Skotský náhorní skot pomáhá udržovat bývalou střelnici u Slatiňan
18.8.2024 01:17
(ČTK)
Skotský náhorní skot.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"Pastva tady udržuje bezlesí s prosvětlenými tůněmi, které jsou domovem pro ohrožené druhy žab, čolků, vážek a mnoha dalších organismů. Vzácným druhům rostlin a živočichů prospívá i to, že dobytek některá místa vyšlape nebo vyleží," řekl Michal Hrubeš ze spolku Pestré Polabí, který na objednávku Agentury ochrany přírody a krajiny ČR pastvu zajišťuje.
"Chtěli jsme do zdejší krajiny vrátit vodu a pestrost. Proto se tu vykopaly a přerušily podpovrchové meliorace, které vodu odváděly rychle pryč. Vybudovaly se zde tůně, obnovily podmáčené louky a namísto napřímeného a opevněného koryta je tu mělký potok s mnoha zátočinami," řekl Peřina.
Hned v prvním roce tam začala žít větší populace vzácných druhů obojživelníků včetně kuňky ohnivé a čolka velkého, kteří jsou zde chráněni v evropsky významné lokalitě Kochánovické rybníky a tůně. "Celoroční pastva velkých kopytníků je zde nejlepší způsob, jak jim udržet prostředí vhodné k životu," dodal Peřina.
Lokalita kdysi patřila do obory šlechtického rodu Auerspergů, který tam choval jeleny. Po roce 1948 ji používaly lidové milice jako cvičnou střelnici. Byla oplocena, vykácela se střední část kaštanové aleje, vybudovaly se sklad a řídicí věže, náspy s posuvnými terči či dopadiště pro hod granátů.
Přečtěte si také |
Buvoli začali pomáhat s péčí o chráněné mokřady na jižní Moravě. Spásají tu rákos a zlatobýl
V roce 1990 přešel areál pod okresní úřad, později prostor střelnice dostaly k dispozici skautské oddíly chrudimského okresu, které jej osázely stromy. Až do roku 2019 tam některé oddíly pořádaly letní tábory.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Kopretiny, zvonky, pryskyřníky, chrastavce. Vědci chtějí vrátit českým loukám rozmanitost
První ekodukt v ČR vznikl před 25 lety. Letos poprvé byl na ekoduktu v ČR zaznamenán i vlk
Ochránci přírody chtějí rozšířit mokřady u Jablonného v PodještědíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
SV
Slavomil Vinkler
18.8.2024 07:46 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářale, vždyť je to jen jméno, domestikovaní jsou všichni, více nebo o chlup méně. Jaký je rozdíl mezi zubrem, bisonem, turem, uherským skotem, skotským skotem atd. Dyť se to může plodně křížit všechno...
Odpovědět
LB
Lukas B.
18.8.2024 11:50 Reaguje na Slavomil Vinklerjedno se dá (u nás) legálně porážet a baštit, druhé ne. to je zásadní rozdíl.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.8.2024 11:55 Reaguje na Lukas B.Tak. Celou dobu se tu o tom bavíme, "proč to dělat jednoduše, když to jde složitě (za dotace)", jen u některých tu diskusi musíte začínat stále od píky. Holt, rádi diskutují:-)
Odpovědět
ss
SV
Slavomil Vinkler
19.8.2024 07:40 Reaguje na Lukas B.Pokud něco chcete baštit, musí se to vyplatit. Extenzivní, ne příliš intezivní, ale celoroční pastva se vám nevyplatí ani v mase, natož v mléce.
Odpovědět
LB
Lukas B.
19.8.2024 09:06 Reaguje na Slavomil Vinklerurčitě není celoroční extenzivní pastva žádný univerzální recept. ale dejmetomu tam, kde chceme "ty motýle a orchideje" je to rozumný způsob údržby pár (stovek) hektarů. ostatně, od listopadu do dubna to může být přehnáno někam, kde se dá přikrmovat senem.
ad musí se to vyplatit - já bych to stavěl spíš tak, že se to dá trošku míň dotovat, když to míří na talíř a ne do kafilerky.
Odpovědět
ad musí se to vyplatit - já bych to stavěl spíš tak, že se to dá trošku míň dotovat, když to míří na talíř a ne do kafilerky.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
18.8.2024 17:02 Reaguje na Slavomil VinklerPodstatný rozdíl tam vidím. Zkuste podojit zubra nebo bizona.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.8.2024 07:42 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZkuste podojit ten uherský nebo skotský, nebo jiný celoroční.
Odpovědět
HH
Honza Honza
18.8.2024 07:46Jsem zastánce neoliberalizmu (V. Klaus), kde stát má být co nejmenší a vůle lidí co největší, co nejméně byrokracie, tím i kurupce, stát nemá obírat lidi o daně a jeho úředníci pak moudře (jako svým poddaným a otrokům) peníze přerozdělovat lidem.
Základem je tedy hospodářství bez dotací- to se u nás týká hlavně dvou oblastí- zemědělství, správě NP.
Ať si každý zemědělec pěstuje co chce, pokud možno s co nejméně kontrolami a dohledem státu, stát by mohl přispívat- pouze a jenom na výrobu zdravých ekolog. výrobků a ochranu přírody, nikoli na to abychom byli konkurenceschopní s Ukrajinou a její černozemí nebo Argentině s jejími pampami.
Zatímco zemědělství je dotované a nerentabilní, lesnictví má zisk, přitom lesy stabilizují klima, zadržují vodu. Nelze ale krajinu kompletně zalesnit. K tomu mohou sloužit původní přirození býložravci, jak dlouhodobě správně navrhuje p. Vinkler, zvl. ti, kteří udržují mokřady, nezbytný prvek na zadržování vody.
A NP? Což takhle opustit teorii přirozeného vývoje v nepřirozených podmínkách, nesmyslné bezzásahovosti v době nutnosti intenzivní činnosti- tj. zadržování vody, močály, rašeliniště , odstranění meliorací, přeměna lesa na pestrý funkční les zvládající kůrovce i oteplení. Opět s dotacemi a prací tisíců dobrovolníků. Což takhle povolit v NP hospodářskou činnost, z ní platit přeměnu krajiny a intenzivně se zaměřit na ekologické programy. Místo bezzásahovosti naopak podporovat biodiverzitu pomocí těchto starých přírodních původních býložravců, kteří zvládnou práci téměř zdarma.
Odpovědět
Základem je tedy hospodářství bez dotací- to se u nás týká hlavně dvou oblastí- zemědělství, správě NP.
Ať si každý zemědělec pěstuje co chce, pokud možno s co nejméně kontrolami a dohledem státu, stát by mohl přispívat- pouze a jenom na výrobu zdravých ekolog. výrobků a ochranu přírody, nikoli na to abychom byli konkurenceschopní s Ukrajinou a její černozemí nebo Argentině s jejími pampami.
Zatímco zemědělství je dotované a nerentabilní, lesnictví má zisk, přitom lesy stabilizují klima, zadržují vodu. Nelze ale krajinu kompletně zalesnit. K tomu mohou sloužit původní přirození býložravci, jak dlouhodobě správně navrhuje p. Vinkler, zvl. ti, kteří udržují mokřady, nezbytný prvek na zadržování vody.
A NP? Což takhle opustit teorii přirozeného vývoje v nepřirozených podmínkách, nesmyslné bezzásahovosti v době nutnosti intenzivní činnosti- tj. zadržování vody, močály, rašeliniště , odstranění meliorací, přeměna lesa na pestrý funkční les zvládající kůrovce i oteplení. Opět s dotacemi a prací tisíců dobrovolníků. Což takhle povolit v NP hospodářskou činnost, z ní platit přeměnu krajiny a intenzivně se zaměřit na ekologické programy. Místo bezzásahovosti naopak podporovat biodiverzitu pomocí těchto starých přírodních původních býložravců, kteří zvládnou práci téměř zdarma.
BM
Břetislav Machaček
18.8.2024 10:43Budiž. Jde o masné plemeno končící na talíři a nikoliv jako ta zvířata z
Milovic v kafilérii. Příroda k nám není štědrá proto, abychom jejími dary
plýtvali a abychom na to ještě dopláceli z dotací, darů atd. Co se prostě
vyplácí, tak ať funguje, ale co vyžaduje neustálé dotace, tak ať není
neustále rozšiřováno, protože dotace nejsou nekonečné. Tonu rozumí
každý rozumný člověk, pokud není pouhým čerpačem dotací a brání svůj
kšeft pochybnými argumenty.
Odpovědět
Milovic v kafilérii. Příroda k nám není štědrá proto, abychom jejími dary
plýtvali a abychom na to ještě dopláceli z dotací, darů atd. Co se prostě
vyplácí, tak ať funguje, ale co vyžaduje neustálé dotace, tak ať není
neustále rozšiřováno, protože dotace nejsou nekonečné. Tonu rozumí
každý rozumný člověk, pokud není pouhým čerpačem dotací a brání svůj
kšeft pochybnými argumenty.
EB
Emil Bernardy
18.8.2024 11:13 Reaguje na Břetislav MachačekŠpatné přírustky,maso spíše podobné zvěřině.Krásné zvíře,samozřejmě,ale tuto je to jen něčí hračička.Okecat se dá vše.
A je problémem o tyto divoce žijící domácí zvířata zajistit péči a kontrolu zdraví,povinnou ze zákona.Je to životu nebezpečné.
A že v Mácháči jsou sinicé....... Pokrytecká doba.
Odpovědět
A je problémem o tyto divoce žijící domácí zvířata zajistit péči a kontrolu zdraví,povinnou ze zákona.Je to životu nebezpečné.
A že v Mácháči jsou sinicé....... Pokrytecká doba.
LB
Lukas B.
18.8.2024 11:52 Reaguje na Emil Bernardyano, to všechno je pravda. ale stejně mi pastevní polodivoký chov dává smysl - pokud aspoň trochu dává smysl ekonomicky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.8.2024 07:45 Reaguje na Lukas B.Jsem přesvědčen, že nedává. Tam, kde se pase skot užitkový, jsou pastviny přepásané (nízká biodiverzita) a taky nejsou celoroční. Můžete to občas vidět, ne?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.8.2024 10:50 Reaguje na Slavomil VinklerPřepásání není vinou druhu skotu, ale chovatelem.
Asi má pastvin málo, zvířat hodně a tak jsou ty
pastviny přepasené. Totéž by se stalo i u zubrů,
praturů a zdivočelých koní, kdyby je nerozváželi
z Milovic po celé republice. Taky by už Milovice
přepásli, ale pasou se dnes i jinde. Takže nikoliv
druh skotu, ale chovatel zaviní přepásání a nebo
naopak nedostatečné spásání s nedopásky, které
je třeba kosit, aby se nespasené nechutné traviny
šířily dál.
Odpovědět
Asi má pastvin málo, zvířat hodně a tak jsou ty
pastviny přepasené. Totéž by se stalo i u zubrů,
praturů a zdivočelých koní, kdyby je nerozváželi
z Milovic po celé republice. Taky by už Milovice
přepásli, ale pasou se dnes i jinde. Takže nikoliv
druh skotu, ale chovatel zaviní přepásání a nebo
naopak nedostatečné spásání s nedopásky, které
je třeba kosit, aby se nespasené nechutné traviny
šířily dál.
SV
Slavomil Vinkler
22.8.2024 11:37 Reaguje na Břetislav MachačekNo jste u jádra pudla. Chovateli se musí pastva vyplatit, neb nevyhrál miliardy v loterii. No a pak musí dostatečně vytěžit pastvinu, a mít dostatečně dobytka. Může si myslet co chce. Když to neudělá zkrachuje.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.8.2024 12:28 Reaguje na Emil BernardyZ historického přehledu se ví, že to byla jelení obora a proč nemůže být jelení oborou i nyní? Mi osobně dobrá zvěřina chutná a je to pouze o přípravě. Bohužel u čeho se nedbá z línosti na prevenci chorob, tak bývá problematické
a skončí nakonec v kafilérii taky. Ne nadarmo se i zvěři předkládají medicinální lizy a desinfikuje krmeliště.
Proto se střílejí viditelně slabé kusy a nespoléháme se
na samoregulaci, až vymře celá populace, jak se tomu děje tam, kde z línosti prevenci nedělají. Místo čisté vody
pijí zvířata vodu z kališť, kde kálejí nemocné kusy a
nebo jiné nemocné druhy zvířat a hledá se výmluva proč.
Jinak jsem se nedočetl, proč už tam nepůsobí skauti.
Že by i oni byli ochranářům trnem v očích svojí prací
a údržbou krajiny? Pro nás bylo po plyšáku nejvíce
demotivující, že námi ručně kosami kosené louky jsme
už nesměli používat na dětské tábory a ty jsou dnes
takovými zvířaty rozšlapány jako tankodrom. Kdysi jim
vadily i boty dětí, ale kopyta tunových zvířat nikoliv.
Nechci spekulovat o prospěchu z takového rozhodnutí,
ale pokud to nebyl prospěch, tak to byla hloupost.
Odpovědět
a skončí nakonec v kafilérii taky. Ne nadarmo se i zvěři předkládají medicinální lizy a desinfikuje krmeliště.
Proto se střílejí viditelně slabé kusy a nespoléháme se
na samoregulaci, až vymře celá populace, jak se tomu děje tam, kde z línosti prevenci nedělají. Místo čisté vody
pijí zvířata vodu z kališť, kde kálejí nemocné kusy a
nebo jiné nemocné druhy zvířat a hledá se výmluva proč.
Jinak jsem se nedočetl, proč už tam nepůsobí skauti.
Že by i oni byli ochranářům trnem v očích svojí prací
a údržbou krajiny? Pro nás bylo po plyšáku nejvíce
demotivující, že námi ručně kosami kosené louky jsme
už nesměli používat na dětské tábory a ty jsou dnes
takovými zvířaty rozšlapány jako tankodrom. Kdysi jim
vadily i boty dětí, ale kopyta tunových zvířat nikoliv.
Nechci spekulovat o prospěchu z takového rozhodnutí,
ale pokud to nebyl prospěch, tak to byla hloupost.
EB
Emil Bernardy
19.8.2024 07:42 Reaguje na Břetislav MachačekU skotu jsou povinné odjakživa v civilizovaném světě každoroční i častější vyšetření.Bruceloza,tuberkuloza a další,řešení parazitoz,porodnická pomoc je možná zde jenom odstřelem rodící matky.Znám chovatale,kteří jen přikrmování,dalekohled a kulovnice....a dotace.
A chodí se na tu krásu málem koukat školní exkurze,protože krávy na mléko trpí.
Odpovědět
A chodí se na tu krásu málem koukat školní exkurze,protože krávy na mléko trpí.
EB
Emil Bernardy
19.8.2024 08:44 Reaguje na Břetislav MachačekDočetl jsem.Míváte asi pěnu u huby v podobných situacích jako já.
Pastýřka (426 m) ,níže v údolí Oslavy.Můj první skautský tábor,1968,i mé mamimky,před válkou,kemp T.O.Divocí kanci,trampské pomníčky atd.... Dříve každoročně opravovaná lávka,louky koseny,určitě i trampové,známe se,o krajinu pečovali vedle lesníků i milovníci přírody organizovaní nebo spíš ne.Naše krásná vlast......
Mrkněte se na Mapy.cz pod tuto kótu,všude zákazy mimo jedinou značenou cestu ve stráni.Na Kančí louce/není uvedeno v mapě,na několika CD trampských skupin uvedena/,dnes neprostupné,bezy kopřivy a bůhvíco.K pietním plaketám naproti na skále/W.Ryvola,Rolf,a další/se dnes nikdo nesmí přiblížit.
Vstup: nepřístupný
upozornění: V národní přírodní rezervaci je ze zákona zakázán přístup k místům ležícím mimo schválené turistické značení.
.........
Kam až od chlupatých krav.
Odpovědět
Pastýřka (426 m) ,níže v údolí Oslavy.Můj první skautský tábor,1968,i mé mamimky,před válkou,kemp T.O.Divocí kanci,trampské pomníčky atd.... Dříve každoročně opravovaná lávka,louky koseny,určitě i trampové,známe se,o krajinu pečovali vedle lesníků i milovníci přírody organizovaní nebo spíš ne.Naše krásná vlast......
Mrkněte se na Mapy.cz pod tuto kótu,všude zákazy mimo jedinou značenou cestu ve stráni.Na Kančí louce/není uvedeno v mapě,na několika CD trampských skupin uvedena/,dnes neprostupné,bezy kopřivy a bůhvíco.K pietním plaketám naproti na skále/W.Ryvola,Rolf,a další/se dnes nikdo nesmí přiblížit.
Vstup: nepřístupný
upozornění: V národní přírodní rezervaci je ze zákona zakázán přístup k místům ležícím mimo schválené turistické značení.
.........
Kam až od chlupatých krav.
SV
Slavomil Vinkler
19.8.2024 10:11 Reaguje na Emil BernardyNo ne tak docela. Ono to kolem řeky ani nejde. Musíte kozí stezkou po červené.
Zato zkuste o kousek výše projít kolem bývalého mlýna u Vlasáka kde je rekre VIP. A úplně nejhorší je rekre VIP U Holomků. Tam neprojdete vůbec mezi Vančí a Panským mlýnem A žádná rezervace tam není, zato to mají ti rovnější.
Odpovědět
Zato zkuste o kousek výše projít kolem bývalého mlýna u Vlasáka kde je rekre VIP. A úplně nejhorší je rekre VIP U Holomků. Tam neprojdete vůbec mezi Vančí a Panským mlýnem A žádná rezervace tam není, zato to mají ti rovnější.
EB
Emil Bernardy
19.8.2024 12:48 Reaguje na Slavomil VinklerV létě když je málo vody tak se dá v sandálech brodit podle toho,kde je to zrovna schůdné.Skály.Tuto krajinu mám prochozenou od dětství,i letos jsme to dali z Náměště do Oslavan.A ty zákazy tam jsou .To už je bizár.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.8.2024 11:13 Reaguje na Emil BernardyMáte pravdu, že mě to štve. Kdysi turistické oddíly, trempové a dnes skauti jsou ochotni louku za možnost tam v létě tábořit udržovat, kosit a uklízet. Pak se ale zalíbí ochranářům, táboření zakážou, ale sami na té louce nehnou ani prstem.
Maximálně seženou dotace pro firmu, která to
pokosí v době, kdy má čas a nebo až těsně před
zimou trávu zmulčuje. Za pár let je z chudé louky
mulčováním přehnojená louka zcela jiného travního
složení a ochranáři vymyslí spásání pokud možno
bez práce nějakým "exotickým" druhem zvířat, aby
na to bylo možno čerpat dotace. Je to stále
stejný scénář i u různých lomů a starých tábořišť
na lesních pasekách. 100 let tam plály táborové ohně, aníž by někdy od nich zahořel les. Pak jim
zakážou zapálit výroční oheň a nebo pouhý oheň
užitkový a tábořiště je pro táboření bezcenné.
Hurá, zase se podařilo táborníky vyhnat z lesa na
který mají přece nárok pouze studovaní ochranáři.
Ano pěním nad těmi zákazy toho, co fungovalo 100
let a náhle je to doslova prezentováno jako zlo.
Už jsem na to alergický, když vidím všude ty tabulky , že to je udržováno z fondů EU, když jsme
to kdysi dělali zdarma za pouhou možnost tam tábořit. V okolí nemohla chytnout žádná souš, či
klestí, protože shořelo na ohništích a nebyly tam
lehce hořlavé chomáče suché trávy a buřeň, protože jsme ji odstraňovali, aby nevadila v aktivitách jako trempské fotbaly, volejbalové turnaje, nebo hry a soutěže na potlaších. Jsem rád, že jsem měl možnost takhle kdysi žít a jen lituji toho, kam
až to dospělo. Vědět to, tak nevím nevím, zda bych toužil po změně a fandil ji.
Odpovědět
Maximálně seženou dotace pro firmu, která to
pokosí v době, kdy má čas a nebo až těsně před
zimou trávu zmulčuje. Za pár let je z chudé louky
mulčováním přehnojená louka zcela jiného travního
složení a ochranáři vymyslí spásání pokud možno
bez práce nějakým "exotickým" druhem zvířat, aby
na to bylo možno čerpat dotace. Je to stále
stejný scénář i u různých lomů a starých tábořišť
na lesních pasekách. 100 let tam plály táborové ohně, aníž by někdy od nich zahořel les. Pak jim
zakážou zapálit výroční oheň a nebo pouhý oheň
užitkový a tábořiště je pro táboření bezcenné.
Hurá, zase se podařilo táborníky vyhnat z lesa na
který mají přece nárok pouze studovaní ochranáři.
Ano pěním nad těmi zákazy toho, co fungovalo 100
let a náhle je to doslova prezentováno jako zlo.
Už jsem na to alergický, když vidím všude ty tabulky , že to je udržováno z fondů EU, když jsme
to kdysi dělali zdarma za pouhou možnost tam tábořit. V okolí nemohla chytnout žádná souš, či
klestí, protože shořelo na ohništích a nebyly tam
lehce hořlavé chomáče suché trávy a buřeň, protože jsme ji odstraňovali, aby nevadila v aktivitách jako trempské fotbaly, volejbalové turnaje, nebo hry a soutěže na potlaších. Jsem rád, že jsem měl možnost takhle kdysi žít a jen lituji toho, kam
až to dospělo. Vědět to, tak nevím nevím, zda bych toužil po změně a fandil ji.
SV
Slavomil Vinkler
19.8.2024 11:54 Reaguje na Břetislav MachačekNo ale když vidím co u nás v lese dělají 1, 2, 4 a jiní bikeři, či tzv tůristi, tak myslím, že hajní by místo pokutových bloků měli fasovat štětiny se solí.
Tak jak to bylo za starýho Haukvice.
Odpovědět
Tak jak to bylo za starýho Haukvice.
MK
EB
MJ
Marcela Jezberová
20.8.2024 09:20Jasně, jde to i se skotem, nemusí se tam vozit zubr ani poník z Anglie. Jenom pevně doufám, že ochranáři nebudou držkovat kvůli odčervování, protože mokřady jsou fajn, ale kromě žab a čolků se v nich zdárně množí i cizopasníci závislí na vlhkých lokalitách. Třeba taková plicnivka dokáže nadělat u býložravců pořádnou paseku. Pomalu se udusit nechce ochranář a zvířata také ne.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.8.2024 11:41 Reaguje na Marcela JezberováAle to víte že budou, ono to opravdu likviduje hmyz i obojživelníky. No a proto nemá bizon povolení ke konzumaci. Jak z toho ven?
Odpovědět
Karel Zvářal
20.8.2024 13:34Skotský náhorní skot je jedno z nejstaších (primigenních) plemen, velmi odolné vůči rozmarům zimního počasí a přitom nenáročné na pastvu. Je tudíž i nízkoužitkové, mléka má akorát pro tele. Ale určitě jde ovládat lépe, než zubry či exmóry. Vídám je občas i u nás, působí stoickým dojmem, ač s těmi obřími rohy by si mohl dovolit ledacos.-) V porovnání s ovcí je to nesnadný cíl pro vlky, opakovaně ho chovatelům do problematických oblastí doporučuji.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.8.2024 08:56 Reaguje na Karel ZvářalPochybuji, že by malochovatel v Beskydech vyměnil deset ovcí za
jednoho rohatého spásače této velikosti. Vždyť oni už přestali
i s kravami a výkrmem býčků a končí i s ovcemi, které byly velmi
nenáročné a navíc šly porážet postupně podle potřeby domácnosti.
Jehně měli už po pár měsících, ale čekat 2-3 roky na to, až má
význam porazit pomalu rostoucí polodivoký skot nemá smysl. Navíc
domácí porážka bude problém větší, než u ovcí. Oni budou navíc potřebovat bytelné ohrady, aby při splašení vlky ohrady odolaly.
Zažil jsem jednou proražení bytelné ohrady splašenými koňmi a to
nebyl pouze hrozný zážitek, ale i zjištění, že v takovém případě
není žádná ohrada dost bytelná. Zpřelámali dřevěná břevna ohrady,
sami se dolámali, zkrvavili a vše díky jednomu psovi, který je
v ohradě napadl. Proto varuji před vlky, až dojdou do vnitrozemí,
kde mohou zvířata značné ceny(jezdecké koně a koně chovné) takto
splašit. Já být chovateli koní, tak preventivně protestuji proti
dalšímu šíření vlků, protože se dočkají těchto problémů. Koně po splašení chytali dva dny na katastru 5 vesnic a psychicky byli
špatní měsíc a více. Pouhý pohled na psa u ohrady znamenal jejich
úprk na opačnou stranu a co až k tomu dojde s vlky, kterých bude
smečka a nikoliv jeden poblázněný pes. Stádo skotu se možná těm
vlkům postaví, ale kráva s teletem asi těžko a kolik kusů dnes
uživí běžná pastvina malochovatele? Nepovažuji tyto druhy zvířat jako spásné řešení, že nahradí vlky snadno zranitelné ovce, ale
jako jednu z dalších slepých uliček, které začínají u křižovatky zvané návrat velkých šelem do naši kulturní krajiny. Hledat ty cesty ze špatné křižovatky je hloupé. Lépe je se otočit a z té
křižovatky se vrátit na zmapovanou silnici, kde každý trefil kam
měl. Zkoušet, zda ulice není slepá je taky zbytečné, když víme,
že už ji předci jakou slepou dávno označili. Hlupáci se musí o své
chybě přesvědčit sami, ale je smutné, když na to doplácejí jiní, než ti, co to zavinili.
Odpovědět
jednoho rohatého spásače této velikosti. Vždyť oni už přestali
i s kravami a výkrmem býčků a končí i s ovcemi, které byly velmi
nenáročné a navíc šly porážet postupně podle potřeby domácnosti.
Jehně měli už po pár měsících, ale čekat 2-3 roky na to, až má
význam porazit pomalu rostoucí polodivoký skot nemá smysl. Navíc
domácí porážka bude problém větší, než u ovcí. Oni budou navíc potřebovat bytelné ohrady, aby při splašení vlky ohrady odolaly.
Zažil jsem jednou proražení bytelné ohrady splašenými koňmi a to
nebyl pouze hrozný zážitek, ale i zjištění, že v takovém případě
není žádná ohrada dost bytelná. Zpřelámali dřevěná břevna ohrady,
sami se dolámali, zkrvavili a vše díky jednomu psovi, který je
v ohradě napadl. Proto varuji před vlky, až dojdou do vnitrozemí,
kde mohou zvířata značné ceny(jezdecké koně a koně chovné) takto
splašit. Já být chovateli koní, tak preventivně protestuji proti
dalšímu šíření vlků, protože se dočkají těchto problémů. Koně po splašení chytali dva dny na katastru 5 vesnic a psychicky byli
špatní měsíc a více. Pouhý pohled na psa u ohrady znamenal jejich
úprk na opačnou stranu a co až k tomu dojde s vlky, kterých bude
smečka a nikoliv jeden poblázněný pes. Stádo skotu se možná těm
vlkům postaví, ale kráva s teletem asi těžko a kolik kusů dnes
uživí běžná pastvina malochovatele? Nepovažuji tyto druhy zvířat jako spásné řešení, že nahradí vlky snadno zranitelné ovce, ale
jako jednu z dalších slepých uliček, které začínají u křižovatky zvané návrat velkých šelem do naši kulturní krajiny. Hledat ty cesty ze špatné křižovatky je hloupé. Lépe je se otočit a z té
křižovatky se vrátit na zmapovanou silnici, kde každý trefil kam
měl. Zkoušet, zda ulice není slepá je taky zbytečné, když víme,
že už ji předci jakou slepou dávno označili. Hlupáci se musí o své
chybě přesvědčit sami, ale je smutné, když na to doplácejí jiní, než ti, co to zavinili.
JO
Jarka O.
21.8.2024 10:01 Reaguje na Břetislav MachačekKdyž jsem cestovala po Skotsku, byla jsem zvědavá na stáda jejich chlupatého skotu, protože vypadá roztomile. A světe div se – nebyly, má to asi svůj důvod, zahlédla jsem snad 1 stádečko, 5 kusů, Skoti mnohem víc chovají plemena krav podobná našim.
Ano, vlci budou všude problémem.
Odpovědět
Ano, vlci budou všude problémem.
Karel Zvářal
21.8.2024 11:47 Reaguje na Břetislav MachačekSamozřejmě, jsou i jiná masná plemena skotu, ten s. náhorní je spíše do extrémních podmínek (Šumava, Krkonoše, Krušné ap.). Zabíjet ovečky postupně podle potřeb je filozofie stará sto a více let, kdy neměli mražáky. Řezníků na domácí zabíjačky znám v okolí několik, chodí jak na prasata, tak i skot. Je to věc názoru, drsnosti krajiny a chovatelských možností. Vídám masňáky naše, neb zimy jsou mírné a i ony to vydrží. Ovčí vlna dnes není zdaleka tak žádáná surovina, někdy je to spíše odpad kvůli nízkým cenám. A ten rohatý skot vzbuzuje u vlků respekt, jeden ho těžko zdolá, což v případě útoku smečky odnese až deset odepsaných ovcí.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
21.8.2024 18:47 Reaguje na Karel ZvářalNa Šumavě tenhle druh skotu vídám na pastvinách kolem Horské Kvildy (myslím, že je to přímo na území NPŠ). Jedna z oblíbených běžkařských tras vede kolem části jejich ohrady.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.8.2024 21:51 Reaguje na Majka KletečkováPro Škóty mám slabost od dětství, neb kolie pro mě byla ikonický =nejhezčí, nejušlechtilejší pes. Oni těch povedených plemen mají více, některé jsou asi předmětem sporu s mocným sousedem, kdo je "autor", tak je zovou Border (kolie, teriér). A jelikož rohaté zrzky jsou též nezaměnitelné, mají své místo mezi nenáročnými plemeny, které směle zastoupí módně protežované spásače.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.8.2024 09:38 Reaguje na Karel ZvářalBudiž, ale gurmány masem z mražáku neoslníte. Takové
jehněčí a jiné klobásy se dělají z čerstvého masa,
protože po zamražení ztrácí maso kvalitu právě pro
fermentaci potřebnou při výrobě takových výrobků.
Z nouze lze klobásy dělat i z mraženého masa, ale
dobrý řezník raději sáhne po čerstvém. Totéž vám
poví každý špičkový kuchař, že mražené maso používá
pouze v krajní nouzi. Navíc mražák čerpá energii,
kterou ušetříte tím, že postupně porážíte zvířata
podle věku a potřeby. U nás se chovala vždy nejméně
dvě prasata. Jedno na Vánoce a druhé na Velikonoce.
Na tyto dva největší křesťanské svátky bylo maso
vlastní a po zbytek roku se mimo uzeného kupovalo
na oběd maso u řezníka, který zabíjel téměř denně.
Mezi těmi dvěma zabíjačkami byli nějací králíci,
kuřata, husy, kachny, jehňata a kůzlata. Tele se
prodalo řezníkovi pro gurmány a stará kráva taky,
protože to byl setsakra velký kus masa, které
nebylo jak konzervovat. Ono i dnes zabít dospělý
hovězí dobytek s 300 - 500 kg čistého masa je pro
jeho uchování v mražáku utopie. Tak velký mražák
a takové množství masa je neekonomické mít a pak
nezbývá nic jiného, než maso rozdat, či rozprodat. To takové jehně je něco jiného, když se po něm za týden doma pouze zapráší. Ta se zabíjela co tři týdny mezi vepřovými zabíjačkami ať jako jehněčí
a nebo už jako skopové. Kozy a ovce bývaly takovou
pohotovostní zásobou masa pro nenadále události,
jakými byly pohřební hostiny a jiné oslavy. Na to
se skot nehodí, pokud to není hostina pro 200 lidí.
Ano vlna je dnes odpad díky globálnímu obchodu a
té pracnosti jejího zpracování. Dnes je levnější
syntetika z PETek. Kamarád před 25 roky spálil na
větvích z ořezaného sadu vlnu ze 60! ovcí. To ho
přinutilo stádo zredukovat na 20 a později na 10.
Ty mu napadli před rokem a půl vlci a už nechová
nic. Takže za prvé globalizace, za druhé vlci a
za třetí nezájem státu o obojí. Nebude-li chránit domácí chovy před globalizací a taky vlky, tak
mohou ty louky spásat ochranáři, ministři a vlci.
Odpovědět
jehněčí a jiné klobásy se dělají z čerstvého masa,
protože po zamražení ztrácí maso kvalitu právě pro
fermentaci potřebnou při výrobě takových výrobků.
Z nouze lze klobásy dělat i z mraženého masa, ale
dobrý řezník raději sáhne po čerstvém. Totéž vám
poví každý špičkový kuchař, že mražené maso používá
pouze v krajní nouzi. Navíc mražák čerpá energii,
kterou ušetříte tím, že postupně porážíte zvířata
podle věku a potřeby. U nás se chovala vždy nejméně
dvě prasata. Jedno na Vánoce a druhé na Velikonoce.
Na tyto dva největší křesťanské svátky bylo maso
vlastní a po zbytek roku se mimo uzeného kupovalo
na oběd maso u řezníka, který zabíjel téměř denně.
Mezi těmi dvěma zabíjačkami byli nějací králíci,
kuřata, husy, kachny, jehňata a kůzlata. Tele se
prodalo řezníkovi pro gurmány a stará kráva taky,
protože to byl setsakra velký kus masa, které
nebylo jak konzervovat. Ono i dnes zabít dospělý
hovězí dobytek s 300 - 500 kg čistého masa je pro
jeho uchování v mražáku utopie. Tak velký mražák
a takové množství masa je neekonomické mít a pak
nezbývá nic jiného, než maso rozdat, či rozprodat. To takové jehně je něco jiného, když se po něm za týden doma pouze zapráší. Ta se zabíjela co tři týdny mezi vepřovými zabíjačkami ať jako jehněčí
a nebo už jako skopové. Kozy a ovce bývaly takovou
pohotovostní zásobou masa pro nenadále události,
jakými byly pohřební hostiny a jiné oslavy. Na to
se skot nehodí, pokud to není hostina pro 200 lidí.
Ano vlna je dnes odpad díky globálnímu obchodu a
té pracnosti jejího zpracování. Dnes je levnější
syntetika z PETek. Kamarád před 25 roky spálil na
větvích z ořezaného sadu vlnu ze 60! ovcí. To ho
přinutilo stádo zredukovat na 20 a později na 10.
Ty mu napadli před rokem a půl vlci a už nechová
nic. Takže za prvé globalizace, za druhé vlci a
za třetí nezájem státu o obojí. Nebude-li chránit domácí chovy před globalizací a taky vlky, tak
mohou ty louky spásat ochranáři, ministři a vlci.
