Ministr Výborný: Loni se v české krajině díky agrolesnictví vysázelo 60 000 stromů

Silvoorební - jdeme na to vědecky. Výborně, pane ministře, všemi deseti pro.

Ta složenina cizího a českého jazyka trhá uši.

Jiné (nespecifikované) lidské aktivity ničí pro změnu duši. Pokr příště.

Výborně pane ministře , hlavně aby to nedopadlo jako z podporou výsadby sadů a proto by to chtělo udržitelnost 50 let .

1*

Byli jsme snad letos na "koniklecové louce" někde na Lounsku.Pasou tam také ovce.Křečovitě.Není to dobrá pastvina.Na louce pár pomuchlaných kousků pletiva , v snad ochrana rostlinek,v nich jsem našel komniklec jediný .....

Nejsem odborník. Ale není to právě proto, aby tam ty koniklece rostli. Kdyby to tam brali sekačou nebo tam rostla kukuřice, tak tam asi nenajdete žádného koniklice ...

Po sedmdesáti letech od ukončení pastvy a sekání trávy je to tak všude. Z koniklecových luk je v lepším případě několik trsů. Jedinou louku co znám mají na Kamenném vrchu kde loni bylo asi 70 tisíc trsů. Bohužel loňský rok se podepsal a je jich tak polovina. Tam se pase a seká desítky let.

Kopcovitý terén,zákaz vstupu na koniklece,které tam nejsou . Až na ten jeden . Myslím si,že to byl Oblík .

Podle mě to má velší smysl, protože se o ty stromy i starají a do budoucna to zlepší hospodaření.
Ale sázet stromy a potom od nich utéct jinam je na prd, ten strom potřebuje péči ..

Je se potřeba zamyslet, nad vhodností agrolesnictví z hlediska plodin, které zastínění stromy a jejich konkurenci odčerpávání vody a živin snesou a které nikoliv. Obilniny, řepka, kukuřice, řepa a ani brambory nejsou stínomilné rostliny a mívají při zastínění mizernou výnosnost. Stále tu probíráme biopásy, které mají efekt na okrajích polí u lesů a nebo těch
stromořadí. Nestačilo by toto? To se bude dotovat další zastínění půdy?
Jaký osevní postup zvolí zemědělec mezi stromy se současnou technikou
a poptávkou po komoditách? Hezká je ta ukázka vypásání zřejmě starého
sadu, ale to není nic nového. Otázkou je dnes ale efektivita pastvení
jako takového. Ony i nově budované meze tu kdysi bývaly, ale opět je to
o ekonomice hospodaření. Pominu-li výpadek produkce z meze samotné, tak
k tomu musím připočíst sníženou produkci i z jejího okolí. To je prostě
realita, kterou bude krýt dotace a nebo direktivní nařízení snížit zisk?
To by taky bylo možno nařídit snížit svůj zisk například dopravcům bez
možnosti si ztrátu započíst do dopravného, které tímto bude dražší a nebo
se má spotřebitel připravit, že se třeba chleba zdraží o ten snížený
zisk z té části produkce z neobhospodařované půdy? Už jsem zapomněl na
hodnoty z dob dávno minulých, kdy někdo spočítal o kolik narostla výměra
orné půdy rozoráním mezí a o kolik stoupla produkce. Dnes se to sice MUSÍ
POVINNĚ zpochybňovat, ale během několika let bylo potravin dostatek. Ano
dnes chemie vytvořila podmínky k nárůstu produkce ještě lepší a proto si
asi můžeme s ornou půdou plýtvat. Budiž tedy, ale proboha s rozumem, ať
to není mez osázená stromy po svažnici, ale po vrstevnici a nebo cesta
se stromořadím odnikud nikam bez následné pravidelné údržby. I to jsem
viděl, kdy se stromům po vysazení nikdo dál nevěnoval a po několika
létech po takové cestě projela zemědělská technika a stromům dolámala
větve zarůstající profil cesty. Víte co na to řekli tvůrci té cesty?
Že měl ten traktor s velkoobjemovou vlečkou jet po poli a nikoliv po
té cestě. Takže k čemu ta cesta je, když má traktor dusat pole a vyjet
v obilí koleje ,aby nedolámal větve neudržovaných stromů kolem ní? Na ozdobu krajiny? Bezúčelnost je plýtvání prostředky včetně té půdy a
tleská tomu pouze ten, kterému je zisk z práce cizí, neboť jeho práci
někdo ze zisku druhých sponzoruje.

Tleskají tomu bezzemci z velkých měst, přesně ti, co obětují dva víkendy v roce, aby se vyfotili u sázení stromů. Říkám jim Japonci "tobysemělo", no ale ve městě jim vadí ovocné stromy, dokonce i lípy, protože nesnášejí hmyz. Ale mokřady na lontě, to by se jako mělo dělat.

Víte mi je nejvíc líto těch nevinných stromů, které někdo bez rozumu někam vysadí a pak za ně "bojuje". Už tam jsou
a basta a vy ostatní se MUSÍTE přizpůsobit! Mnohdy se ani neptají sousedů a sázejí i tam, kde to je přímo krajně nevhodné a pak si stěžují, že je někdo odstraní.

1***

Tak to je.Nejen stromy,býlí,taky fauna,Jiné potom hubíme.Prostě agrese.

1**

Po letech po zarostlé cestě projely velké traktory s návěsy a stromům dolámaly větve- z pera p. Machačka. A já opět jenom mohu dodat- co je na tomto příspěvku špatného? Naprosto souhlasím, protože s něčím podobným jsme se potýkali před týdnem. Výsadba stromů těsně u veřejné cesty, sice panelky, ale veřejné a navíc jasně použitelné pro techniku. Odneslo to jedno zrcátko, bohužel za cca 6000. Takže budu tvrdě požadovat po vlastníku odstranění větví , které jdou do této cesty, jinak si to budou platit. A rada, aby se jezdilo po poli, snad nestojí ani za pousmání. Tak udusaná půda by najednou nevadila? Je to to samé, jako idiotské dělení polí na 30 ha a nikomu nevadí, že se udusá o dvě souvratě víc. Nevadí, protože ti, kdo toto vymýšlejí, to vůbec nevědí.

Moc dobře víte, že tak jako v běžném životě, je i zde "něco za něco". Nebudem se bavit o stinných stránkách menších honů ohraničených zelení (meze, keře, větrolamy). Dovedete popsat očekávaný/ reálný přínos těchto opatření? Byla tu o nich řeč nesčetněkrát.

Mě konkrétně vadí nesmyslné nařízení o rozdělení honů. Budiž, pokud by tam byl trvalý pás křoví, dejme tomu. Ale rozdělovat pole kupříkladu travním pásem 3 m širokým jen proto, aby se nařízení učinilo zadost, je opravdu zhovadilost, která naprosto nic nepřináší. A i když někdo použije na rozdělení dejme tomu 24 m široký pás s jinou plodinou, opět je to k ničemu. To vodu na pole opravdu nepřinese. Co se trvalých pásů týká, je to jen a výlučně věcí vlastníka.

Podjezdová výška je cca 4,5 m. Je to v normách i Standardech. A máte pravdu - vlastník je odpovědný, ale někde to obce zajišťují samy. Nicméně rozšířila se móda větve neodřezávat pilou, ale omlátit svahovou sekačkou či otrhat bagrem.

Mi vůbec kritici nevadí, protože je chápu. Oni žijí ve svých snech
a nechápou realitu dnešní doby, neb se nelze v mnohém vracet k praxi
našich předků, ale v lecčem ano, jen je třeba ty věci rozlišovat.
Bral bych tu cestu s jednostrannou álejí, ale i tu udržovat tak
aby byla cestou i pro techniku DNEŠNÍ doby. Realizovat ji podle
doby, kdy po ní jezdily koňské potahy je hloupost. A i tehdy býval
problém se stromy kolem cest. Pamatuji poslední svozy snopů obilí
z dědova pole, kdy byl žebřiňák naložen snopy tak, že nebyl pod tou
kupou slámy ani vidět a aby se náklad nerozsypal, tak nahoře ležela
tyč přikurtovaná provazy k čelu a zadku vozu. Větve očesávaly stébla
a po průjezdu byla silnice lemována stébly s klasy obilí. Místy se větve z vozu musely nadzvedávat vidlemi a byla to práce kaskadéra. Tehdy ale kombajny po takové cestě nejezdily a nikdo nekritizoval jejich přepravu po poli i přes cizí pozemek. Prostě jindy to nešlo
a každý soudný člověk to pochopil. Další rok už nechal pole děda sklidit kombajnem, protože obecní mlátička technicky dosloužila.
Jó to byly časy o kterých se nezúčastnění rozplývají nadšením a ti zúčastnění na to vzpomínají jako na dobu nesmírné dřiny v horku a prachu na poli a u mlátičky. Technika udělala zemědělství pro lidi daleko snazší a nechápu tendenci to zbytečně zase komplikovat. Agrolesnictví bude potřebovat jinou techniku(menší), aby projela mezi řadami stromů a nepoškodila stromy a ani sebe. Na údržbu průjezdného průřezu přibude buď nová tevchnika a nebo ruční lidská práce. Už dnes nejsou lidi na údržbu sadů a stávající zeleně a to ji
má přibýt i tam, kde bude muset být udržována pravidelně? Budiž,
kdo do toho chce jít, ať jde, ale nutit k tomu všechny zavání
zelenou diktaturou. Když jedu na kole a nebo jdu pěšky polní
cestou lemovanou stromy, tak jsem nadšen, ale nedovedu si dnes
představit tam poslat kombajn, nebo traktor s velkokapacitní
vlečkou. To už opravdu zavání EKOpotížismem naštvat zemědělce
tak, že po rybářích, myslivcích a lesácích budou dalšími, kteří
své činnosti zanechají kvůli neustálému házení klacků pod nohy.
Pak raději prodají pole na výstavbu skladu a nebo satelitního
městečka. Zhodnocení pozemku je násobné a bez práce a starostí
vyhovět nesmyslným požadavkům EKOlogistů. Těm vadí lán pole nad
30 ha, ale drží ústa, když stát míní zabetonovat v kuse 280 ha!
Copak za to asi dostanou? Asi větší dotaci a to za to přece stojí. Býval jsem ochranář, ale s dnešními EKOlogisty nechci už být spojován a raději jejich nesmysly kritizuji, což se jim nelíbí.
Ono totiž NESTAČÍ MÍT RÁD POUZE PŘÍRODU, ALE TAKY LIDI! Na to ale
mnozí ochranáři zapomínají a jsou ochotni mimo sebe jiné lidi
obětovat, jen aby si splnili své sny o divočině a jiné nesmysly.
Pak tu čtu o obětování chovatelů ovcí, kvůli vlkům, obětování
rybnikářů a rybářů kvůli rybím predátorům, obětování lesáků, aby
je už neživil hospodářský les, obětování zdraví lidí, jen ať se zachrání pár živých tvorů nožných přemístit jinam, kde jim bude lépe, obětování všech poctivých myslivců na úkor lovců atd.
Toto se mi už hnusí a NECHCI být spojován s těmito EKOpotížisty.

Jojo, hrdinný bojovník a milovník lidí, který by ještě ani ne před rokem zaplavoval desetitisíce ha krajiny přehradama a vysidloval celé obce... nejspíš plné EKOpotížistů... nebo prznitelů děveček? Nebo zlatokopů?
Kdo poznal vaše názory ví, že nestačí mít rád pouze přírodu a lidi, ale také především sám sebe - vždyť proto to přece děláte... sám pro sebe

S vámi nemíním diskutovat, protože vám jde stejně
jako Eliášovi a Kletečkové pouze o mou osobu. Je
to pouze zoufalá reakce, když schází argumenty.

Argumenty nemáte vy, dodneška jste smysluplně nevysvětlil rozdíl mezi zastavěním 280 ha a zaplavením desetitisíců ha, ani mně to nepřekvapuje... nikdy vám nešlo i nic jiného než o sebe