Autonomní robot agronomům z Mendelovy univerzity ušetří desítky hodin práce

Správně. Strojů válcujících půdu není nikdy dost.

Dost pitomý komentář.

Možná pitomý, leč smutně pravdivý. Tato věc jen celý den jezdí po poli a něco za sebou tahá. To je vše, nic jiného to neumí. A protože váží kolem 150 kg, tak toho za den uválcuje docela dost. Je mi samozřejmě jasné, že pro takovéto stroje a činnosti máme mnoho ospravedlňujících výmluv typu jinak to nejde, to je nutné, co byste jedl a podobně, ale já to prostě vidím jako negativum a poškozování půdy.

Bude trvat ještě hodně dlouho, než se naučíme vyrábět skutečné stroje, dělající opravdovou práci bez negativních vedlejších vlivů.

Samozřejmě souhlasím. Nejméně poškozovali půdu za 1. republiky zemědělští dělníci ze zakarpatské rusi. Čo hodina to koruna platu. No nechcete to vzít za ně?

Jenže ti dělníci skutečně pracovali. Kdyby jen chodili rovně po poli a tahali za sebou hrábě, dal byste jim tu korunu?

To udělátko pouze vyznačuje a čistí cestičky mezi pokusy. To je tak marginální záležitost, že se jí nemá cenu ani zabývat. A pokud vím, tak vznášedlo pro práce v zemědělství opravdu ještě nikdo nevynalezl a pochybuju, že by se tím někdo i v budoucnu zabýval.

Marginální? V článku je uvedeno, že cestičky mají několik desítek kilometrů. Kdyby měly 50 km, tak při šířce 0,5 metru, jakou má to motůčko, je to plocha 25 000 m2. Ty cestičky tedy mají 2,5 hektaru, tedy 2,5 hektaru zcela zbytečně uježděné půdy. Mně to marginální nepřijde.

Vy jste , nezlobte se na mě, trochu ujetý. A co jako se stane? Vy jste zemědělství viděl asi z rychlíku, že?
Vůbec nic se nestane, protože ta půda se po sklizni opět zkypří.
A jen tak na okraj- měrný tlak nohy či koňského kopyta se moc neliší od tlaku pneumatiky, protože působíte vahou na nepoměrně menší plochu.

Petře, ten stroj má 6 pneumatik, které rozloží váhu, ale to hlavní je, že radličkami kypří půdu. Mluvit o utužení půdy u tohoto malého stroje je naprostý nesmysl. Navíc mechanicky ji zbavuje plevele místo použití herbicidů a to je přece velké plus.

A jak by taková práce bez negativních vlivů měla vypadat? Většina zemědělských prací spočívá v tahání něčeho za sebou. A když tu samou práci, co robot, bude dělat parta zakarpatských dělníků, taky to utuží půdu.

A to je právě velký rozdíl - co ušlapou lidé a co ujezdí velká kola těžkých strojů.
Já věřím, že jednou budou stroje, které nejezdí, ale kráčejí. Jenže tou dobou bude půda už jen tvrdý a vysušený jíl.

Tak si zkuste na zahrádce vyšlapat, nikoliv vyjezdit cestičku. Ten rozdíl nebude žádný.

A jak velký je to rozdíl? Máte to změřené? Já myslím, že půdě škodí jiné věci víc, než váha strojů. Navíc existuje spousta vychytávek, které to utužení velkými stroji pomáhají omezovat - stroje mají pásy nebo široké pneumatiky, spojují se operace aby se po poli jezdilo co nejméně, stroje dokážou jezdit na centimetr přesně aby se ušetřily zbytečné přejezdy atd.

Srovnával jste někdy kyprost půdy na které se neorá
a půdy orané? Ne? Tak doporučuji se jít konečně
projít do přírody a obojí porovnat. Půda má totiž
tendenci zhutňovat se i bez pojíždění stroji a taky
bez dusáním zvířaty a lidmi. Prostě se vlivem vody
prostory mezi většími kameny zaplní těmi menšími
a nakonec tou hlínou. Vznikne monolit, který se
lidé naučili pro větší úrodnost(vzduch v půdě,
zapravení organiky hlouběji, než na povrchu a
zasakování vody), narušit orbou a další kultivací.
Dnes je trend dokonce omezovat orbu, což je zcela
pro některé druhy půd zhoubné. Pokud už ji nebudu
pravidelně kypřit a zaorávat do ní organiku, tak
směřuji ke stavu v jakém jsou savany a louky. U
nich se spoléháme při kypření pouze na hmyz a na
drobné obratlovce. Zemědělec sice půdu místně
vozidly zhutní, ale naprostou většinu mezi těmi
zhutněnými pásy (je nakonec taky) nakypří. Je
to proces osvědčený tisíce let, který se dnes
snaží reformátoři VŠEHO zakazovat, nebo omezit.
Před měsícem jsem sklidil brambory, srovnal
půdu do roviny a osel zeleným hnojením. Slunce
a lijáky ji udusaly tak, že směska špatně
vzešla a místy zcela chybí. Tam je půda i bez
pojezdu techniky udusaná téměř jako mlát.
Nic se ale neděje. Před prvými mrazy půdu po
vzoru předků poorám a nenechám ji podle rad
dnešních mudrlantů udusanou do jara, abych
pak něco sadil a sil do utužené půdy. Já si
myslím, že zkušení zemědělci sami ví, co té
jejich konkrétní půdě prospívá a nikdo by
jim neměl nařizovat nějaké nesmysly. V mém
blízkém okolí ten bezorební způsob na jednom
poli zkusili a pokus skončil nezdarem. Výnos
pšenice byl poloviční a nevyrovnaný. Na poli
stejné kvality klasicky oraném a zpracovaném
výnos jako vždy vysoký. Pokus už neopakují a
vědí o těch radách své!