https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/rozmanitost-rostlin-evropskych-lesu-a-luk-rychle-mizi-ukazuji-data-botaniku
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rozmanitost rostlin evropských lesů a luk rychle mizí, ukazují data botaniků

18.6.2024 12:11 | BRNO (ČTK)
Květnaté, druhově bohaté louky byly dříve hojně rozšířeny v českých zemích i jinde po celé Evropě. Dodnes se však zachovaly jen tam, kde přetrvává extenzivní hospodaření s omezeným přihnojováním, jako například v rumunských Karpatech.
Květnaté, druhově bohaté louky byly dříve hojně rozšířeny v českých zemích i jinde po celé Evropě. Dodnes se však zachovaly jen tam, kde přetrvává extenzivní hospodaření s omezeným přihnojováním, jako například v rumunských Karpatech.
Foto | Milan Chytrý / Masarykova univerzita v Brně
Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí. Jde o dosud nejrozsáhlejší soubor dat, který umožňuje hodnotit změny flóry, vegetace a biotopů napříč kontinentem, uvedl mluvčí univerzity Radim Sajbot.
 
Získané údaje ukazují výrazné změny k horšímu například v evropském vnitrozemí, včetně Česka. Nížinné lesy jsou hustší a stinnější než dřív, proto mizí z podrostu světlomilné druhy rostlin. Mokřady a rašeliniště jsou odvodněné nebo vyschly a ztratily své specializované druhy. Na mnoha loukách a pastvinách skončilo hospodaření, což vedlo k zarůstání vysokými travami a křovinami.

"Obecně z krajiny mizí specializované druhy vázané jen na určité biotopy, a naopak se šíří několik málo druhů schopných růst v mnoha různých biotopech. Mizí rozdíly, zvětšuje se jednotvárnost," uvedl Milan Chytrý z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Pobřežní duny jsou biotopem, jehož flóra a vegetace se v čase nejvíce mění. Hlavním problémem je zde zejména šíření nepůvodních rostlinných druhů.
Pobřežní duny jsou biotopem, jehož flóra a vegetace se v čase nejvíce mění. Hlavním problémem je zde zejména šíření nepůvodních rostlinných druhů.
Foto | Milan Chytrý / Masarykova univerzita v Brně

Jedny z největších negativních změn, které databáze zdokumentovala, postihly biotop přímořských dun. Obrovské plochy zanikly kvůli stavbě hotelů a dalších rekreačních zařízení. Na zbytku se šíří invazní druhy, například jihoafrické kosmatcovníky.

"Tyto sukulenty se začaly v jižní Evropě pěstovat jako okrasné rostliny, ale často se rozšíří na duny, které zarostou a úplně změní společenstvo původních druhů,“ uvedla italská botanička Marta Gaia Sperandiiová, která přišla do Brna na dvouletý výzkumný pobyt, aby mohla data podrobně analyzovat.

Evropská agentura pro životní prostředí požádala před časem odborníky z univerzity, aby připravili celoevropskou analýzu změn diverzity rostlin a kvality přírodních biotopů. "Zjistili jsme ale, že to nelze udělat kvůli nedostatku dat. Oslovili jsme proto stovky botaniků a rostlinných ekologů z celé Evropy s žádostí o poskytnutí dat do databáze, kterou jsme nazvali ReSurveyEurope," popsal Chytrý.

Brňané spolupracovali s kolegy z Vídně, Halle v Německu a Wageningenu v Nizozemsku. Snažili se shromáždit dostupné údaje o výzkumech diverzity opakovaných na stejném místě v různých časech. V databázi jsou nyní údaje z více než 85.000 lokalit. "Nejstarší záznam je z roku 1911 a pochází ze švýcarských Alp," uvedla manažerka databáze Ilona Knollová.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.6.2024 14:55
Globalizace - to by jednoho napadlo, že bude "všude všechno". Jo, lidi se promíchali, ale v biologii je to spíše dominance a zmar. Nepůvodní vs. domácí. A ještě štěchstí, že ty Rumůny máme, jinak ani pomalu nevíme, jak vypadá pestrá louka po pastvě. Buďto mulč nebo bioplynka, že. Zkrátka ekologie...
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

18.6.2024 16:15
A nastolenému trendu úbytku pestrých luk jdeme naproti mílovými kroky úřední šikanou malochovatelů, stále menší tolerancí pastevního nebo jakéhokoliv chovu zvířat i na venkově a dotačně podporovanou koncentrací zemědělství do megapodniků. Dnešním lidem ovce, slepice nebo krávy smrdí. Sílí i trendy omezit konzumaci masa. V okrajových pohořích ovce napadají vlci. Výsledkem těchto změn je zmíněné zarůstání krajiny nebo alespoň neužitečné mulčování luk...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

18.6.2024 19:19 Reaguje na Dalibor Motl
Presne tak. Základom je absolútne zbytočná byrokracia pri chove čo aj malého počtu zvierat. Bez pastvy biodiverzita bude ďalej klesať.
Odpovědět
Pe

Petr

18.6.2024 16:55
Doba se změnila a co naši předkové vzali přírodě, to my už všechno nepotřebujeme. Nemáme tolik domácích zvířat, tak nepotřebujeme tolik pastvin. A už vůbec dnes nepotřebujeme suché duny a podobné vyprahlé biotopy. A ani krajina to nepotřebuje, protože to prohlubuje její vysychání a postupnou destrukci, tím se zhoršuje stav i ostatních biotopů a i v nich klesá biodiverzita. Taková roztočená spirála.
Naopak by současné krajně, přírodě a tím i lidstvu velice prospěla masivní přeměna již nepotřebných a jen zbytečně skalpovaných ploch na lesy. Přínos pro klima a tím i pro lidi a vše živé by byl velký, a zlepšil by se stav i biodiverzita i na zbývajících pastvinách a loukách. A nové lesy by měly i větší ekonomický přínos, než neustále draze holené nepotřebné pastviny.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

18.6.2024 19:24 Reaguje na Petr
Nemáte pravdu. Žijete vo svojich predstavách a fantáziách. Biodivezita na zbývajích pastvinách a lukách sa sa nezlepší väčšou rozlohou lesa - nemá sa prečo zlepšiť. Chodte prosím do prírody a skúste pozorovať prírodné procesy tak ako naozaj prebiehajú a nie očami fanatika, ktorý očakáva zánik sveta od klimatickej zmeny. Pozorujte kde sa vyskytuje hmyz a motýle, ako sa naozaj krajina postupne mení a zarastá.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.6.2024 19:27 Reaguje na Vladimir Mertan
1*
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.6.2024 20:46 Reaguje na Vladimir Mertan
👍
Odpovědět
Pe

Petr

18.6.2024 21:09 Reaguje na Vladimir Mertan
Ne větší rozlohou lesů, ale zlepšením klimatu díky větší rozloze lesů. Lesnatost má zásadní vliv na klima naší krajiny. A příznivější klima pak působí pozitivně na vše, i na biodiverzitu. Je to prosté.
Odpovědět
MM

Milan Milan

18.6.2024 21:14 Reaguje na Petr
Co to je za teorie? Naši předkové valmi rozumně hospoařili s každým kouskem přírody, hlavně i proto že je živila a živila ijejich hospodářství. Byli rozumný, pracovití a trpělivý. Nic nevysušili zbytečně, zatravnili, nastavěli rybníky, zvedli hladiny řek, vysázeli lesy...to mi přírodu ničíme, zateplujeme krajinu a města,a plníme nenasytné peněženky kartelu a vlastní neschopnost a hloupost svádíme na předky a klimatickou změnu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.6.2024 22:59 Reaguje na Milan Milan
1**
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.6.2024 20:53
Odpolednejsem se vrátil z Alp. Skalničky kam se podíváte, stovky druhů. No ale přírodu tam udržují stovky zahradníků, co ji neustále stříhají, kypří a převracejí. A taky odstraňují nálety a plevele. Jsou tam celé léto na plný úvazek a jmenují se krávy. Bez nich by za 20 let nic z toho nebylo. Pokud je taková a podobná údržba míněna je to dobře. No ale pokud je míněno nicnedělání = sežrané lesy náš vzor....
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.6.2024 22:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.6.2024 12:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano, ale povězte i to B! Jsou to extrémně dotované chovy a na to musí tato společnost mít. Ona i vlastní dotace agroturistikou s ubytováním na statku je forma dotace, na kterou nemá každý možnosti a finance. Už jen přebudovat statek na penzion zrujnovalo mého kamaráda koňaře, který chtěl umožnit lidem z města pobyt na statku
a projížďky na koních a v bryčce. Lidem stačilo povozit se a na
noc jeli domů do města, kde jich to vyšlo levněji. Penzion zahálel
a aby splatil úvěr, tak rozprodal krávy, ovce i část koní. Ono
záměr se může minout s efektivitou a dnes nemá louky kým spásat.
Vystačí si s dotací na mulčování a pestrost rostlin je v háji.
To množství krav v Alpách se neobejde bez sena z nížin a nemá to
nic společného s ekologií, když živiny stále přivážím a ty se tam
plíživě hromadí stejně, jako z mulčované trávy. Udržitelné bylo
pouze takové množství zvířat, které ty louky uživily celoročně
i ve formě tam sklízeného sena a nikoliv sena dováženého pro
více krav, než je udržitelné. Agroturismus sice přináší tolik
potřebné peníze, ale zároveň okrádá zemědělce o čas potřebný k
obsluze turistů a ti si ulehčují práci tím, že nesuší seno,
louku pouze spásají a seno dovezou. Výsledkem jsou tak pouze
louky spásané a nikoliv i kosené na seno. Při kosení na seno se
odkvetlé byliny vysemení, ale při spásání některé ani nezakvetou
a jsou spaseny. Ideální je prostřídání obou druhů údržby louky
a nikoliv pouze jeden, který něčemu prospívá, ale jiné potlačí.
Pokud vám stačí ke spokojenosti pouze rostliny odolné spásání,
tak budiž, ale já mám rád i nespasené louky, ale sečené na seno
s jinými rostlinami, než které jsou na pastvinách. Nicnedělání
je výplodem lenivců a ekonomů, aby ušetřili na nákladech při
pěstování lesa a ten v budoucnu semleli pro neustále přibývající
kotelny na štěpku. Zdaleka jich není ani desetina z cílově plánovaných a už nyní se štěpkuje i kulatina a nikoliv pouze
odpad. Co čeká lesy po dokončení výstavby všech plánovaných
kotelen a elektráren na štěpku? Obávám se to vůbec vyslovit, ale
bude to zmar a pro dopravce zlatý důl, když budou z hor proudit
kolony kamionů s mizerně výhřevnou náletovou štěpkou. Jó topit
dubovou štěpkou by bylo terno, ale břízou a jinými nálety? Je
dobré si uvědomit, že uhlí se vozilo po železnici a má daleko
větší výhřevnost než štěpka, kterou budou navážet pouze auta.
A to od lesa až ke kotelně, protože překládka je neefektivním
mezičlánkem a při blízkosti zdroje štěpky ekonomickým nesmyslem.
Výsledkem nebude vlak uhlí denně, ale pět set náklaďáků štěpky.
VIVAT EKOLOGISMU !
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist