regeneraci a obnovu plné vitality by lesní porosty potřebovaly srážky rovnoměrně rozložené v průběhu celého roku, nebo alespoň v průběhu celého vegetačního období.
Podle zaslané evidence došlo v roce 2023 k poškození 0,835 mil. m3 dřeva vlivem sucha, a jedná se tak o další pokles v porovnání s předchozím rokem (2022: 1,06 mil. m3; 2021: 1,56 mil. m3; 2020: 1,54 mil. m3; 2019: 1,29 mil. m3; 2018: 1,62 mil. m3). Podíl sucha na celkových abiotických škodách v roce 2023 dosáhl 32,6 %.
Od roku 2021 se jedná o druhý rok s poklesem objemu škod evidovaných vlastníky jako škody suchem. Hlášené škody suchem narůstaly prakticky od roku 2011, údaje z let 2022 a 2023 tak můžeme hodnotit s mírným optimismem.
Ke zlepšení situace může přispívat i o něco příznivější průběh počasí během roku, kdy se vyskytují období s dostatečným množstvím srážek.
Sněhem bylo podle zaslané evidence v roce 2023 poškozeno ca 77 tis. m3 (2022: 69 tis. m3; 2021: 130 tis. m3; 2020: 119 tis. m3; 2019: 507 tis. m3; 2018: 49 tis. m3). Po období let 2019–2021, kdy byly hlášeny škody v řádu stovek tisíc m3 poškozeného dřeva, byly v roce 2022 a 2023 škody sněhem nižší.
Při hodnocení objemu nahodilých abiotických těžeb v rámci České republiky podle krajů byl za rok 2023 hlášen nejvyšší objem ze Středočeského kraje (310 tis. m3), z Jihočeského kraje (281 tis. m3) a z kraje Vysočina (279 tis. m3). Objem 200 tis. m3 abiotických nahodilých těžeb byl v roce 2023 podle došlých hlášení překročen ještě v kraji Jihomoravském (262 tis. m3), Olomouckém (238 tis. m3) a Plzeňském (228 tis. m3).
Dobrou zprávou je fakt, že v porovnání s rokem 2022 došlo k poklesu nahlášených hodnot – především se snížil objem dřeva poškozeného větrem a také suchem.
Přečtěte si také |
Jaký je aktuální zdravotní stav našich lesů?Zpracováno podle údajů z publikace Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2024, která je volně ke stažení.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Honza Honza
20.9.2024 08:48Možností pro zlepšení, pro posílení adaptce naší přírody je ještě dost.
Je jen třeba postupovat bez zbytečných předsudků, bez zkostnatělosti, s kompromisem - vše nelze docílit, některé správné věci v přírodě jdou proti sobě. Zachycování vody je základ, bez kterého příroda nepřežije a žádné přírodovědecké programy se tedy nenaplní.
Anyr
20.9.2024 12:02 Reaguje na Honza HonzaErgo: mít dost vody je super, ale nestačí to. Globální systém se rozbíjí z mnoha stran, mnoho parametrů je "vychýlených".
Velkým problémem se jeví například dřívější nástup jarní fenofáze. Mnoho rostlin zahajuje aktivitu dříve, než je/bylo normou, a vystavují se tak mnohým rizikům (včetně způsobených problémů pro "vázané" druhy, jako například hmyz).
A s tím se jen tak nic neudělá.
Zachycování vody a její udržení, případně i distribuce, v krajině je velice podstatné, proti tomu nikdo nic mít nemůže. Otázkou zůstává jak se to udělá - technokraté volí přehrady, kanály, potrubí, ekologové by raději pestré (a primárně listnaté) lesy, mokřady, přirozená koryta řek, zemědělství které vrátí půdě biomasu a zabrání erozím.
Řešení bude, asi jako obvykle, nějaký kompromis. Já osobně jsem ekoterorista, takže bych bránil asfaltářům a ekonomům a fandil loukám/lesům/močálům.
Mimochodem, doporučuji projít tento projekt: https://treedataclim.cz/