https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bbc-zniceni-populace-supu-indickych-melo-za-nasledek-statisice-umrti-mezi-lidmi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zničení populace supů indických mělo za následek statisíce úmrtí mezi lidmi

30.7.2024 01:13 | Dillí (ČTK)
Ptákům, kteří se živili mršinami krav, jež dostávaly diclofenac, selhávaly ledviny a uhynuli. Od roku 2006 je používání diclofenacu zakázané a úbytek supů se v některých oblastech zpomalil, v některých případech ale ztráty podle zprávy o stavu ptactva v Indii dosahují 91 až 98 procent.
Ptákům, kteří se živili mršinami krav, jež dostávaly diclofenac, selhávaly ledviny a uhynuli. Od roku 2006 je používání diclofenacu zakázané a úbytek supů se v některých oblastech zpomalil, v některých případech ale ztráty podle zprávy o stavu ptactva v Indii dosahují 91 až 98 procent.
Supi v Indii v minulosti patřili mezi hojně se vyskytující druhy ptáků. Bylo běžné, že kroužili nad skládkami a hledali mršiny krav. Někdy vyděsili piloty letadel, když je při startu nasály motory. Ale je to už více než dvacet let, co supi indičtí začali ve velkém hynout kvůli léku určenému pro krávy, píše britská BBC na svých internetových stránkách.
 
V polovině 90. let minulého století se populace supů čítající v minulosti 50 milionů jedinců snížila skoro na nulu. Může za to rozšíření diclofenacu, levného nesteroidního léku na bolest podávaného skotu, který je ovšem pro supy smrtící.

Ptákům, kteří se živili mršinami krav, jež dostávaly diclofenac, selhávaly ledviny a uhynuli. Od roku 2006 je používání diclofenacu zakázané a úbytek supů se v některých oblastech zpomalil, v některých případech ale ztráty podle zprávy o stavu ptactva v Indii dosahují 91 až 98 procent.

V důsledku neúmyslného ničení populace těchto velkých mrchožravých ptáků se mohly rozšířit smrtící bakterie a infekce. Podle zprávy Americké ekonomické asociace v důsledku toho během pěti let zemřelo půl milionu lidí.

"Supi jsou považováni za zdravotní policii v přírodě díky své důležité roli při odstraňování uhynulých zvířat, která obsahují bakterie a patogeny. Bez nich se mohou nemoci šířit," říká jeden z autorů studie, Eyal Frank z Harrisovy školy pro veřejnou politiku při Chicagské univerzitě.

"Význam, jaký supi mají pro ochranu lidského zdraví, dokládá důležitost ochrany divoce žijících zvířat, a ne jen těch, která jsou roztomilá. Všechna mají svoji roli v našich ekosystémech, které mají dopady na naše životy," připomněl Frank.

Zbývající populace supa indického se vyskytují kolem chráněných oblastí a jejich potrava se skládá hlavně z mršin divoce žijících zvířat spíše než potenciálně kontaminovaného dobytka.
Zbývající populace supa indického se vyskytují kolem chráněných oblastí a jejich potrava se skládá hlavně z mršin divoce žijících zvířat spíše než potenciálně kontaminovaného dobytka.

Frank a druhý autor studie, Anant Sudarshan z britské Warwické univerzity, porovnávali úmrtnost v indických okresech, kde se v minulosti dařilo supům s těmi, kde tradičně těchto ptáků žilo málo. Zaměřili se také na prodeje vakcín proti vzteklině, počty toulavých psů a míru patogenů ve vodě.

Zjistili, že v okresech, kde se dříve hojně vyskytovali supi, úmrtnost mezi lidmi vzrostla o čtyři procenta. Také se tam zvýšil prodej protizánětlivých léků. Dopady byly nejcitelnější v městských oblastech, kde bylo hodně dobytka a kde byly běžnou věcí skládky s mršinami.

Frank a Sudarshan odhadují, že zničení populace supů mezi lety 2000 a 2005 mělo za následek asi 100 000 dodatečných úmrtí ročně. Materiální škody s tím spojené vyčíslili na 69 miliard dolarů (1,6 bilionu korun) ročně.

Tato úmrtí dávají do souvislosti s výskytem nemocí a bakterií, jejichž šíření v prostředí by supi zabránili. Bez supů například přibylo toulavých psů, kvůli kterým se mezi lidi přenesla vzteklina. V tomto období se zvýšil prodej vakcín proti vzteklině, ale nebylo to dostatečné.

Kvůli tomu, že psi nestačili v dostatečné míře odstraňovat hnijící těla uhynulých zvířat, se do pitné vody dostaly bakterie a patogeny. Zvýšilo se fekální znečištění vody.

"Zničení supů v Indii je mimořádně silným dokladem těžko napravitelných a těžko předvídatelných škod pro lidi, které mohou vzniknout v důsledku likvidace nějakého živočišného druhu," upozorňuje Sudarshan. "V tomto případě byly viníkem nové chemikálie, ale jindy mají dopad na zvířata, a následně i na nás, jiné lidské aktivity - jako je ničení přirozeného prostředí, obchod se zvířaty a nyní i změna klimatu," řekl.

Podle sčítání dobytka z roku 2019 v Indii bylo více než 900 milionů zvířat, nejvíce na světě. Zemědělci tradičně spoléhali na supy, vysoce efektivní mrchožrouty, že se o těla uhynulých zvířat postarají. Úbytek supů v Indii je nejrychlejší od vyhubení holuba stěhovavého ve Spojených státech na konci 19. století.

Zbývající populace supa indického se vyskytují kolem chráněných oblastí a jejich potrava se skládá hlavně z mršin divoce žijících zvířat spíše než potenciálně kontaminovaného dobytka. Ve zprávě o stavu indických ptáků se píše o přetrvávajících hrozbách pro supy a dalším úbytku těchto ptáků.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.7.2024 08:34
Co je důležité uvést, že dlouho netušili, proč supi hromadně hynou. Jen počítali ztráty a čekali, kdy to konečně přestane. Až už situace začínala být kritická a stavy se blížily nule, prováděli intenzivní šetření uhynulých těl. Diclofenac skotu pomáhá od zánětů, ale citlivé ptáky zabíjí. Z toho plyne poučení, že "všechno dobré je (někdy) k něčemu špatné". Nikdo totiž nečekal, že i nízké koncentrace široce používaného léku mohou mít fatální důsledky.

Právě zde by tedy bylo dobré provádět "bezsásah" a nechat vyřešení na přírodě. Neb se ukázalo, že léčení (jeho důsledky) je horší, než nemoc sama. Holt, nemají kafinu, ale spoléhali na přírodní uklízecí čety. Jenže nějak zapomněli na detail...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2024 11:17 Reaguje na Karel Zvářal
Nezapomněli, nikdo to čekat nemohl. Sup je přece výrazně odolný živočich, zkoušeli ho v Africe trávit i jedem na kdysy a nic. A co dnes dělají s těmi mršinami? To je tím celá Indie zamořena? Hovězí maso jíst většinou nemůžou a užitkových krav je tam něurékom.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.7.2024 11:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Sup je odolný se svým trávením, kdy je schopný zpracovat zhnilé maso, na které by se člověk už ai nepodíval. Dobytku přípravek pomáhá přežít, jejich (ptačí) "predátory" zabíjí. Vot paradoxy! To opravdu nikdo nemohl předpokládat, navíc léčených je jen zloměček - a i ten stačil k vybití populace. Jinak kadavery žerou též psy, a uvádí se, že jich v poslední dekádě přibylo. Jim to zřejmě ledviny neničí, mají podobný metabolismus jako lidé, tj mohou hodně pít, čímž si ledviny čistí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.7.2024 12:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Asi jste to nečekal vy. To, že diclofenac je silně jedovatý pro plazy a dinosaury se ví už drahně let.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.7.2024 15:03
Důležité je, že se ta situace se supy v Indii podařila stabilizovat alespoň v chráněných územích a jejich okolí. To je základ do budoucna. Svůj podíl na tom budou mít i tygři a další velké šelmy, které mnohde poskytují dostatek bezpečných mršin. Přesto si v tomto může vzít Indie příklad ze sousedního Nepálu, kde se problém podařilo vyřešit celkem úspěšně a stavy supů jim rostou. Ty látky tam jsou totiž zákonem zakázané, zatímco v Indii stále ne…
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

13.8.2024 13:19
Jojo, diclofenac je látka stabilně přítomná ve vodě našich řek a potoků...
A také stovky a tisícovky dalších. Sice tu nemáme supy, ale...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist