Plzeň rekonstruovala střechu školy na sídlišti, na 4000 m2 je zeleň

A tak si dále nalhávejme o přínosnosti zelených střech a podporujme a budujme další.

Kšeft je to ale perfektní, ne?

Myslím, že na tomto se nedá moc napakovat. Něco jako by byla státní zakázka na stavbu hladové zdi - z okna vyhozené státní peníze.

Co to melete za ptákoviny? Něco si o zelených střechách přečtěte.

Prosím, jakým způsobem zelené střechy absorbují oxid uhličitý, jak je uvedeno v článku? Velmi krátkodobě ano, ale dlouhodobě? Kam se ukládá tento oxid uhličitý? Zelená střecha nemá dostatek substrátu, z kterého by mohla vznikat půda, která obsahuje humus, který dále obsahuje fixovaný oxid uhličitý. Tato vrstva v běžných podmínkách stále narůstá až do mocnosti několika desítek centimetrů nebo metrů. Ale podmínkou je, že vzniká ten humus.

Jako půdotvorný substrát může být vhodná nadrcená nebo namletá hornina, ale to vyžaduje energii na dopravu a zpracování a dále narůstá hmotnosti takové střechy. Omezená životnost takové střehy, resp. školy však nakonec vede k tomu, že uložený oxid uhličitý se stejně po desítkách let uvolní, až se střecha bude rušit. Zelené střechy jsou z dlouhodobého pohledu nesmysl, pokud tam nemůže být bujná vegetace v horizontu stovek let. A to nezmiňuji dalších x problémů. Smysl by naopak byl v tom, že se na střechu umístí solární panely nebo panely pro ohřev vody.

Mikroklima potřebujeme udržovat v ulicích dole, ne na střechách nahoře. Pokud dole nebude dostatek stromů nebo aspoň lučních ploch, tak potom se tam dobře žít nebude. Řešením je osazování ulic stromy, ale rovněž za předpokladu, že bude dostatečně zajištěno jejich zásobování vodou. Zadržování vody na střeše, uvedené v článku, není potřeba, pokud je zajištěno vsakování vody v okolí školy. Pokud by v okolí byl dostatek zelených ploch, je naopak lepší vodu ze střechy svést a napájet zeleň dole. Pokud bude tam dole vody málo, efekt ochlazování se tam dole zmenší, protože rostliny budou uzavírat póry.

Nakonec kolik spotřebovaného CO2 je ekvivalentem té investice do zelené střechy?

I když tato řešení považuji za slepou cestu a často nad tím kroutím hlavou, tak i přesto si říkám, že je lepší dělat i toto a pak se učit z chyb, protože pak se aspoň něco začíná dít a příště to snad již bude lepší a dostaneme zeleň do ulic, ostatně na mnoha jiných místech tak již je.

V článku citují politiky :-). Jasně, mě pohlcování CO2 také zarazilo, je to ptákovina.
Každopádně zelené střechy zcela určitě nesmysl nejsou :-).
Mikroklima "dole" má souvislost s mikroklimatem "nahoře", navíc školní budovy nejsou moc vysoké, leží ve velkém vnitrobloku domů, které jsou podstatně vyšší - takže pro všechny obyvatele v okolí je to dobrý dárek.
Zelené střechy nemohou nahradit trávníky, louky a stromy či keře v ulicích - mají je ale velmi dobře doplnit. Tahle opatření fungují nejlíp až jako celek.
Zadržování vody na střechách má zásadní pozitivní význam, protože snižuje a zpomaluje odtok srážkové vody do kanalizace => kanalizace se tolik nezatěžuje a srajdy pak nepřepadají tolik do řeky - a to je velmi důležitý přínos. Pozemní vegetace má ještě dostatek vody z ostatních zpevněných ploch (chodníky, komunikace, střechy, kde vegetaci uplatnit nejde atd.) - a tuhle vodu musíme teprve k té vegetaci přivést. K dispozici ale je.
Zelené střechy mají opravdu velký pozitivní význam. A samozřejmě podpora egetace "dole" je stejně důležitá.