Buvoli začali pomáhat s péčí o chráněné mokřady na jižní Moravě. Spásají tu rákos a zlatobýl
31.7.2024 04:05 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Foto | Radek Miča / Masarykova univerzita v Brně
Z neprostupného jednotvárného porostu by měly buvolice postupně vytvořit mozaiku různých stanovišť, kde svůj domov najde mnohem více druhů hmyzu, ptáků, obojživelníků i drobných savců.
Foto | Radek Miča / Masarykova univerzita v Brně
Proč právě buvoli? Protože na rozdíl od jiných zvířat dobře snáší pobyt i v podmáčených a zaplavovaných plochách. Buvoli domácí, často označováni jako vodní buvoli, se v Evropě chovají minimálně od dob římských, pasou se zejména na jih od nás.
„Na tuto lokalitu se buvoli výborně hodí. Jsou nenároční na péči, nevybíraví, co se týče pastvy, dobře snášejí dlouhodobě podmáčené prostředí,“ vysvětluje Gašpar Čamlík z jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické a zakladatel ptačího parku Kosteliska.
„Vyloženě milují válení se v bahně,“ pokračuje Čamlík, „čímž pomohou rozšiřovat také tůně, které mohou využívat další živočichové, jako jsou obojživelníci a hmyz.“ Navíc mají podle něj velmi klidnou povahu.
Foto | Radek Miča / Masarykova univerzita v Brně
Trojice buvolů domácích se pohybuje v oblasti Střední nádrže Vodního díla u obce Pouzdřany na území o velikosti cca 5,5 ha v nově instalované mobilní elektrické ohradě. Buvolice zapůjčila na jižní Moravu farma Ohař z jihočeských Mirovic.
Pastva velkých býložravců funguje jako způsob péče o chráněná území na mnoha místech po celé Evropě. Svou přítomností pomáhají nahrazovat všechny přirozené procesy, které kdysi zajišťovaly původní druhy kopytníků.
„Cílem našeho projektu je tento způsob obnovy a údržby chráněných mokřadů nastartovat a dlouhodobě udržet na jižní Moravě, a to i ve spolupráci s místními chovateli a zemědělci,“ vysvětluje Barbora Pelánková, projektová manažerka odborného pracoviště Envirop, z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Nový domov buvolů v oblasti Střední nádrže Vodního díla Nové Mlýny – Husí pastviště.
Foto | Luděk Adámek / Masarykova univerzita v Brně
Přímo s pastvou buvolů mají zkušenosti v Maďarsku, Rakousku, na Slovensku, ale i Královéhradecku.
Přečtěte si také |
Lokalitu Plachta na okraji Hradce Králové spásají dva buvoli, doplnili divoké koně
Buvoli tam spásají část lokality nad rybníkem Jáma už od roku 2022.
„Výborně se nám osvědčili ve spásání vodní vegetace, zejména rákosin. S oblibou také likvidují vzrostlé keřové vrby a mladé břízy a osiky, čímž nám výrazně šetří práci s vyřezáváním,“ uvádí Oto Petřík z ČSOP Hradec Králové.
Foto | Radek Miča / Masarykova univerzita v Brně
Současně se podle jeho slov jedná o relativně vybíravé spásače bylin. „Což má sice pozitivní důsledek na rostlinnou skladbu, ale taky způsobilo mírný nárůst výskytu ostružiníku v místech, kde netráví tolik času,“ dodává Petřík.
Přečtěte si také |
Až poznáme, co krajina uměla před odvodněním, začneme vodě její prostor navracet. Lukáš Linhart vysvětluje, proč je dobré mít mokřady
Vypuštění buvolů v ptačí oblasti Střední nádrže Vodního díla Nové Mlýny – Husí pastviště se uskutečnilo v rámci projektu LIFE in Salt Marshes, jehož hlavním řešitelem je odborné pracoviště Envirop z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Pastvu býložravců za účelem obnovy a údržby druhově bohatých mokřadů má v projektu na starosti partner projektu, Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické.
LIFE – program pro lepší život
Projekt LIFE in Salt Marshes je realizován za přispění Ministerstva životního prostředí ČR a evropského programu LIFE.Program LIFE je finanční nástroj Evropské unie, který podporuje aktivity související se zlepšením životního prostředí a klimatu. Od roku 1992 pomohl financovat a realizovat více než 5 500 projektů za téměř 6 miliard euro napříč celou Evropou.
Jeho dlouhodobým cíle je přispět k přechodu na udržitelné, oběhové, energeticky účinné hospodářství založené na energii z obnovitelných zdrojů, které je neutrální z hlediska změny klimatu a odolné vůči změně klimatu, k ochraně, obnově a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ovzduší, vody a půdy, a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a k řešení degradace ekosystémů.
Česká republika začala využívat program LIFE po svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Od té doby se uskutečnily na území naší republiky desítky projektů za stovky milionů korun, které významně pomohly při ochraně životního prostředí. Program se stal i u nás významnou součástí podpory projektů v oblasti ochrany přírody a krajiny, životního prostředí a klimatu.
reklama
Další informace |
Článek byl na Ekolistu vydán v rámci projektu LIFE for Czechia s přispěním unijního programu LIFE.
Dále čtěte |
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
Další články autora |
Nové start-upy i tradiční odvětví. Konference představila cestu k větší udržitelnosti české ekonomiky
Jak rychle opravit rozbitý zip bez párání a další tipy pro záchranu (nejen) zimního oblečeníOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
SV
Slavomil Vinkler
31.7.2024 06:36Další příklad vhodnosti mikrodisturbancí (mozaiky různě narušených stanovišť) pro podporu pestrosti výskytu různých organismů. Pást je třeba i v NP, NPR, PR, lesích, loukách, stepích (tam kde se pásávalo)... Jen houšť a větší kapky. Jen hlídat přepasení, či nedopasky.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
31.7.2024 07:04 Reaguje na Slavomil Vinkler......několik let pečuji o stádo cca 30ti buvolů .Než se pustíme do plánů ,je lépe tato zvířata poznat.
Odpovědět
SV
EB
Emil Bernardy
2.8.2024 07:01 Reaguje na Slavomil VinklerOdpovědnost za škody způsobené zvířaty tu chybí.Je hodně situací,kdy jsou opravdu nebezpeční.
Nezodpovědnost.
Odpovědět
Nezodpovědnost.
Karel Zvářal
2.8.2024 15:45 Reaguje na Emil BernardyTřeba když si chcete pohladit roztomilé telátko a máma rohatá proto nemá příliš pochopení, že?-)
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
2.8.2024 19:04 Reaguje na Karel ZvářalDo dospělosti.Snad 18měs.Potom legrace končí.Bez násady ke krompáči to nejde.A to máme ošetřovatele,kteří s nimi ve své domovině pracovali.A v zimě nemají zimní srst....
A jsou na prodej.
Odpovědět
A jsou na prodej.
Karel Zvářal
2.8.2024 19:41 Reaguje na Emil BernardyTo je tzv Holého nerozum, pořídit si stádo hovad z velké pětky. Na FaH byla názorná ukázka, jak lovec s povolením ulovit kusa byl nakonec rád, že přežil útok neozbrojeného býka. To samé dělá i nosoroh, další člen megafauny, to s lidmi umí. Pracháče nelituji, co chtěli, to dostanou.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
3.8.2024 08:19 Reaguje na Karel ZvářalMí přátelé chovatelé chtěli vyrábět mozarellu.Odlišnost buvolího a kravského mléka jsem nikdy nepochopil,mléko piji a mnohokrát i to buvolí.Je stejné jako kravské,chuťově.Jenom ta zvířata se dojí se svázanýma nohama a nejvíce 7(sedm !!!)litrů denně!!!Pro srovnání mléčný skot co znám nejvyšší nádoj 70l , !!!!!luxusní zdravá!!!!ale někde i 100l......
Pokud ti,co dostali tento nápad,se těm zvířatům budou věnovat odpovědně a denně jako chovatelé!!!!! tak souhlas a rád se tam vydám podívat , kytky a zvířata jsou můj život . Dlouhý ,již .
Odpovědět
Pokud ti,co dostali tento nápad,se těm zvířatům budou věnovat odpovědně a denně jako chovatelé!!!!! tak souhlas a rád se tam vydám podívat , kytky a zvířata jsou můj život . Dlouhý ,již .
Karel Zvářal
3.8.2024 08:29 Reaguje na Emil BernardyTo je právě záležitost, co mě zajímá. Tedy proces domestikace. Prapředci, když domestikovali pratura, určitě nekrotili odchycená divoká zvířata. Museli začít od telátka, které si na člověka zvykne a normálně nechá na sebe sáhnout. Chtít dojit buvoly mi přijde pomalu na darwinovku. Ale lidé jsou nepoučitelní a rádi objevují Ameriku.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
3.8.2024 09:17 Reaguje na Karel ZvářalPoprvé jsem viděl domácí buvoly v Rumunsku cca 1970-75.Ale opravdu odlehlý venkov,bezpečná vzdálenost.(Co máme tu je import RO,HU,DE,ins.dávky IT.)Ale v minulosti tak byli býci,berani a kozli.Vše může slabého člověka a dítě nečekaně zabít.Autentické čtení v sETONOVĚ AUTOBIOGRAFII.Měl jsem možnost chovat vlčí kříženku,50% a karpatskou vlčici,od mláděte.Legálně!!!!S vědomím OVS!!!Byl na to papír !! A dávno promlčeno.
Domestikace byl jistě výběr z vhodných druhů(každá lasicovitá šelma není problém,i krkavcovití,ale černá zvěř ani náhodou),od mláďat a hodně málo jedinců asi bylo vhodných pro relativně bezpečné soužití s člověkem.Domestikace je hlavně o likvidaci méně bezpečných jedinců.Bez rizika není nic.
Dnešní holštýnky jsou opravdu zlatíčka.Ale černá ovce se najde.Druhý den jatka.
Odpovědět
Domestikace byl jistě výběr z vhodných druhů(každá lasicovitá šelma není problém,i krkavcovití,ale černá zvěř ani náhodou),od mláďat a hodně málo jedinců asi bylo vhodných pro relativně bezpečné soužití s člověkem.Domestikace je hlavně o likvidaci méně bezpečných jedinců.Bez rizika není nic.
Dnešní holštýnky jsou opravdu zlatíčka.Ale černá ovce se najde.Druhý den jatka.
Karel Zvářal
3.8.2024 10:53 Reaguje na Emil BernardyPrasátka (bachyňku) zaznamenávám ochočené, též srnku, srnec je později nebezpečný. A jinak ano, ochočit lze téměř vše. Ale chovat od mláděte.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
3.8.2024 12:35 Reaguje na Karel ZvářalMladý divočáci jsou v pohodě.Jak dorostou,je zle.Musí se to střílet.Znal jsem i srnce.Tluče pořádně.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
3.8.2024 12:37 Reaguje na Karel ZvářalJinak odchycený v přírodě je neškodný,srnec,pokud jednou rukou držíte parůžek,také jsme jednoho zachraňovali z drátěnky.
Odpovědět
Pe
Petr
31.7.2024 16:39 Reaguje na Slavomil VinklerTam kde se pásávalo, jsou v naprosté většině dnes pole. Lesy byly pro zemědělství nevhodné, tak zústaly lesy. Paste si tedy na polích, tam se pásávalo. Další odstraňování vegetace je pro naši už tak přespříliš oholenou krajinu, a tedy i tu biodiverzitu, likvidační a nechápu proč po tom tolik toužíte.
Odpovědět
ZU
Zbynek Ulcak
31.7.2024 22:23 Reaguje na Petr...navrhuji trochu jiný pohled - půjčte si někde knihu "Letem českým světem" buď originál z 1898, anebo "Letem českým světem : obraz proměny českých zemí v odstupu století 1898-1998" od Studio JB, 1999, a podívejte se fotky krajiny. Nebudete se stačit divit, jak "oholená" krajina byla v 1898, protože spásali kdejaký příkop ad. Vy asi tu "oholenost" vztahujete k těm velkým polích s jednou plodinou, to máte jistě pravdu. Ale právě ta pole jsou tam, kde to vyhovuje velké mechanizaci. Co se jí nehodí, tam je to zarostlé fádní vegetací - akty, trnky, možná se to líbí myslivcům. Když se to spase, budou motýli, jiný hmyz, a i ti zajíci... a protože se to orat nedá, tak i na to zasakování a protierozní funkci dojde. A budeme žít šťastně až do smrti... Ať žije bezlesí!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.8.2024 18:42 Reaguje na PetrPastva v lesích (nepozaduji zdaleka všude, ale JEN tam kde se pásávalo) a případně PAŘEZENÍ, udržuje les řídký VHODNÝ PRO NĚKTERÉ HMYZÁKY CO VYMÍRAJÍ. NAPŘÍKLAD JASOŇ DYMNIVKOVÝ, hnědásek osikový...
Odpovědět
Pe
Petr
1.8.2024 23:26 Reaguje na Slavomil VinklerPokud nějaká pastva udrží les řídký, tak je to tak přezvěřené a přepasené, že je to likvidační jak pro ten vlastní les, tak pro vše, co by v něm žilo, a tedy i to, o čem se domníváte, že tomu nějak pomáháte. Škody a ztráty na biodiverzitě jsou takovýmto pasením mnohonásobně větší, než nepatrný přínos pro pár druhů. Ty škody se totiž týkají celé krajiny, která změnou lesa na les řídký začne vysychat, čímž poškodíte i ty druhy, které jste původně pastvou chtěl chránit.
Ostatně, je zde o tom článek i s názornými fotografiemi, kde je dobře vidět jak les dopadne, když se v něm pase tak intenzivně, že je spasena i jakákoliv obnova. Mrtvo a holo. Žádná romantické hejna motýlů na rozkvetlých rostlinách, jako si naivně představujete. To je realita vyší pastvy, kterou ale vidět nechcete.
Odpovědět
Ostatně, je zde o tom článek i s názornými fotografiemi, kde je dobře vidět jak les dopadne, když se v něm pase tak intenzivně, že je spasena i jakákoliv obnova. Mrtvo a holo. Žádná romantické hejna motýlů na rozkvetlých rostlinách, jako si naivně představujete. To je realita vyší pastvy, kterou ale vidět nechcete.
Pe
Petr
1.8.2024 23:37 Reaguje na Slavomil VinklerNo a jen drobné praktické věci, třeba jak to množství zvířat udržíte "jen tam, kde se pásávalo", co s nimi budete dělat v zimním období, nebo jak normální, klasický vysoký a hustý les změníte řídký? Kam zmizí stromy? A jak přesvědčíte majitele, aby les vykácel a obětoval vašim experimentům?
Odpovědět
Pe
Petr
1.8.2024 23:50 Reaguje na Slavomil VinklerA nebo třeba takto se zeptám. Ten vámi zmíněný hnědásek osikový potřebuje lesní mýtiny s kvetoucími rostlinami. Ale jak tam mají kvést rostliny, když bude vše spasené a sežrané?
POkud tam mají vzniknout a zůstat mýtiny, tak je musíte vykácet a pak tam musí být tolik zvěře, aby znovu nezarostly stromy. Bude tedy sežrané vše, co tam poroste, ale včetně těch kvetoucích rostlin.
No a nebo se tam bude pást těch zvířat tak málo, aby tam kvetoucí rostliny zůstaly, ale pak to za pár let zase zaroste lesem. To pak zase vykácíte?
Budete tedy stále něco kácet. A to má být pomoc přírodě? Kácení lesa?
Už jsem vám to navrhoval několikrát, abyste si na takovéto experimenty zabral nelesní půdu. Ta je na to ideální. Pravděpodobně se tam dřív páslo, a založením řídkého lesa biodiverzitu skutečněš zvýšíte, tedy to bude přesně to, oč vám jde. Zatímco vy na to stále chcete ničit stávající lesy, které jsou životně důležité zase pro jinou biodiverzitu, a pro krajinu jako celek a zdravé klima. A toto moc nechápu.
Odpovědět
POkud tam mají vzniknout a zůstat mýtiny, tak je musíte vykácet a pak tam musí být tolik zvěře, aby znovu nezarostly stromy. Bude tedy sežrané vše, co tam poroste, ale včetně těch kvetoucích rostlin.
No a nebo se tam bude pást těch zvířat tak málo, aby tam kvetoucí rostliny zůstaly, ale pak to za pár let zase zaroste lesem. To pak zase vykácíte?
Budete tedy stále něco kácet. A to má být pomoc přírodě? Kácení lesa?
Už jsem vám to navrhoval několikrát, abyste si na takovéto experimenty zabral nelesní půdu. Ta je na to ideální. Pravděpodobně se tam dřív páslo, a založením řídkého lesa biodiverzitu skutečněš zvýšíte, tedy to bude přesně to, oč vám jde. Zatímco vy na to stále chcete ničit stávající lesy, které jsou životně důležité zase pro jinou biodiverzitu, a pro krajinu jako celek a zdravé klima. A toto moc nechápu.
SV
Slavomil Vinkler
2.8.2024 08:03 Reaguje na PetrTypické trolení. Uděláte předpoklad vysokého starého lesa a pak zdůvodňujete, že pastva ho nezmladí. Pak uděláte předpoklad přezvěření a přepasení a pak zdůvodňujete úbytek druhů.
Ano je o tom několik článků. V oboře Bulhary byla komora jasoně dymnivkového do té doby, než LČR přestali les zmlazovat prosekáváním, sekat louky po částech a navýšili stav zvěře několikrát, až vypásla les na holou půdu. No a pak ochrana nefunguje.
Odpovědět
Ano je o tom několik článků. V oboře Bulhary byla komora jasoně dymnivkového do té doby, než LČR přestali les zmlazovat prosekáváním, sekat louky po částech a navýšili stav zvěře několikrát, až vypásla les na holou půdu. No a pak ochrana nefunguje.
Pe
Petr
2.8.2024 09:13 Reaguje na Slavomil VinklerNení to žádné trolení. To jen vy co nechcete slyšet, to nazvete trolením. Samozřejmě že pastva les nezmladí. Jak asi? Sežráním mladých stromků? Pokud má pastva udržet les řídký, tak už z toho je zřejmé, že k tomu musí trvale žrát všechnu obnovu a zmlazení, jinak to zase zaroste. A k tomu je potřeba opravdu hodně zvířat. Přesně jak teď píšete -zvířata zlikvidují vše, nebo nic a musí se to dělat ručně. Ta "správná" míra pasení na omezeném prostoru totiž neexistuje. Neexistuje způsob jak to udělat, aby se vše spáslo a nezarůstalo, a zároveň aby to tam bylo romanticky rozkvetlé a plné motýlů, jak si naivně představujete. To je opravdu jen a jen představa.
Příroda totiž toto vyřešila jinak - nahodilostí z rozsahu. A k tomu je potřeba opravdu hodně prostoru, aby se tam dokázaly projevovat a vznikat všechny myslitelné situace, které pak vytvářejí onu správnou rozrůzněnost prostředí, a poskytují příležitosti potřebné pro rozmanitost druhů. Vše si najde svoje místo a svoji příležitost. A zároveň se vše neustále mění. Kde byla jednou mýtina, je za pár let mlazina a mýtina se vytvoří o kus dál. Tak funguje příroda a tak vzniká diverzita. A nelze to nahradit ručně, nebo uměle nějakým sečením, nebo pastvou. To jsou umělé způsoby, které nerespektují přirozené podmínky a stavy a způsobují deformace - jak prostředí, tak biodiverzity. Je to jen umělý chov. A v tom se pak plácáme a vymýšlíme prapodivné způsoby jak ten umělý chov udržovat při životě, protože ho považujeme za cenný. Ale je to jen umělý chov a jeho hodnota je asi jako hodnota zvířat v zoo. Údajně velká, ovšem z pohledu funkční přírody téměř nulová.
Odpovědět
Příroda totiž toto vyřešila jinak - nahodilostí z rozsahu. A k tomu je potřeba opravdu hodně prostoru, aby se tam dokázaly projevovat a vznikat všechny myslitelné situace, které pak vytvářejí onu správnou rozrůzněnost prostředí, a poskytují příležitosti potřebné pro rozmanitost druhů. Vše si najde svoje místo a svoji příležitost. A zároveň se vše neustále mění. Kde byla jednou mýtina, je za pár let mlazina a mýtina se vytvoří o kus dál. Tak funguje příroda a tak vzniká diverzita. A nelze to nahradit ručně, nebo uměle nějakým sečením, nebo pastvou. To jsou umělé způsoby, které nerespektují přirozené podmínky a stavy a způsobují deformace - jak prostředí, tak biodiverzity. Je to jen umělý chov. A v tom se pak plácáme a vymýšlíme prapodivné způsoby jak ten umělý chov udržovat při životě, protože ho považujeme za cenný. Ale je to jen umělý chov a jeho hodnota je asi jako hodnota zvířat v zoo. Údajně velká, ovšem z pohledu funkční přírody téměř nulová.
SV
Slavomil Vinkler
2.8.2024 10:45 Reaguje na PetrAle jděte. např v oboře Bulhary to fungovalo 200 let a pásli akorát. No a posledních 20 pásli víc. Mudrlante.
Odpovědět
Pe
Petr
2.8.2024 13:37 Reaguje na Slavomil VinklerNefungovalo. Sám kousek výš píšete, že les zmlazovali prosekáváním a louky sekali. A to je ten umělý chov, který má s přírodní biodiverzitou málo společného.
Odpovědět
Pe
Petr
2.8.2024 14:03 Reaguje na Slavomil VinklerObory byly vždy chloubou panstva, majitelé by si je nenechali sežrat zvířaty, byli by k smíchu. A tak se tam vše udržovalo ručně. To až dnes se na první místo dostal byznys a na vzhledu a prestiži už nmoc ezáleží.
Odpovědět
Pe
Petr
2.8.2024 14:12 Reaguje na PetrPáslo se tam tedy tak akorát na to, aby bylo zvěře dostatek, ale aby se obora nijak neničila. A údržba se prováděla ručně.
Lesní pastva byla všude povětšinou zakázaná, nebo aspoň omezovaná - protože má destruktivní vliv na lesy a vše v nich. A pokud se omezí víc, tak zase nemá na lesy vliv žádný a lesy zase narostou do své maximální míry.
Odpovědět
Lesní pastva byla všude povětšinou zakázaná, nebo aspoň omezovaná - protože má destruktivní vliv na lesy a vše v nich. A pokud se omezí víc, tak zase nemá na lesy vliv žádný a lesy zase narostou do své maximální míry.
MU
Michal Ukropec
31.7.2024 18:23Jsou nepůvodní, tak jsou eko. Navíc zcela zjevně prdí metan který neškodí.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.7.2024 22:44Co na to říká Tobiáš, to je jeho parketa! To se musí nechat pobízet?-)
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2024 07:32Tady si někdo evidentně plete přepásání/poválení s vypásáním. V lese byl dobytek přes poledne/ den, aby se ukryl před slunečním žárem. Páslo se hlavně večer a ráno na loukách. Keců milion, zkušenosti/ znalosti žádné.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.8.2024 08:10 Reaguje na Karel ZvářalOkolí VDNM je bažina, louka zarostlá rákosem, orobincem a jinými invazními kytkami jako americké zlatobýly, astry atd. Les pro pastvu se používal pařezák s výstavky.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2024 08:25 Reaguje na Slavomil VinklerTo byla okrajová záležitost, v lese se pase (soustavně) leda v Rusku a jinde, kde kolem dědiny je dokolečka dokola les. Buvoli ano, ti si vlezou v horku do vody či do rákosí. Ta poznámka mířila na FF.-)
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2024 15:55 Reaguje na Slavomil VinklerTa pastva má dnes význam opravdu jen na vybraných lokalitách, viz třeba pařezáky. Ale i obora má svůj přínos, zvěř vytváří jiný biotop, než je v okolí. Třeba na S. v r.86 dudal dudek ještě začátkem června. On i ten trus má spoustu konzumentů (brouky, mouchy) a tito ptáci se tím živí. Takže ač "zdevastovaný"-vyčištěný les, diverzita je tu specifická. Jinak mufloni žerou i spadané listí, takže takto vyčištěná/ odkrytá půda láká zase jiné ptáky (kosi, červenka, sojka). A ten dusík pomáhá stromům, takže nemá to jen negativa (sežraný nálet). Výsadba se musí tudíž dávat do ohrádek.
Odpovědět
Pe
Petr
2.8.2024 09:29 Reaguje na Karel ZvářalV době, kdy se páslo v lese, louky pro pastvu v podstatě nebyly. Proto se taky páslo v lese. Mimo les byla všude pole potřebná pro obživu lidí a pro pěstování krmiva pro domácí zvířata. Louky jen pro pastvu byl tehdy luxus dostupný jen málokomu. Děláte chytrého, ale jsou to jen vyše výmysly. Něco si nejdřív nastudujte.
Pomůžu vám: https://theses.cz/id/vzidrx/Dakov_MGR.pdf
Odpovědět
Pomůžu vám: https://theses.cz/id/vzidrx/Dakov_MGR.pdf
Karel Zvářal
2.8.2024 09:54 Reaguje na PetrJj, to už tu jeden takový "mudrc" je, co mi píše, že dělám chytrého... a sám dělá "chytřejšího":-)) To jako myslíte, že všechno, co je dnes zorané, dříve také zvládli zorat s koněm či volským potahem? Říkají vám něco názvy Pasínky, Psinky, Pasíčka, Poloniny ap. na dohled od dědiny i dále?
Od dob Marie T. jsou v Č převážně sm monokultury. Kolik je v takovém černém lese pastvy? Aha! Samozřejmě, že dříve se v lese páslo, vygůglíte to snadno, ale normální hospodářský les to nebyl. Polabí, Haná, j. Morava dávno odlesněné - kde tam byla lesní pastva??? Gůglete a sněte, filosofe!-)
Odpovědět
Od dob Marie T. jsou v Č převážně sm monokultury. Kolik je v takovém černém lese pastvy? Aha! Samozřejmě, že dříve se v lese páslo, vygůglíte to snadno, ale normální hospodářský les to nebyl. Polabí, Haná, j. Morava dávno odlesněné - kde tam byla lesní pastva??? Gůglete a sněte, filosofe!-)
Pe
Petr
2.8.2024 10:26 Reaguje na Karel ZvářalAle vždyť píšu, že pastviny byly dostupné málokomu. V drtivé většina byla všude pole, jak i sám píšete. A tam se nepáslo, tam se pěstovalo jídlo a krmivo (ano, krmivo). A jistěže to zvládli obdělávat. Pracovali tam totiž všichni. Pastva je ta nejméně hospodárná a nejméně efektivní forma využití pozemku, a to si v dřívějších dobá zoufale málo produktivního zemědělství mohli dovolit jen málokde - hlavně tam, kde už pole nedávalo smysl. Kde to jen trochu šlo, tam se něco pěstovalo - buď krmivo pro lidi, nebo pro zvířata.
A nechápu proč to otáčíte a mně píšete kde se páslo a nepáslo. To píšte panu Vinklerovi, ten to pořád nechce slyšet a pořád chce spásat současné lesy.
Odpovědět
A nechápu proč to otáčíte a mně píšete kde se páslo a nepáslo. To píšte panu Vinklerovi, ten to pořád nechce slyšet a pořád chce spásat současné lesy.
Pe
Petr
2.8.2024 11:03 Reaguje na PetrNavíc pást jde jen tam, kde nehrozí že by zvířata způsobila někomu nějakou škodu. A to bylo opět málokde.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.8.2024 13:16 Reaguje na PetrVíte jak se páslo ještě před padesáti léty v Beskydech?
Na jaře se páslo na okrajích louky a v lese sousedícím s
tou loukou až tak daleko, kam se dostalo slunce a rostla
nějaká tráva. Po pokosení louky na seno se pásl dobytek
na louce, protože na chudé půdě už tráva na druhé seno
nevyrostla. Do lesa už ale dobytek nepustili, aby se ta
tráva v lese zregenerovala na příští jaro. Prostě se ta
místa k pasení střídala tak, aby se porost sice spásal,
ale aby si taky od pastvy odpočal. Horalé dobře věděli
kolik kusů dobytka jejich pozemek uživí, aby nehladověl
a naopak nezůstávaly nedopásky. Totéž bylo u pasení ovcí
v horách, kde se stádo po pár dnech přehnalo na jinou
louku a ta předchozí si odpočala. Dnes je to iluzí už
i kvůli vlkům. Ono je neekonomické na pár dnů oplotit
louku tak, aby byl plot pro vlky překážkou a za týden
to rozebrat a postavit jinde. Obyčejná ohrada z kůlů
a břeven se dala lehce odstranit na několika místech
vysunutím břeven z ok na kůlech a krajina zůstala zase
plně prostupná. To ale znali vlky už pouze z vyprávění
a nebo je potichu zlikvidovali, když se tam objevili.
Bez vlků stačil na hlídání stáda i oříšek a penzista,
který je hlídal, aby se nerozprchly po okolí, když tam
ohrady ani kolikrát nebyly.
Ještě v roce 1982 jsem získal vlčí lebku, kterou jsem
před pár léty daroval jednomu myslivci. Ten vlk byl
ale sražen vlakem u Mostů u Jablunkova a tehdy to
nikoho ani nezajímalo. Místní byli rádi, že ho srazil
vlak a mohli nechat svých deset ovcí v klidu pást bez
psů, elektrických ohradníků a dozoru v obyčejné ohradě
ze dřeva, nebo ostnatého drátu. Dnes to jeden po druhém
vzdává a z luk se stávají náletové lesy. Po stovkách let
klučení lesů na pole a pastviny se vrací zpátky les a
nezastaví to žádné sny o biodiverzitě horských luk
a vypásání lesů. Prostě to zaroste a bude to stejné,
jako v době před příchodem horalů do Beskyd a jiných
hor. Není třeba sázet nové stromy na úrodné půdě,
protože lesů nám přibude v horách a podhůří díky té
absenci pastvy o mnoho tisíc hektarů, pokud bude
pastevectví ohroženo vlky a medvědy. Nejenom v
Beskydech je iluzí návrat k praktikám dávno minulým,
kdy na jaře převzal obecní bača ovce od chovatelů
a na podzim jim je vykrmené vracel. Jeho mzdou byl
sýr vyrobený z ovčího mléka a určitý počet kusů
jehňat pro jeho obživu. Za každý zmařený kus vlky
byl ale odpovědný a tak vlky likvidoval na počkání.
Na Kysucích mi jeden starý bača vyprávěl, že jed
Strychnin v mrtvém jehněti býval nejlepší obranou
před vlky a brokovnici míval po ruce taky. To ale
vládl v té době zdravý rozum a nikoliv naivní názor
na plachost a neškodnost vlků.
Odpovědět
Na jaře se páslo na okrajích louky a v lese sousedícím s
tou loukou až tak daleko, kam se dostalo slunce a rostla
nějaká tráva. Po pokosení louky na seno se pásl dobytek
na louce, protože na chudé půdě už tráva na druhé seno
nevyrostla. Do lesa už ale dobytek nepustili, aby se ta
tráva v lese zregenerovala na příští jaro. Prostě se ta
místa k pasení střídala tak, aby se porost sice spásal,
ale aby si taky od pastvy odpočal. Horalé dobře věděli
kolik kusů dobytka jejich pozemek uživí, aby nehladověl
a naopak nezůstávaly nedopásky. Totéž bylo u pasení ovcí
v horách, kde se stádo po pár dnech přehnalo na jinou
louku a ta předchozí si odpočala. Dnes je to iluzí už
i kvůli vlkům. Ono je neekonomické na pár dnů oplotit
louku tak, aby byl plot pro vlky překážkou a za týden
to rozebrat a postavit jinde. Obyčejná ohrada z kůlů
a břeven se dala lehce odstranit na několika místech
vysunutím břeven z ok na kůlech a krajina zůstala zase
plně prostupná. To ale znali vlky už pouze z vyprávění
a nebo je potichu zlikvidovali, když se tam objevili.
Bez vlků stačil na hlídání stáda i oříšek a penzista,
který je hlídal, aby se nerozprchly po okolí, když tam
ohrady ani kolikrát nebyly.
Ještě v roce 1982 jsem získal vlčí lebku, kterou jsem
před pár léty daroval jednomu myslivci. Ten vlk byl
ale sražen vlakem u Mostů u Jablunkova a tehdy to
nikoho ani nezajímalo. Místní byli rádi, že ho srazil
vlak a mohli nechat svých deset ovcí v klidu pást bez
psů, elektrických ohradníků a dozoru v obyčejné ohradě
ze dřeva, nebo ostnatého drátu. Dnes to jeden po druhém
vzdává a z luk se stávají náletové lesy. Po stovkách let
klučení lesů na pole a pastviny se vrací zpátky les a
nezastaví to žádné sny o biodiverzitě horských luk
a vypásání lesů. Prostě to zaroste a bude to stejné,
jako v době před příchodem horalů do Beskyd a jiných
hor. Není třeba sázet nové stromy na úrodné půdě,
protože lesů nám přibude v horách a podhůří díky té
absenci pastvy o mnoho tisíc hektarů, pokud bude
pastevectví ohroženo vlky a medvědy. Nejenom v
Beskydech je iluzí návrat k praktikám dávno minulým,
kdy na jaře převzal obecní bača ovce od chovatelů
a na podzim jim je vykrmené vracel. Jeho mzdou byl
sýr vyrobený z ovčího mléka a určitý počet kusů
jehňat pro jeho obživu. Za každý zmařený kus vlky
byl ale odpovědný a tak vlky likvidoval na počkání.
Na Kysucích mi jeden starý bača vyprávěl, že jed
Strychnin v mrtvém jehněti býval nejlepší obranou
před vlky a brokovnici míval po ruce taky. To ale
vládl v té době zdravý rozum a nikoliv naivní názor
na plachost a neškodnost vlků.
Pe
Petr
3.8.2024 21:57 Reaguje na Břetislav Machaček"Po stovkách let klučení lesů na pole a pastviny se vrací zpátky les. Prostě to zaroste a bude to stejné,
jako v době před příchodem horalů do Beskyd a jiných
hor."
Tohle je podle mě v nejlepším pořádku a tak by to mělo být na co nejvíc místech. Krajina s přírodou se zaradují, a pokud toho bude opravdu víc, tak se zlepší i klima a počasí, což prospěje úplně všem a všemu.
Vám to přijde špatně?
Odpovědět
jako v době před příchodem horalů do Beskyd a jiných
hor."
Tohle je podle mě v nejlepším pořádku a tak by to mělo být na co nejvíc místech. Krajina s přírodou se zaradují, a pokud toho bude opravdu víc, tak se zlepší i klima a počasí, což prospěje úplně všem a všemu.
Vám to přijde špatně?
BM
Břetislav Machaček
4.8.2024 10:27 Reaguje na PetrMi už je to fuk, ale nezblázní se zastánci
biodiverzity požadující zachování horský luk s
chráněnou květenou a pro louky specifickým hmyzem
a jinými živými tvory? Vymizí mnohé byliny, hmyz
a zvěři zůstane jako potrava pouze les. A že se
zlepší klima a počasí? To by se jinde muselo ale
přestat kácet a vypalovat miliony hektarů a taky
je znovu zalesnit. V tom našem malém chlívečku
se klima a počasí "nevaří", tu se pouze koření
a konzumuje. Vaří se nad oceány a obrovskými
plochami pralesů, savan a tunder. "Kořenění"
pár tisíci znovuzalesněných luk je v globále
jako se snažit oteplit kapkou vody Lipno a
obětovat tomu zbytečně mnoho energie( luk,
hmyzu, pastvy pro domácí zvířata a zvěř).
Zkuste se zamyslet nad marností a nesmyslností
zalesnit louky a taky proč se tak děje pouhou
ochranou jednoho živočišného druhu na úkor
mnoha dalších. Kvůli pár stovkám vlků končí
chov tisíců kusů zvířat k vypásání luk a milióny
kusů hmyzu na ty louky navázaných. Skončí ale i
tradiční produkty jako bryndza, korbáčiky atd.
A to vše kvůli egu několika stovek vlkomilů!
Odpovědět
biodiverzity požadující zachování horský luk s
chráněnou květenou a pro louky specifickým hmyzem
a jinými živými tvory? Vymizí mnohé byliny, hmyz
a zvěři zůstane jako potrava pouze les. A že se
zlepší klima a počasí? To by se jinde muselo ale
přestat kácet a vypalovat miliony hektarů a taky
je znovu zalesnit. V tom našem malém chlívečku
se klima a počasí "nevaří", tu se pouze koření
a konzumuje. Vaří se nad oceány a obrovskými
plochami pralesů, savan a tunder. "Kořenění"
pár tisíci znovuzalesněných luk je v globále
jako se snažit oteplit kapkou vody Lipno a
obětovat tomu zbytečně mnoho energie( luk,
hmyzu, pastvy pro domácí zvířata a zvěř).
Zkuste se zamyslet nad marností a nesmyslností
zalesnit louky a taky proč se tak děje pouhou
ochranou jednoho živočišného druhu na úkor
mnoha dalších. Kvůli pár stovkám vlků končí
chov tisíců kusů zvířat k vypásání luk a milióny
kusů hmyzu na ty louky navázaných. Skončí ale i
tradiční produkty jako bryndza, korbáčiky atd.
A to vše kvůli egu několika stovek vlkomilů!
Pe
Petr
6.8.2024 18:06 Reaguje na Břetislav MachačekJak sám píšete, je to návrat do původního stavu. Že mnoho druhů využilo lidskou činnost ke svému rozšížení a rozmnožení přece nezmanemá, že to tak už musí zůstat. Já osobně nevidím důvod proč by tu měl být plošný umělý chov uměle rozšířených druhů? Ty druhy nevymizí. Zůstanou tam, kde mají svoje podmínky. Když ne u nás, tak třeba v zahraničí. My tu přece také nemáme druhy rozšířené zase jinde. Kaýdá krajina má prostě to svoje druhové bohatství.
No a i když se svět stále odlesňuje, zvětšením naší lesnatosti se to tu aspoň trochu zlepší, včetně vodního režimu. A to za to rozhodně stojí, ne že je to jedno, jak píšete.
Odpovědět
No a i když se svět stále odlesňuje, zvětšením naší lesnatosti se to tu aspoň trochu zlepší, včetně vodního režimu. A to za to rozhodně stojí, ne že je to jedno, jak píšete.
