V podhůří Bílých Karpat vysel farmář motýlí dálnice
8.6.2024 18:50 | BLATNIČKA
(ČTK)
Motýlí dálnice vznikly v katastrech obcí Blatnička, Velká nad Veličkou a Tvarožná Lhota na Hodonínsku. Osm úseků vysázených lučních květin spojuje pečlivě vybrané lokality. Celkem jde asi o 3,6 kilometru pásů lučních květin, kdy nejdelší u Velké nad Veličkou má asi 1,1 kilometru.
"Života v zemědělské krajině neustále ubývá a i přes vypisované dotační tituly a veliké peníze do toho vkládané se to nemění. Já jako malý zemědělec jsem si řekl, že pro přírodu udělám něco ve svých možnostech. Snažím se dlouhodobě šetrně hospodařit s krajinou a motýlí dálnice je zatím to nejlepší, co se mi podařilo," uvedl Smetana.
Cílem motýlích dálnic je podle něj především podpořit biodiverzitu krajiny, kdy podmínky pro život v pásech mezi poli najdou nejen motýli, a to včetně těch chráněných. Třeba v ČR vymírající modrásek komonicový, vzácný modrásek hořcový, otakárek fenyklový, bělásek řepový a další.
Podmínky pro život tam najdou i další druhy hmyzu, ale také ptáci či drobná zvěř. Jde zároveň o významnou ochranu proti erozi, kdy motýlí dálnice zadržují ornou půdu na polích. Bonusem pro zemědělce je pak velmi kvalitní seno pro dobytek v zimě.
"Je vidět, že i malá změna v krajině má na krajinu značný dopad, a to za zlomek peněz," uvedl Smetana.
Přečtěte si také |
Zemědělská pole u vesnice Blatnička křižují aleje stromů a zatravněné kvetoucí pásy
Motýlí dálnice se začínají stávat vyhledávanou turistickou atrakcí, kdy si lidé pásy květin fotí či si s nimi dělají takzvaná selfie. Nejvíce viditelná je asi ta u Tvarožné Lhoty, je možné ji spatřit z frekventované silnice. Osázených pásů lučních květin mezi poli v budoucnu ještě přibude. Smetana má v plánu další úseky a ozývají se mu i další majitelé zemědělské půdy, že by motýlí dálnice na svých pozemcích chtěli také.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Přírodní rezervace Dívčí kámen na Českokrumlovsku se rozšířila na 24 hektarů
CHKO Český les má novou rezervaci Dlouhá skála, žije tam rys či datlík
Vlečka z Kyselky na Karlovarsku se může stát biokoridorem pro užovku stromovouOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Karel Zvářal
8.6.2024 18:581*** Názorná ukázka pro skeptiky, jak spojit potřebné (protierozní meze) s něčím opravdu, ale opravdu užitečným.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.6.2024 22:19Je to užitečný počin, ale uvádět modráska komonicového či hořcového je už poněkud za hranou a zavání greenwashingem.
Odpovědět
FB
Farma Blatnička
9.6.2024 13:45 Reaguje na Slavomil VinklerProč si myslíte, že je to greenwashing? Oba druhy modrásků žijí v těsné blízkosti motýlích dálnic. Viz http://www.farmablatnicka.eu/modrasek a http://www.farmablatnicka.eu/cs/novinky/139-dalnice-pro-zivot.html
Motýlí dálnice budou jistě vydatným zdrojem nektaru a modrásek komonicový zde najde i svou živou rostlinu (úročník bolhoj).
Odpovědět
Motýlí dálnice budou jistě vydatným zdrojem nektaru a modrásek komonicový zde najde i svou živou rostlinu (úročník bolhoj).
SV
Slavomil Vinkler
9.6.2024 22:25 Reaguje na Farma BlatničkaNo já tomu rozumím: "Nejde o louku ani o dočasný biopás. Je to normální pole. Akorát místo pšenice, kukuřice a řepky se zde komerčně pěstují jiné plodiny."
V literatuře se ovšem píše: Modrásek komonicový
Biotop: Skalní stepi a lesostepi, výslunné kamenité stráně a pastviny, sprašové stepi, bílé stráně a suché úvozy většinou na bazickém podkladu; vždy velmi nízký, řídký, nezapojený a vyprahlý krátkostébelný porost s ploškami obnažené horniny a vysokou pokryvností živné rostliny – úročníku bolhoje (Anthylis vulneraria). Vývoj: Jednogenerační (květen – srpen), na nejteplejších lokalitách jižní a jihovýchodní Moravy dvougenerační (květen – červen, červenec – srpen).
Modrásek hořcový Rebelův (Phengaris alcon f. rebeli) je v České republice kriticky ohrožený druh motýla. Jeho vzácnost je dána především závislostí na dvou dalších druzích hořci křížatém a mravencích rodu Myrmica.
No a tudíž pokládám za neobvyklé, že by se podařilo na pásech jak píšete výše uvedené realizovat. Ale o tom, že jsou květy v pásu užitečný zdroj potravy hmyzu není pochyb.
Odpovědět
V literatuře se ovšem píše: Modrásek komonicový
Biotop: Skalní stepi a lesostepi, výslunné kamenité stráně a pastviny, sprašové stepi, bílé stráně a suché úvozy většinou na bazickém podkladu; vždy velmi nízký, řídký, nezapojený a vyprahlý krátkostébelný porost s ploškami obnažené horniny a vysokou pokryvností živné rostliny – úročníku bolhoje (Anthylis vulneraria). Vývoj: Jednogenerační (květen – srpen), na nejteplejších lokalitách jižní a jihovýchodní Moravy dvougenerační (květen – červen, červenec – srpen).
Modrásek hořcový Rebelův (Phengaris alcon f. rebeli) je v České republice kriticky ohrožený druh motýla. Jeho vzácnost je dána především závislostí na dvou dalších druzích hořci křížatém a mravencích rodu Myrmica.
No a tudíž pokládám za neobvyklé, že by se podařilo na pásech jak píšete výše uvedené realizovat. Ale o tom, že jsou květy v pásu užitečný zdroj potravy hmyzu není pochyb.
JS
Jarek Schindler
12.6.2024 09:38 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž jste schopný věřit, že po roce "biopastvy divokým koníkem" nebo necháním "sežrat" kusu lesa kůrovcem s ponecháním tlející hmoty se na těchto lokalitách pomalu ihned objeví u nás dávno vyvynulé druhy, tak bych věřil i tomuto. Za mě paráda a důkaz toho, že to jde i jinak. Ty fotky vypadají velice dobře a řekl bych, že ani s tou chemií se to tam nepřehání. Takže ještě jednou, paráda.
Odpovědět
ez
erik zajíček
10.6.2024 09:41 Reaguje na Farma Blatničkadržím palce,leč důležité bude riziko kontaminace založených kultur splachy,popř.úlety z okolních pozemků.U mne osobně poměrně velké zklamání při podobné iniciativě na jihu vysočiny,kde vlivem střídání různé "ochrany" plodin na sousedních pozemcích rezidua užitých prostředků vytvořila účinný toxický mix,takže loni ještě nějací bělásci i žlutas,letos téměř nica to i u coleopter/soumračník,babočka,modrásek,vřetenušky,perletovci v podstatě minulostí
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
10.6.2024 12:19 Reaguje na erik zajíčekPřesně jak píšete! Udělat jen tak prostě "něco" bez zapojení širokého okolí a činností nedává smysl. Tady věřím, že věc dělal vědoucí člověk a ne proto, aby si někde udělal čárku, ale protože chtěl a chce: "...snažím se dlouhodobě šetrně hospodařit s krajinou..."
Za mě držím palce a děkuji panu Smetanovi.
Odpovědět
Za mě držím palce a děkuji panu Smetanovi.
SV
Slavomil Vinkler
8.6.2024 22:29Pokud to má sloužit hmyzu, je třeba sklízet louku po částech v různých termínech na několikrát. Je to pracné a když to fakt dělá, klobouk dolů.
Odpovědět
FB
JD
PJ
Pavel Jeřábek
9.6.2024 08:35Schází mi informace o zdroji semen.
I když - pokud je to v Bílých Karpatech věřím, že je regionální.
V Bílých Karpatech v této oblasti lučních semen z místních zdrojů jsou o několik kroků dál, než v jiných koutech (až na několik výjimek) republiky
Odpovědět
I když - pokud je to v Bílých Karpatech věřím, že je regionální.
V Bílých Karpatech v této oblasti lučních semen z místních zdrojů jsou o několik kroků dál, než v jiných koutech (až na několik výjimek) republiky
FB
Farma Blatnička
9.6.2024 13:49 Reaguje na Pavel JeřábekNejde o louku. Na motýlí dálnice není použito regionální osivo z bělokarpatských luk. Jde o normální pole. Akorát místo pšenice, kukuřice a řepky se zde komerčně pěstují jiné plodiny, jejichž velice významným vedlejším efektem je podpora biodiverzity, zvláště pak motýlů a čmeláků.
Odpovědět
10.6.2024 09:18 Reaguje na Farma Blatnička
a kde to osivo lučního kvítí bereš, šohaju ? vždyť to je drahé jak šlak ! aspoň co nabízí ti z květnaté louky.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
10.6.2024 23:16 Reaguje naKupované osivo květnatých luk je hodně drahé, navíc ne každý prodejce zaručí, že je to osivo z naší "kotliny" a "brány".
Ale dá se zkusit místní zdroje. Sice po troškách, ale jde to.
Metod už vyzkoušených je dost.
A i kdyby se dosel kousek louky místním osivem, tak je to lepší než nic.
Odpovědět
Ale dá se zkusit místní zdroje. Sice po troškách, ale jde to.
Metod už vyzkoušených je dost.
A i kdyby se dosel kousek louky místním osivem, tak je to lepší než nic.
PJ
Pavel Jeřábek
10.6.2024 23:12 Reaguje na Farma BlatničkaTak to potom ano.
Teď snad už MZe si vymyslelo nějaký program na podporu nektarodárných luk
Ale přesto bych se přimlouval a trvalých lučních plochách začít dle možností plochy dotovat místními rostlinami.
I kdyby to mělo být v době výroby sena přihozeném zelené trávy na dosušení na louce (zelené setí).
Ale to je víc pro nějaké spolky, zemědělec nestíhá si "hrát".
Odpovědět
Teď snad už MZe si vymyslelo nějaký program na podporu nektarodárných luk
Ale přesto bych se přimlouval a trvalých lučních plochách začít dle možností plochy dotovat místními rostlinami.
I kdyby to mělo být v době výroby sena přihozeném zelené trávy na dosušení na louce (zelené setí).
Ale to je víc pro nějaké spolky, zemědělec nestíhá si "hrát".
BM
Břetislav Machaček
9.6.2024 13:28Stát má dotovat například vyčlenění málo úrodných okrajů polí u lesů
a silnic pro takové luční porosty, ale napříč úrodnou půdou jsem spíše
pro dočasné biopásy, které umožní půdě si odpočinout od chemie a všemu
živému poskytne potravu a klid. Ano jde o dočasnost, protože úrodné
půdy ubývá a u biopásů je možnost ji vrátit po roce, či dvou zpět do osevního plánu. Okrajů polí u lesů a cest s nízkou výtěžností je dost
na TRVALÉ UDRŽOVANÉ louky a výnosy jsou hlavně na okrajích lesů mizivé.
Jsou osévány pouze proto, aby oddělily les od zbytku úrodné půdy a jiný
význam obhospodařování to nemá. Biopás sice přináší riziko zmaru hmyzu,
který se v něm rozhodl zazimovat, ale přínosem potravy pro všechen hmyz
zakuklený i mimo biopásy předčí ty ztráty. On se totiž může zakuklit i
na poli sousedícím s loukou, či mezí a dopadne špatně. U nás biopásy
na okrajích polí měl jeden zemědělec, ale ekonomické podmínky ho to
přinutily opustit. On je totiž rozdíl v ceně osiva pro biopás a nebo
cena obilí k osetí a jeho následný prodej byť i polovičního výnosu z
pole bez zastínění a "vysátí" vody a živin stromy. No a toto by mělo
být dotováno, aby tam zasel tu louku a nebo alespoň dočasný biopás.
Jinak fajn, ale asi má na to oželet případný zisk, ale mnozí na to
nemají. Jó a taky by mne zajímalo, zda se jedná o skutečné meze a
nebo pouze o zatravněný pás pole bez keřů a stromů, který se dá dobře
strojně pokosit a jinak udržovat. Na snímcích vidím totiž pouze pás
bez keřů a stromů, což je pouze obdoba biopásu s rozdílem dočasnosti
a trvalosti a skladby rostlin. Pokud ale pole kolem jsou intenzivně
chemicky ošetřovány, tak úzký pruh "louky" může být postřiky zasažen
a se splachem vodou z polí budou i na té "louce". Takže úzká mez může
být stejně jedovatá, jako okolní pole. Naopak takový biopás deset a
více metrů má větší význam i jako úkryt zvířat. Slídící liška najde
hnízdo ptáků lépe na dva metry široké mezi, než v biopásu širokém
10-20 metrů. Totéž platí pro odložená zajíčata a srnčata. Pokud jsou
to úzké meze, tak je škodná umí rychle zkontrolovat, ale 20 metrový
pás musí projít křížem krážem a to ji trvá o mnoho déle.
Odpovědět
a silnic pro takové luční porosty, ale napříč úrodnou půdou jsem spíše
pro dočasné biopásy, které umožní půdě si odpočinout od chemie a všemu
živému poskytne potravu a klid. Ano jde o dočasnost, protože úrodné
půdy ubývá a u biopásů je možnost ji vrátit po roce, či dvou zpět do osevního plánu. Okrajů polí u lesů a cest s nízkou výtěžností je dost
na TRVALÉ UDRŽOVANÉ louky a výnosy jsou hlavně na okrajích lesů mizivé.
Jsou osévány pouze proto, aby oddělily les od zbytku úrodné půdy a jiný
význam obhospodařování to nemá. Biopás sice přináší riziko zmaru hmyzu,
který se v něm rozhodl zazimovat, ale přínosem potravy pro všechen hmyz
zakuklený i mimo biopásy předčí ty ztráty. On se totiž může zakuklit i
na poli sousedícím s loukou, či mezí a dopadne špatně. U nás biopásy
na okrajích polí měl jeden zemědělec, ale ekonomické podmínky ho to
přinutily opustit. On je totiž rozdíl v ceně osiva pro biopás a nebo
cena obilí k osetí a jeho následný prodej byť i polovičního výnosu z
pole bez zastínění a "vysátí" vody a živin stromy. No a toto by mělo
být dotováno, aby tam zasel tu louku a nebo alespoň dočasný biopás.
Jinak fajn, ale asi má na to oželet případný zisk, ale mnozí na to
nemají. Jó a taky by mne zajímalo, zda se jedná o skutečné meze a
nebo pouze o zatravněný pás pole bez keřů a stromů, který se dá dobře
strojně pokosit a jinak udržovat. Na snímcích vidím totiž pouze pás
bez keřů a stromů, což je pouze obdoba biopásu s rozdílem dočasnosti
a trvalosti a skladby rostlin. Pokud ale pole kolem jsou intenzivně
chemicky ošetřovány, tak úzký pruh "louky" může být postřiky zasažen
a se splachem vodou z polí budou i na té "louce". Takže úzká mez může
být stejně jedovatá, jako okolní pole. Naopak takový biopás deset a
více metrů má větší význam i jako úkryt zvířat. Slídící liška najde
hnízdo ptáků lépe na dva metry široké mezi, než v biopásu širokém
10-20 metrů. Totéž platí pro odložená zajíčata a srnčata. Pokud jsou
to úzké meze, tak je škodná umí rychle zkontrolovat, ale 20 metrový
pás musí projít křížem krážem a to ji trvá o mnoho déle.
BM
Břetislav Machaček
9.6.2024 13:42 Reaguje na Břetislav MachačekPouze dodám, že skutečně účinnou protierozní zábranou je mez minimálně o deset a více centimetrů vyšší, než okolní pole a byla
v minulosti vytvořena jako hranice pozemků buď naoráním půdy a nebo navýšením o kamení z pole. Pokud to bude pouze stejně vysoká louka, jako okolní pole, tak nebudou pro vodu a vítr žádnou překážkou. No
a pro větry erodující suchá pooraná pole jsou meze v úrovni okolních
polí bez keřů a stromů taky zcela k ničemu. To i nepokosený biopás
ze slunečnic a jiných rostlin tou překážkou větru je více, než na
podzim pokosená louka.
Odpovědět
v minulosti vytvořena jako hranice pozemků buď naoráním půdy a nebo navýšením o kamení z pole. Pokud to bude pouze stejně vysoká louka, jako okolní pole, tak nebudou pro vodu a vítr žádnou překážkou. No
a pro větry erodující suchá pooraná pole jsou meze v úrovni okolních
polí bez keřů a stromů taky zcela k ničemu. To i nepokosený biopás
ze slunečnic a jiných rostlin tou překážkou větru je více, než na
podzim pokosená louka.
FB
Farma Blatnička
9.6.2024 14:11 Reaguje na Břetislav MachačekNejde o louku ani o dočasný biopás. Je to normální pole. Akorát místo pšenice, kukuřice a řepky se zde komerčně pěstují jiné plodiny. Cílem motýlích dálnic není za ostatní zemědělce vyřešit všechny problémy, které intenzivní zemědělství v krajině způsobuje, ale ukázat, že je možné hospodařit i tak, kdy velice významným vedlejším efektem zemědělského hospodaření je podpora biodiverzity.
Dálnice kopírují vlastnické parcely. Většina dálnic má šířku nad 10 m, některé jsou 20-25 m široké. Pozemky pod dálnicemi mají stejnou výšku jako sousední pozemky, přesto poskytují velice dobrou protierozní ochranu před vodní i větrnou erozí (již prověřeno). Na motýlích dálnicích nebudou pěstovány stromy ani keře (k tomu slouží jiné pozemky).
Odpovědět
Dálnice kopírují vlastnické parcely. Většina dálnic má šířku nad 10 m, některé jsou 20-25 m široké. Pozemky pod dálnicemi mají stejnou výšku jako sousední pozemky, přesto poskytují velice dobrou protierozní ochranu před vodní i větrnou erozí (již prověřeno). Na motýlích dálnicích nebudou pěstovány stromy ani keře (k tomu slouží jiné pozemky).
Ra
Radek
9.6.2024 18:42 Reaguje na Farma BlatničkaDobrá práce, je tady dost hospodářů co tvrdí že to nejde. Palec na horu , když se chce tak to jde , jedině takoví vlastníci, hospodaří by měli brát dotace , za výsledky a přístup k půdě .
Odpovědět
Ra
Radek
9.6.2024 18:42 Reaguje na Farma BlatničkaDobrá práce, je tady dost hospodářů co tvrdí že to nejde. Palec na horu , když se chce tak to jde , jedině takoví vlastníci, hospodaří by měli brát dotace , za výsledky a přístup k půdě .
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.6.2024 09:55 Reaguje na Farma BlatničkaBudiž a děkuji za vyjasnění o co se vůbec jedná, neboť si to někteří představovali jako trvalé meze.
O tom, zda je trvalá hmyzí dálnice biopásem nebudu dál polemizovat, protože to je jen a jen o názvu.
Každopádně dobrý počin pro hmyz to je a pokud vám
nevadí výpadek zisku z takové plochy, tak je to OK.
Mnozí si nemohou finančně dovolit výpadek zisku
z takové plochy a tak to nikdy nebudou realizovat.
Vodní i větrná eroze je odvislá od reliéfu krajiny
a někde to pomůže a někde nikoliv. V mém okolí jsou
rovinatá pole, které chce stát mimochodem zastavět
gigafaktory a tam takový porost nezabrání žádné
erozi. V rovině se vodní nekoná a větrné zabrání
pouze vyšší meze, náspy a to vše osázené keři a
stromy jako větrolamy. Bývalí šlechtičtí vlastníci tam provozovali bažantnici a už před 100 lety měli
na okrajích polí ty biopásy o kterých tady píšu.
Celou zimu jemnou půdu hnanou větrem zachycovaly
nesklizené směsky kukuřice, slunečnice, hrachu,
bobu, prosa, ovsa a jiných semenných plodin pro
bažanty a jiné ptáky. Na jaře to zaorali a na
dva roky oseli pícninami. Oni totiž dobře věděli,
že okraje polí mají mizernou výtěžnost a tak je
obětovali zvěři a taky zároveň i tomu hmyzu.
Oni taky měli na to, že jim výpadek produkce
nescházel, protože hlavním ziskem pro ně byly
doly a hutě. Sponzorovali tak přírodu z jiných
zdrojů a nepotřebovali státní dotace. To je
výhoda pestré škály takového podnikání, kde
lze i něco obětovat na úkor jiných příjmů.
Asi jste na tom podobně a můžete si dovolit ten
výpadek příjmů z možné produkce na těch pásech.
Nedávno se chlubil jeden ajťák hrající si na
farmáře svými novými mezemi se stromy a pak z
něho vylezlo, že farmu dotuje svými příjmy z
programování. To není o rentabilitě zemědělství,
ale o jiné formě dotace. Pak je nutno na rovinu
říci, že ho pole neživí, což nelze praktikovat
u všech. Pokud založíme zemědělství na závislosti
na jakýchkoliv dotací s mizernou bioprodukcí, tak
se nevyhneme dovozům z míst, kde mají k BIO a EKO
dál, než my a to je obrovská globální chyba. My
tu budeme mít "zahrádku", ale jinde pro pěstování
našich potravin obětují pralesy a prolijí půdu
chemií až do mrtva. No a v globále se to nakonec
vymstí i nám změnami v proudění větrů s vlhkostí
a naopak horkých a suchých větrů vysušujících i
ta naše BIO a EKO pole.
Odpovědět
O tom, zda je trvalá hmyzí dálnice biopásem nebudu dál polemizovat, protože to je jen a jen o názvu.
Každopádně dobrý počin pro hmyz to je a pokud vám
nevadí výpadek zisku z takové plochy, tak je to OK.
Mnozí si nemohou finančně dovolit výpadek zisku
z takové plochy a tak to nikdy nebudou realizovat.
Vodní i větrná eroze je odvislá od reliéfu krajiny
a někde to pomůže a někde nikoliv. V mém okolí jsou
rovinatá pole, které chce stát mimochodem zastavět
gigafaktory a tam takový porost nezabrání žádné
erozi. V rovině se vodní nekoná a větrné zabrání
pouze vyšší meze, náspy a to vše osázené keři a
stromy jako větrolamy. Bývalí šlechtičtí vlastníci tam provozovali bažantnici a už před 100 lety měli
na okrajích polí ty biopásy o kterých tady píšu.
Celou zimu jemnou půdu hnanou větrem zachycovaly
nesklizené směsky kukuřice, slunečnice, hrachu,
bobu, prosa, ovsa a jiných semenných plodin pro
bažanty a jiné ptáky. Na jaře to zaorali a na
dva roky oseli pícninami. Oni totiž dobře věděli,
že okraje polí mají mizernou výtěžnost a tak je
obětovali zvěři a taky zároveň i tomu hmyzu.
Oni taky měli na to, že jim výpadek produkce
nescházel, protože hlavním ziskem pro ně byly
doly a hutě. Sponzorovali tak přírodu z jiných
zdrojů a nepotřebovali státní dotace. To je
výhoda pestré škály takového podnikání, kde
lze i něco obětovat na úkor jiných příjmů.
Asi jste na tom podobně a můžete si dovolit ten
výpadek příjmů z možné produkce na těch pásech.
Nedávno se chlubil jeden ajťák hrající si na
farmáře svými novými mezemi se stromy a pak z
něho vylezlo, že farmu dotuje svými příjmy z
programování. To není o rentabilitě zemědělství,
ale o jiné formě dotace. Pak je nutno na rovinu
říci, že ho pole neživí, což nelze praktikovat
u všech. Pokud založíme zemědělství na závislosti
na jakýchkoliv dotací s mizernou bioprodukcí, tak
se nevyhneme dovozům z míst, kde mají k BIO a EKO
dál, než my a to je obrovská globální chyba. My
tu budeme mít "zahrádku", ale jinde pro pěstování
našich potravin obětují pralesy a prolijí půdu
chemií až do mrtva. No a v globále se to nakonec
vymstí i nám změnami v proudění větrů s vlhkostí
a naopak horkých a suchých větrů vysušujících i
ta naše BIO a EKO pole.
BM
Břetislav Machaček
10.6.2024 10:09 Reaguje na Břetislav MachačekJeště dodám, že pokud se jedná o komerčně pěstované
jiné plodiny jako například svazenka na semeno, tak
asi nepotřebujete na tu hmyzí dálnici doplácet, ale
pak se jaksi nejedná o nějakou úchvatnou pestrost
potravy pro hmyz. Svazénka odkvete, sklidí se a
pak? Hořčice totéž a jiné nektarodajné rostliny
jednoho druhu jsou na tom podobně. Naopak ten vícedruhový biopás poskytuje hmyzu pestrou potravu
postupně a po dozrání i potravu ptákům a zvěři.
Pokud zůstane v zimě nezaorán, tak chrání pole
v zimě před větrnou erozí a zachrání mnoho živých
tvorů před strádáním hladem. Slouží jako celoroční
kryt pro vše živé a půdu po zaorání obohatí o víc,
než spotřeboval. Pícniny jako vojtěška a jetel umí
zužitkovat pro jiné plodiny už nedostupné živiny
uložené v hloubce a dostanou je zpět do orniční
vrstvy. Tady vidím hlavní přínos pro přírodu, když
vracím půdě ztracené živiny a zlepšuji její stav
včetně vodozádržnosti dodáním organiky.
Odpovědět
jiné plodiny jako například svazenka na semeno, tak
asi nepotřebujete na tu hmyzí dálnici doplácet, ale
pak se jaksi nejedná o nějakou úchvatnou pestrost
potravy pro hmyz. Svazénka odkvete, sklidí se a
pak? Hořčice totéž a jiné nektarodajné rostliny
jednoho druhu jsou na tom podobně. Naopak ten vícedruhový biopás poskytuje hmyzu pestrou potravu
postupně a po dozrání i potravu ptákům a zvěři.
Pokud zůstane v zimě nezaorán, tak chrání pole
v zimě před větrnou erozí a zachrání mnoho živých
tvorů před strádáním hladem. Slouží jako celoroční
kryt pro vše živé a půdu po zaorání obohatí o víc,
než spotřeboval. Pícniny jako vojtěška a jetel umí
zužitkovat pro jiné plodiny už nedostupné živiny
uložené v hloubce a dostanou je zpět do orniční
vrstvy. Tady vidím hlavní přínos pro přírodu, když
vracím půdě ztracené živiny a zlepšuji její stav
včetně vodozádržnosti dodáním organiky.
ez
ez
MJ
Marcela Jezberová
11.6.2024 14:00 Reaguje na Břetislav MachačekCelé to vypadá hezky, jen se mi nikde nepodařilo zjistit, co vlastně na polích pěstují. Klasická rostlinka to asi není, spíš zalináři, takže výměra pravděpodobně malá, takové hraní si na políčku. Ale jinak hezké - sady, kytičky, česnek, lanýže. Ale nevypadá to, že by je živilo hospodaření a výroba. Spíš dotace, granty. Ovšem na pohled je to hezké a PR zvládají skvěle.
Odpovědět
FB
Farma Blatnička
11.6.2024 17:02 Reaguje na Marcela JezberováNa motýlích dálnicích se pěstuje směs různých druhů jetelovin mimo jiné pro produkci píce pro zvířata. Klasický zemědělský trojboj (pšenice, kukuřice, řepka) neděláme, protože by nás to neuživilo. Když všichni pěstují stejné plodiny, vzniká velká nadprodukce, která se špatně zpeněžuje. Věnujeme se netradičním plodinám s vyšší přidanou hodnotou, které se dají dobře zpeněžit a hlavně nejsme závislí na výkupních cenách jako většina mainstreamových zemědělců věnující se zemědělskému trojboji.
Odpovědět
ez
ez
MJ
Marcela Jezberová
11.6.2024 15:57Už mi to docvaklo. "Motýlí dálnice" jsou pásy pícnin, takže jde o pásové střídání plodin. Není to obvyklé, ale jde o známou praxi. Až začne platit nový DZES 5, budeme mít takových dálnic, až se nám to nebude líbit. Jo, musí se to umět "prodat" :-).
Odpovědět
FB
Farma Blatnička
11.6.2024 17:12 Reaguje na Marcela JezberováMyslíte ten DZES, jehož platnost byla už 2x odložena? Aktuálně do 1.7.2025. Toto se snad už ani nedožijeme. A i kdyby, DZES 5 se na nás nevztahuje ani se vztahovat nebude. Motýlí dálnice děláme proto, že chceme, nikoliv proto, že bychom museli. Takže neděláme to pro dotace.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
12.6.2024 09:27 Reaguje na Farma BlatničkaTak to buďte rád, že se na vás DZES 5 vztahovat nebude. Protože by se klidně mohlo stát, že ty vaše motýlí dálnice budete muset certifikovat a kdo dnes tuší, jestli byste se do certifikačních požadavků vešly? A co se týká dotací: to mě samozřejmě ani nenapadlo, že.
Odpovědět
