https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/kopretiny-zvonky-pryskyrniky-chrastavce.vedci-chteji-vratit-ceskym-loukam-rozmanitost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kopretiny, zvonky, pryskyřníky, chrastavce. Vědci chtějí vrátit českým loukám rozmanitost

8.9.2024 02:26 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zdroj | Botanický ústav AV ČR
Vědci Botanického ústavu AV ČR spolu s kolegy z Přírodovědecké fakulty UK a Českého svazu ochránců přírody plánují pomoci navrátit loukám původní krásu a biologickou rozmanitost tím, že poskytnou podklady pro vytvoření specifických osevních směsí pro jejich obnovu. Úkolem vědců je sestavit pro Českou republiku mapy genetické odlišnosti vybraných druhů lučních bylin, které budou důležitým zdrojem pro složení regionálně specifických osevních směsí.
 
Původní louky se spoustou kopretin, zvonků, pryskyřníků, chrastavců a dalších oku lahodících tradičních druhů jsou dnes doslova raritou. Většina českých luk byla v minulosti přeměněna v pole nebo vyhnojena do té míry, že tyto krásné druhy vymizely. Část luk byla opuštěna a zarostla náletovými dřevinami.

Kvůli intenzivnímu zemědělství tak většinu tradičních pestrobarevných luk najdeme pouze v přírodních rezervacích, výjimečně také u drobných hospodářů nebo nadšenců, kteří jsou o ně ochotni pečovat a spokojit se s nižší produkcí sena. V poslední době se ale čím dál víc objevují snahy tradiční louky a travní porosty s kvetoucími bylinami obnovit, často za pomoci osevních směsí. Až na výjimky tyto směsi pocházejí z několika málo zdrojů, respektive oblastí, a nezohledňují možné lokální rozdíly populací vysévaných druhů.

„Stejně jako mají jednotlivé kraje svou kulturu projevující se v lidových krojích, písních a zvycích, mají i své specifické odrůdy, které v dané oblasti dobře prosperují. Totéž platí i pro luční byliny, kdy se v rámci zcela běžných druhů vyvinuly populace specifické pro jednotlivé regiony,“ říká Hana Skálová z Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR.

Mnohá území mají populace s vlastnostmi, které pravděpodobně odpovídají místním podmínkám i migračním cestám, kterými se rostliny šířily a dosud šíří. Zanesení cizího osiva tak snadno může vyústit v zánik těchto adaptovaných populací. Jejich vymizení může vést k ještě většímu úbytku jednotlivých druhů, a tím i k ohrožení dalších organismů, které jsou na tyto luční druhy vázané. Ve výsledku tak může dobrá snaha pomoci loukám celému lučnímu ekosystému spíše uškodit.

Nejspolehlivějším a také poměrně jednoduchým způsobem, jak zjistit lokální rozdíly mezi populacemi, je analýza jejich DNA. Nový projekt vědců Botanického ústavu Akademie věd ČR a jejich kolegů navazuje na práci německých botaniků, kteří zjistili, že populace významných lučních druhů nejsou na území Německa geneticky identické. V rámci nového výzkumu budou čeští botanici analyzovat vzorky dvou desítek vybraných druhů, které jsou typické pro tradiční květnaté louky. Vzorky rostlin budou rovnoměrně sebrány na území celé České republiky na místech přibližně 20 km od sebe. Následně vědci vytvoří mapy genetické struktury jednotlivých druhů.

Stejně jako v Německu lze čekat, že některé druhy jsou geneticky homogenní po celé ČR, zatímco jiné vykazují výrazné regionální rozdíly. Na základě těchto výsledků budou vytvořena doporučení pro osevní směsi, které zohlední původ rostlin. Očekává se, že se tyto směsi budou pro různé oblasti lišit tak, aby co nejvíce zohledňovaly regionální vlastnosti, resp. genetické rozdíly.

Vědci mají za to, že jejich výsledky povedou k obnově a udržení druhové diverzity českých luk, což je klíčové pro zachování našeho přírodního a kulturního dědictví i podporu biodiverzity. Dobrá kondice našich luk není důležitá jen pro jednotlivé luční druhy, ale i pro celý luční ekosystém, kde všechno souvisí se vším. Na kvetoucí byliny je navázáno množství opylovačů i dalšího hmyzu, mezi kterým je třeba jmenovat např. rychle mizející motýly.

Druhová pestrost se odráží v dobré kondici půdních mikroorganismů, které jsou nezbytné pro zdárné fungování půdních procesů. Na přítomnost lučních bylin je vázáno i velké množství ptáků a savců, kteří v jednolité agrární krajině trpí a jejich výskyt klesá. Jedná se například o sýčka obecného, vázaného na tradiční krátkostébelné louky, nebo zajíce polního, který na tradičních květnatých loukách nachází potravu.

Vědci na tématu pracují v rámci projektu „Genetická variabilita běžných lučních rostlin v České republice jako podklad pro regionalizaci osevních směsí a trvale udržitelnou podporu druhové diverzity“, který je podporován Technologickou agenturou České republiky.


reklama

 
foto - Dvořáková Miroslava
Miroslava Dvořáková
Autorka je pracovnice Botanického ústavu AV ČR.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

8.9.2024 08:54
Nevěřím.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

8.9.2024 16:17 Reaguje na Michal Ukropec
tak vylezte z té jeskyně, možná to i uvidíte...
květnaté louky tu nejsou, je tu akorát zelená poušť. Jestli má dojít k záchraně opylovačů a dalšího hmyzu, tak není jiné cesty.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.9.2024 18:40 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Za naší zahrádkou jsou louky obhospodařované ekologickým sdružením Jistebnická vrchovina. Před 30 ti lety tam byly ještě kopretiny, zvonky a další byliny. Jen se kosí, a nic nehnojí. Takže ubývá nejen dusík, ale všechny prvky. Ano. Rozmohl se třeba mech, pampelišky a pryskyřník. Příroda od hmyzu, přes ptactvo po srnčí se řídí koloběhem látek v přírodě. Jediný kdo to nechápe a neřídí se tím jsou ekologisti.
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

9.9.2024 11:15 Reaguje na Michal Ukropec
A nikdy to mepochopí. Už z principu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.9.2024 11:19 Reaguje na Alena Lyskova
Ano.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

8.9.2024 16:20
...ale aby se uchytily travní směsi, je nutné také smysluplně kosit, což se leckde neděje.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

9.9.2024 08:38 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Několik málo let,snad pět,část zahrady osévám opakovaně "květnou loukou".Ta vysněná a lákající fota na obalech směsí je pomíjivá záležitost.Pokud se podíváte na složení,tak kosením to ani možné není...Jednu sezonu,kosit opatrně,selktivně a na jaře opakovat.Vysněné louky našeho mládí a romantických malířů snad nikdy nebyly.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

9.9.2024 19:51 Reaguje na Emil Bernardy
Pět let na rozkvetlou louku z osiva je málo.
Nicméně na konci května posekejte 1/3 plochy, koncem července druhou třetinu louky a v září poslední.
A další rok plochy sekejte v jiném pořadí.
Pokud je to kupované osivo, ale i sebrané z okolí, tak některé rostliny vám na vašem pozemku dobře neporostou. Nemusíte tam pro některé rostliny mít ideální podmínky, takže ty ostatní je trochu potlačí.
Znám louky, kde na několika metrech se jejich složení mění z vyloženě suchých až po mokřadní společenství.
Květnaté louky chtějí čas - ty předchozí se vyvíjely i stovky let.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

10.9.2024 07:12 Reaguje na Pavel Jeřábek
Hektarová louka okolo domku.Po Odkvětu se musí schnoucí části rostlin posekat a odstranit,no a na jaře někde vyhrabat mech... když je to chutné,pomohou koně.
Odpovědět
Pe

Petr

9.9.2024 07:06
Tak jako za harvestorem nevznikne zdravý, svěží a pestrý les plný života, tak ani za zemědělskou těžkou technikou nevznikne zdravá, svěží a pestrá krajina, plná života. To se totiž navzájem vylučuje. Tudíž jsou tyto snahy marné.
Průmyslová polní a lesní výroba produkují pouště. A současná civilizace nic jiného neumožňuje.
Odpovědět
Pe

Petr

9.9.2024 07:23 Reaguje na Petr
"Vědci mají za to, že jejich výsledky povedou k obnově a udržení druhové diverzity českých luk"
Ne, nepovedou. Ručně sekat kosou dnes nikdo nepůjde, a obří traktor to nenahradí, ani když bude ještě větší.
Odpovědět
Pe

Petr

9.9.2024 07:41 Reaguje na Petr
Každý výrobek vždy určuje použitá výrobní technologie. A současná krajina není nic jiného, než pouhý výrobek. Jaké technologie používáme, takový výrobek máme.
Odpovědět
Pe

Petr

9.9.2024 07:46 Reaguje na Petr
Jen jsme nějak zapomněli, že příroda není výrobek. Tudíž ji vyrobit nelze.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

9.9.2024 20:01 Reaguje na Petr
Není jedno jestli porost ukousne/utrhne býložravec, někdo poseče kosou a nebo urazí strojem.
Ten rozdíl je jen jakým způsobem je nadzemní část rostliny oddělena od té u země. Kosa (ostrá) uřízne, zvíře ukousne, uškubne, stroj podle ostrosti ostří uřízne, urazí.
Ale to je tak všechno, pokud louku vyhrabete a uklidíte, tak kosa a stroj jsou potom dost podobné při údržbě louky.
Odpovědět
Pe

Petr

9.9.2024 20:45 Reaguje na Pavel Jeřábek
Nejhorší je traktorová velkovýroba. To je sekání, rozhoz a obracení, srovnání, sběr a balíkování, odvoz balíků. Pět pojezdů traktoru po louce. Při dvou senosečích za sezónu je to minimálně desetkrát traktorem poježděná louka, často v nevhodnou dobu. Výsledkem je utužená vysychající půda neschopná vázat vodu a následná změna druhové skladby rostlin.
Odpovědět
Pe

Petr

9.9.2024 20:54 Reaguje na Petr
V takovém prostředí zmizí ty méně odolné kvetoucí rostliny během několika sezón. A naproti tomu sekání kosou - velmi šetrné k rostlinám, navíc v ideální roční i denní dobu, žádné poškození půdy. A rostliny rostou.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

10.9.2024 07:08 Reaguje na Petr
Příteli,co chcete?
Odpovědět
Pe

Petr

11.9.2024 09:34 Reaguje na Emil Bernardy
Chci zdravou přírodu, zdravý svět.
Neustále mám dojem, že se zaváděním stále intenzivnějších technologií jsou intenzivnější i jejich negativní vlivy, a zároveň i názory, že je to nutné, a bez toho to nejde.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

12.9.2024 06:46 Reaguje na Petr
Tak vyjděte do přírody.U PC se zblázníte.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

9.9.2024 08:40 Reaguje na Petr
Harvestory jsou super.
Odpovědět
Pe

Petr

9.9.2024 07:13
A aby nedocházelo k nedorozuměním. Kopretiny, zvonky, pryskyřníky a podobně, to jsou byliny jarní, v létě po první seči už nejsou, tudíž v létě nelze očekávat rozkvetlé louky plné kopretin a zvonků. Letní luční společenstva jsou zcela jiná.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.9.2024 08:58
Každá louka má jinou půdu, jiné množství živin a hlavně vody. Podle toho
je třeba na míru "ušít" nejen osivo pro takovou louku, ale taky způsob její
údržby. To neumí každý a taky na to leckdy nejsou lidé a prostředky toho
dosáhnout. Je to navíc trvalý porost, kde je dosev problematický a pokud
se to jednou zvrtne do jednotvárnosti, tak nezbývá nic jiné, než radikální obnova třeba i zaoráním a založením louky nanovo. Ono jedno jsou přání a
druhé je skutečnost. Někde stačí na chudé půdě mulčování a taky louka
rozkvete, ale jinde se musí narostlá biomasa odstranit, aby se půda ochudila o živiny. Jinde se naopak musí přihnojit, ale to je vše o té
odbornosti odpovědné osoby a účelu louky. Pokud ji někdo spásá, tak ji
chudou mít nechce, protože má nízkou úživnost a květiny jsou mu tudíž
ukradené. No a vnuťte vlastníkovi, ať do jílku vyseje květiny, když
to kosí pouze kvůli povinnosti to byť bez užitku pokosit. Jeden mi
dovolil dosít tam jetel, vojtěšku, měsíček zahradní a jestřabinu
lékařskou, ale pomulčoval to v květu, nebo něco už předtím a zbyl
pouze ten jílek a pcháč oset. Má práce a investice do osiv byla na
nic, ale hlavně, že splnil povinnost to mít pokosené. Hádejte, co
jsem udělal další rok? No přece NIC!
Odpovědět
MM

Milan Milan

9.9.2024 09:19
Kecy v kleci. Žádná věda na to nepomůže. Moje, dvakrát ročně strojem sekaná louka, neoplocená, volně přístupná zvěři, občas pohnojené ovocné stromy, bez dosevu, je přesně taková. Tráva a rozkvetlé zvonky a pryskyřníky, kopretiny, řebříček, pampeliška-smetánka i jitrocel, a nižší patro i jetelíček atd.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.9.2024 18:50 Reaguje na Milan Milan
Nevíte co máte. Starejte se, sklízejte a nekoste jednorázově. Jednou zničená květnatá louka se obnovuje velice opravdu velice těžko.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.9.2024 10:25
Dnes málokdo hnojí louky intenzivně, protože seno již není podstatnou složkou výživy přežvýkavců, jako kdysi. Ty louky, hlavně u podniků hospodařících bez ŽV, jsou spíše přítěží a proto se pouze pokosí a na podzim pomulčují. Ale právě proto, že přísun dusíku je minimální, se na nich uchycují rostliny dnes žádoucí. Vidím to na našich-i když ne všech- loukách.
Vyskytují se zde již zmíněný pryskyřník, což mimochodem není žádné terno, dále kopretiny, které jsou indikátorem půd chudých na živiny, dále kohoutek luční, smolnička, zvonky, po první seči kakosty a krvavec toten. Neříkám tomu žádná květnatá louka, podle mého jsou to druhy běžně se vyskytující, ale prostě se to tam postupně namnožilo. Včetně ocúnu jesenního, který se také nevyskytuje všude.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

9.9.2024 20:04 Reaguje na pavel peregrin
Pokud louku pravidelně mulčujete, a hmotu neodstraníte, tak její druhové složení zničíte.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.9.2024 06:47 Reaguje na Pavel Jeřábek
To máte pravdu. U nás si první seč sklízí jiný subjekt a otava se většinou mulčuje. Ale i přesto se výše uvedené druhy uchytily.
Odpovědět
IR

Ivan Rusek

9.9.2024 11:45
Tak to by:
a) nesměli podnikavci v zemědělství květné louky zaorávat s následným výsevem (asi) jílku.
2) silničáři místo sekání příkop je šmelcovat rotačními drtiči, kdy v té drti už semena nemají šanci dozrát a hmyz přežít - takže krajnice, příkopy a svahy podél cest už nejsou zásobárnami biodiverzity ale stávají se v lepším případě travnatou monokulturou. Tady u nás na Tišnovsku jdou tak daleko, že to silničáři vyžnou často až po okraj pole s monokulturou a nezůstane tam ani 10 cm široký pruh neposekaný. Chtělo by to klasické, k přírodě šetrné kosy a kosit a ne drtit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.9.2024 12:53 Reaguje na Ivan Rusek
Chtělo by to- to je hezké, ale kdo by to dělal? A navíc dnes krajnice a příkopy jsou zásobárnou biodiverzity, ale hlavně obtížných a invazivních plevelů. Takže to sekání či mulčování je v tomto případě plně na místě, protože z těchto míst se pak všechno šíří na pole.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.9.2024 08:32 Reaguje na pavel peregrin
Na křižovatkách brání výhledu,v lese včas neodkryjí přecházející zvěř přez silnici.Bezpečnost.
Odpovědět
MM

Milan Milan

9.9.2024 19:16
Podle mého další ze zbytečných projektů. Ale pravděpodobně na to bude nějaká štědrá dotace.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.9.2024 19:59
Záměr chvályhodný, diskuse živá, třeba z toho něco nakonec bude. Obyčejná louka, a keců jak u holiče v sobotu:-)
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist