Rozmanitost rostlin evropských lesů a luk rychle mizí, ukazují data botaniků
"Obecně z krajiny mizí specializované druhy vázané jen na určité biotopy, a naopak se šíří několik málo druhů schopných růst v mnoha různých biotopech. Mizí rozdíly, zvětšuje se jednotvárnost," uvedl Milan Chytrý z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Jedny z největších negativních změn, které databáze zdokumentovala, postihly biotop přímořských dun. Obrovské plochy zanikly kvůli stavbě hotelů a dalších rekreačních zařízení. Na zbytku se šíří invazní druhy, například jihoafrické kosmatcovníky.
"Tyto sukulenty se začaly v jižní Evropě pěstovat jako okrasné rostliny, ale často se rozšíří na duny, které zarostou a úplně změní společenstvo původních druhů,“ uvedla italská botanička Marta Gaia Sperandiiová, která přišla do Brna na dvouletý výzkumný pobyt, aby mohla data podrobně analyzovat.
Evropská agentura pro životní prostředí požádala před časem odborníky z univerzity, aby připravili celoevropskou analýzu změn diverzity rostlin a kvality přírodních biotopů. "Zjistili jsme ale, že to nelze udělat kvůli nedostatku dat. Oslovili jsme proto stovky botaniků a rostlinných ekologů z celé Evropy s žádostí o poskytnutí dat do databáze, kterou jsme nazvali ReSurveyEurope," popsal Chytrý.
Přečtěte si také |
V podhůří Bílých Karpat vysel farmář motýlí dálniceBrňané spolupracovali s kolegy z Vídně, Halle v Německu a Wageningenu v Nizozemsku. Snažili se shromáždit dostupné údaje o výzkumech diverzity opakovaných na stejném místě v různých časech. V databázi jsou nyní údaje z více než 85.000 lokalit. "Nejstarší záznam je z roku 1911 a pochází ze švýcarských Alp," uvedla manažerka databáze Ilona Knollová.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Karel Zvářal
18.6.2024 14:55Dalibor Motl
18.6.2024 16:15Vladimir Mertan
18.6.2024 19:19 Reaguje na Dalibor MotlPetr
18.6.2024 16:55Naopak by současné krajně, přírodě a tím i lidstvu velice prospěla masivní přeměna již nepotřebných a jen zbytečně skalpovaných ploch na lesy. Přínos pro klima a tím i pro lidi a vše živé by byl velký, a zlepšil by se stav i biodiverzita i na zbývajících pastvinách a loukách. A nové lesy by měly i větší ekonomický přínos, než neustále draze holené nepotřebné pastviny.
Vladimir Mertan
18.6.2024 19:24 Reaguje na PetrPetr
18.6.2024 21:09 Reaguje na Vladimir MertanMilan Milan
18.6.2024 21:14 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
18.6.2024 20:53Břetislav Machaček
19.6.2024 12:49 Reaguje na Slavomil Vinklera projížďky na koních a v bryčce. Lidem stačilo povozit se a na
noc jeli domů do města, kde jich to vyšlo levněji. Penzion zahálel
a aby splatil úvěr, tak rozprodal krávy, ovce i část koní. Ono
záměr se může minout s efektivitou a dnes nemá louky kým spásat.
Vystačí si s dotací na mulčování a pestrost rostlin je v háji.
To množství krav v Alpách se neobejde bez sena z nížin a nemá to
nic společného s ekologií, když živiny stále přivážím a ty se tam
plíživě hromadí stejně, jako z mulčované trávy. Udržitelné bylo
pouze takové množství zvířat, které ty louky uživily celoročně
i ve formě tam sklízeného sena a nikoliv sena dováženého pro
více krav, než je udržitelné. Agroturismus sice přináší tolik
potřebné peníze, ale zároveň okrádá zemědělce o čas potřebný k
obsluze turistů a ti si ulehčují práci tím, že nesuší seno,
louku pouze spásají a seno dovezou. Výsledkem jsou tak pouze
louky spásané a nikoliv i kosené na seno. Při kosení na seno se
odkvetlé byliny vysemení, ale při spásání některé ani nezakvetou
a jsou spaseny. Ideální je prostřídání obou druhů údržby louky
a nikoliv pouze jeden, který něčemu prospívá, ale jiné potlačí.
Pokud vám stačí ke spokojenosti pouze rostliny odolné spásání,
tak budiž, ale já mám rád i nespasené louky, ale sečené na seno
s jinými rostlinami, než které jsou na pastvinách. Nicnedělání
je výplodem lenivců a ekonomů, aby ušetřili na nákladech při
pěstování lesa a ten v budoucnu semleli pro neustále přibývající
kotelny na štěpku. Zdaleka jich není ani desetina z cílově plánovaných a už nyní se štěpkuje i kulatina a nikoliv pouze
odpad. Co čeká lesy po dokončení výstavby všech plánovaných
kotelen a elektráren na štěpku? Obávám se to vůbec vyslovit, ale
bude to zmar a pro dopravce zlatý důl, když budou z hor proudit
kolony kamionů s mizerně výhřevnou náletovou štěpkou. Jó topit
dubovou štěpkou by bylo terno, ale břízou a jinými nálety? Je
dobré si uvědomit, že uhlí se vozilo po železnici a má daleko
větší výhřevnost než štěpka, kterou budou navážet pouze auta.
A to od lesa až ke kotelně, protože překládka je neefektivním
mezičlánkem a při blízkosti zdroje štěpky ekonomickým nesmyslem.
Výsledkem nebude vlak uhlí denně, ale pět set náklaďáků štěpky.
VIVAT EKOLOGISMU !