Rekordní počet zaznamenaných druhů i unikátní nálezy. Takový byl čtvrtý ročník mapování Biosmršť

Do již tradičního květnového mapování nepůvodních druhů živočichů a rostlin, které koordinují vědci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu a Botanického ústavu AV ČR, se zapojily více než dvě stovky dobrovolníků, včetně studentů. Navzdory nepřízni počasí se během tří dnů podařilo shromáždit přes 800 ověřených pozorování více než 31 druhů, čímž byl překonán loňský rekord. „Každý nový ročník nás stále více přesvědčuje o tom, že občanská věda může hrát významnou roli v monitoringu i managementu invazních druhů, a to zejména v hustě obydlených oblastech a jejich blízkém okolí,“ říká Jiří Skuhrovec z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu.

Vedle tradičních nálezů, jako je například pajasan žláznatý či slunéčko východní, byly letos zaznamenány i významné novinky. Poprvé byl v rámci Biosmrště zdokumentován mýval severní.

„Mývalové jsou velmi početní zejména v Německu, kde vzbuzují obavy nejen kvůli predaci původních druhů, ale i kvůli chorobám, které mohou přenášet. Dokonce se tam stali námětem deskové hry BioInvaders: Raccoon Rampage. V posledních letech se významněji šíří i v rámci ČR, proto je každý zaznamenaný výskyt důležitý,“ upozorňuje Pavel Pipek z Botanického ústavu AV ČR.

Jedinečným přírůstkem je pak také teprve třetí doložený výskyt invazního raka pruhovaného od spuštění projektu v roce 2022.

Mezi deset nejčastěji pozorovaných organismů se dostala i rostlina roku 2025, kterou byl Českou botanickou společností vyhlášen starček úzkolistý, původem z Jižní Afriky. Do Evropy byl zavlečen v 19. století jako černý pasažér s dovezenou ovčí vlnou, ale v současné době se šíří zejména prostřednictvím silniční a železniční dopravy.

„V České republice byl poprvé zaznamenán v roce 1997 v kolejišti na překladišti v Děčíně. Od té doby se masivně šíří a v posledních letech proniká i do zachovalých původních biotopů, například skalních a sprašových stepí jako jsou například přírodní památky Podbabské skály, Baba, Sedlecké skály a další chráněná území v Praze,“ doplňuje Kateřina Štajerová z Botanického ústavu.

Všechna ověřená pozorování budou přenesena do nálezové databáze ochrany přírody, kterou odborníci využívají při tvorbě akčních plánů a hodnocení šíření invazních druhů, stejně tak do mezinárodní databáze Global Biodiversity Information Facility. Data z tohoto ročníku i ročníků předchozích budou navíc využita při druhém setkání odborníků na biologické invaze, které se zaměří na hodnocení současného stavu a rozšíření nepůvodních druhů v ČR a další směry jejich výzkumu a regulace.

Akci opět podpořily odborné společnosti, Česká společnost ornitologická, Česká společnost entomologická, Česká společnost pro ekologii a Česká botanická společnost, dále pak Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, portál Přírodovědci.cz a projekt Badatelé.

Cílem akce Biosmršť není jen získat data pro vědecké a ochranářské účely, ale také zapojit širokou veřejnost do sledování změn v přírodě. Za čtyři roky se do Biosmrště zapojilo zhruba 600 dobrovolníků, kteří dohromady zaznamenali téměř 2 400 pozorování celkem 39 vybraných druhů. Přestože je akce Biosmršť omezena jen na jeden víkend, veřejnost může samozřejmě i nadále pozorovat a zapisovat svá pozorování na portál iNaturalist a přispívat tak k ochraně naší přírody.

Finální souhrn výsledků je zveřejněn na www.biosmrst.cz.

---

reklama

---